17 C 225/2025

Plný text

Okresní soud v Lounech rozhodl samosoudcem Mgr. Michalem Drobílkem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o 10 414,13 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 400 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 400 Kč od 25. 5. 2025 do zaplacení.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 10 014,13 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 367,54 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 10 014,13 Kč od 25. 5. 2025 do zaplacení a smluvním úrokem ve výši 12 % ročně z částky 7 914,13 Kč od 1. 1. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 5 022,90 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se obrátila dne 17. 9. 2025 ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 10 414,13 Kč s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že žalovaná s právní předchůdkyní žalobkyně (, právnická osoba, ., IČO , IČO, ) uzavřela dne , datum, smlouvu o bankovních produktech a službách, přičemž na základě dodatku k této smlouvě ze dne , datum, právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované mimo jiné kontokorentní úvěr , Anonymizováno, s úvěrovým limitem ve výši 5 000 Kč, který byla žalovaná oprávněna čerpat prostřednictvím svého bankovního účtu. Žalovaná smluvní podmínky porušila a překročila povolený úvěrový limit, čímž jí vznikl nepovolený debetní zůstatek na běžném účtu. Právní předchůdkyně využila svého práva a zrušila žalované poskytování kontokorentního úvěru a debetní zůstatek ve výši 7 914,13 Kč převedla dne 28. 8. 2024 na nově otevřený úvěrový účet č. , č. účtu, . Po převedení na nový úvěrový účet bylo umožněno žalované splácet dluh ve splátkách. Dlužná částka však nebyla hrazena řádně a včas, a proto právní předchůdkyně úvěr zesplatnila ke dni 31. 12. 2024. Smlouvou ze dne , datum, byla pohledávka postoupena na žalobkyni. Žalovanou částku 10 414,13 Kč tvoří dlužná jistina ve výši 7 914,13 Kč, náhrada nákladů za vymáhací proces/odeslání upomínek ve výši 2 500 Kč, příslušenství se skládá z kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 367,54 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 10 414,13 Kč od 25. 5. 2025 do zaplacení a smluvního úroku ve výši 12 % ročně z částky 7 914,13 Kč od 1. 1. 2025 do zaplacení.

2. Žalovaná se ve věci nikterak nevyjádřila.

3. Ve věci bylo nařízeno jednání. Žalovaná, ač řádně a včas předvolána, se k jednání bez omluvy nedostavila. Soud proto podle ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované.

4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, která má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru. Žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně (, právnická osoba, ., IČO , IČO, ) dne , datum, smlouvu o bankovních produktech a službách. Následně na základě dodatku k této smlouvě ze dne , datum, se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala žalované poskytnout kontokorentní úvěr , Anonymizováno, s úvěrovým limitem ve výši 5 000 Kč, který byla žalovaná oprávněna čerpat prostřednictvím svého bankovního účtu, a žalovaná se zavázala, že jí nevznikne na účtu nepovolený debetní zůstatek. Úroková sazba k datu uzavření smlouvy činila 21,99 % ročně. Strany si dále sjednaly náhradu nákladů za vymáhací proces/odeslání upomínek v paušální výši 600 Kč za každou jednotlivou upomínku a ve výši 300 Kč za zesplatnění úvěru /viz smlouva o bankovních produktech a službách na č. l. 24, dispozice ke smlouvě o bankovní produktech na č. l. 19, všeobecné obchodní podmínky v databázi soudu CEPR, produktové podmínky na č. l. 20-23, sazebník poplatků na č. l. 25-36, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru na č. l. 88-90/. Před uzavřením smlouvy o poskytnutí kontokorentního úvěru právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalované, a to především na základě údajů získaných od žalované zachycených v žádosti o úvěr a dále ověřovaných na základě výpisů z bankovního účtu žalované a na základě posouzení její úvěrové historie /viz žádost o úvěr na č. l. 76, výpisy z běžného účtu na č. l. 77-84, vyjádření k procesu úvěruschopnosti na č. l. 85-87, platební historie na č. l. 91/. Žalovaná úvěr čerpala, porušila však smluvní podmínky, když jí na běžném účtu vznikl nepovolený debetní zůstatek. Právní předchůdkyně využila svého práva a zrušila žalované poskytování kontokorentního úvěru a debetní zůstatek ve výši 7 914,13 Kč převedla dne 28. 8. 2024 na nově otevřený úvěrový účet č. , č. účtu, . Právní předchůdkyně opakovaně marně vyzývala žalovanou k úhradě dluhu výzvami ze dne 14. 10. 2024, 11. 11. 2024 a 10. 12. 2024, načež celý dluh zesplatnila k 31. 12. 2024, o čemž byla téhož dne písemně vyrozuměna. Za dobu do zesplatnění činí kapitalizovaný úrok z prodlení z dlužné jistiny částku ve výši 367,54 Kč /viz výpisy z úvěrového účtu na č. l. 37-45/. Úroková sazba z nepovoleného debetního zůstatku činí 24 % ročně /viz úrokový lístek na č. l. 91a/. Právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitelka uzavřela s žalobkyní jako postupníkem dne , datum, smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byla pohledávka vůči žalované z výše uvedené smlouvy postoupena na žalobkyni, přičemž tato skutečnost byla žalované oznámena /viz smlouva o postoupení pohledávek 53-56, seznam postoupených pohledávek na č. l. 46-48, dohoda o úplatě na č. l. 49-50 a potvrzení o výplatě na č. l. 57, oznámení o zesplatnění včetně podacího lístku na č. l. 58-59/. Žalobkyně naposledy vyzvala žalovanou k úhradě předžalobní výzvou /viz předžalobní výzva včetně podacího lístku na č. l. 60-62/. Žalovaná netvrdila a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradila, nebo že by její dluh zanikl z jiného důvodu.

5. Po právní stránce soud hodnotil věc podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”), a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.

6. Podle ust. § 2662 o. z. smlouvou o účtu se ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet.

7. Podle ust. § 2665 o. z. ujednají-li strany, že ten, kdo vede účet, umožní výběr hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru.

8. Podle ust. § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Podle ust. § 2 odst. 1 ZoSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

10. Dle ust. § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (…).

11. Dle ust. § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

12. Dle § 122 odst. 1 ZoSÚ věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. Dle odstavce 4 tohoto ustanovení u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší.

13. Dle ust. § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

14. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je převážně důvodná. Soud vzal za prokázané, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o účtu, na základě které právní předchůdkyně žalobkyně pro žalovanou zřídila a vedla bankovní účet. V rámci tohoto smluvního vztahu byla mezi účastníky dále uzavřena smlouva ve formě dodatku, na základě níž mohla žalovaná čerpat prostřednictvím bankovního účtu kontokorentní úvěr do výše 5 000 Kč s úrokovou sazbou 21,99 % ročně. Soud uzavřel, že žalobkyně řádně prověřila úvěruschopnost žalované a neměla žádné indicie svědčící o tom, že žalovaná by se mohla nacházet v tzv. dluhové pasti. Obě smlouvy tak soud vyhodnotil jako platné. Žalovaná kontokorentní úvěr čerpala prostřednictvím svého bankovního účtu vedeného právní předchůdkyní žalobkyně, nedodržela však sjednané podmínky, pročež žalobkyně převedla nepovolený debetní zůstatek na zvláštní úvěrový účet. Žalovaná dluh ani přes opakované výzvy neuhradila a právní předchůdkyně žalobkyně proto celý dluh zesplatnila ke dni 31. 12. 2024. Pohledávka za žalovanou byla následně postoupena na žalobkyni. Soud proto přiznal žalobkyni částku ve výši 7 914,13 Kč odpovídající jistině zesplatněného úvěru. Pokud jde o sjednané poplatky, žalobkyně požadovala uhradit 600 Kč za výzvu k plnění ze dne 14. 10. 2024, 800 Kč za výzvu k plnění ze dne 11. 11. 2024, 800 Kč za výzvu k plnění z 10. 12. 2024 a 300 Kč za oznámení o zesplatnění ze dne 31. 12. 2024. Na základě provedeného dokazování však soud zjistil, zejména ze sazebníku poplatků, u produktu , Anonymizováno, (tj. sjednaný druh kontokorentního úvěru) činí sjednaný poplatek za odeslání každé upomínky částku 600 Kč a sankční poplatek za zesplatnění úvěru 300 Kč. Proč by měl tedy žalobkyni svědčit nárok na poplatek za odeslání výzvy ve výši 800 Kč, se soudu zjistit nepodařilo, a to ani na základě poučení žalobkyně podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., kdy žalobkyně neučinila žádné další tvrzení ani důkazní návrhy k prokázání oprávněnosti tohoto nároku. Soud proto přiznal žalobkyni pouze 3 x poplatek ve výši 600 Kč za odeslání výzvy a 1 x 300 Kč za zesplatnění úvěru, tj. v celkové výši 2 100 Kč. V rozsahu částky ve výši 400 Kč byla žaloba shledána nedůvodnou, neboť nebylo prokázáno, že by tento nárok pro žalobkyni ze smlouvy vyplýval, a proto byla zamítnuta.

15. Dále soud vyhověl žalobkyni ohledně smluvního úroku z dlužné jistiny úvěru, který žalobkyně sama redukovala ve smyslu § 122 odst. 4 ZoSÚ na úroveň výše zákonného úroku z prodlení, tedy na výši 12 % ročně.

16. Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila žalovanou částku řádně a včas, octla se s placením dluhu v prodlení, a soud proto žalobkyni přiznal i úrok z prodlení dle ust. § 1970 o. z. ve výši dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. tak, jak je žalobkyně uplatnila, a to s výjimkou úroku z prodlení z částky 400 Kč, ohledně níž byla žaloba zamítnuta.

17. Lhůta k plnění byla stanovena ve smyslu ust. § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”).

18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení neúspěšná pouze v nepatrné části, nárok na plnou náhradu nákladů řízení v částce 5 022,90 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 414,13 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci a z částky 1 540 Kč za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 1 a. t. realizovaný po podání návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 6 písm. a) a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši 450 Kč dle § 14b odst. 6 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 3 490 Kč ve výši 732,90 Kč. Jejich zaplacení soud žalované uložil ve lhůtě podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.

19. Pro úplnost soud dodává, že žalobkyni nepřiznal náhradu nákladů řízení představující náklady zastoupení advokátem za úkon právní služby spočívající ve vyjádření ve věci samé ze dne 10. 2. 2026, který žalobkyně uplatnila ve vyčíslení nákladů řízení. Tímto vyjádřením žalobkyně reagovala na výzvu soudu k doplnění tvrzení a označení důkazů stran zkoumání úvěruschopnosti žalované. Ve své podstatě se tak jedná toliko o doplnění žaloby, neboť skutková tvrzení a označení důkazů ohledně splnění povinnosti zkoumat úvěruschopnost spotřebitele jsou nezbytné náležitosti žaloby, aby mohla být úspěšná. Skutečnosti uvedené v doplnění žaloby ze dne 10. 2. 2026 tak mohly a měly být uvedeny již v samotné žalobě, pokud by jí byla věnována náležitá péče. Je nepřípustné, aby žalobkyně v důsledku svého pochybení při sepisu žaloby tímto počínáním nedůvodně navyšovala náklady řízení. Tento úkon tak byl shledán jako neúčelný, a proto za něj nepřísluší náhrada.