17 C 247/2025

Plný text

Okresní soud v Lounech rozhodl samosoudcem Mgr. Michalem Drobílkem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Mgr. Jméno advokáta Anonymizováno sídlem Adresa advokáta proti žalovaným:

1. Jméno žalované A , IČO IČO žalované A sídlem Adresa žalované A 2. Jméno žalované B , narozený Datum narození žalované B bytem Adresa žalované B o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví I. Zrušuje se podílové spoluvlastnictví žalobkyně a žalovaných k pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba: , adresa, , č. p. , Anonymizováno, – rodinný dům, zapsanému v katastru nemovitostí vedeném u , právnická osoba, pro , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Katastrální pracoviště , adresa, , pro obec , adresa, , katastrální území , adresa, , na LV č. , hodnota, .II. Ohledně nemovité věci uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku se nařizuje prodej ve veřejné dražbě s tím, že jeho výtěžek bude rozdělen mezi žalobkyni a žalované poměrně podle výše jejich spoluvlastnických podílů, tedy žalobkyni bude náležet podíl o velikosti 5/18, žalovanému č. , hodnota, podíl o velikosti 5/18, žalovanému č. , hodnota, podíl o velikosti 4/9.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se obrátila dne 17. 12. 2025 ke zdejšímu soudu s žalobou, kterou se domáhala zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovité věci uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku (dále jen „nemovitost“). Žalobkyně uvedla, že již nechce dále ve spoluvlastnictví setrvat. Spoluvlastníkům se nepodařilo dojít k dohodě o mimosoudním vypořádání. Žalobkyně nemá zájem o přikázání podílů ostatních spoluvlastníků, navrhla odkup svého podílu za náhradu, případně prodej nemovitosti.

2. Žalovaný č. 1 taktéž nemá zájem setrvávat ve spoluvlastnictví, chtěl nemovitost prodat tzv. z volné ruky, ale spoluvlastníkům se nepodařilo dospět ke shodě ohledně způsobu prodeje. Dle žalovaného č. 1 reálné rozdělení věci nedává praktický význam, o odkup zbylých podílů zájem nemá.

3. Žalovaný č. 2 navrhl prodej nemovitosti, o odkup podílů nemá zájem. V reálném rozdělení nemovitosti smysl nevidí.

4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru. Na základě usnesení Okresního soudu v , Anonymizováno, ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, -, Anonymizováno, , vydaného v řízení o pozůstalosti po , jméno FO, , narozené , datum, , zemřelé dne , datum, , žalobkyně nabyla spoluvlastnický podíl o velikosti 5/18 k předmětné nemovitosti a žalovaný č. 2 nabyl spoluvlastnický podíl o velikosti 5/18 k předmětné nemovitosti /viz usnesení Okresního soudu v , Anonymizováno, č. j. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , Anonymizováno, 71 na č. l. 5-7/. Dle stavu zápisu v katastru nemovitostí účastníci jsou podílovými spoluvlastníky nemovitosti, kdy žalobkyni náleží spoluvlastnický podíl o velikosti 5/18 k nemovitosti, žalovanému č. 1 spoluvlastnický podíl o velikosti 5/18 a žalovanému č. 2 spoluvlastnický podíl o velikosti 4/9 /viz výpis z katastru nemovitostí na č. l. 8/.

5. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”), ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.

6. Podle § 1140 odst. 2 o. z. každý ze spoluvlastníků může kdykoliv žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.

7. Dle § 1143 o. z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

8. Dle § 1144 odst. 1 o. z. je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota.

9. Dle § 1147 o. z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě, v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.

10. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno a mezi účastníky nebylo sporu o tom, že jsou spoluvlastníky předmětné nemovitosti s podíly o velikosti tak, jak je zapsáno v katastru nemovitostí. Soud poznamenává, že zákonná úprava spoluvlastnictví vychází ze zásady, dle které nelze žádného ze spoluvlastníků nutit, aby nadále ve spoluvlastnickém svazku setrvával. Pokud tedy žalobkyně navrhla zrušení spoluvlastnictví, a ostatní spoluvlastnici nadto se zrušením souhlasili, soud předmětné spoluvlastnictví zrušil, když navíc neshledal přítomnost žádné okolnosti, která by představovala zákonnou překážku zrušení spoluvlastnictví ve smyslu § 1140 odst. 2 o. z.

11. Jde-li o způsob vypořádání spoluvlastnictví, je třeba uvést, že při soudním vypořádání není soud vázán návrhy účastníků o tom, jak se má vypořádání provést, a může se rozhodnout i pro jiný způsob vypořádání, než jaký byl navržen. Na druhou stranu soud nemůže nařídit prodej věci v případě, má-li o věc zájem některý ze spoluvlastníků, který může zajistit její účelné využití a je schopen ostatním spoluvlastníkům poskytnout přiměřenou náhradu. Z dikce § 1147 o. z. vyplývá, že způsoby vypořádání podílového spoluvlastnictví mají v zákoně své stanovené pořadí, které musí být soudem respektováno. Na prvém místě přichází v úvahu rozdělení věci, a není-li to možné, nastupuje další způsob, tedy přikázání věci jednomu ze spoluvlastníků za přiměřenou náhradu. Není-li uskutečnitelný ani tento způsob vypořádání, přichází na pořad způsob třetí, kdy soud nařídí prodej nemovitosti a výtěžek je rozdělen mezi spoluvlastníky.

12. Z hlediska prvého a přednostního způsobu vypořádání spoluvlastnictví, jímž je rozdělení věci, soud konstatuje, že tento způsob v daném případě shledal za zcela nevhodný, když předmětná nemovitost představuje fakticky rodinný dům se zahradou. Ostatně i účastníci uvedli, že tento způsob vypořádání nedává žádný význam. Ani přikázání spoluvlastnických podílů v daném případě nepřipadá v úvahu, neboť o tento způsob vypořádání nemá žádný ze spoluvlastníků zájem. Soudu tak nezbylo než rozhodnout o prodeji nemovitosti ve veřejné dražbě.

13. S ohledem na shora uvedené soud proto zrušil spoluvlastnictví účastníků k předmětné nemovitosti a dále rozhodl o prodeji nemovitostí ve veřejné dražbě s tím, že výtěžek z prodeje bude mezi účastníky rozdělen v poměru velikosti jejich spoluvlastnických podílů.

14. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Soud postupoval v souladu se stanoviskem pléna Ústavního soudu ze dne 13. 9. 2023, sp. zn. Pl. ÚS-st. 59/23, podle něhož v řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, majícím povahu iudicii duplicis, není-li žaloba zamítnuta, zpravidla nelze určit, který účastník měl ve věci plný úspěch (§ 142 odst. 1 o. s. ř.). Je proto obecným východiskem pro rozhodování o nákladech řízení souladným s ochranou vlastnického práva podle čl. 11 odst. 1 a práva na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, aby žádný z účastníků neměl právo na náhradu nákladů řízení vůči jinému účastníku, ledaže by pro to byly dány zvláštní důvody. Žádné zvláštní důvody pro takový postup soud v projednávané věci neshledal, a proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.