14 C 261/2021

Plný text

Okresní soud v Lounech rozhodl samosoudcem Mgr. Miloslavem Holubem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , (dříve rodné přijmení ), narozená datum bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem tituly před jménem . jméno FO sídlem Adresa právního zástupce žalobkyně proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného , o žaloba o určení, že nemovité věci nejsou zatíženy zástavním právem a zákazem zcizení

I. Určuje se, že nemovité věci – pozemková parcela p. č. , hodnota, , jejíž součástí je stavba , adresa, rod. dům; a dále pozemková parcela p. č. , hodnota, , jejíž součástí je stavba , adresa, , č. p. , hodnota, , rod. dům; vše v k. ú. , adresa, , obec , adresa, , nejsou zatíženy zástavním právem ani zákazemzcizení, kdy tyto zápisy byly zřízeny ve prospěch žalovaného na základě Smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne , datum, , s právními účinky zápisu ke dni , datum, , č. ř.: , hodnota, , uzavřené mezi žalobkyní jakožto zástavcem a žalovaným jakožto zástavním věřitelem.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení k rukám , tituly před jménem, Petra Papeže,advokáta se sídlem , adresa, v částce 69 535,93 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit náklady státu prostřednictvím Okresního soudu v Lounech, v částce, která bude specifikována v samostatném usnesení, a to nejpozději do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala, aby soud rozhodl, že se určuje, že nemovité věci – pozemková parcela p. č. , hodnota, , jejíž součástí je stavba , adresa, , č. p. , Anonymizováno, , rod. dům; a dále pozemková parcela p. č. , hodnota, , jejíž součástí je stavba , adresa, , č. p. , hodnota, , rod. dům; vše v k. ú. , adresa, , obec , adresa, , nejsou zatíženy zástavním právem ani zákazem zcizení, kdy tyto zápisy byly zřízeny ve prospěch žalovaného na základě Smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne , datum, , s právními účinky zápisu ke dni , datum, , č. ř.: , hodnota, , uzavřené mezi žalobkyní jakožto zástavcem a žalovaným jakožto zástavním věřitelem. Tento svůj návrh odůvodnila tím, že žalobkyně je výlučným vlastníkem předmětných nemovitostí, ke kterým bylo zřízeno zástavní právo smluvní k zajištění pohledávky ve výši 3 500 000 Kč a zákaz zcizení po dobu trvání tohoto zástavního práva ve prospěch žalovaného.

2. Žalobkyně v žalobě zdůraznila, že má na určení neexistence právních vad naléhavý právní zájem s tím, že je výlučným vlastníkem uvedených nemovitostí, přičemž jiné nemovité věci nevlastní. Má za to, že v katastru nemovitostí jsou zapsané nepravdivé údaje o existenci právních vad, které tak mají významný vliv na právní a majetkové poměry žalobkyně. Předmětné právní vady fakticky zatěžují veškeré nemovité věci žalobkyně, tedy v podstatě jediný významně hodnotný majetek žalované. Žalobkyně v žalobě uvedla, že je nepochybné, že formální existence zástavního práva negativně ovlivňuje hodnotu nemovitosti, když současně na nemovitostech váznoucí zákaz zcizení podstatným způsobem omezuje jakékoliv majetkové dispozice s nemovitostmi.

3. Žalobkyně specifikovala, že na základě zástavní smlouvy k nemovitostem ze dne , datum, došlo následně ke zřízení zástavního práva a zákazu zcizení k nemovitostem, a to ve prospěch žalovaného, přičemž oba předmětné zápisy s věcně právními účinky byly, dle tvrzení žalobkyně zřízeny čistě formálně, nicméně od samého počátku nereflektují skutečný stav věci, o čemž má svědčit m.j. i to, že k formálními zřízení právních vad došlo téměř až po čtyřech po uzavření zástavní smlouvy, která byla uzavřena dne , datum, , avšak právní účinky zápisu nastaly ke dni , datum, .

4. Žalobkyně v žalobě zdůraznila, že předmětná pohledávka, jejíž splnění zajišťuje zástavní právo nikdy nevznikla, resp. pohledávka nebyla žalobkyni ze strany žalovaného v minulosti poskytnuta. Přestože žalobkyně nevylučuje, že předmětnou smlouvu o půjčce č. , hodnota, mohla podepsat, k přenechání finančních prostředků nikdy nedošlo. Dle tvrzení žalobkyně tak smlouva o zápůjčce nikdy nevznikla. Žalobkyně opírá svá tvrzení o skutečnost, že zástavní právo je nepochybně co do vzniku, trvání, příslušnosti i zániku závislé na existenci zajištěné pohledávky. V daném případě však zástavní právo dle jejího tvrzení nezajišťuje žádnou pohledávku a tvoří tak spolu se zákazem zcizení pouhé formální zápisy evidované v katastru nemovitostí. Dle názoru žalobkyně tak ze všech v žalobě uvedených skutečností vyplývá, že uvedené zástavní právo platně nevzniklo a současný formální stav zápisu v katastru nemovitostí tudíž neodpovídá skutečnosti. Vzhledem k tomu, že nevzniklo zástavní právo, nemohl platně vzniknout ani věcně-právní zápis zákazu zcizení, který byl zřízen po dobu trvání zástavního práva.

5. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby s tím, že dne , datum, byla mezi žalobkyní a jejím bratrem – žalovaným uzavřena smlouva o půjčce, jejímž předmětem bylo poskytnutí částky do celkové výše 3 500 000 Kč. Přijetí půjčky ve výši 2 290 400 Kč žalobkyně stvrdila svým ověřeným podpisem na listině. Žalovaný tak vychází ze skutečnosti, že pohledávka ze smlouvy o půjčce vznikla a stále trvá. V souvislosti s poskytnutím této půjčky byla dne , datum, uzavřena mezi žalobkyní a žalovaným zástavní smlouva k výše uvedeným nemovitostem. Současně žalovaný uvedl, že přestože je žalobkyně zapsána v katastru nemovitostí jako jediný vlastník, žalovaný má za to, že její vlastnictví k nemovitostem je sporné, neboť to byl žalovaný, kdo se v roce , Anonymizováno, rozhodl pro koupi nemovitosti a za tímto účelem se společností , právnická osoba, , IČO:, IČO, jako zprostředkovatelem a paní , jméno FO, , nar. , datum, jako prodávající uzavřela dohodu o složení blokovacího depozita a blokovací depozitum uhradil ze svého účtu, pod svým rodným číslem, neboť žalovaný měl v úmyslu koupi nemovitostí financovat prostřednictvím hypotečního úvěru. Předmětná hypotéka mu však nebyla poskytnuta a proto se domluvil se svojí sestrou – žalovanou na tom, že hypoteční úvěr „načerpá“ a nemovitosti koupí ona s tím, že splátky hypotečního úvěru bude hradit žalovaný. Současně měla být uzavřena mezi účastníky řízení ústní dohoda, ve které se žalobkyně zavázala nemovitosti bezúplatně a bez nutnosti splnit jakékoliv další podmínky převést na žalovaného. Žalovaný současně zdůraznil, že na své vlastní náklady provedl rozsáhlou rekonstrukci nemovitostí, přičemž žalobkyně se na nákladech na rekonstrukci nikterak nepodílela.

6. Soud ve věci provedl rozsáhlé dokazování listinnými důkazy včetně výslechu navržených svědků.

7. Z výpisu z katastru nemovitosti pro obec , adresa, , katastrální území , adresa, LV , Anonymizováno, má soud za prokázané, že žalobkyně pod jménem a příjmením , jméno FO, je vedena jako vlastník předmětných nemovitostí specifikovaných ve výroku odstavce I. tohoto rozsudku, když v části B příslušného výpisu je specifikováno zástavní právo smluvní k zajištění pohledávky ve výši 3 500 000 Kč s příslušenstvím vyplývající ze smlouvy o půjčce číslo:, hodnota, nejpozději do , datum, , a to pro žalovaného dle smlouvy ze dne , datum, , přičemž právní účinky zápisu nastaly ke dni , datum, a zápis byl proveden dne , datum, . Po dobu trvání tohoto zástavního práva je uveden ve prospěch žalovaného zákaz zcizení.

8. Z kupní smlouvy uzavřené dne , datum, mezi prodávající , jméno FO, , narozenou , datum, , bytem , adresa, a žalobkyní (tehdy uvedenou jako , jméno FO, ) byla uzavřena kupní smlouva, jejímž předmětem byly nemovitosti specifikované v odstavci I. výroku tohoto rozsudku, přičemž celková kupní cena činila 2 450 000 Kč.

9. Z dohody o složení blokovacího depozita ze dne , datum, má soud za prokázané, že žalovaný jako zájemce se zavázal uhradit blokovací depozitum ve výši 138 545 Kč nejdéle do , datum, , když jako prodávající je v této dohodě uvedena výše jmenovaná , jméno FO, a dohoda je sepsána za účasti společnosti , právnická osoba, a soudu byl předložen doklad o úhradě této částky, a to žalovaným.

10. Soud dále provedl důkaz smlouvou o půjčce číslo: , hodnota, ze dne , datum, s ověřenými podpisy, na základě které se žalovaný jako věřitel žalobkyni jako dlužníkovi (zde uvedené jako , jméno FO, ) zavázal poskytnout půjčku ve výši 3 500 000 Kč, přičemž žalovaná se zavázala tuto půjčku vrátit nejpozději do , datum, .

11. Z potvrzení o poskytnutí půjčky ze dne , datum, má soud za prokázané, že žalovaný žalobkyni (zde uvedenou jako , jméno FO, ) předal půjčku ve výši 2 290 400 Kč. Toto potvrzení obsahuje ověřené podpisy účastníků řízení.

12. Ze zástavní smlouvy k nemovitostem uzavřené mezi účastníky řízení dne , datum, s ověřenými podpisy má soud za prokázané, a to z článku II. smlouvy, že dne , datum, byla mezi zástavním věřitelem (žalovaným) a zástavcem (žalobkyní) uzavřena smlouva o půjčce číslo :, hodnota, na základě které půjčil zástavní věřitel zástavci finanční částku ve výši 3 500 000 Kč a zástavce se zavázal tuto částku vrátit nejpozději do , datum, . Z článku III. této smlouvy má soud za prokázané, že zástavce k zajištění dluhu ve výši 3 500 000 Kč s příslušenstvím zřizuje v souladu s touto smlouvou zástavní právo pro zástavního věřitele a zástavní věřitel toto zástavní právo přijímá.

13. Z návrhu na vklad práva do katastru nemovitostí ze dne , datum, má soud za prokázané, že účastníci řízení uvedeného dne podali u , právnická osoba, pro ústecký kraj, Katastrální pracoviště v , Anonymizováno, návrh na vklad práva do katastru nemovitostí, a to pro žalovaného k zajištění pohledávky ve výši 3 500 000 Kč vyplývající ze smlouvy o půjčce číslo:, hodnota, , přičemž předmětné nemovitosti jsou totožné s nemovitostmi specifikovanými v odstavci I. výroku tohoto rozsudku.

14. Z listiny nadepsané souhlas s užíváním nemovitosti má soud za prokázané, že žalobkyně dne , datum, udělila souhlas s užíváním předmětných nemovitostí žalovanému a členům jeho rodiny (manželka , jméno FO, a děti , jméno FO, a , jméno FO, ).

15. Z předžalobní výzvy ze dne 31.5.2021 k poskytnutí součinnosti při výmazu neexistujících práv dosud evidovaných v katastru nemovitostí má soud za prokázané, že žalobkyně vyzvala žalovaného k součinnosti při výmazu předmětných práv, a to výmaz zástavního práva smluvního k zajištění pohledávky ve výši 3 500 000 Kč vyplývající ze smlouvy o půjčce číslo:, hodnota, , jakožto i zákazu zcizení po dobu trvání zástavního práva. Současně soud provedl důkaz listinou ze dne , datum, , kterou vyzvala tehdejší právní zástupkyně žalovaného advokátka , tituly před jménem, , jméno FO, žalobkyni k vrácení půjčky ve výši 2 290 400 Kč.

16. Soud dále ve věci provedl rozsáhlé dokazování listinnými důkazy, kterými žalovaný prokazoval své investice do nemovitostí, a to úhradu částky 3 000 Kč za kanalizační přípojku ze dne , datum, (zde jako plátce uvedena žalobkyně), projektem na stavební úpravy střechy rodinného domu čp. , Anonymizováno, v , adresa, včetně stavebního povolení, závaznou objednávku žalobkyně ke stavebním úpravám, potvrzeními o platbách v letech 2014 – 2016. Dále soud provedl důkaz potvrzením , právnická osoba, o uhrazení částky ve výši 227 500 Kč žalovaným, když v tomto případě se jedná o platbu ve prospěch advokátní úschovy a dle tvrzení žalovaného se mělo jednat o vklad vlastního podílu žalovaného na kupní ceně. V toto souvislosti soud provedl důkaz dohodou o advokátní úschově kupní ceny ze dne , datum, , dle které se prodávající , jméno FO, a kupující - žalobkyně (tehdy pod jménem , jméno FO, ) dohodli, že předmětná kupní cena na nemovitosti bude uschována u advokáta se sídlem , adresa, - , tituly před jménem, , jméno FO, , jako uschovatele. Dále žalovaný předložil plnou moc žalobkyně, kterou zmocnila manželku žalovaného, aby jí zastupovala ve všech právních jednáních a řízeních před úřady ČR, a to v souvislosti s předmětnými nemovitostmi. Žalovaný dále předložil a soud provedl dokazování dalšími listinami týkající se nemovitosti, vždy však adresovanými na žalobkyni, a to ve věci společného programu na podporu výměny kotlů, vyrozumění o poskytnutí podpory z fondu životního prostředí ústeckého kraje, kontrolní list uvedení kotle do provozu a protokol o topné zkoušce, když žalovaný těmito listinami prokazoval svoji účast na rekonstrukci nemovitostí.

17. Z rozsudku zdejšího soudu č.j. , Anonymizováno, – 242 ze dne 1.10.2021, který nabyl právní moci dne 30.11.2021 má soud za prokázané, že soud uložil žalovaným ve lhůtě 3 měsíců od právní moci tohoto rozsudku vyklidit předmětné nemovitosti, které jsou předmětem i tohoto řízení, a to žalovanému a členům jeho rodiny.

18. Okresní soud v Lounech ve věci nařídil první jednání na den 22.3.2022, v průběhu kterého účastníci řízení učinili nesporným, že žalobkyně je vlastníkem předmětných nemovitostí, a to od , datum, a že ve prospěch žalovaného bylo zřízeno zástavní právo k zajištění pohledávky ve výši 3 500 000 Kč do , datum, a po tuto dobu trvá i zákaz zcizení. V průběhu tohoto jednání soud poučil účastníky řízení v souladu s ustanovením § 118a odst. 1 o.s.ř., aby dotvrdili, z jakého důvodu se nacházejí zcela rozdílné částky na smlouvě o půjčce ze dne , právnická osoba, a na zástavní smlouvě ze dne , datum, oproti potvrzení o převzetí částky ze dne , datum, , když v jednom případě se jednalo o částku 3 500 000 Kč a ve druhém o částku 2 290 400 Kč. Následně soud poučil žalobkyni v souladu s ustanovením § 118a odst. 3 o.s.ř., aby prokázala, že měla v roce , Anonymizováno, dostatek finančních prostředků na nákup předmětné nemovitosti v obci , adresa, a žalovanému, aby prokázal, že v letech , Anonymizováno, a , Anonymizováno, disponoval částkou minimálně ve výši 3 500 000 Kč, kterou měl půjčit žalobkyni.

19. V souvislosti se zpochybněním ověření podpisů na předmětných listinách předložených žalovaným soud učinil dotaz na obec , adresa, , kde příslušné ověření listin bylo prováděno a ze sdělení tohoto úřadu bylo zjištěno, že veškeré listiny, kterými soud prováděl dokazování a kde podpisy byly ověřeny na obecním úřadu , adresa, (zástavní smlouva k nemovitostem, potvrzení o poskytnutí půjčky, smlouva o půjčce číslo , hodnota, ) byly ověřeny řádně a příslušný úřad soudu doručil i předmětné listiny prokazující datum provedení legalizace podpisů. Soud tak nemá pochybností o tom, že předmětné listiny byly řádně podepsány a podpisy na nich byly příslušným úřadem řádně ověřeny.

20. Z dodatku číslo1 ke smlouvě o půjčce č. , hodnota, uzavřenou mezi účastníky řízení dne , datum, má soud za prokázané, že tímto dodatkem bylo dohodnuto, že žalobkyně se zavazuje vrátit žalovanému předmětnou půjčenou částku dle smlouvy o půjčce dne , datum, nebo do pěti dnů od doručení výzvy věřitele. Žalobkyně zpochybnila svůj podpis na tomto dodatku a soudu tak nezbylo než zkoumat, zda se jedná o pravý podpis žalobkyně. Závěry znaleckého zkoumání jsou uvedeny níže.

21. Soud dále provedl dokazování listinami prokazujícími finanční situaci žalovaného v období roku , Anonymizováno, , když z listiny ze dne , datum, má soud za prokázané, že , jméno FO, , který byl v průběhu řízení vyslechnut jako svědek půjčil žalovanému částku ve výši 250 000 Kč, přičemž z výslechu tohoto svědka vyplynulo, že se nejednalo ve skutečnosti o půjčku, nýbrž o uhrazení manažerských služeb žalovaného. Ze smlouvy o půjčce mezi věřitelem společností , právnická osoba, IČO:, IČO, , sídlem , adresa, a žalovaným má soud za prokázané, že na základě této smlouvy ze dne , datum, byla poskytnuta žalovanému částka ve výši 1 650 000 Kč. Ze smlouvy o půjčce uzavřené mezi společnosti , právnická osoba, ., IČO:, IČO, , sídlem , adresa, a žalovaným má soud za prokázané, že na základě této smlouvy ze dne , datum, byla žalovanému poskytnuta půjčka ve výši 1 250 000 Kč. Na základě těchto listin má soud za prokázané, že žalovaný měl dostatek finančních prostředků v předmětném období, aby poskytl půjčku žalobkyni.

22. V neposlední řadě soud provedl důkaz smlouvou o úvěru uzavřené dne , datum, mezi matkou účastníků řízení paní , jméno FO, a , právnická osoba, IČO:, IČO, , na základě které má soud za prokázané, že paní , jméno FO, získala od tohoto peněžního ústavu úvěr ve výši 160 000 Kč a jak sama uvedla (uvedeno níže k její svědecké výpovědi), tuto částku předala žalovanému.

23. Žalovaný dále soudu předložil listiny, ze kterých vyplývá, že v předmětném období, tedy v letech , Anonymizováno, – , Anonymizováno, působil jako jednatel ve společnostech , právnická osoba, , IČO:, IČO, , , právnická osoba, ., později , právnická osoba, , IČO:, IČO, , když těmito listinami zdůrazňoval rozsah svých podnikatelských aktivit a tím i dostatek finančních prostředků k poskytnutí půjčky své sestře – žalobkyni.

24. V souladu s poučením soudu žalobkyně soudu předložila návrh na vklad práva do katastru nemovitostí, ze kterého vyplynulo, že původní vlastník nemovitosti paní , jméno FO, spolu s žalobkyní navrhly vklad vlastnického práva k předmětným nemovitostem v obci , adresa, dne , datum, .

25. Žalobkyně soudu dále předložila smlouvu o hypotečním ú)věru uzavřeného mezi ní a , právnická osoba, , IČO:, IČO, , na základě které jí tento peněžní ústav poskytl částku ve výši 2 082 500 Kč určený pro nákup a rekonstrukci předmětných nemovitostí, a to budovy čp. , Anonymizováno, na pozemku stavební parcely číslo , hodnota, budova čp. , hodnota, na pozemku stavební parcely číslo , hodnota, v obci , adresa, . V neposlední řadě soud provedl důkaz příslušným splátkovým kalendářem.

26. S ohledem na spornost otázky, zda podpis na dodatku č. , hodnota, ke smlouvě o půjčce číslo:, hodnota, ze dne , datum, je pravým podpisem žalobkyně byl soud nucen ustanovit znalkyni z oboru písmoznalectví , tituly před jménem, , jméno FO, za účelem jednoznačného určení této skutečnosti. Ze znaleckého posudku vyplynulo, že sporný podpis v předpokládaném znění „, jméno FO, “ na originálu listiny „DODATEK ČÍSLO 1 KE SMLOUVĚ O PUJČCE Č:, Anonymizováno, “ ze dne , datum, je pravděpodobně variantou pravého podpisu osoby, jejíž srovnávací materiál byl předložen, tj. , tituly před jménem, , jméno FO, , narozená , Datum narození žalobkyně, , která se vyjádřila k postupu při určení pravosti podpisu, a to velice přesvědčivým způsobem, když uvedla, že v tomto případě se jednalo o obtížně zpracovatelný materiál, ale měla k dispozici relativní dostatek vzorků. Uvedla, že pisatelka – žalobkyně má velkou škálu svých podpisů, jak bylo zjištěno, má rozsáhlou vnitřní variantnost podpisů a i kdyby i přes relativní dostatek vzorků byl jejich počet ještě vyšší, nelze konstatovat, zda by to pomohlo při konečném závěru. V tomto případě proběhla i osobní zkouška, avšak za situace, kdy žalobkyně změnila své příjmení a její tehdejší podpis již není tak ukotven z důvodu jejího dlouhodobějšího nepoužívání. Jak již soud uvedl, výpověď znalkyně a je nutné zdůraznit, že velice zkušené znalkyně, byla zcela přesvědčivá a znalkyně dotvrdila zcela jednoznačně skutečnosti uvedené ve svém znaleckém posudku.

27. Z výslechu , jméno FO, , sestry účastníků řízení má soud za prokázané, že její bratr, tedy žalovaný chtěl koupit předmětné nemovitosti, „nedostal hypotéku a sestra, tedy žalobkyně si tuto hypotéku vzala na sebe“. Uvedla, že při jednom rozhovoru jí žalovaný měl sdělit, že při podpisu listin žalobkyni podstrčil dokument a mělo se jednat o jakousi směnku. Dle jejího vyjádření „se tak měl jistit, že předmětné nemovitosti bez jeho souhlasu neprodá“. Uvedla současně, že v roce , Anonymizováno, se žalobkyně rozváděla a byla ve složité situaci, a to i finanční. Má za to, že žalobkyně od žalovaného žádnou částku na nákup nemovitosti neobdržela a žalobkyně nákup nemovitosti financovala prostřednictvím hypotéky. V průběhu řízení žalobkyně navrhla dodatečný výslech , jméno FO, , když soud tento dodatečný výslech umožnil, přičemž uvedla, že si není vědoma toho, že by její maminka byla zatížena půjčkou z roku 2013 (k této skutečnosti se níže vyjádřila matka účastníků řízení paní , jméno FO, ), avšak brala si půjčku v roce , Anonymizováno, , neboť chtěla pomoci této svědkyni v době, kdy podnikala. Poukázala však na skutečnost, že žalovaný nebyl v dobré finanční kondici v roce 2017 a tuto povědomost získala v době, kdy u něho pracovala a měla možnost nahlédnout do jeho účetnictví. Současně však přiznala, že dluhy rodičům nedoplatila a rodiče hradili její dluh z důchodu případně z prodeje bytu. Připustila, že žalovaný rodičům přispěl na rekonstrukci domu a nákup osobního vozidla.

28. Dále soud vyslechl v souladu s návrhem žalobkyně její syny, a to , jméno FO, a , jméno FO, , kteří v podstatě shodně uvedli, že byli přítomni „asi před čtyřmi až pěti lety“ hádky mezi matkou – žalobkyní a strýcem – žalovaným, přičemž se jednalo o spor finanční. Je však nutné zdůraznit, že pro rozhodnutí ve věci tyto výslechy nelze považovat za významné.

29. V souladu s návrhy účastníků řízení soud dále vyslechl , jméno FO, – matku účastníků řízení, , Jméno žalovaného, – otce účastníků řízení, , adresa, – manželku žalovaného a , jméno FO, – dceru žalovaného. Z výpovědi , jméno FO, vyplynulo, že ona sama si brala úvěr ve výši 300 000 Kč u , právnická osoba, a , právnická osoba, ., přičemž první úvěr si brala za situace, kdy syn vyřizoval hypotéku a zjistil, že tato hypotéka „mu toho moc nepokryje“ a oba tyto úvěry předala synovi. Tímto úvěrem měl pokrývat rekonstrukci předmětné nemovitosti, a to domu čp. , Anonymizováno, v obci , adresa, . Přestože tento úvěr splácela ona – syn – žalovaný ji posílal předmětné finanční prostředky. Současně uvedla, že půjčovala peníze i žalobkyni, a to v rozsahu 200 000 Kč – 300 000 Kč, neboť měla finanční problémy. Současně uvedla, že syn – žalovaný nemohl „tehdy dosáhnout na hypotéku“, proto nemovitost koupila žalobkyně, ale ve skutečnosti jí kupoval žalovaný. Žalovaný dle jejího vyjádření měl hradit veškeré rekonstrukce a není si vědoma toho, že by žalobkyně na tyto rekonstrukce někdy přispěla. K dotazu, zda žalobkyně měla v době nákupu nemovitosti finanční prostředky uvedla, že nikoliv, neboť se rozváděla a měla velké finanční problémy. Uvedla i to, že žalovaný uhradil na rekonstrukcích předmětné nemovitosti více než 10 000 000 Kč. Uvedla i to, že žalobkyně nehradila nákup nemovitosti. Otec účastníků řízení , Jméno žalovaného, uvedl, že nemovitost, kterou „kupoval syn“ byla v dezolátním stavu a rekonstrukci měl hradit žalovaný. Uvedl také, že nemovitost měla patřit žalovanému „ale byla tam nějaká pravidla, která si nepamatuji“. Dále uvedl, že se domnívá, že nemovitost kupoval syn.

30. Z výslechu , jméno FO, – manželky žalovaného vyplynulo, že mezi účastníky řízení byla dohoda o tom, že jakmile do půjde, převezme žalovaný hypotéku a její švagrová – žalobkyně s tím souhlasila. Zdůraznila současně, že nemovitost nakupoval její manžel, ale hypotéka se musela napsat na sestru – žalobkyni. Rekonstrukci hradil výhradě žalovaný, který měl spoustu podnikatelských aktivit, ale vzhledem k tomku, že mu banka neschválila hypotéku požádal sestru, aby si hypotéku vzala ona a následně jí sestře – žalobkyni splácel.

31. Z výslechu , jméno FO, – dcery žalovaného vyplynulo, že v roce , Anonymizováno, byla přítomna jednání, kdy otec chtěl „převzít nemovitost“, případně, aby byla převedena na ní a jejího bratra, avšak teta - žalobkyně nechtěla, aby zástavní právo bylo i nadále uvedeno v katastru nemovitostí. I ona měla povědomost o tom, že rekonstrukci hradil žalovaný, její otec.

32. V souladu s návrhem žalobkyně soud vyslechl dále svědka , jméno FO, , který byl bez jakéhokoliv vztahu k žalobkyni, avšak žalovaný je jeho kamarád, dříve společník. Uvedl, že v roce 2013 měl osobní problémy a žalovaný mu začal pomáhat s firmou, přičemž obdržel částku ve výši 250 000 Kč jako odměnu za svou práci. Zdůraznil, že se nejednalo o půjčku, nýbrž o odměnu za vykonanou práci. Pokud se týká společného podnikání uvedl svědek, že žalovaný s ním nejdříve spolupracoval ve společnosti , právnická osoba, . a později měli společnou firmu , právnická osoba, , přičemž žalovaný měl od společnosti , právnická osoba, půjčku, kterou řádně uhradil. Obraty obou firem byly v řádech miliónu, stejně tak jako zásoby v materiálech ve vlastnictví firem. Tyto půjčky byly určeny na nákup a rekonstrukci předmětné nemovitosti, když svědek uvedl, že nemovitost v době nákupu považoval za „zříceninu“. Po pěti letech však již byl dům obyvatelný.

33. Soud poté shrnul závěry dokazování, posoudil věc po skutkové stránce a současně po stránce právní. Vzhledem k tomu, že předmětná smlouva byla uzavřena dne , datum, , tedy za účinnosti zákona číslo 40/1964 Sb. posuzoval soud celou věc podle příslušných ustanovení tohoto občanského zákoníku. Podle ustanovení § 657 o.z. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

34. Dne , datum, byla uzavřena mezi účastníky řízení výše specifikovaná zástavní smlouva k nemovitostem, když účastníci řízení se dohodli, že tato smlouva je posuzována již podle nového občanského zákoníku, tedy podle zákona č. 89/2012 Sb., přičemž ustanovení § 3073 tohoto zákoníku postupu účastníků řízení nebrání. Podle § 1309 odst. 1 nového občanského zákoníku (dále jen o.z.)při zajištění dluhu zástavním právem vznikne věřiteli oprávnění, nesplní-li dlužník dluh řádně a včas uspokojit se z výtěžku, zpeněžení zástavy do ujednané výše a není-li tato ujednána do výše pohledávky s příslušenstvím ke dni zpeněžení. Podle ustanovení § 1310 o.z. zástavou může být každá věc, s níž lze obchodovat. Podle ustanovení § 1310 odst. 2 o.z. zástavní právo lze zřídit i k věci, k níž zástavnímu dlužníku vznikne vlastnické právo teprve v budoucnu. Podle ustanovení § 1312 odst. 1 o.z. se zástavní právo zřizuje zástavní smlouvou, v ní strany ujednají, co je zástavou a pro jaký dluh je zástavní právo zřízeno.

35. Na základě výše uvedeného velice rozsáhlého dokazování má soud za prokázané a považuje i za nezpochybnitelné, že mezi žalobkyní a žalovaným byla nepochybně platně a řádně uzavřena dne , datum, smlouvy o půjčce číslo , hodnota, a žalovaný poskytl žalobkyni částku ve výši 2 290 400 Kč. Soud považuje v souladu s provedeným dokazováním za nezpochybnitelné, nejen to, že tato smlouva byla řádně uzavřena a žalobkyni byla uvedená částka předána, ale i to, že dne , datum, byl uzavřena dodatek k této smlouvě, kdy bylo specifikováno, že žalobkyně se zavazuje vrátit uvedenou částku dne , datum, , tedy shodně s tímto závazkem uvedeným ve smlouvě, avšak zde s dodatkem, že žalobkyně je zavázána vrátit předmětnou částku do pěti dnů od doručení výzvy žalovaným. Ze znaleckého posudku jednoznačně vyplynulo, že podpis na této smlouvě je vlastním podpisem žalobkyně, když ostatní listiny nepostrádají řádné ověření podpisů. Z listin, kterými soud prováděl dokazování má tak soud za prokázané, že žádná z listin významných pro rozhodnutí v této věci nepostrádá ověření podpisů účastníků řízení a bylo tak i vyvráceno tvrzení žalobkyně, že podpis na dodatku č. , hodnota, ke smlouvě o půjčce není jejím pravým podpisem.

36. V souladu s výše uvedenými skutečnostmi má soud za nezpochybnitelné, že příslušná půjčka byla žalovaným žalobkyni poskytnuta a na základě této poskytnuté půjčky, když žalobkyně ověřeným podpisem, jak soud opakovaně zdůrazňuje potvrdila převzetí částky ve výši 2 290 400 Kč, byla uzavřena následně zástavní smlouva k výše specifikovaným nemovitostem.

37. Za zcela zásadní problém však soud spatřuje skutečnost, že v zástavní smlouvě ze dne , datum, se v rozporu s údaji uvedenými v potvrzení o poskytnutí půjčky uvádí částka ve výši 3 500 000 Kč, kterou měl žalovaný žalobkyni půjčit. Částka ve výši 3 500 000 Kč sice kopíruje závazek žalovaného poskytnout žalobkyni půjčku ve výši 3 500 000 Kč ze smlouvě o půjčce č. , hodnota, , avšak poskytnutá částka, resp. prokázaná poskytnutá částka činila částku 2 290 400 Kč. Údaj o výši půjčky uvedený v zástavní smlouvě k nemovitostem je tak v rozporu s potvrzením o poskytnutí půjčky ze dne , datum, . Přestože žalovaný prokazoval, že měl finanční prostředky na poskytnutí půjčky své sestře – žalobkyni ve výši 3 500 000 Kč, nebylo v průběhu řízení prokázáno, že by žalobkyně tuto částku převzala. Soud tak shrnuje, že v průběhu řízení bylo prokázáno, že žalovaný předal žalobkyni částku ve výši 2 290 400 Kč, nikoliv však částku 3 500 000 Kč.

38. Soud považuje za nezpochybnitelné i to, že předmětné nemovitosti koupila za částku 2 450 000 Kč žalobkyně, která je uvedena jako jediný vlastník v předmětném katastru nemovitostí.

39. Soud považuje za nezpochybnitelnou i tu skutečnost, že v katastru nemovitostí je ve prospěch žalovaného uvedeno zástavní právo k zajištění pohledávky ve výši 3 500 000 Kč s příslušenstvím, vyplývající ze smlouvy o půjčce číslo:, hodnota, nejpozději do , datum, , a to na základě zápisu provedeného dne , datum, , když návrh na vklad přijal katastr nemovitostí dne , datum, . Nabízí se tak otázka, proč byl předmětný návrh předložen katastru nemovitostí až v roce , Anonymizováno, , když zástavní smlouva byla uzavřena dne , datum, . Je tak zjevné, že právě v té době došlo ke sporům účastníků řízení ve finančních otázkách, případně tyto spory vyvrcholily.

40. Soud však nemůže souhlasit s tvrzením žalobkyně, které zmiňovali i někteří svědkové na straně žalobkyně o „podstrčení některých listin či smluv“ žalobkyni žalovaným k podpisu. Veškeré listiny zásadní pro rozhodnutí soudu totiž nepostrádají, jak je uvedeno výše ověření podpisů a stejně tak ještě v roce 2016 podepsala žalobkyně dodatek číslo , hodnota, , tedy s odstupem tří let, když bylo prokázáno, že se jedná o její pravý podpis na této smlouvě. Tvrzení žalobkyně, případně svědků navržených žalobkyní o „podstrčení listiny k podpisu“ soud považuje za zcela účelové v rozporu s provedeným dokazováním.

41. Soud tak má za prokázané, na základě všech výše uvedených skutečností, že účastníci řízení uzavřeli řádně smlouvu o půjčce číslo , hodnota, , stejně tak jako dodatek číslo , hodnota, této smlouvy ze dne , datum, , stejně tak jako skutečnost, že žalobkyně se stala řádně vlastníkem předmětných nemovitostí na základě řádné kupní smlouvy, stejně tak jako tu skutečnost, že žalobkyně hradila kupní smlouvu z jí poskytnutého úvěru.

42. Závěry dokazování i veškeré skutkové okolnosti, ke kterým soud dospěl by tak dospěly k závěru, že žalobkyně by neměla být ve věci úspěšná, neboť zástavní právo bylo zřízeno řádně a platně, a to v souladu s příslušnými smlouvami, které byly mezi účastníky řízení uzavřeny. Za zásadní problém, na základě kterého však soud byl nucen žalobě vyhovět je ta skutečnost, že v zástavní smlouvě ze dne , datum, je uvedeno, byť v souladu se smlouvou číslo , hodnota, ze dne , datum, , že žalovaný půjčil žalobkyni částku ve výši 3 500 00 Kč, kterou se žalobkyně zavázala vrátit do , datum, , avšak v průběhu řízení bylo prokázáno, jak soud opětovně uvádí, že poskytnutá částka činila pouze částku 2 290 400 Kč a předání této částky žalovaným žalobkyni je nezpochybnitelné. Skutečnost, že částka ve výši 3 500 000 Kč je uvedena v zástavní smlouvě k nemovitostem uzavřené mezi účastníky řízení tak měla za následek její přenesení do výpisu z katastru nemovitostí, ve kterém se nyní nachází, opět jak soud výše uvedl, zástavní právo smluvní k zajištění pohledávky ve výši 3 500 000 Kč s příslušenstvím.

43. Zástavní právo jako právo akcesorické platně vznikne na základě platné zástavní smlouvy, jestliže platně vznikla pohledávka k jejímuž zajištění má sloužit. Smlouva o půjčce má reálnou povahu vznik půjčky předpokládá nejen dohodu stran, ale i skutečné odevzdání – ve smlouvě vymezeného – předmětu půjčky dlužníkovi. Vedle samotného uzavření smlouvy je však zapotřebí ještě další úkon, a to předání předmětu půjčky dlužníkovi. Nelze proto v této věci přehlédnout, že předmět smlouvy o půjčce uzavřené v písemné formě byl vymezen co do výše i do způsobu přenechání odlišně. V tomto případě tedy platí, že předmět půjčky specifikovaný písemnou smlouvou z , datum, nebyl přenechán žalovaným žalobkyni v rozsahu specifikovaném písemnou smlouvou a částka uvedená v zástavní smlouvě k nemovitostem je sice totožná se smlouvou o půjčce, na základě které se žalovaný zavázal poskytnout žalobkyni částku ve výši 3 500 000 Kč, avšak v průběhu řízení bylo prokázáno, že částka poskytnutá činí pouze částku 2 290 400 Kč. V rozporu se skutečně poskytnutou částkou je pak i zápis v katastru nemovitostí uvádějící částku 3 500 000 Kč. Soud v tomto směru vycházel důsledně z rozsudku NSČR 33 Cdo 1242/2017 ze dne , datum, .

44. Přestože tedy soud dospěl k závěru, že smlouva o půjčce byla uzavřena řádně a platně a je současně nezpochybnitelné, že částka uvedená v zástavní smlouvě je v rozporu s výší prokázané půjčky v průběhu řízení a že ani nebylo prokázáno poskytnutí této půjčky v předmětné výši žalovaným žalobkyni tak, jak je uvedeno ve výpisu v katastru nemovitostí. Soud proto žalobě vyhověl v souladu s návrhem žalobkyně, byť je zřejmé, že se pouze částečně ztotožnil s jejími tvrzeními v žalobě.

45. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch a soud byl proto nucen uložit žalovanému zaplatit náhradu nákladů řízení v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. v částce 69 535,93 Kč sestávající ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 000 Kč, odměny za zastoupení advokátem dle § 7, § 9 odst. 4 písm. b), § 11, § 13 Vyhl. č. 177/1996 Sb. Tato odměna sestává ze 14ti úkonů právní služby po 3 100 Kč (§ 7 a § 9 odst. 4 Vyhl. č. 177/1996 Sb. – příprava a převzetí právního zastoupení, podání žaloby ve věci samé, písemné vyjádření ze dne 18.1.2022, účast na jednání dne 22.3.2022 přesahující 2 hodiny, účast na jednání dne 20.9.2022 přesahující 2 hodiny, písemné vyjádření ve věci ze dne 14.11.2022, účast na jednání dne 15.11.2022 přesahující 2 hodiny, písemné vyjádření ve věci ze dne 3.4.2023 a účast na jednání dne 10.10.2023 přesahující 2 hodiny). Soud naopak nevyhověl návrhu žalobkyně na úhradu dvou polovičních úkonů za písemná sdělení ze dne 25.8.2023 a 8.9.2023, když v prvém z těchto vyjádření pouze žalobkyně prostřednictvím právního zástupce uvedla, že navrhuje účast znalkyně na jednání a ve druhém požádala o odročení jednání, kterému nebylo vyhověno a současně k dotazu soudu specifikovala, k čemu mají být vyslechnuti navržení svědkové, když jedna svědkyně měla být vyslechnuta již podruhé. Soud tak má za to, že tyto dva úkony nelze přenášet na žalovaného k jeho tíži. Soud dále neměl důvody nevyhovět návrhu žalobkyně n a úhradu 10ti režijních paušálů, když v tomto případě nevyhověl požadavku na uhrazení 12ti paušálů (dva paušály se vztahovaly k písemným sdělením, kde soud nevyhověl požadavku na úhradu za tyto dva úkony). Náhrada nákladů řízení dále sestává z cestovného v částce 7 014,82 Kč bez DPH, a to za cesty právního zástupce žalobkyně k Okresnímu soudu v Lounech na trase sídlo advokátní kanceláře , adresa, – Okresní soud v Lounech, vždy osobním automobilem , anonymizováno, , reg. zn. , SPZ, při vzdálenosti vždy 216 km a pří spotřebě vozidla 8l nafty na 100km. Příslušné cesty byly vykonány dne 22.3.2022 při ceně paliva 36,10 Kč za 1l při amortizaci 4,70 Kč, tj. celkem 1 639,01 Kč, dne 20.9.2022 při ceně paliva 47,10 Kč za 1l při amortizaci 4,70 Kč, tj. 1 829,09 Kč, dne 15.11.2022 při ceně paliva 47,10 Kč za 1l při amortizaci 4,70 Kč, tj. 1 829,09 Kč a dne 10.10.2023 při ceně paliva 34,40 Kč za 1l při amortizaci 5,20 Kč, tj. celkem 1 717,63 Kč. Dále náhrada nákladů sestává z promeškaného času v délce šesti půlhodin za každou cestu na trase , adresa, a zpět ve výše uvedených dnech, tj. 24 půlhodin celkem, tedy 2 400 Kč. Právní zástupce žalobkyně prokázal, že je plátcem DPH, které tak činí částku 11 721,11 Kč.

46. Soud dále rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit náklady státu v částce, která bude specifikována samostatným usnesením, a to v souladu s ustanovením § 148 odst. 1 o.s.ř., dle kterého má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil. V tomto případě byla žalobkyně ve věci úspěšná v plném rozsahu a soud proto uložil zaplatit náklady státu žalovaného, když tyto náklady se týkají znalečného a v době vypracování písemného vyhotovení rozsudku není tato částka známa v plném rozsahu, neboť není v právní moci usnesení, kterým znalkyni byly přiznány náklady za její účast u jednání dne 10.10.2023.