17 C 343/2024

Plný text

Okresní soud v Lounech rozhodl samosoudcem Mgr. Michalem Drobílkem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení 31 037 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 31 037 Kč s úrokem ve výši 0,07 % denně z částky 37 037 Kč od 16. 5. 2023 do 15. 6. 2023 kapitalizovaným částkou 803,70 Kč, s úrokem ve výši 0,1 % denně z částky 37 037 Kč od 16. 6. 2023 do 19. 6. 2023 kapitalizovaným částkou 148,14 Kč, s úrokem ve výši 0,1 % denně z částky 34 037 Kč od 20. 6. 2023 do 19. 7. 2023 kapitalizovaným částkou 1 021,11 Kč a s úrokem ve výši 0,1 % denně z částky 31 037 Kč od 20. 7. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 152 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se obrátila dne 27. 8. 2024 ke zdejšímu soudu s žalobou ve znění její opravy ze dne 14. 11. 2024, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 31 037 Kč s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že žalovaná s žalobkyní uzavřela nájemní smlouvu o nájmu bytu na adrese , adresa, . Nájem trval od 1. 5. 2021 do 28. 2. 2023. Žalované vznikl dluh na nájemném a na úhradách za služby ve výši 40 037 Kč. Dne , datum, žalobkyně s žalovanou uzavřela dohodu o uznání dluhu a splátkovém kalendáři, v níž žalovaná uznala svůj dluh vůči žalobkyni co do důvodu a výše a zavázala se uhradit žalobkyni svůj dluh ve splátkách po 3 000 Kč vždy do 15. dne v měsíci počínaje měsícem květnem 2023. Splátky měly být úročeny sazbou 0,07 % z dlužné částky za každý den počínaje dnem uzavření dohody. V dohodě byla dále sjednána ztráta výhody splátek. Žalovaná zaplatila na jistinu dluhu dne 15. 5. 2023 částku 3 000 Kč, dne 19. 6. 2023 částku 3 000 Kč, dne 19. 7. 2023 částku 3 000 Kč, tedy celkem 9 000 Kč. Žalovaná se již od 16. 6. 2023 dostala do prodlení a došlo tak k zesplatnění dluhu, který žalovaná neuhradila ani přes předžalobní výzvu. Žalovaná částka činí jistinu dluhu 31 037 Kč, příslušenství tvoří sjednaný úrok ve výši 0,07 % denně z částky 37 037 Kč od 16. 5. 2023 do 15. 6. 2023 kapitalizovaný částkou 803,70 Kč, a dále smluvní úrok z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 37 037 Kč od 16. 6. 2023 do 19. 6. 2023 kapitalizovaný částkou 148,14 Kč, smluvní úrok z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 34 037 Kč od 20. 6. 2023 do 19. 7. 2023 kapitalizovaný částkou 1 021,11 Kč a smluvní úrok z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 31 037 Kč od 20. 7. 2023 do zaplacení.

2. Žalovaná se ve věci nikterak nevyjádřila.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru. Žalobkyně a žalovaná podepsali dne , datum, smlouvu o nájmu bytu, na jejímž základě žalobkyně coby vlastník bytové jednotky č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v budově č. p. , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , adresa, , přenechala žalované tuto bytovou jednotku k užívání za účelem zajištění bytových potřeb a žalovaná se zavázala platit nájemné ve výši 9 241 Kč a zálohu na služby ve výši 4 059 Kč měsíčně, tj. celkem částku 13 300 Kč, a to vždy do 15. dne kalendářního měsíce, za které se nájemné a záloha na služby platí. Nájemní vztah byl sjednán na dobu určitou od 1. 5. 2021 do 30. 5. 2022, přičemž následně dodatkem č. , hodnota, k nájemní smlouvě ze dne , datum, došlo k prodloužení nájemního vztahu do 30. 6. 2022 a současně došlo k navýšení zálohy na služby od 1. 2. 2022 na částku 6 674 Kč /viz nájemní smlouva na č. l. 9-13, dodatek č. , hodnota, na č. l. 14/. Dne , datum, byla mezi účastnicemi podepsána dohoda o uznání dluhu a jeho úhradě, v níž žalovaná uznala svůj dluh vůči žalobkyni v celkové výši 40 037 Kč z titulu dlužného nájemného, dlužné zálohy za služby, nedoplatku za služby a náhrady škody za zničené vybavení bytu. Tuto částku se žalovaná zavázala uhradit žalobkyni ve splátkách po 3 000 Kč se splatností do 15. dne kalendářního měsíce počínaje měsícem květnem 2023. Dle dohody byly splátky úročeny úrokem ve výši 0,07 % z dlužné částky za každý den počínaje dnem uzavření dohody, kdy úrok měl být připočten k jistině splátky. Dále bylo sjednáno, že v případě prodlení žalovaná ztrácí výhodu splátek. Pro takový případ byl sjednán smluvní úrok z prodlení ve výši 0,1 % denně z dlužné částky /viz dohoda o uznání dluhu a jeho úhradě na č. l. 5-7/. Žalovaná byla vyzvána k úhradě dluhu předžalobní výzvou ze dne 19. 12. 2023 /viz předžalobní upomínka na č. l. 8, doklady o doručení na č. l. 4/. Žalovaná netvrdila a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění (nad rámec žalobkyní uvedených plateb) uhradila, nebo že by její dluh zanikl z jiného důvodu.

5. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.

6. Při právní kvalifikaci vycházel soud především z ust. § 2053 o. z., podle něhož platí, že uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. Soud dále při právním posouzení věci vycházel z ust. § 133 o. s. ř., podle něhož platí, že skutečnost, pro kterou je v zákoně stanovena domněnka, jež připouští důkaz opaku, má soud za prokázánu, pokud v řízení nevyšel najevo opak.

7. Podle § 2201 o. z. nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

8. Podle § 2235 odst. 1 o. z. zavazuje-li nájemní smlouva pronajímatele přenechat nájemci k zajištění bytových potřeb nájemce a popřípadě i členů jeho domácnosti byt nebo dům, který je předmětem nájmu, nepřihlíží se k ujednáním zkracujícím nájemcova práva podle ustanovení tohoto pododdílu.

9. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

10. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a v plném rozsahu jí včetně příslušenství vyhověl. Za situace, kdy totiž žalovaná vůči žalobkyni písemně v dohodě o uznání dluhu a jeho úhradě uznala dluh určený co do důvodu i výše, založila tímto svým právním jednáním vyvratitelnou právní domněnku, že dluh existoval v době, kdy k uznání došlo. V souzené věci, ve které se žalobkyně domáhá splnění takto utvrzeného závazku, resp. uznaného dluhu, spočívá tak důkazní břemeno ohledně neexistence dluhu na žalované. S ohledem na to, že však žalovaná při své pasivitě neexistenci dluhu netvrdila, nadto, aby ji prokázala, považuje soud existenci dluhu v souladu se shora citovanými ustanoveními za prokázanou (srov. přiměřeně rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 22. 6. 2004, sp. zn. 32 Odo 964/2003, příp. rozhodnutí téhož soudu ze dne 23. 2. 2006, sp. zn. 33 Odo 1028/2004). K otázce splatnosti dluhu soud uvádí, že mezi stranami byla sjednána ztráta výhody splátek, přičemž žalovaná již druhou splátku uhradila 4 dny po splatnosti, a proto k prvnímu dni prodlení (16. 6. 2023) došlo k zesplatnění celé dlužné částky.

11. Pokud jde o příslušenství v podobě smluvního úroku z prodlení ve výši 0,1 % denně dle § 1970 o. z., soud uvádí, že jej nehodnotí jako nepřiměřený, neboť v této výši je obvykle sjednávána i smluvní pokuta, a i zákon o spotřebitelském úvěru smluvní pokutu v této výši výslovně připouští ve vztahu mezi podnikateli a spotřebiteli. Sjednání tohoto smluvního úroku z prodlení není dle závěru soudu ani v rozporu se zákonným omezením smluvní pokuty v nájemních vztazích týkajících se nájmu bytu upraveným nyní v § 2254 o. z., kdy judikatura dovodila, že omezení smluvní pokuty dopadá i na smluvní úrok z prodlení coby na institut obdobný smluvní pokutě (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 5. 6. 2019, sp. zn. 26 Cdo 2059/2018). V daném případě totiž smluvní úrok z prodlení nebyl sjednán v nájemní smlouvě a neutvrzuje povinnost nájemce hradit nájemné či zálohu na služby, ale byl sjednán až v dohodě o uznání dluhu a jeho úhradě a utvrzoval povinnost hradit sjednané splátky.

12. S ohledem na shora uvedené bylo proto žalobě v celém rozsahu vyhověno.

13. Lhůta k plnění byla stanovena ve smyslu ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.

14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 152 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 552 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky (výzva k úhradě dluhu, podání žaloby).