17 C 102/2025

Plný text

Okresní soud v Lounech rozhodl samosoudcem Mgr. Michalem Drobílkem ve věci žalobce: Anonymizováno zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A Anonymizováno žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o vydání bezdůvodného obohacení ve výši 14 680,23 EUR s příslušenstvím

I. Zamítá se žaloba, kterou se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 14 680,23 EUR spolu s úrokem z prodlení ve výši 7,9 % ročně z částky 14 680,23 EUR ode dne podání žaloby do zaplacení.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení v částce 42 389,96 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného.

1. Žalobce se obrátil dne 28. 3. 2025 ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnil nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve výši 14 680,23 EUR se zákonným úrokem z prodlení ode dne podání žaloby do zaplacení. Nárok odůvodnil následovně. , Anonymizováno, rozhodnutím , Anonymizováno, ze dne , datum, rozhodl mimo jiné tak, že , Jméno žalovaného, , narozený , rodné přijmení, , datum, , otec žalovaného, splňuje podmínky zákona na vydanie nehnuteľností podľa § 6 ods. 1 písm. b) zákona, z důvodu, že pozemky v kat. úz. , jméno FO, Váhom vedené v vl. č. , hodnota, , parc. č. , hodnota, -, Anonymizováno, o výměře 20 36 m2, parc. č. , hodnota, -, Anonymizováno, o výměře 11 01 m2, parc. č. , hodnota, -, Anonymizováno, o výměře 1360 m2, nehnuteľnosti vedené v vl. č. , hodnota, , par. č. , hodnota, -cesta o výměře 30 97, parc. č. , hodnota, – roľa o výměře 21 21 05 m2 a parc. č. , hodnota, – roľa, ve vlastnictví původních vlastníků ve výměře 3 30 22 m2, pršeli na stát v důsledku rozhodnutí , Anonymizováno, v , Anonymizováno, , podle zák. č. 46/48 Zb. Dále bylo rozhodnuto, že tyto pozemky se nemůžou vydat oprávněným osobám, neboť jsou zastavené a stavba brání zemědělskému využití pozemků, a proto oprávněné osoby mají právo, aby se jim převedly do vlastnictví pozemky ve vlastnictví státu a ve správě žalobce a pokud nebudou souhlasit s převodem jiných pozemků do vlastnictví, mají nárok na náhradu. Oprávněný , Jméno žalovaného, , narozený , datum, , má dle rozhodnutí nárok na pozemky či náhradu v podílu o velikosti 1/3. Následně Okrensý úrad v , Anonymizováno, rozhodnutím č. k. , Anonymizováno, Za ze dne , datum, , ve znění opravného rozhodnutí č. k. , Anonymizováno, ze dne , datum, určil restituční nárok oprávněných osob tak, že , jméno FO, , narozenému , datum, náleží náhrada ve výši 983 604,70 Sk, což při přepočtu na eura při kurzu 30,126 Sk činí 32 649,695 EUR. , Jméno žalovaného, , narozený , datum, , zemřel dne , datum, a jeho právními nástupci a dědici se staly jeho děti, a to jednak žalovaný a jednak , tituly před jménem, , jméno FO, , narozená , datum, , každý v podílu o velikosti ½, a proto v tomto podílu , Anonymizováno, na žalovaného i restituční nárok jeho otce. Žalovanému byl přiznaný restituční nárok vyplacený ve dvou platbách dne , datum, a , datum, . Rozhodnutím ze dne , datum, , č. k. , Anonymizováno, , Okresný úrad v , Anonymizováno, opravil chyby v psaní v písemném vyhotovení pravomocného rozhodnutí Pozemkového úradu , Anonymizováno, č.k. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ze dne , datum, , kterým došlo k opravě výměry parcel. Tato oprava chyby v psaní se následně promítla i do opravy celkové výměry a i opravy nároku na náhradu, a to tak, že správná výměra nároku na náhradu je 28 348 m2 a nikoli nesprávně původně uvedená výše 252 721 m2. Proti opravě nevznesl žalovaný žádné námitky, oprava mu byla doručena dne , datum, . V návaznosti na opravu Okresný úrad v , Anonymizováno, vydal dne , datum, rozhodnutí č. k. , Anonymizováno, , kterým přepočítal nárok oprávněných osob tak, že žalovanému i jeho sestře , tituly před jménem, , jméno FO, náleží nárok na náhradu po 1 644,617 EUR. Ani proti opravnému ocenění žalovaný nevznesl žádné námitky, rozhodnutí mu bylo doručeno dne , datum, . S ohledem na uvedené je rozdíl mezi původně vyplacenou náhradou ve výši 16 324,848 EUR a nově přepočítaným nárokem podle opravných rozhodnutí ve výši 1 644,617 EUR bezdůvodným obohacením žalovaného, které je povinen žalobci vrátit. Jde přitom o plnění z právního důvodu, který odpadl. Nárok není promlčený, neboť neuplynula subjektivní promlčecí lhůta dvou let ode dne, kdy se žalobce dozvěděl o existenci bezdůvodného obohacení a ani objektivní lhůta 10 let ode dne, kdy k bezdůvodnému obohacení došlo, neboť k bezdůvodnému obohacení došlo teprve na základě opravného rozhodnutí ze dne , datum, , kdy odpadl právní důvod nároku na vyplacenou náhradu. Žalovaný byl vyzván k úhradě bezdůvodného obohacení předžalobní výzvou ze dne 25. 2. 2025.

2. Žalovaný uplatněný nárok ani z části neuznal. Žalovaný poukázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu Slovenské republiky ze dne , datum, , sp. zn. , Anonymizováno, podle kterého oprava chyby v psaní a počítání anebo jiné zřejmé nesprávnosti rozhodnutí je přípustná pouze tehdy, pokud je taková chyba a nesprávnost rozhodnutí zřejmá z kontextu předmětného rozhodnutí. Omyl v hodnocení skutkových okolností anebo v právním posouzení věci, přestože se jeví jako zřejmý, nelze opravit podle § 47 odst. 6 zákona č. 71/1976 Zb. o správnom konaní (dále i jen jako „správny poriadok“). Formou opravy rozhodnutí nelze zásadně změnit původní rozhodnutí tak, aby na základě opravy rozhodnutí mělo dojít k změně právní situace založené rozhodnutím. Takové zásadní změny rozhodnutí je možné dosáhnout jen postupem podle § 65 správného poriadku, tj. aplikací institutu přezkoumání rozhodnutí v mimoodvolacím řízení, jehož uplatnění je však limitované lhůtou tří let od právní moci rozhodnutí. Žalovaný dále poukázal, že sám Okresný úrad v , Anonymizováno, v odůvodnění svého opravného rozhodnutí uvedl, že stále zastává právní názor, podle kterého nelze předmětné nedostatky původního rozhodnutí z , datum, napravit formou opravy a že jeho náprava by si vyžádala obstarání nových důkazů, které by mohly být opatřeny pouze v rámci obnovy řízení nebo přezkoumáním rozhodnutí, což však není možné z důvodu uplynutí lhůty. Přesto nakonec k vydání opravy bylo přistoupeno. Žalovaný tak uzavírá, že rozhodnutím ze dne , datum, , č. k. , Anonymizováno, nedošlo k opravě zjevné chyby v psaní nebo počtech, ale ve skutečnosti došlo k zásadní změně původního rozhodnutí. Podle žalovaného tak toto rozhodnutí trpí natolik závažnými chybami, pro které se jedná o nicotné rozhodnutí. Dále žalovaný sporuje, že mu nikdy nebyla vyplacena předmětná náhrada a taktéž vznesl námitku promlčení. Žalovaný nesouhlasí s tím, že by se mohlo jednat o plnění z právního důvodu, který odpadl, když právním důvodem je již samo rozhodnutí z , datum, , které nebylo zrušené. Pokud skutečně k vyplacení náhrady mělo dojít v roce 2000 (což žalovaný sporuje), musela již uplynout jak objektivní tříletá lhůta, tak subjektivní lhůta dvouletá, když žalobce se musel o rozhodných skutečnostech dozvědět nejpozději k 5. 12. 2022, neboť z odůvodnění opravného rozhodnutí ze dne , datum, , č. k. , Anonymizováno, vyplývá, že toho dne sám žalobce žádal Okresný úrad v , Anonymizováno, o opravu rozhodnutí. Subjektivní promlčecí lhůta tak neběží až od vydání opravného rozhodnutí, ale již přinejmenším od 5. 12. 2022. Byla-li žaloba podána až dne 1. 4. 2025, byla podána po uplynutí subjektivní promlčecí lhůty. Žalovaný namítal též nedostatek aktivní věcné legitimace žalobce, neboť bezdůvodné obohacení (finanční náhrada) mělo být plněním poskytované Slovenskou republikou prostřednictvím žalobce, a tudíž věcná legitimace svědčí přímo Slovenské republice, na jejíž úkor se měl žalovaný obohatit.

3. K námitkám žalovaného žalobce uvedl následující. Pokud jde o opravu rozhodnutí, v daném případě se jednalo o přípustnou opravu chyby a nesprávnosti rozhodnutí zřejmé z kontextu rozhodnutí. Opravou chyby nedošlo v žádném případě k změně právní situace založené původním rozhodnutím, změnila se jen faktická situace kvůli výměře pozemků, když v původním rozhodnutí byla uvedena vyšší výměra, než restituentům náležela. Pokud žalovaný účelově mlčel, je tento jeho postup v rozporu s dobrými mravy, když vědomě převzal vyšší sumu, než mu náležela. Skutkové okolnosti posuzované věci, stejně jako právní posouzení, zůstalo stejné a nejedná se o omyl v hodnocení skutkových okolností anebo v právním posouzení. Co se týče promlčení nároku, podle žalobce promlčen není. Podle žalobce až na základě opravy rozhodnutí z roku 2023 vznikl nárok na vydání bezdůvodného obohacení a teprve až od této opravy počala běžet promlčecí lhůta, neboť se jedná o bezdůvodné obohacení vzniklé odpadnutím právního důvodu. Pokud jde o výplatu finanční náhrady, ta byla realizována dvěma platbami ze dne 21. 6. 2000 a 30. 7. 2000, což vyplývá z interního systému žalobce. Co se týče aktivní věcné legitimace, žalobce odkázal na § 16 odst. 1 zákona č. 229/1991 Zb., podle kterého náhrada za pozemky, ktoré sa podľa tohto zákona nevydávajú a za ktoré nebol poskytnutý oprávnenej osobe iný pozemok, poskytne štát. Výšku náhrady v hotovosti upraví vláda Českej republiky a Slovenskej republiky svojím nariadením. Podle § 1 odst. 1 nariadenie vlády Slovenskej republiky č. 75/1993 Zb., za pozemky ktoré sa podľa zákona nevydávajú a za ktoré nebol oprávnenej osobe poskytnutý iný pozemok, poskytne štát náhradu v části prevyšujúcej sumy vyplácanú v hotovosti a v prípadoch keď sa hotovosť nevyplácá prostrednictvom Slovenského pozemkového fondu.

4. Jen pro úplnost se patří poznamenat, že jde o tzv. věc s cizím prvkem, když žalobce je cizím subjektem založeným v jiné zemi než České republice a podle jiných právních předpisů. Nařízení Evropského parlamentu a rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (přepracované znění), které platí ve vztazích mezi členskými státy EU s výjimkou Dánska, reguluje jednak stanovení mezinárodní pravomoci soudů členských států EU, a zadruhé uznání a výkon rozhodnutí soudů jednoho členského státu v jiném členském státě. Dle článku 1 uvedeného nařízení je dána věcná příslušnost na věci občanské a obchodní (bez ohledu na druh soudu). Pro určení personální působnosti nařízení je rozhodující domicil žalovaného, který musí být pro účely nařízení lokalizován na území některého z členských států ES. Podle článku 4 bod 1. nestanoví-li toto nařízení jinak, mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu. Naopak domicil žalobce je z pohledu nařízení irelevantní. Žalobce tak může mít domicil i ve třetím, nečlenském státě. S ohledem na uvedené, kdy žalovaný je občanem ČR a má trvalý pobyt v obvodu Okresního soudu v Lounech, dospěl soud k závěru, že je dána jak jeho pravomoc ve věci rozhodovat, tak i místní příslušnost. Rozhodným právem je pak právo slovenské, a to s poukazem na čl. 10 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 864/2007 ze dne 11. 7. 2007, o právu rozhodném pro mimosmluvní závazkové vztahy, neboť uplatněný mimosmluvní závazek vyplývající z bezdůvodného obohacení úzce souvisí s restitučním nárokem žalovaného, který se řídí slovenským právem.

5. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru.

6. Rozhodnutím Pozemkového úradu v , Anonymizováno, ze dne , datum, , č. k. , Anonymizováno, bylo rozhodnuto tak, že oprávněné osoby, mimo jiné i , Jméno žalovaného, , narozený , rodné přijmení, , datum, , splňuje podmínky zákona na vydanie nehnuteľností podľa § 6 ods. 1 písm. b) zákona, z důvodu, že pozemky v kat. úz. , jméno FO, Váhom vedené v vl. č. , hodnota, , parc. č. , hodnota, -pasienok o výměře 20 36 m2, parc. č. , hodnota, -pasienok o výměře 11 01 m2, parc. č. , hodnota, -les o výměře 1360 m2, nehnuteľnosti vedené v vl. č. , hodnota, , par. č. , hodnota, -cesta o výměře 30 97, parc. č. , hodnota, – roľa o výměře 21 21 05 m2 a parc. č. , hodnota, – roľa, ve vlastnictví původních vlastníků ve výměře 3 30 22 m2, pršeli na stát v důsledku rozhodnutí ONV v , Anonymizováno, , podle zák. č. 46/48 Zb. Dále bylo rozhodnuto, že tyto pozemky se nemůžou vydat oprávněným osobám, neboť jsou zastavené a stavba brání zemědělskému využití pozemků, a proto oprávněné osoby mají právo, aby se jim převedly do vlastnictví jiné pozemky ve vlastnictví státu a ve správě žalobce a pokud nebudou souhlasit s převodem jiných pozemků do vlastnictví, mají nárok na náhradu. Oprávněný , Jméno žalovaného, , narozený , datum, , má dle rozhodnutí nárok na pozemky či náhradu v podílu o velikosti 1/3 /viz rozhodnutí Pozemkového úradu , Anonymizováno, ze dne , datum, , č. k. , Anonymizováno, na č. l. 15-16/, Anonymizováno7. Usnesením Okresního soudu v , adresa, č. j. , Anonymizováno, s nečitelným datem byla schválena dohoda dědiců po zemřelém , jméno FO, , narozenému , datum, , zemřelém , datum, , kdy předmětný restituční nárok nabyli rovným dílem jednak žalovaný a jednak , tituly před jménem, , jméno FO, coby děti zůstavitele /viz usnesení OS v , adresa, č. j. , Anonymizováno, č. l. 18-19/, Anonymizováno8. Oceněním Okresného úradu v , Anonymizováno, ze dne , datum, , č. k. , Anonymizováno, byl oceněn předmětný restituční nárok přiznaný rozhodnutím Pozemkového úradu , Anonymizováno, ze dne , datum, , č. k. 140, a to na celkovou částku 2 983 127 Sk, z čehož otci žalovaného náležel podíl o velikosti 994 375 Kč /viz ocenění ze dne , datum, , č. k. , Anonymizováno, na č. l. 24-25/. Okresný úrad v , Anonymizováno, následně dne , datum, , pod s. zn. , Anonymizováno, vydal opravu uvedeného ocenění restitučního nároku, kdy bez bližšího odůvodnění je opravena výše restitučního nároku, podle níž náleží otci žalovaného podíl o velikosti 983 604,70 Sk /viz oprava ocenění ze dne , datum, , č. k. , Anonymizováno, na č. l. 25-26/.

9. Dopisem ze dne 3. 8. 1998 Okresný úrad v , Anonymizováno, požádal žalobce o pozastavení výplaty finanční náhrady restituentům podle rozhodnutí Pozemkového úradu , Anonymizováno, ze dne , datum, , č. k. , Anonymizováno, , a to z toho důvodu, že rozhodnutí napadl restituent , jméno FO, , dědic po , jméno FO, a byl předpoklad, že bude z jeho strany podána žaloba k soudu. Okresný úrad v , Anonymizováno, uvedl, že celý spis byl z jejich strany prošetřen a bylo zjištěno, že oprávněná osoba byla zkrácena na svých právech předmětným rozhodnutím /viz žádost o pozastavení finančního vyrovnání restitučního nároku na č. l. 94/. Dopisem ze dne 3. 8. 1999 Okresný úrad v , Anonymizováno, sdělil , tituly před jménem, , jméno FO, , Anonymizováno, , že , tituly před jménem, , jméno FO, napadl ocenění restitučního nároku podle rozhodnutí Pozemkového úradu , Anonymizováno, ze dne , datum, , č. k. , Anonymizováno, a po přešetření bylo pozastaveno vyplácení finančních náhrad. O tom, zda , jméno FO, podal žalobu k soudu Okresný úrad v , Anonymizováno, nemá vědomosti /viz sdělení ze dne , datum, na č. l. 94 p. v./.

10. V interním systému žalobce je evidována platba žalovanému na bankovní účet č. , hodnota, -, Anonymizováno, ve výši 16 324,85 EUR ze dne 13. 6. 2000 /viz výpis z registru plateb SPF na č. l. 127-129/. V jiné tabulce předložené žalobcem, která měla být vygenerována z vnitřního systému žalobce dne 14. 7. 2000, je uvedeno, že finanční náhrada měla být žalovanému vyplacena dvěma platbami v nespecifikovaném dni ve výši 13 271 EUR a poté 2 721,90 EUR, a to na bankovní účet č. , hodnota, -, Anonymizováno, /viz doklad o výplatě na č. l. 99-100/.

11. Okresný úrad v , Anonymizováno, dne , datum, , pod č. k. , Anonymizováno, vydal opravu chyby v psaní v písemném vyhotovení pravomocného rozhodnutí Pozemkového úradu v , Anonymizováno, ze dne , datum, , č. , Anonymizováno, , konkrétně došlo k opravě chyby v bodě 1 výrokové části rozhodnutí, kdy došlo k opravě chybně uvedených výměr pozemků tak, že parcela č. , hodnota, má namísto výměry 1 360 m2 správně jen 166 m2, parcela č. , hodnota, má namísto výměry 3 097 m2 správně jen 1 181 m2, parcela č. , hodnota, má namísto výměry 212 105 m2 správně jen 3 843 m2 a parcela č. , hodnota, má namísto výměry 33 022 m2 správně jen 20 021 m2. Celková správná výše výměry nároku na náhradu tak činí namísto původně nesprávně uvedených 252 721 m2 celkem , hodnota, m2. V odůvodnění opravy správní orgán uvádí, že o opravu požádal žalobce listem ze dne 5. 12. 2022. Na tuto žádost reagoval správní orgán listem ze dne 12. 1. 2023 tak, že žádosti nelze vyhovět, neboť nedostatky rozhodnutí není možné napravit opravou chyby v psaní podle § 47 odst. 6 správného poriadku a že náprava nedostatků by si vyžadovala zabezpečení nových důkazů o dotčených pozemcích a účastnících řízení, což by mohlo být provedeno pouze v rámci obnovy řízení (§ 62 správného poriadku) anebo přezkoumáním rozhodnutí (§ 65 až 68 správného poriadku), což s ohledem na uplynutí tříleté lhůty již není možné. Přesto však správní orgán k opravě následně přistoupil, neboť čirou náhodou při šetření jiné věci zjistil nové informace, a sice stručně řečeno, že tytéž oprávněné osoby získaly v jiném řízení ohledně restitučního nároku jiné pozemky o celkové výměře 32,0803 ha, přičemž celkový restituční nárok těchto osob činí 57,6441 ha. Správní orgán dále v odůvodnění uvádí, že pokud by tak nyní nepřistoupil k opravě rozhodnutí Pozemkového úradu v , Anonymizováno, ze dne , datum, , č. , Anonymizováno, , pak by celková výměra pozemků přesahovala oprávněný nárok oprávněných osob o 22.4373 ha, což by představovalo bezdůvodného obohacení, což správní orgán v žádném případě nemůže a ani nechce připustit. Tato oprava byla dne 12. 4. 2023 doručena zástupci žalovaného /viz oprava rozhodnutí ze dne , datum, Okresného úradu v , Anonymizováno, ze dne , datum, , č. k. , Anonymizováno, včetně příloh na č. l. 101-106, doručenka o doručení opravy rozhodnutí na č. l. 20-21/. Okresný úrad v , Anonymizováno, pak téhož dne 4. 4. 2023, pod č. k. , Anonymizováno, -, Anonymizováno, vydal ocenění pozemků, kterým byly v důsledku výše uvedené opravy znovu oceněny předmětné pozemky, přičemž žalovanému náleží při vlastnickém podílu 1/6 náhrada ve výši 1 644,617 EUR. Toto ocenění bylo dne 11. 4. 2023 doručeno zástupci žalovaného /viz ocenění Okresného úradu v , Anonymizováno, ze dne , datum, , č. k. , Anonymizováno, na č. l. 27-28, doručenka o doručení ocenění pozemků po opravě na č. l. 22-23/.

12. Žalovaný byl vyzván ze strany žalobce k vydání bezdůvodného obohacení ve výši 14 680,23 EUR předžalobní výzvou ze dne 25. 2. 2025, a to ve lhůtě 5 dní. Žalovaný na tuto výzvu reagoval replikou ze dne 6. 3. 2025, v níž tento nárok odmítl z důvodu, že žalovaný nikdy žádnou finanční náhradu neobdržel a jednak proto, že opravou došlo k nepřípustné změně rozhodnutí /viz výzva k úhradě pohledávky na č. l. 17, reakce žalovaného na předžalobní výzvu na č. l. 33-34/.

13. Po právní stránce soud hodnotil věc podle hmotného práva Slovenské republiky, zejména podle zákona č. 71/1976 Zb. o správnom konaní (dále i jen jako „správny poriadok“) a dle zákona č. 40/1964 Zb., občiansky zákonník (dále jen „o. z.“).

14. Podle § 47 odst. 6 správného poriadku chyby v písaní, v počtoch a iné zrejmé nesprávnosti v písomnom vyhotovení rozhodnutia správny orgán kedykoľvek aj bez návrhu opraví a upovedomí o tom účastníkov konania.

15. Podle § 451 odst. 1 o. z. kto sa na úkor iného bezdôvodne obohatí, musí obohatenie vydať. Podle odst. 2 cit. ustanovení bezdôvodným obohatením je majetkový prospech získaný plnením bez právneho dôvodu, plnením z neplatného právneho úkonu alebo plnením z právneho dôvodu, ktorý odpadol, ako aj majetkový prospech získaný z nepoctivých zdrojov.

16. Podle § 107 odst. 1 o. z. právo na vydanie plnenia z bezdôvodného obohatenia sa premlčí za dva roky odo dňa, keď sa oprávnený dozvie, že došlo k bezdôvodnému obohateniu a kto sa na jeho úkor obohatil. Podle odst. 2 cit. ustanovení najneskôr sa právo na vydanie plnenia z bezdôvodného obohatenia premlčí za tri roky, a ak ide o úmyselné bezdôvodné obohatenie, za desať rokov odo dňa, keď k nemu došlo.

17. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba není ani z části důvodná. Soud se v prvé řadě zabýval námitkou promlčení vznesenou žalovaným, neboť pokud by byla shledána důvodnou, soud by musel žalobu zamítnout, a to i za situace, že by žalobce prokázal všechna svoje žalobní tvrzení, tedy zejména, že náhrada byla v roce 2000 skutečně žalovanému vyplacena. V dané věci je klíčové rozhodnutí Pozemkového úradu , Anonymizováno, ze dne , datum, , č. k. , Anonymizováno, kterým byl stanoven rozsah restitučního nároku a na něj navazující rozhodnutí Okresného úradu v , Anonymizováno, ze dne , datum, , č. k. , Anonymizováno, , kterým byl restituční nárok oceněn, a to ve znění jeho opravy ze dne , datum, , pod s. zn. , Anonymizováno, . Obě tato rozhodnutí byla po více než třiceti letech opravena ve smyslu § 47 odst. 6 zákona správného poriadku, o čemž byli účastníci vyrozuměni dne 4. 4. 2023 sdělením Okresného úradu v , Anonymizováno, č. k. , Anonymizováno, . Podstata opravy spočívá ve zkrácení restitučního nároku z původních 25,2721 ha nově pouze na 2,8348 ha, v důsledku čehož mělo dojít k bezdůvodnému obohacení ve výši rozdílu ve vyplaceném plnění, jelikož právní důvod výplaty plnění v důsledku opravy měl odpadnout. K tomu soud uvádí, že při opravě Okresný úrad v , Anonymizováno, podle závěru soudu zjevně překročil meze opravy rozhodnutí. Jak shodně uvádí slovenská i česká judikatura, institut opravy rozhodnutí lze aplikovat pouze na zjevné omyly ohledně údajů, které jsou však dostatečně podloženy zjištěními prokazujícími jejich správné znění. S odkazem na toto ustanovení nelze naopak měnit vlastní skutková zjištění či jejich již provedené právní hodnocení, na jejichž základě bylo ve věci rozhodnuto. Není tedy možné, aby se s odkazem na uvedené ustanovení měnil obsah rozhodnutí. Takový postup by nasvědčoval libovůli rozhodování správního orgánu a byl by jednoznačně v rozporu s principem právní jistoty. Tento institut tak umožňuje jen odstraňování chyb, kterých se dopustil správní orgán ve vydaných rozhodnutích, tedy opravy různých méně významných překlepů a zkomolenin, opravy dat a rodných čísel, ale také opravy početních chyb. Opravným rozhodnutím (usnesením) však nemůže dojít ke změně vlastních, opravovaným rozhodnutím stanovených práv a povinností (srov. rozhodnutí Nejvyššího správního soudu České republiky sp. zn. 1 Afs 58/2009-541 a obdobně též rozhodnutí Nejvyššího soudu Slovenské republiky sp. zn. 7 Sž 142/2001), Anonymizováno18. Obdobný případ týkající se zkrácení restitučního nároku opravným rozhodnutím po více než 20 letech byl již řešen před českými soudu, přičemž Nejvyšší správní soud České republiky dospěl k závěru, že: „byť chybu bylo možno odhalit porovnáním údaje uvedeného v původním rozhodnutí s podklady ve správních spisech, což ostatně správní orgán I. stupně učinil a vydal předmětné opravné rozhodnutí, nebylo možné využít postup podle § 70 správního řádu. Ten totiž slouží k opravě méně závažných či technických chyb, nikoli nesprávných skutkových zjištění. Uvedené platí tím spíš, pokud předmětnou chybu správní orgán I. stupně objevil až po uplynutí více než 20 let od vydání původního rozhodnutí. Ačkoli lze souhlasit se stěžovateli, že není vyloučeno, aby byla taková chyba zjištěna až po uplynutí několika let, Nejvyšší správní soud má ve shodě s městským soudem za to, že uplynutí značného časového odstupu od vydání původního nesprávného rozhodnutí značně oslabuje tvrzení o zjevnosti této chyby každému na první pohled.“ (srov. rozhodnutí Nejvyššího správního soudu České republiky sp. zn. 4 As 284/2022-160).

19. Dále je třeba zmínit, že oprava rozhodnutí podle § 47 odst. 6 správného poriadku, který platil též na území České republiky až do roku 2005, není činěna formálním rozhodnutím, jak vyplývá i z české soudní judikatury, a proto není proti opravě rozhodnutí přípustné odvolání ani jiný opravný prostředek. Ostatně oprava se ani dle § 47 odst. 6 správného poriadku účastníkům formálně nedoručuje, pouze se o ní účastníci vyrozumí. Z toho důvodu, a i vzhledem k ustanovením Evropské úmluvy o lidských právech, česká judikatura v poměrech zákona č. 71/1967 Sb., dospěla k závěru, že ačkoli soudy v občanskoprávním řízení vychází z rozhodnutí správního orgánu, musí – má-li být jejich rozhodnutí na něm založeno – zjistit jeho obsah, který se ve výjimečných případech zjevných nesprávností nemusí krýt s textem rozhodnutí. Při zjišťování obsahu správního rozhodnutí soudy nejsou provedenou opravou vázány, neboť oprava ve smyslu § 47 odst. 6 zákona č. 71/1967 Sb. toliko sjednocuje formální vyjádření správního rozhodnutí s jeho skutečným obsahem (blíže srov rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 28 Cdo 2461/2007). Zdejší soud se proto necítí být vázán provedenou opravou příslušných rozhodnutí a sám zkoumal obsah těchto rozhodnutí, přičemž neshledal žádný rozpor mezi jeho obsahem a jeho slovním vyjádřením. Soud v rozhodnutí neshledává žádnou zjevnou nesprávnost, kterou by bylo možno zhojit opravou ve smyslu § 47 odst. 6 správného poriadku.

20. Žalovaný uplatnil námitku promlčení. Je nepochybné, že občiansky zákonník v § 107 stanoví pro bezdůvodné obohacení dvouletou subjektivní promlčecí lhůtu počínající běžet od okamžiku, kdy se oprávněný dozví, že došlo k bezdůvodnému obohacení a kdo se na jeho úkor obohatil, a dále tříletou objektivní promlčecí lhůtu počínající běžet od okamžiku, kdy bezdůvodnému obohacení došlo (nejde-li o případ úmyslného obohacení, u nějž je stanovena objektivní lhůta desetiletá). Žalobce namítá, že jde o případ, kdy právní důvod obohacení odpadl v důsledku provedené opravy. S tímto posouzení však soud nemůže souhlasit, neboť oprava rozhodnutí zásadně nemůže změnit právní postavení účastníků, tedy oprava nemůže založit, změnit či zrušit práva a povinnosti. V důsledku opravy nemůže dojít k počátku, změně či přerušení běhu žádné hmotněprávní lhůty, ani nemůže vést ke vzniku nového hmotněprávního nároku na vydání bezdůvodného obohacení – jinými slovy, v důsledku opravy nemůže odpadnout právní titul. Oprava, jak již bylo uvedeno, slouží pouze k opravě překlepů a zjevných chyb, ale nemůže vést ke změně rozhodnutím založených práv a povinností. Tudíž oprava nemůže mít vliv ani na běh promlčecí lhůty. K překročení mezí opravy se ostatně sám správní orgán doznává v odůvodnění opravy, kdy v zásadě uvádí, že při vědomí nemožnosti odstranění nedostatků rozhodnutí ve formě opravy podle § 47 odst. 6 správného poriadku přesto k opravě přistoupil, protože v opačném případě by oprávněným osobám byl přiznán vyšší nárok, než jaký jim náleží, což správní orgán nemůže a nechce připustit. Správní orgán tak zcela vědomě a účelově postupoval v rozporu se zákonem.

21. Pokud bylo původní rozhodnutí věcně nesprávné, byl špatně zjištěn skutkový stav (výměry pozemků), a v důsledku toho došlo k hypotetickému bezdůvodnému obohacení, objektivní promlčecí lhůta plynula již od vydání předmětného rozhodnutí, respektive od vyplacení peněžitého plnění na jeho základě, k čemuž došlo, jak tvrdí žalobce, dvěma platbami v roce 2000. I kdyby tak žalobce prokázal svá tvrzení, že k výplatě finanční náhrady došlo v roce 2000, byl by nárok na vydání bezdůvodného obohacení promlčen v důsledku uplynutí tříleté objektivní promlčecí lhůty. Soud se dále nezabýval tvrzením žalobce o zlém úmyslu na straně žalovaného, neboť i pokud by toto tvrzení bylo prokázáno, mělo by to za následek prodloužení objektivní promlčecí lhůty až na deset let, přičemž i v takovém případě by tato lhůta již uplynula a nárok by byl promlčen.

22. Soud se proto dále nezabýval dalšími námitkami žalovaného ohledně vyplacení finanční náhrady, ohledně aktivní věcné legitimace žalobce, neboť i kdyby byla prokázána nedůvodnost těchto námitek a žalobce by prokázal všechna svá skutková tvrzení, žaloba by byla stejně z důvodu promlčení zamítnuta.

23. S ohledem na shora uvedené závěry soud žalobu jako celek včetně příslušenství zamítnul.

24. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalovanému, jež byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 42 389,96 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.“) sestávající z částky 2 × 9 700 Kč a 2 × 9 660 Kč za celkem 4 úkony právní služby spočívající v převzetí a přípravě zastoupení ze dne 10. 6. 2025, sepisu odporu a vyjádření k žalobě ze dne 11. 6. 2025, sepisu vyjádření ve věci samé ze dne 6. 8. 2025 a v účasti na jednání soudu dne 7. 8. 2025 dle § 11 odst. 1 a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne 7. 8. 2025 náhrada 1 869,96 Kč za 126 ujetých km v částce 969,96 Kč (34,70 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,47 l/100 km a 5,80 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce 900 Kč podle § 14 a. t. Jejich zaplacení soud žalobci uložil ve lhůtě podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalovaného jako advokáta dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.

25. Pro úplnost soud uvádí, že výše tarifní hodnoty sporu byla určena ve výši žalovaného plnění a byla přepočtena na české koruny dle kurzu ČNB pro nákup valut platného vždy v době započetí každého úkonu právní služby, a to podle § 8 odst. 1 a. t., podle něhož, není-li stanoveno jinak, považuje se za tarifní hodnotu výše peněžitého plnění nebo cena věci anebo práva v době započetí úkonu právní služby, jejichž se právní služba týká.