17 C 254/2024

Plný text

Okresní soud v Lounech rozhodl samosoudcem Mgr. Michalem Drobílkem ve věci žalobkyně: Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno . Anonymizováno . zahraniční osoba registrovaná pod č. Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované ., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované pro zaplacení 2 042,81 EUR s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 2 042,81 EUR společně s: úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 318 EUR od 21. 2. 2024 do 14. 7. 2024, úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 93 EUR od 15. 7. 2024 do zaplacení, úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 256,97 EUR od 6. 3. 2024 do zaplacení, úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 256,97 EUR od 6. 3. 2024 do zaplacení, úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 318 EUR od 13. 3. 2024 do zaplacení, úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 256,97 EUR od 20. 3. 2024 do zaplacení, úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 318 EUR od 27. 3. 2024 do zaplacení, úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 542,90 EUR od 3. 4. 2024 do zaplacení, náhradou nákladů spojených s uplatněním pohledávky v částce 8 400 Kč.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 15 012,20 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se obrátila dne 28. 5. 2024 ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 2 042,81 EUR s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že žalovaná s žalobkyní dne , datum, uzavřely smlouvu o poskytování služeb, jejíž součástí jsou všeobecné dodací podmínky žalobkyně. V této smlouvě se žalobkyně zavázala poskytovat pro žalovanou služby dopravce spočívající v zajištění námořní a jiné přepravy přes moře a žalovaná se zavázala za poskytnuté služby zaplatit žalobkyni odměnu a náhradu vynaložených nákladů dle vystavených faktur. Žalobkyně žalované poskytla sjednané služby, žalovaná však porušila své smluvní povinnosti, když žalované neuhradila odměnu za poskytnuté služby podle 7 vystavených faktur v celkové výši 2 267,81 EUR. Následně žalobkyně uplatnila zápočet, a to na základě jednostranného oznámení o započtení pohledávky adresovaného žalované ze dne 4. 7. 2024, kdy na svoji pohledávku za žalovanou ve výši 318 EUR vyplývající z faktury č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ze dne , datum, se splatností dne 20. 2. 2024 započetla splatnou pohledávku žalované vůči žalobkyni vzniklou na základě dobropisů z , datum, , , datum, a z , datum, v celkové výši 225 EUR. V důsledku započtení došlo k zániku pohledávky žalobkyně v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí, tedy pohledávka žalobkyně tak byla ponížena na 93 EUR a pohledávka žalované zcela zanikla. Po tomto zápočtu tak činí zbývající dlužná částka celkově 2 042,81 EUR. Příslušenství představuje zákonný úrok z prodlení z jednotlivých dlužných částek a paušální náhrada nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve vztahu mezi podnikateli ve výši 7×1 200 Kč podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., tj. celkem ve výši 8 400 Kč.

2. Žalovaná se ve věci nikterak nevyjádřila.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Jen pro úplnost se patří poznamenat, že jde o tzv. věc s cizím prvkem, když žalobkyně je společností založenou v jiné zemi než České republice a podle jiných právních předpisů. Soud se proto nejprve zabýval tím, zda je dána jeho pravomoc ve věci rozhodovat a podle jakého právního řádu má soud ve věci postupovat. Otázku pravomoci pak soud zkoumal z hlediska Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen Nařízení Brusel I bis). Mezi účastníky došlo v předmětné smlouvě o poskytování služeb k ujednání o příslušnosti soudu podle čl. 25 uvedeného nařízení, a to konkrétně v čl. 16 smlouvy. Pro případ sporů z dluhu na základě nezaplacené faktury, kdy klientem (tj. odběratelem služby, tedy žalovaným) je osoba sídlící mimo Itálii, byla smluvně sjednána příslušnost soudů podle sídla žalovaného. Jelikož žalovaná je českou právnickou osobou se sídlem na území České republiky, dospěl soud k závěru, že je dána jeho pravomoc ve věci rozhodovat. Rozhodným právem je pak právo české, a to s poukazem na čl. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. června 2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy, neboť smluvní strany mezi sebou v témže článku smlouvy sjednaly pro spory vedené u soudů podle sídla žalovaného rozhodné právo státu podle sídla žalovaného.

5. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru. Na základě žádosti o poskytování služeb ze dne , datum, účastníci uzavřeli dne , datum, smlouvu o poskytování služeb včetně všeobecných dodacích podmínek, kterou se žalobkyně zavázala poskytovat pro žalovanou služby dopravce spočívající v zajištění námořní a jiné přepravy přes moře a žalovaná se zavázala za poskytnuté služby zaplatit žalobkyni odměnu a náhradu vynaložených nákladů dle vystavených faktur /viz žádost o poskytování služeb včetně všeobecných dodacích podmínek na č. l. 26-27/. Na základě tohoto smluvního vztahu žalobkyně žalované poskytovala sjednané služby, za které žalované vystavila faktury v celkové výši 2 267,81 EUR, konkrétně se jedná o následující faktury: faktura č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ze dne , datum, znějící na částku 318 EUR se splatností dne 20. 2. 2024 za zajištění dopravy tzv. eurotunelem mezi Francií a Velkou Británií, faktura č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ze dne , datum, znějící na částku 256,97 EUR se splatností dne 5. 3. 2024 za zajištění dopravy mezi Francií a Velkou Británií, faktura č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ze dne , datum, znějící na částku 256,97 EUR se splatností dne 5. 3. 2024 za zajištění dopravy mezi Francií a Velkou Británií, faktura č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ze dne , datum, znějící na částku 318 EUR se splatností dne 12. 3. 2024 za zajištění dopravy tzv. eurotunelem mezi Francií a Velkou Británií, faktura č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ze dne , datum, znějící na částku 256,97 EUR se splatností dne 19. 3. 2024 za zajištění dopravy mezi Francií a Velkou Británií, faktura č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ze dne , datum, znějící na částku 318 EUR se splatností dne 26. 3. 2024 za zajištění dopravy tzv. eurotunelem mezi Francií a Velkou Británií, faktura č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ze dne , datum, znějící na částku 542,90 EUR se splatností dne 2. 4. 2024 za zajištění dopravy mezi Francií a Velkou Británií /viz příslušné faktury na č. l. 6-12/. Žalobkyně dále evidovala svůj dluh vůči žalované v celkové výši 225 EUR na základě dobropisů č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ze dne , datum, ve výši 45 EUR, č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ze dne , datum, ve výši 45 EUR, č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ze dne , datum, ve výši 45 EUR a č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ze dne , datum, ve výši 90 EUR /viz příslušné dobropisy na č. l. 16-19/. Oznámením ze dne 4. 7. 2024 žalobkyně provedla jednostranný zápočet, kdy na svou pohledávku za žalovanou ve výši 318 EUR podle faktury č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ze dne , datum, započetla pohledávku žalované vůči žalobkyni ve výši celkem 225 EUR podle shora uvedených dobropisů /viz oznámení o započtení pohledávky na č. l. 38/. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě předžalobní výzvou /viz předžalobní upomínku na č. l. 13-14 včetně dokladu o odeslání na č. l. 15/. Žalovaná netvrdila a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradila, nebo že by její dluh zanikl z jiného důvodu.

6. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”), ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.

7. Podle § 1746 odst. 2 o. z. strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.

8. Podle § 1982 odst. 1 o. z. dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh. Podle odst. 2 cit. ustanovení započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí; nekryjí-li se zcela, započte se pohledávka obdobně jako při splnění. Tyto účinky nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení.

9. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a v plném rozsahu jí včetně příslušenství vyhověl. Soud vzal za prokázané, že mezi účastníky došlo k platnému uzavření nepojmenované smlouvy o poskytování služeb, kterou se žalobkyně zavázala poskytovat služby žalované a žalovaná se zavázala za ně uhradit cenu. Žalobkyně žalované poskytla služby, jejichž cenu vyfakturovala žalované v souladu se smluvními ujednáními. Žalovaná však cenu za poskytnuté služby neuhradila. Žalobkyně pak platně ke dni 4. 7. 2024 uplatnila jednostranný zápočet splatné pohledávky žalované ve výši 225 EUR na svoji pohledávku ve výši 318 EUR podle faktury č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ze dne , datum, , čímž obě pohledávky zanikly v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí. Po zohlednění zápočtu celkový dluh žalované vůči žalobkyni podle vystavených faktur činí částku 2 042,81 EUR. Žalobkyně tak uplatnila svůj nárok po právu, a soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl.

10. Pro úplnost soud uvádí, že v daném případě neshledal nedostatek v tom, že písemná smlouva o poskytování služeb obsahující otisk razítka a podpis žalované (resp. jejího zástupce) neobsahuje též výslovný projev vůle žalobkyně přijmout nabídku na uzavření smlouvy. Jak totiž plyne z § 1744 o. z. s přihlédnutím k obsahu nabídky nebo k praxi, kterou strany mezi sebou zavedly, nebo je-li to obvyklé, může osoba, které je nabídka určena, nabídku přijmout tak, že se podle ní zachová, zejména poskytne-li nebo přijme-li plnění. S ohledem na charakter poskytovaných služeb spočívajících v zajištění mezinárodní námořní a jiné přepravy přes moře, se jeví dané ustanovení za zcela přiléhavé a pokud žalobkyně fakticky sjednané služby žalobkyni poskytla, nemá soud pochyb o tom, že došlo k platnému vzniku smlouvy na základě přijetí nabídky žalobkyní. Soud proto shledal nadbytečným vyzývat žalobkyni k doplnění tvrzení a označení důkazů, zda došlo k výslovnému přijetí nabídky, když jistě k přijetí nabídky došlo přinejmenším konkludentním způsobem ve smyslu § 1744 o. z.

11. Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila žalovanou částku řádně a včas, octla se s placením dluhu v prodlení, a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle ust. § 1970 o. z. ve výši dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. tak, jak je žalobkyně uplatnila.

12. Soud přiznal žalobkyni i náhradu nákladů souvisejících s uplatněním pohledávky mezi podnikateli v paušální výši 8 400 Kč (7 × 1 200 Kč) dle ust. § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., jelikož se jedná o pohledávky ze vzájemných závazků mezi podnikateli.

13. Lhůta k plnění byla stanovena ve smyslu ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.

14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 15 012,20 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 525 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 50 937,47 Kč (tj. ve výši po přepočtu částky 2 042,81 EUR na české koruny dle kurzu vyhlášeného ČNB k 10. 5. 2024 ve výši 24,935 Kč) sestávající z částky 3 140 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 10 320 Kč ve výši 2 167,20 Kč. Jejich zaplacení soud žalované uložil ve lhůtě podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.

15. Soud uvádí, že nepřiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení za jeden úkon právní služby spočívající ve vyjádření žalobkyně ze dne 14. 11. 2024, kterým žalobkyně pouze vyslovila souhlas s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání. V tomto případě se totiž jedná o úkon, který nelze podřadit pod žádné ustanovení § 11 odst. 1 či 2 a. t., a to ani analogicky, když se jedná pouze o vyjádření k procesnímu postupu soudu. Tento úkon pak zvláště nelze podřadit pod § 11 odst. 1 písm. d) a. t., neboť se nejedná o písemné podání nebo návrh ve věci samé.