17 C 17/2025

Plný text

Okresní soud v Lounech rozhodl samosoudcem Mgr. Michalem Drobílkem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného A , narozený Datum narození žalovaného A bytem Adresa žalovaného B pro 92 127,34 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba se zamítá v části ve, které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení: částky 39 358,50 Kč; kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 3 699,69 Kč; kapitalizovaného úroku ve výši 2 328,67 Kč; úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 23 468,34 Kč od 28. 9. 2023 do 9. 10. 2024; úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 1 518,34 Kč od 10. 10. 2024 do zaplacení; úroku ve výši 21,39 % ročně z částky 23 468,34 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení; částky 52 768,84 Kč; kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 4 707,25 Kč; kapitalizovaného úroku ve výši 4 294,09 Kč; úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 29 859,65 Kč od 28. 9. 2023 do 9. 10. 2024; úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 26 859,65 Kč od 10. 10. 2024 do zaplacení; úroku ve výši 18,69 % ročně z částky 29 859,65 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky ve výši 21 950 Kč od 10. 10. 2024 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky ve výši 3 000 Kč od 10. 10. 2024 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se obrátila dne 4. 4. 2024 ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky celkem ve výši 92 127,34 Kč s příslušenstvím, a to ze dvou samotných právních titulů. Žalovaný jednak s právní předchůdkyní žalobkyně (, právnická osoba, , IČO , IČO, ) uzavřel dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě níž mohl žalovaný čerpat úvěr až do výše 25 000 Kč, a žalovaný se zavázal úvěr splatit spolu s položkou ve výši 19 182 Kč, kterou žalobkyně souhrnně označuje jako poplatek a která sestává z kapitalizovaného úroku za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 21,39 % ročně v částce 11 152 Kč, částky 1 500 Kč za zpracování úvěru, částky ve výši 4 208 Kč za službu komfortního a flexibilního splácení a poplatku za pojištění ve výši 2 322 Kč, a to v 18 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2 455 Kč. Žalovaný úvěr čerpal ve výši 25 000 Kč, nedodržel však řádně podmínky pro splácení a na svůj dluh uhradil pouze částku 3 050 Kč. Právní předchůdkyni žalobkyně tak vzniklo nejpozději dne 13. 4. 2023 právo na uhrazení celé dosud neuhrazené dlužné částky. Pohledávka byla dne , datum, postoupena na žalobkyni. Z tohoto právního titulu žalobkyně požaduje zaplacení částky 39 358,50 Kč, kterou tvoří dlužná jistina ve výši 23 468,34 Kč a dlužný poplatek ve výši 15 890,16 Kč, příslušenství se skládá z kapitalizovaného smluvního úroku od 14. 4. 2023 ve výši 2 328,67 Kč a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení od 2. 6. 2022 ve výši 3 699,69 Kč, vše kapitalizováno ke dni 27. 9. 2023, a následně z běžícího smluvního úroku a běžícího zákonného úroku z prodlení od dne následujícího do zaplacení.

2. Dále žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně (, právnická osoba, , IČO , IČO, ) uzavřel dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě níž mohl žalovaný čerpat úvěr až do výše 40 000 Kč, a žalovaný se zavázal úvěr splatit spolu s položkou ve výši 51 101 Kč, kterou žalobkyně souhrnně označuje jako poplatek a která sestává z kapitalizovaného úroku za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 18,69 % ročně v částce 38 564 Kč, částky 1 500 Kč za zpracování úvěru, částky ve výši 8 328 Kč za službu komfortního a flexibilního splácení a poplatku za pojištění ve výši 2 709 Kč, a to v 21 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 4 339 Kč. Žalovaný úvěr čerpal ve výši 40 000 Kč, nedodržel však řádně podmínky pro splácení a na svůj dluh uhradil pouze částku 37 000 Kč. Právní předchůdkyni žalobkyně tak vzniklo nejpozději dne 24. 12. 2022 právo na uhrazení celé dosud neuhrazené dlužné částky. Pohledávka byla dne , datum, postoupena na žalobkyni. Z tohoto právního titulu žalobkyně požaduje zaplacení částky 52 768,84 Kč, kterou tvoří dlužná jistina ve výši 29 859,65 Kč a dlužný poplatek ve výši 22 909,19 Kč, příslušenství se skládá z kapitalizovaného smluvního úroku od 25. 12. 2022 ve výši 4 294,09 Kč a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení od 2. 6. 2022 ve výši 4 707,25 Kč, vše kapitalizováno ke dni 27. 9. 2023, a následně z běžícího smluvního úroku a běžícího zákonného úroku z prodlení od dne následujícího do zaplacení3. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil.

4. Ve věci bylo nařízeno jednání. Žalovaný, ač řádně a včas předvolán, se k jednání bez omluvy nedostavil. Soud proto podle ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného.

5. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru. Žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně (, právnická osoba, , IČO , IČO, ) dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému úvěrový rámec až do výše 25 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr splatit spolu s položkou ve výši 19 182 Kč, kterou žalobkyně souhrnně označuje jako poplatek a která sestává z kapitalizovaného úroku za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 21,39 % ročně v částce 11 152 Kč, částky 1 500 Kč za zpracování úvěru, částky ve výši 4 208 Kč za službu komfortního a flexibilního splácení a poplatku za pojištění ve výši 2 322 Kč, a to v 18 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2 455 Kč /viz smlouva o úvěru na č. l. 38-39/. Žalovaný úvěr čerpal ve výši 25 000 Kč, se splácením splátek se však dostal do prodlení a dosud uhradil pouze částku 3 050 Kč /viz tabulka umoření na č. l. 47/. Právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitelka uzavřela s žalobkyní jako postupníkem dne , datum, smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byla pohledávka vůči žalovanému z výše uvedené smlouvy postoupena na žalobkyni, přičemž tato skutečnost byla žalovanému oznámena /viz smlouva o postoupení pohledávek na č. l. 62-67, oznámení o postoupení pohledávky na č. l. 46 včetně podacího lístku na č. l. 49, seznam postoupených pohledávek na č. l. 40, 42-45/. Žalobkyně naposledy vyzvala žalovaného k úhradě předžalobní výzvou /viz předžalobní výzva včetně podacího lístku na č. l. 50-52/.

6. Dále žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně (, právnická osoba, , IČO , IČO, ) dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému úvěrový rámec až do výše 40 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr splatit spolu s položkou ve výši 51 101 Kč, kterou žalobkyně souhrnně označuje jako poplatek a která sestává z kapitalizovaného úroku za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 18,69 % ročně v částce 38 564 Kč, částky 1 500 Kč za zpracování úvěru, částky ve výši 8 328 Kč za službu komfortního a flexibilního splácení a poplatku za pojištění ve výši 2 709 Kč, a to v 21 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 4 339 Kč /viz smlouva o úvěru na č. l. 36-37, zařazení zákazníka do pojistného programu na č. l. 41/. Žalovaný úvěr čerpal ve výši 40 000 Kč, se splácením splátek se však dostal do prodlení a dosud uhradil pouze částku 37 000Kč /viz tabulka umoření na č. l. 48/. Právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitelka uzavřela s žalobkyní jako postupníkem dne , datum, smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byla pohledávka vůči žalovanému z výše uvedené smlouvy postoupena na žalobkyni, přičemž tato skutečnost byla žalovanému oznámena /viz smlouva o postoupení pohledávek na č. l. 62-67, oznámení o postoupení pohledávky na č. l. 46 včetně podacího lístku na č. l. 49, seznam postoupených pohledávek na č. l. 40, 42-45/. Žalobkyně naposledy vyzvala žalovaného k úhradě předžalobní výzvou /viz předžalobní výzva včetně podacího lístku na č. l. 50-52/.

7. Soud však dále z hlediska skutkového stavu nemohl učinit skutkový závěr takový, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně provedla posouzení úvěruschopnosti (schopnosti splácet spotřebitelský úvěr) žalovaného s odbornou péčí. Žalobkyně skutečnosti o zkoumání úvěruschopnosti sice tvrdila, avšak dostatečně neprokazovala, neboť soudu předložila pouze formuláře nazvané karta zákazníka, v nichž právní předchůdkyně žalobkyně zaznamenala jednotlivé údaje. Dle údajů uvedených v tomto formuláři k první smlouvě o úvěru ze dne , datum, byl žalovaný rozvedený, měl středoškolské vzdělání, bydlel v nájmu, pracoval jako elektrikář s čistým měsíčním příjmem ve výši 28 062 Kč, další příjmy domácnosti činily 20 000 Kč. Odhadované měsíční výdaje žalovaného činily 6 000 Kč a dalších 4 339 Kč činily interní splátky právní předchůdkyni žalobkyně. Ve formuláři je uvedeno, že tyto skutečnosti byly ověřeny pracovní smlouvou a výplatními páskami, tyto listiny však soudu ze strany žalobkyně předloženy nebyly /viz kartu zákazníka na č. l. 35/. Dle údajů uvedených v tomto formuláři k druhé smlouvě o úvěru ze dne , datum, byl žalovaný rozvedený, měl středoškolské vzdělání, bydlel v nájmu, pracoval jako elektrikář s čistým měsíčním příjmem ve výši 44 161 Kč. Odhadované měsíční výdaje žalovaného činily 16 000 Kč a další 4 000 Kč činily interní splátky právní předchůdkyni žalobkyně. Ve formuláři je uvedeno, že tyto skutečnosti byly ověřeny pracovní smlouvou a výplatními páskami, tyto listiny však soudu ze strany žalobkyně předloženy nebyly /viz kartu zákazníka na č. l. 34/.

8. Soud dále provedl důkaz trestním spisem zdejšího soudu sp. zn. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, . V tomto řízení byl žalovaný trestním příkazem ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, , který nabyl právní moci dne 8. 10. 2024, uznán vinným ze spáchání tří přečinů úvěrového podvodu podle § 211 odst. 1 trestního zákoníku, za což mu byl uložen úhrnný trest odnětí svobody v trvání 8 měsíců, jehož výkon byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 24 měsíců. Těchto přečinů se žalovaný dopustil mimo jiné v souvislosti se sjednáváním obou uvedených úvěrových smluv projednávaných v této věci, a to tak, že právní předchůdkyni žalobkyně zatajil že na jeho osobu je vedeno šest pravomocných exekucí a to od 13. 12. 2012 do 20. 12. 2017, kdy při podpisu zákaznické karty čestně prohlásil, že proti jeho osobě není vedeno exekuční řízení a není si vědom, že by mu exekuce hrozily, a to v úmyslu získat předmětné finanční prostředky pro vlastní potřebu, ačkoli si byl vědom, že kdyby o exekucích uvedl pravdu, nebyl by mu úvěr poskytnut a že nebude v jeho silách sjednaný úvěr zcela a řádně hradit podle sjednaných smluvních podmínek. Žalobkyně se v tomto trestním řízení přihlásila s nárokem na náhradu škody, přičemž soud v trestním příkazu žalovanému uložil žalobkyni zaplatit z titulu náhrady škody způsobené trestným činem celkem částku 24 950 Kč a ve zbývající části byla žalobkyně odkázán na řízení ve věcech občanskoprávních. Z výroku trestního příkazu je pak patrné, že částka 21 950 Kč slouží k náhradě škody v případě smlouvy ze dne , datum, , kdy úvěr byl poskytnut ve výši 25 000 Kč, žalovaný do té doby uhradil částku 3 050 Kč a rozdíl mezi nimi právě činí způsobenou škodu ve výši 21 950 Kč. Zbývající částka 3 000 Kč pak představuje náhradu škody v případě smlouvy ze dne , datum, , kdy úvěr byl poskytnut ve výši 40 000 Kč, žalovaný do té doby uhradil částku 37 000 Kč a rozdíl mezi nimi právě činí způsobenou škodu ve výši 3 000 Kč /viz trestní příkaz ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, , protokol o výslechu obviněného ze dne 4. 5. 2024 na č. l. 21, uplatnění nároku na náhradu škody ze dne 10. 4. 2024 na č. l. 26, výpis z centrální evidence exekucí na č. l. 76/.

9. Po právní stránce soud hodnotil věc podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”), a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.

10. Podle ust. § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

11. Podle ust. § 2 odst. 1 ZoSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

12. Dle ust. § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (…).

13. Dle ust. § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s ust. § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

14. Dle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

15. Dle ust. § 2991 odst. 1 o. z. ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

16. Dle ust. § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

17. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je pouze částečně důvodná. Soud se především zabýval otázkou, zda ze strany právní předchůdkyně žalobkyně, coby poskytovatelky spotřebitelského úvěru, byla před vlastním uzavřením obou smluv splněna zákonná povinnost zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele, tedy žalovaného. V tomto směru nelze než konstatovat, že právní předchůdkyně žalobkyně své povinnosti ve smyslu ust. § 86 odst. 1 ZoSÚ ani v jednom případě nedostála.

18. Soud konstatuje, že žalobkyně náležitě neprokázala, že by právní předchůdkyně žalobkyně ověřovala tvrzení žalovaného uvedená v tzv. kartách zákazníka, zejména že by dostatečně ověřovala výši příjmů a výdajů žalovaného, potažmo dalších členů jeho domácnosti. V kartách zákazníka je toliko zaškrtnutím jednotlivých kolonek vyznačeno, že právní předchůdkyně žalobkyně ověřila některé výše uvedené listiny. Ve své podstatě se tak jedná pouze o tvrzení právní předchůdkyně žalobkyně zaznamenané v písemné podobě, které není doloženo žádným relevantním důkazem, zejména předložením kopií ověřovaných listin. Pouhé doplnění čísel do formuláře právní předchůdkyně žalobkyně, aniž je zřejmé, na základě čeho a jak byly tyto údaje získány, nelze považovat za zákonem vyžadované odborné posouzení. Takový postup právní předchůdkyně žalobkyně tak soud nemohl hodnotit jako souladný se zákonem o spotřebitelském úvěru za situace, kdy o správnosti údajů uvedených v kartě zákazníka lze mít důvodné pochyby. V daném případě je navíc evidentní, že právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smluv neprovedla ani tak elementární úkon, jako je lustrace žalovaného v evidenci zahájených exekucí. Kdyby tak učinila a nespolehla se pouze na tvrzení žalovaného, zjistila by, že proti žalovanému je vedeno již 6 exekučních řízení. K tomu soud uvádí, že není možné, aby právní předchůdkyně žalobkyně vyšla pouze z nedoloženého osobního prohlášení žalovaného o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, neboť odborná péče předpokládá, že věřitel údaje získané od spotřebitele náležitě ověří (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). Vzhledem k uvedenému soud uzavřel, že právní předchůdkyně žalobkyně svou povinnost řádně zkoumat úvěruschopnost žalovaného v okamžiku uzavírání smluv o spotřebitelském úvěru ani v jednom případě nesplnila, na což nemá žádný vliv skutečnost, že žalovaný úmyslně své exekuce zatajil, za což byl později i trestně odsouzen.

19. Soud tedy v projednávané věci uzavřel, že právní předchůdkyně žalobkyně nesplnila povinnost s odbornou péčí zkoumat úvěruschopnost žalovaného podle § 86 odst. 1 ZoSÚ. Důsledkem nesplnění této zákonné povinnosti je absolutní neplatnost dotčené smlouvy a redukce nároku žalobkyně vůči žalovanému na vrácení holého zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru z titulu bezdůvodného obohacení. Ohledně následku absolutní neplatnosti při nezkoumání úvěruschopnosti po účinnosti ZoSÚ od , datum, soud konstatuje, že v ust. § 87 odst. 1 ZoSÚ stanovenou neplatnost smlouvy jakožto důsledek porušení povinnosti poskytovatele řádně a s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost spotřebitele je nutno vykládat za použití ust. § 588 o. z. jako neplatnost absolutní, neboť dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a zároveň (pro širší dopady porušení této povinnosti) zjevně narušuje veřejný pořádek (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , č. j. 33 Cdo 2178/2018-77 či nález Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. III. ÚS 4129/18). Soud je proto povinen zabývat se uvedenou otázkou i bez návrhu žalovaného spotřebitele. V podrobnostech srov. např. rozsudky Krajského soudu v Praze ze dne , datum, , č. j. 27 Co 132/2019-97 nebo ze dne , datum, , č. j. 23 Co 128/2019-129, v nichž se soud detailně zabýval otázkou výkladu právní úpravy účinné od , datum, a obsažené v ust. §§ 86 a 87 ZoSÚ a uzavřel, že výklad předmětného ust. § 87 odst. 1 ZoSÚ stanovujícího důsledky porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, aby respektoval smysl a účel daného ustanovení (teleologický výklad), kontinuitu (historický výklad) a dosavadní vývojové trendy v dané právní oblasti (výklad z judikatury), a aby se současně jednalo o výklad eurokonformní, nepřipouští, aby důsledkem uvedeného porušení povinnosti věřitele (poskytovatele úvěru) byla pouhá relativní neplatnost, ale zákonem stanovenou neplatnost, k níž v důsledku daného porušení dochází, je nutno chápat jako absolutní, k níž musí soud přihlédnout již z úřední povinnosti. Na tomto místě soud dále odkazuje na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne , datum, ve věci C-679/18 z jehož závěru vyplývá, že Články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne , datum, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu.

20. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému v prvním případě jistinu v celkové výši 25 000 Kč a v druhém případě jistinu v celkové výši 40 000 Kč, a to bez právního titulu (s ohledem na zjištěnou absolutní neplatnost obou smluv), došlo tak k bezdůvodnému obohacení žalovaného. Současně bylo prokázáno, že žalovaný uhradil na první závazek celkem částku 3 050 Kč a na druhý závazek částku 37 000 Kč. Pohledávky právní předchůdkyně žalobkyně pak byly postoupeny na žalobkyni. Žalobkyně by tak mohla být nyní úspěšná pouze ohledně nároku na vydání bezdůvodného obohacení ve výši v prvním případě 21 950 Kč a v druhém případě 3 000 Kč. Ve zbývajícím rozsahu žaloba být úspěšná nemůže, neboť se jedná o nároky z neplatně uzavřených smluv.

21. V daném případě však nelze žalobkyni vyhovět ani ohledně nároků z titulu bezdůvodného obohacení, neboť tomu brání překážka věci pravomocně rozhodnuté (§ 159a odst. 4 o. s. ř.), a to ze shora uvedeného trestního příkazu zdejšího soudu ze dne , datum, , č. j. 3 T 95/2024-97, kterým byla žalobkyni přiznána vůči žalovanému částka v celkové výši 24 950 Kč, která přesně odpovídá výši bezdůvodného obohacení vzniklého na základě obou smluv o spotřebitelském úvěru.

22. Soud tak žalobě vyhověl pouze ohledně části nároku na zákonný úrok z prodlení z výše bezdůvodného obohacení. K tomu soud uvádí, že nárok na úroky z prodlení podle § 1970 o. z. vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením bezdůvodného obohacení. Podle obecné úpravy splatnost bezdůvodného obohacení nastává na základě výzvy věřitele (§ 1958 odst. 2 o. z.). Splatnost bezdůvodného obohacení vzniklého v důsledku porušení povinnosti zkoumat úvěruschopnost dlužníka má však speciální úpravu přímo v § 87 odst. 1, 2 ZoSÚ, která má přednost před úpravou obecnou upravenou v občanském zákoníku. Podle citovaného ustanovení je tak dlužník povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Lhůta k plnění tedy není odvozena od výzvy věřitele k plnění, ale je stanovena až v rozhodnutí soudu, a to za situace, kdy mezi účastníky nedošlo k dohodě o splatnosti dluhu z titulu bezdůvodného obohacení (blíže srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 3675/2021). V daném případě již soud fakticky o bezdůvodném obohacení rozhodl v citovaném trestním příkazu, když žalovanému uložil povinnost zaplatit částku 24 950 Kč. Trestní příkaz nabyl právní moci dne , datum, , lhůta k plnění proto uplynula dne , datum, a ode dne , datum, je žalovaný s úhradou bezdůvodného obohacení v prodlení. Soud proto přiznal žalobkyni podle § 1970 o. z. ve výši dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. nárok na zákonné úroky z prodlení z výše bezdůvodného obohacení od , datum, do zaplacení. Byť v době prodlení činila sazba zákonného úroku z prodlení dle citovaného nařízení vlády 12,75 % ročně, žalobkyně požadovala úrok z prodlení pouze ve výši 11,75 % ročně. Jelikož je soud v tomto směru vázán návrhem a nemůže přiznat žalobkyni více, byl zákonný úrok z prodlení přiznán ve výši požadované 11,75 % ročně. Lhůta k plnění byla stanovena ve smyslu ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.

23. Ve zbývajícím rozsahu byla žaloba s ohledem na vše shora uvedené zamítnuta.

24. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků nepřiznal náhradu nákladů řízení, neboť v řízení úspěšnějšímu žalovanému žádné náklady nevznikly.