17 C 191/2025

Plný text

Okresní soud v Lounech rozhodl samosoudcem Mgr. Michalem Drobílkem ve věci navrhovatele: Jméno navrhovatele , narozený Datum narození navrhovatele bytem Adresa navrhovatele zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti odpůrci: Jméno odpůrce , narozená Datum narození odpůrce bytem Adresa odpůrce o návrhu na uznání cizího rozhodčího nálezu

I. Rozhodčí nález vydaný rozhodcem , tituly před jménem, , jméno FO, v , Anonymizováno, , Slovenské republice, dne , datum, , sp. zn. , Anonymizováno, , kterým byla odpůrkyni uložena povinnost navrhovateli zaplatit částku ve výši 30 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 30 000 Kč od 23. 6. 2023 do zaplacení a náhradu nákladů rozhodčího řízení spočívající v zaplaceném poplatku ve výši 4 500 Kč a nákladech právního zastoupení ve výši 9 438 Kč, to vše do 3 dnů od právní moci nálezu, a který nabyl ve všech výrocích právní moci dne 17. 2. 2025 a vykonatelnosti dne 21. 2. 2025, se uznává na území České republiky.

II. Odpůrkyně je povinna zaplatit navrhovateli náhradu nákladů řízení v částce 9 655 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce navrhovatele.

1. Navrhovatel se obrátil dne 30. 7. 2025 ke zdejšímu soudu s návrhem na uznání cizího rozhodčího nálezu uvedeného ve výroku I. rozsudku (dále jen „Nález“). Svůj návrh odůvodnil tím, že mezi navrhovatelem jako zapůjčitelem a odpůrkyní jako vydlužitelem byla dne , datum, uzavřena smlouva o zápůjčce označená jako „Smlouva o půjčce“ (dále jen „Smlouva“), na jejímž základě navrhovatel poskytl odpůrkyni peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč. Jednalo se o bezúročnou zápůjčku, přičemž bylo sjednáno, že odpůrkyně tuto částku vrátí navrhovateli ve formě šesti měsíčních splátek, které budou poukázány na bankovní účet navrhovatele č. , č. účtu, . První splátka byla dle Smlouvy splatná ke dni 22. 6. 2023, následné pravidelné splátky pak měly být hrazeny vždy v měsíčních intervalech. Současně tato Smlouva obsahovala rozhodčí doložku, podle níž měly být veškeré spory vzniklé ze Smlouvy řešeny v rozhodčím řízení vedeném rozhodcem , tituly před jménem, , jméno FO, v , Anonymizováno, , Slovenská republika. Odpůrkyně se však dostala do prodlení již s úhradou první splátky a následně neuhradila ani žádnou z dalších splátku. Vzhledem k tomuto porušení smluvních povinností podal navrhovatel v souladu se Smlouvou žalobu k příslušnému rozhodci. Uvedený spor mezi navrhovatelem a odpůrcem byl v souladu s rozhodčí doložkou rozhodnut rozhodcem , tituly před jménem, , jméno FO, v místě rozhodování , Anonymizováno, , Slovenská republika, a to Nálezem, který je pravomocný a vykonatelný dle práva Slovenské republiky. Navrhovatel za účelem zajištění možnosti výkonu Nálezu ne území české republiky navrhuje, aby soud Nález uznal podle § 122 odst. 2 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém (dále jen „ZMPS“).

2. Žalovaná se ve věci nikterak nevyjádřila.

3. Soud věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání v souladu s ustanovením § 122 odst. 2 ZMPS.

4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, která má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru. Navrhovatel jako věřitel uzavřel s odpůrkyní jako dlužníkem smlouvu o půjčce ze dne , datum, , na jejímž základě poskytl odpůrkyni v hotovosti bezúročnou půjčku ve výši 30 000 Kč a odpůrkyně se zavázala tuto částku vrátit navrhovateli v šesti splátkách převodem na bankovní účet navrhovatele. Ve smlouvě se smluvní strany dohodly, že všechny majetkové spory, které vzniknou z této smlouvy, budou rozhodnuty v rozhodčím řízení rozhodcem , tituly před jménem, , jméno FO, , advokátem, kdy místem doručování a místem rozhodování je , adresa, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Slovenská republika a rozhodce při rozhodování použije procesní právo platné v místě rozhodování a české hmotné právo /viz smlouva o půjčce na č. l. 10/. Rozhodčím nálezem vydaným rozhodcem , tituly před jménem, , jméno FO, dne , datum, , sp. zn. , Anonymizováno, , Slovenské republice, byla odpůrkyni uložena povinnost zaplatit navrhovateli částku 30 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 30 000 Kč od 23. 6. 2023 do zaplacení a náhradu nákladů řízení spořívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši 4 500 Kč a nákladech právního zastoupení ve výši 9 438 Kč, a to vše ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozhodčího nálezu. Rozhodčí nález nabyl právní moci dne 17. 2. 2025 a vykonatelnosti dne 21. 2. 2025. Odpůrkyni byla uvedeným rozhodcem doručena výzva k vyjádření k žalobě, avšak odpůrkyně se ve stanovené lhůtě 15 dnů nijak nevyjádřila a zůstala v rozhodčím řízení pasivní /viz rozhodčí nález opatřený doložkou právní moci a vykonatelnosti včetně úředního překladu do čeština na č. l. 4-9/.

5. Po právní stránce soud na věc aplikoval ZMPS a dále dvoustrannou úmluvu mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o právní pomoci poskytované justičními orgány a o úpravě některých právních vztahů v občanských a trestních věcech, vyhlášenou sdělením ministerstva zahraničních věcí č. 209/1993 Sb. (dále jen „Úmluva“). Pro úplnost soud dodává, že ve věci neaplikoval úmluvu o uznání a výkonu cizích rozhodčích nálezů uzavřenou 10. 6. 1958 v New Yorku, vyhlášenou vyhláškou ministra zahraničí č. 74/1959 Sb. (dále jen „Newyorská úmluva“). Mnohostranná Newyorská úmluva upravuje komplexně a výlučně pouze uznávání a výkon cizích rozhodčích nálezů, kdežto dvoustranná smlouva mezi Českou a Slovenskou republikou upravuje celou škálu otázek, kdy uznávání rozhodčích nálezů je jen jednou z dílčích otázek. Je proto třeba na základě argumentu lex specialis derogat legi generali dospět obecně k závěru, že Newyorská úmluva má zpravidla aplikační přednost před dvoustrannou smlouvu mezi Českou a Slovenskou republikou. Nicméně také platí, že Newyorská úmluva v čl. VII. odst. 1 zavádí pravidlo tzv. nejpříznivějšího zacházení, což umožňuje také použití i jiného smluvního instrumentu či vnitrostátní úpravy, v souzené věci i Smlouvy o vzájemné pomoci, pokud je pro uznání rozhodčího nálezu liberálnější, tj. vede-li ke snadnějšímu uznání a výkonu cizího rozhodčího nálezu (srov. rozhodnutí Krajského soudu v Praze ze dne 18. 10. 2023, sp. zn. 17 Co 217/2023). V poměrech projednávané věci navrhovatel předložil pouze prostou kopii smlouvy o půjčce, která obsahuje předmětnou rozhodčí doložku. Newyorská úmluvu v čl. IV. odst. 1 písm. b) vyžaduje, aby navrhovatel předložil prvopis nebo ověřenou kopii rozhodčí doložky, přičemž takový požadavek dvoustranná Úmluva nevyžaduje a vystačí pouze s potvrzením o vykonatelnosti vystaveným orgánem, který rozhodčí nález vydal (čl. 23 písm. a) Úmluvy). Proto soud dospěl k závěru, že v daném případě je dvoustranná Úmluva pro navrhovatele příznivější, a proto má aplikační přednost před Newyorskou úmluvou.

6. Podle § 120 ZMPS rozhodčí nálezy vydané v cizím státě budou v České republice uznány a vykonány jako české rozhodčí nálezy, je-li zaručena vzájemnost. Vzájemnost se považuje za zaručenou také v případě, že cizí stát prohlašuje všeobecně cizí rozhodčí nálezy za vykonatelné za podmínky vzájemnosti.

7. Podle § 121 ZMPS uznání nebo výkon cizího rozhodčího nálezu budou odepřeny, jestliže cizí rozhodčí nález a) není podle práva státu, v němž byl vydán, pravomocný nebo vykonatelný, b) byl zrušen ve státě, v němž byl vydán nebo podle jehož právního řádu byl vydán, c) je stižen vadou, která je důvodem pro zrušení českého rozhodčího nálezu soudem, nebo d) odporuje veřejnému pořádku.

8. Podle § 122 odst. 2 ZMPS cizí rozhodčí nález lze na návrh uznat zvláštním rozhodnutím. Vyslovit uznání je místně příslušný okresní soud, který je obecným soudem toho, kdo uznání navrhuje, jinak okresní soud, v jehož obvodu nastala nebo může nastat skutečnost, pro kterou má uznání význam, pokud z ustanovení tohoto zákona nebo jiného právního předpisu nevyplývá něco jiného. Soud o uznání rozhoduje rozsudkem; jednání nemusí nařizovat.

9. Podle čl. 22 Úmluvy smluvní strany, s výjimkou rozhodnutí uvedených v článku 25 této smlouvy, uznávají a vykonávají na svém území za podmínek stanovených v této smlouvě tato rozhodnutí vydaná na území druhé smluvní strany: c) rozhodčí nálezy vydané v rozhodčím řízení.

10. Podle čl. 23 Úmluvy rozhodnutí uvedená v článku 22 této smlouvy se budou uznávat a vykonávat, jestliže:a) rozhodnutí je pravomocné a vykonatelné podle potvrzení orgánu, který rozhodnutí vydal; předběžně vykonatelná rozhodnutí a vykonatelná předběžná opatření je možno na území dožádané smluvní strany uznat a vykonat, i když je lze napadnout řádným opravným prostředkem,b) justiční orgány druhé smluvní strany nevydaly dříve pravomocné rozhodnutí nebo neuznaly a nevykonaly rozhodnutí třetího státu v téže věci a mezi týmiž účastníky,c) účastníku byla dána možnost řádně se zúčastnit řízení, zejména byl podle právního řádu smluvní strany, kde se řízení uskutečnilo, řádně a včas předvolán k jednání a rozhodnutí spolu s poučením o možnosti podat proti němu opravný prostředek mu bylo řádně doručeno, a v případě procesní nezpůsobilosti byl řádně zastoupen,d) k řízení nebyla dána výlučná pravomoc orgánů smluvní strany, na jejímž území se o uznání žádá,e) smluvní strana, na jejímž území se o uznání nebo výkon žádá, se domnívá, že uznání nebo výkon neohrozí její svrchovanost nebo bezpečnost anebo nebude v rozporu s jejím veřejným pořádkem.

11. Podle čl. 24 odst. 3 Úmluvy soud, který rozhoduje o uznání a nařízení výkonu rozhodnutí, se omezí na zjištění, zda byly splněny podmínky uvedené v článcích 22 a 23, a jestliže zjistí, že tyto podmínky jsou splněny, rozhodnutí uzná nebo nařídí jeho výkon.

12. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že návrh na uznání cizího rozhodčího nálezu je důvodný a jeho uznání pro území České republiky nebrání žádná překážka. Rozhodčí nález vydal konkrétní rozhodce, který byl smluvními stranami určen v rozhodčí doložce. Navrhovatel předložil originál rozhodčího nálezu v elektronické podobě s elektronickým podpisem rozhodce opatřeným též časovým razítkem. Rozhodčí nález je opatřen doložkou právní moci i vykonatelnosti od orgánu, který Nález vydal. Nic nenasvědčuje tomu, že by se mělo jednat o spotřebitelský úvěr, tedy o věc, v níž podle českého práva nelze sjednat rozhodčí doložku. Odpůrkyni byla dána možnost v rozhodčím řízení se k věci vyjádřit, ta však zůstala pasivní, stejně jako v tomto řízení o uznání a nepřednesla žádné argumenty svědčící proti uznání. Stejně tak soud neshledal že by uznání nálezu bylo v rozporu s veřejným pořádkem.

13. Z těchto důvodů soud návrhu zcela vyhověl a uznal Nález pro území České republiky.

14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal navrhovateli, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 9 655 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 30 000 Kč (per analogiam srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 24. 9. 2025, sp. zn. 29 Cdo 2222/2023-II.) sestávající z částky 2 300 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, podání návrhu ve věci samé) včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5 500 Kč ve výši 1 155 Kč. Jejich zaplacení soud odpůrkyni uložil ve lhůtě podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce navrhovatele jako advokáta dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.