17 C 139/2024

Plný text

Okresní soud v Lounech rozhodl samosoudcem Mgr. Michalem Drobílkem ve věci žalobkyně: innogy Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupená advokátem tituly před jménem . Jméno zástupce zainteresované osoby sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 13 576,70 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 13 576,70 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 12 179,99 Kč od 4. 8. 2022 do 11. 8. 2023 a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 7 276,70 Kč od 12. 8. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 5 153,47 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se obrátila dne 16. 10. 2023 ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 13 576,70 Kč s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že se na základě uzavřené smlouvy o dodávkách elektrické energie ze dne , datum, jedná o neuhrazené platby za odběr elektřiny v odběrném místě vedeném pod č. , Anonymizováno, , nacházejícím se na adrese , adresa, za období od 5. 10. 2021 do 7. 7. 2022. Žalovaná částka sestává z vyúčtované ceny za dodávku elektřiny ve výši 7 276,70 Kč, ohledně níž byla dne , datum, mezi účastníky uzavřena dohoda o uznání dluhu a jeho úhradě, kterou žalovaný neplnil, v důsledku čehož pozbyl výhody splátek, poplatku ve výši 300 Kč za uzavření dohody o splátkách dluhu a dále ze smluvní pokuty ve výši 6 000 Kč za předčasné ukončení smlouvy, když smlouvy byla původně sjednána na dobu 30 měsíců od , datum, , přičemž k ukončení dodávky elektřiny došlo dne , datum, změnou dodavatele elektřiny. Žalobkyně tak žádá zaplacení smluvní pokuty ve výši 400 Kč za každý měsíc od předčasného ukončení smlouvy do skončení původní doby trvání smlouvy, tj. za dobu 15 měsíců, tj. celkovou částku ve výši 6 000 Kč.

2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil.

3. Jen pro úplnost se patří poznamenat, že jde o tzv. věc s cizím prvkem, neboť žalovaný je státním příslušníkem Slovenska. Soud se proto nejprve zabýval tím, zda je dána jeho pravomoc ve věci rozhodovat a podle jakého právního řádu má soud ve věci postupovat. Otázku pravomoci pak soud zkoumal z hlediska Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen Nařízení Brusel I bis). Podle čl. 4 Nařízení Brusel I bis platí, že nestanoví-li toto nařízení jinak, mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu. Na osoby, které nejsou státními příslušníky členského státu, v němž mají bydliště, se použijí pravidla pro určení příslušnosti, která se použijí pro jeho vlastní státní příslušníky. V průběhu řízení pak soud zjistil, že žalovaný má na adrese uvedené shora adresu místa pobytu /viz výpis údajů z registru obyvatel/ a písemnosti jsou mu na tuto adresu doručovány. Pravomoc zdejšího soudu je tak dána a rozhodným právem je právo české (srov. zákon č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, ve znění pozdějších předpisů).

4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru. Žalovaný uzavřel s žalobkyní dne , datum, smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, v níž se žalobkyně zavázala dodávat elektřinu a zajistit přenos elektřiny, distribuci elektřiny a systémové služby do odběrného místa vedeném pod č. , Anonymizováno, : , Anonymizováno, , nacházejícím se na adrese , adresa, , a žalovaný se zavázal uhradit řádně a včas cenu elektřiny a související služby. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou 30 měsíců. Součástí smlouvy byly i všeobecné obchodní podmínky a ceník žalobkyně, podle kterých byl žalovaný povinen platit nejen zálohy na odběr elektrické energie, ale i fakturu obsahující vyúčtování ceny za dodávku elektřiny. Součástí smluvních ujednání byla i mluvní pokuta ve výši 400 Kč za každý měsíc následující po dni ukončení nebo přerušení dodávky od žalobkyně do konce sjednané doby trvání smlouvy, pokud žalovaný způsobí svým jednáním nemožnost dodávky /viz smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny na č. l. 25, obchodní podmínky na č. l. 18-21, ceník elektřiny na č. l. 27 p. v. – 28, plán záloh na č. l. 30 p. v./. Žalobkyně žalovanému vyfakturovala nedoplatek na platbách za elektřinu a související služby fakturou č. , hodnota, znějící na částku 12 179,99 Kč za spotřebu elektřiny v období od 5. 10. 2021 do 7. 7. 2022 se splatností do 3. 8. 2022 /viz vyúčtování variabilní symbol č. , hodnota, na č. l. 28 p. v. -30/. Žalovaný však fakturu neuhradil, dostal se do prodlení a následně dne , datum, účastníci uzavřeli dohodu o splátkách dluhu a prohlášení o uznání dluhu, v němž žalovaný uznal svůj závazek vůči žalované ve výši 13 015,58 Kč, a to jednak z titulu neuhrazené ceny elektřiny dle shora uvedené faktury ve výši 12 179,99 Kč, zákonného úroku z prodlení z této částky ve výši 535,59 Kč a sjednaného poplatku za sjednání této dohody ve výši 300 Kč. Celkový dluh se žalovaný zavázal uhradit v 6měsíčních splátkách pod ztrátou výhody splátek. Žalovaný však splátky nehradil a dostal se opět do prodlení, přičemž na svůj dluh hradil pouze později platbou ze dne 11. 8. 2023 ve výši 4 903,29 Kč /viz dohoda o uznání dluhu a jeho úhradě na č. l. 26-27/. K ukončení dodávky elektřiny došlo dne , datum, , když žalovaný změnil dodavatele elektřiny /viz potvrzení o změně dodavatele na č. l. 31 p. v./. Vyúčtováním ze dne , datum, žalobkyně žalovanému vyúčtovala i smluvní pokutu za předčasné ukončení smlouvy ve výši 400 Kč za každý z 15 měsíců, celkem tedy ve výši 6 000 Kč /viz vyúčtování smluvní pokuty na č. l. 31/. Žalovaný byl následně vyzván k úhradě dluhu před podáním žaloby /viz - výzva k úhradě na č. l. 32 včetně poštovního podacího archu na č. l. 33/. Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu5. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) a zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dále jen „energetický zákon“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.

6. Podle ust. § 50 odst. 2 energetického zákona se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou.

7. Podle ust. § 2079 odst. 1 o. z. se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.

8. Podle ust. § 2053 o. z. uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.

9. Podle ust. § 28 odst. 1 písm. e) energetického zákona má zákazník právo na bezplatnou volbu a změnu dodavatele elektřiny.

10. Podle ust. § 2048 odst. 1 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

11. Podle ust. § 1813 odst. 1 o. z. zneužívající jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem poctivosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o hlavním předmětu závazku ani pro posouzení přiměřenosti vzájemného plnění, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

12. Podle ust. § 1815 o. z. ke zneužívajícímu ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.

13. Podle ust. § 1812 odst. 1 o. z. lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější.

14. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a v plném rozsahu jí včetně příslušenství vyhověl. Soud vzal za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřena smlouva o sdružených dodávkách elektřiny dle § 50 odst. 2 energetického zákona, která je současně kupní smlouvou podle § 2079 a násl. o. z. Tato smlouva byla sjednána na dobu určitou v trvání 30 měsíců, přičemž byla následně ukončena v důsledku změny dodavatele. Jelikož žalovaný neuhradil vyfakturovanou cenu dodávky elektřiny, žalobkyni vzniklo právo na zaplacení vyúčtované dodávky v celkové výši 7 276,70 Kč (po zohlednění dílčí úhrady ve výši 4 903,29 Kč), stejně jako na smluvně sjednaný poplatek ve výši 300 Kč za možnost sjednání dohody o úhrady dluhu ve splátkách. V dané věci navíc došlo ze strany žalovaného k uznání tohoto nároku na zaplacení ceny vyúčtované elektřiny a poplatku, a tudíž vznik tohoto nároku soud považuje za prokázaný ve smyslu § 133 o. s. ř., podle něhož platí, že skutečnost, pro kterou je v zákoně stanovena domněnka, jež připouští důkaz opaku, má soud za prokázánu, pokud v řízení nevyšel najevo opak. Soud proto žalobě v tomto rozsahu vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni vyúčtovanou cenu za odebrané množství elektřiny za uvedené období a smluvně sjednaný poplatek za uzavření dohody o splátkách, tj. celkem částku 7 576,70 Kč.

15. Pokud pak jde o smluvní pokutu ve výši 6 000 Kč za porušení povinnosti odebírat elektřinu po dobu sjednanou ve smlouvě soud pečlivě zvažoval, zda se v tomto případě nemůže jednat o zneužívající smluvní ujednání ve smyslu § 1813 odst. 1 o. z., které zakládá v rozporu s požadavkem poctivosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch žalovaného coby spotřebitele, a ke kterému by se podle § 1815 o. z. nepřihlíželo, a to i s ohledem na to, že energetický zákon zakládá zákazníkům právo na bezplatnou volbu a změnu dodavatele energií. Soudu je známa část soudní praxe, které při posuzování platnosti tohoto druhu smluvní pokuty dospívá k závěru, že jde o metodu, jak spotřebitele vázat k danému dodavateli a jak obejít zákonné právo spotřebitele na bezplatnou volbu a změnu dodavatele, přičemž současně je prostřednictvím smluvní pokuty přenášeno podnikatelské riziko dodavatele na zákazníka (spotřebitele), který je tak nepřiměřeně omezován po určitou dobu ve svém právu volby dodavatele, aniž by za to obdržel adekvátní protiplnění. Zdejší soud se však v daném případě s těmito závěry části soudní praxe neztotožnil. Žalobkyně při své podnikatelské činnosti umožňuje spotřebitelům zvolit si různé druhy služeb, mimo jiné i smlouvy o sdružených službách dodávky energie na dobu neurčitou s tříměsíční výpovědní dobou. V těchto případech je však cena energií vyšší. Naopak při sjednání smlouvy na fixně stanovené období, jako je tomu v tomto případě, je zákazníkům poskytnutá nižší cena energií, která je navíc garantovaná po celou dobu trvání smluvního vztahu, a která je proto vykoupena povinností dodržet fixně stanovené období, a to pod předmětnou smluvní pokutou. Není tedy pravdou, že by spotřebitel neobdržel adekvátní protiplnění za to, že se smluvně dobrovolně omezil na pevně stanovené období ve svém právu volby dodavatele. Stejně tak je nutno přihlédnout ke specifickým okolnostem obchodování s energiemi, kdy dodavatelé musí předem nasmlouvat a zajistit odpovídající množství energií za cenu, která je předem určena v daném místě a čase. Následně pak dodavatel legitimně očekává, že odběr energie bude probíhat po dobu, jaká byla skutečně s koncovým zákazníkem sjednána. V případě předčasného ukončení dodávky energie pak smluvní pokuta pokrývá i případnou náhradu škody, která je tím dodavateli způsobena. S ohledem na shora uvedené tak soud dospěl k závěru, že ujednání o smluvní pokutě za předčasné ukončení smlouvy se nepříčí zákonu a nezakládá v rozporu s požadavkem poctivosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. Soud proto vyhověl žalobě i ohledně této smluvní pokuty, kterou žalobkyně požadovala ve výši 6 000 Kč, tedy za 15 měsíců, o které byla smlouva předčasně skončena v důsledku změny dodavatele.

16. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku řádně a včas, octl se s placením dluhu v prodlení, a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle ust. § 1970 o. z. ve výši dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. tak, jak je žalobkyně uplatnila.17. , adresa, k plnění byla stanovena ve smyslu ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.

18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 5 153,47 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 13 576,70 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby) a z částky 1 660 Kč za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 1 a. t. realizovaný po podání návrhu ve věci (účast na jednání soudu) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne , datum, částka 437,91 Kč představující jednu třetinu z náhrady za 90 ujetých km v částce 713,72 Kč (38,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 6,1 l/100 km a 5,60 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce 600 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 3 597,91 Kč ve výši 755,56 Kč. Ohledně aplikace ust. § 14b a. t. soud odkazuje na větší množství žalob tzv. formulářového typu v databázi soudu ISAS. Jejich zaplacení soud žalovanému uložil ve lhůtě podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.