5 C 226/2019

Plný text

Okresní soud v Lounech rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Kopeckou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastupování státu ve věcech majetkových sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného adresa pro doručování adresa žalovaného o zaplacení částky 9 888 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9 888 Kč s 8,05% úrokem z prodlení z částky 3 296 Kč od 2. 10. 2016 do zaplacení, s 8,05% úrokem z prodlení z částky 3 296 Kč od 2. 10. 2017 do zaplacení a s 9% úrokem z prodlení z částky 3 296 Kč od 2. 10. 2018 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 500 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám žalobkyně.

III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Lounech soudní poplatek za žalobu ve výši 1 000 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku na účet Okresního soudu v Lounech.

1. Žalobkyně se svým návrhem domáhala proti žalovanému zaplacení částky 9 888 Kč, kterou jí žalovaný dluží z uzavřené Nájemní smlouvy [číslo] ze dne [datum] ve znění dodatků [číslo] až [číslo], kterou byly žalovanému pronajaty pozemky v k.ú. [obec] u [obec] a k.ú. [část obce] u [obec] za vzájemně sjednané roční nájemné ve výši 3 296 Kč s účinností od [datum]. Žalovaný nájemné k 1. 10. 2016, k 1. 10. 2017 a k 1. 10. 2018 ve výši třikrát 3 296 Kč, tj. 9 888 Kč ani přes výzvy žalobkyně nezaplatil.

2. Žalovaný, ač řádně předvolán, se k jednání nařízenému na den [datum] nedostavil, svoji neúčast neomluvil. Žalovaný, který je trvale hlášen na adrese [adresa], kterou uvedl ve svém podání, adresovaném elektronicky soudu dne 25. 11. 2021 a na kterou mu bylo k jeho výslovné žádosti doručováno v paralelně vedeném spise u Okresního soudu v Lounech pod sp. zn. [spisová značka]. Při prvním jednání uvedl, že s návrhem nesouhlasí s tím, že mu žalobkyně pronajala pozemky, které jsou ve výhradním užívání [právnická osoba] a představují odkaliště [část obce] a [obce] a usazovací nádrže a z tohoto důvodu na nich v souladu s nájemní smlouvou provozování zemědělské činnosti provádět nemůže. Dále uvedl, že totožný spor vede o pozemcích v jiném katastrálním území u [anonymizováno] soudu pod sp. zn. [spisová značka].

3. Usnesením Okresního soudu v Lounech ze dne 14. 10. 2019 č.j. 5 C 226/2019 – 60, které nabylo právní moci dne 29. 10. 2019 bylo řízení, vedené ve věci sp. zn. 5 C 226/2019 přerušeno do doby pravomocného rozhodnutí ve věci vedené u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] s tím, že v tomto sporu byly tvrzeny a dokazovány stejné sporné otázky.

4. Rozsudkem [název soudu] ze dne 26. 2. 2021 sp. zn. [číslo jednací] ve spojení s rozsudkem [název soudu] ze dne 19. 7. 2021 č.j. [číslo jednací], které nabyly právní moci dne 13. 9. 2021 uložily soudy žalovanému zaplatit totožné žalobkyni s totožnými námitkami žalovaného o nevyužitelnosti pronajatých pozemků, dlužné nájemné ve výši 13 820,93 Kč s příslušenstvím, podání žalovaného ze dne 31. 12. 2017 bylo odmítnuto a současně bylo žalovanému uloženo zaplatit státu – [země] – [název soudu] soudní poplatek a náhradu nákladů řízení úspěšné žalobkyni.

5. Na základě těchto pravomocných rozhodnutí, soud pokračoval v řízení, provedl důkaz předloženými listinami, a to nájemní smlouvou [číslo] ze dne [datum], kterou pronajala žalobkyně žalovanému nemovitosti v k.ú. [obce] u [obce] za vzájemně sjednané roční nájemné ve výši 433 Kč na dobu neurčitou. Následně uzavřeli účastníci dodatek [číslo] k této nájemní smlouvě, a to dne [datum], kterou byla stanovena nová výměra pronajatých pozemků a výše nájemného, dne [datum] uzavřeli dodatek [číslo] z důvodu nového pronájmu, navýšení výměry pronajatých pozemků o pozemky v k.ú. [část obce] u [obec] a k.ú. [obec] u [obec], dodatek [číslo] ze dne [datum] upravuje nájemné podle snížené celkové výměry pronajatých pozemků na částku 5 587 Kč, dne [datum] byl uzavřen dodatek [číslo] – změna vlastníka parcely [číslo] ([jméno] [příjmení]), dne [datum] dodatek [číslo] – změna rozsahu pronajatých pozemků ve vazbě na přechod historického majetku na [územní celek], dne [datum] dodatek [číslo] – změna rozsahu nájmu k pozemkům v k.ú. [část obce] u [obec], dne [datum] dodatek [číslo] – nabytí vlastnického práva k pronajatým nemovitostem osobou nájemce a dne [datum] dodatek [číslo] – o nabytí vlastnického práva k pronajímaným pozemkům Římskokatolickou farností, Děkanství [obec]. Dále podle přílohy tohoto dodatku byl stanoven rozsah pronajímaných nemovitostí, a to v k.ú. [obec] u [obec] č. parc. [číslo], [číslo] a [číslo] v celkové výměře 5 426 m2 za částku ročního nájemného 428,64 Kč, v k.ú. [část obce] u [obec] č. parc. [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo] o celkové výměře 6 808 m2 za částku ročního nájemného 817,61 Kč. Nárok žalobkyně vychází z uzavřeného dodatku [číslo] k nájemní smlouvě [číslo] ze dne [datum], na základě kterého bylo nájemné po dohodě stran s účinností od [datum] sjednáno za tyto pronajímané nemovitosti v k.ú. [obec] a [část obce] u [obec] zvýšeno na částku 1 223,57 Kč v k.ú. [obec] a na částku 2 072,90 Kč v k.ú. [část obce], celkem ročně 3 296 Kč. Podle dohody účastníků bylo nájemné splatné vždy k 1. 10. běžného roku. Žalovaný byl dne 11. 12. 2008 předžalobní výzvou vyzván žalobkyní k zaplacení dlužné částky. Podle doručenky byla výzva uložena na poště, žalovaným nebyla vyzvednuta. Žalovaný doložil listinné důkazy vztahující se k řízení, vedené ve věci pod sp. zn. [spisová značka], a to e-mailovou komunikaci mezi jeho manželkou [jméno] [příjmení] a žalobkyní a zápisy z jednání ze dne [datum], [datum] na [anonymizována tři slova] a odpověď [anonymizována tři slova] na e-mail žalovaného ve věci návrhu na uzavření dohody o narovnání.

6. Shora zjištěný skutkový stav posoudil soud podle práva. Podle §3074 odst. 1 o.z. (z. č. 89/2012 Sb.) se nájem řídí tímto zákonem, ode dne nabytí jeho účinnosti, i když ke vzniku nájmu došlo před tímto dnem, vznik nájmu, jakož i práva a povinnosti vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. To neplatí pro nájem movité věci ani pro pacht. Původní nájemní smlouva ve znění dodatků [číslo] až [číslo] byla uzavřena za účelem zemědělské činnosti žalovaného (čl. II. smlouvy), jedná se podle obsahu smlouvy o smlouvu pachtovní. Jestliže nájem věci, který by byl podle nové právní úpravy občanského zákoníku považován za pacht, vznikl před účinností nové právní úpravy, řídí se tento právní vztah i nadále původní právní úpravou nájmu a tedy zákonem č. 40/1964 Sb., a proto soud ve smyslu § 3028 odst. 2 o.z. vycházel z právní úpravy, platné v době uzavření nájemních smluv.

7. Podle § 671 občanského zákoníku platného do 31. 12. 2013 je nájemce povinen platit nájemné podle smlouvy, jinak nájemné obvyklé v době uzavření smlouvy s přihlédnutím k hodnotě pronajaté věci a způsobu jejího užívání.

8. V daném případě se žalobkyně domáhá zaplacení dlužného nájemného za pronajaté pozemky v k.ú. [obec] u [obec] a k.ú. [část obce] u [obec], mající původ v nájemní smlouvě [číslo], uzavřené mezi účastníky dne [datum] ve znění dodatků [číslo] až [číslo] s tím, že poslední dodatek [číslo] byl uzavřen dne [datum] a účastníci si takto sjednali cenu ročního nájemného za pronajaté pozemky v celkové výši 3 296 Kč s účinností od [datum]. Žalovaný dlužné nájemné nezaplatil, neučinil tak ani na základě předžalobní upomínky, zaslané mu žalobkyní před podáním žaloby dne 11. 12. 2018. Pokud žalovaný v tomto řízení zvolil totožnou procesní obranu jako v souběžně probíhajícím, ale dříve zahájeným řízením, u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka], tak tato jeho procesní obrana byla rozhodnutími [název soudu] ze dne 26. 2. 2021 č.j. [číslo jednací] ve spojení s rozsudkem [název soudu] ze dne 19. 7. 2021 č.j. [číslo jednací], které nabyly právní moci dne [datum], vyvrácena. S ohledem na právní názor, přijatý zejména odvolacím soudem, si soud dovoluje citovat odůvodnění rozhodnutí tohoto soudu s tím, že s ohledem na totožnost účastníků řízení, totožnost sporných tvrzení účastníků a procesní obrany žalovaného, neměl soud důvod odchýlit se od níže uvedeného právního názoru:„ Pokud jde o žalovaným tvrzenou (relativní) neplatnost z důvodu omylu, omyl jednajícího má ve smyslu ustanovení § 49a obč. zák. za následek neplatnost právního úkonu tehdy, byl-li podstatný (rozhodující pro uskutečnění právního úkonu jednajícího), a současně za předpokladu, že druhý účastník právního úkonu omyl jednajícího vyvolal, nebo o něm (tedy o omylu), ač ho sám nevyvolal, se zřetelem ke všem okolnostem musel vědět (viz rozhodnutí [název soudu] ze dne 22. 3. 2001, sp. zn. [spisová značka], dostupné na www.nsoud.cz). Ustanovení § 49a obč. zák. ovšem nelze vykládat tak, že na jeho základě je osoba, která se omylu dovolává, zbavena povinnosti podle okolností konkrétního případu sama si zajistit odpovídající míru objektivních informací o okolnostech, resp. skutečnostech, které má tato osoba za rozhodující pro uskutečnění zamýšleného právního úkonu. Pokud se jednající osoba omylu dovolává, je třeba uvážit, zda se jedná též o omyl tzv. omluvitelný či naopak o omyl neomluvitelný. O omluvitelný omyl, kterým je pravidelně omyl jednající osoby týkající se skutkových okolností (error facti), pak nepochybně nejde, byl-li omyl jednající osoby zaviněn její nedbalostí při využití možnosti ověřit si skutečnosti rozhodné pro uskutečnění zamýšleného právního úkonu (viz rozhodnutí [název soudu] ze dne 19. 12. 2002, sp. zn. [spisová značka], dostupné na www.nsoud.cz). V daném případě lze souhlasit s okresním soudem potud, že bylo na žalovaném, aby si v souvislosti s uzavřením nájemních smluv zjistil objektivní informace o stavu pozemků, zjednodušeně řečeno, aby si je v reálném prostředí prohlédl a zjistil, zda jsou způsobilé k zemědělské činnosti či nikoliv. Jestliže tak neučinil, ačkoliv měl možnost ověřit si skutečnosti rozhodné pro uzavření nájemní smlouvy, jednal nedbale, nemůže se nyní dovolávat omylu a neplatnosti uzavřených smluv. Pokud jde o neplatnost absolutní ve smyslu § 664 obč. zák., resp. § 37 odst. 2 obč. zák., neplatnost právního úkonu zde způsobuje (objektivní) počáteční nemožnost plnění (právní nebo fyzická). Ustanovení § 37 odst. 2 obč. zák. postihuje sankcí neplatnosti případy, kdy v době vzniku právního úkonu je sjednaný předmět plnění neuskutečnitelný, a to buď pro překážky právního charakteru, které dlužníkovi brání ve splnění povinnosti, anebo pro fyzickou nemožnost předmětu plnění, kdy objektivní okolnosti fakticky vylučují, aby dlužník mohl své povinnosti dostát. Na rozdíl od nemožnosti plnění ve smyslu § 575 obč. zák. a násl., která může nastat jedině poté, co byl platně učiněn právní úkon, a která představuje jeden ze způsobů zániku závazku, musí být tzv. počáteční nemožnost plnění podle § 37 odst. 2 obč. zák. dána již k samotnému okamžiku vzniku právního úkonu a je pak důvodem jeho absolutní neplatnosti (srov. rozhodnutí [název soudu] ze dne 28. 11. 2013, sp. zn. [spisová značka], dostupné na www.nsoud.cz). Žalovaný v řízení tvrdil, že mu žalobkyně pronajala pozemky, které (od počátku) nemohl využívat ke sjednanému účelu, tj. k zemědělské činnosti, protože na nich byla umístěna skládka, případně byly v užívání třetí osoby ([právnická osoba] [anonymizováno]). Ze zásady projednací (§ 120 o. s. ř.), kterou je ovládáno sporné řízení, plyne, že žalovaný byl povinen svá tvrzení ve vztahu ke konkrétní době a konkrétním pozemkům v řízení prokázat, tedy označit (předložit) soudu důkaz, z něhož by zcela konkrétně a nepochybně vyplývala jeho tvrzení. Jestliže tak neučinil, je závěr okresního soudu o platnosti obou nájemních smluv (v přezkoumávaném rozsahu) správný.“ Za této situace soud nárok žalobkyně na zaplacení nájemného shledal po právu a uložil žalovanému zaplatit částku 9 888 Kč.

9. Vzhledem k tomu, že žalovaný je s plněním v prodlení, přiznal soud žalobkyni i úrok z prodlení v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku, podle kterého po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Úrok z prodlení činí, jak shora ve výroku I. uvedeno.

10. Při stanovení lhůty k plnění soud vycházel z výše žalovaného nároku, doby prodlení a uložil žalovanému zaplatit vše v zákonné třídenní lhůtě plnění (§ 160 odst. 1 o.s.ř.).

11. Výrok o nákladech řízení vychází z aplikace ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., žalobkyně měla ve věci plný úspěch, požadovala v souladu s § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. náhradu nákladů řízení za 5 úkonů po 300 Kč, celkem 1 500 Kč a soud uložil žalovanému zaplatit tuto částku do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám žalobkyně.

12. Žalobkyně je ze zákona osvobozena od povinnosti platit soudní poplatek, poplatková povinnost přešla na neúspěšného žalovaného, důsledně tomu soud uložil žalovanému zaplatit státu – Okresnímu soudu v Lounech soudní poplatek ve výši 1 000 Kč, do 3 dnů od právní moci rozsudku na účet Okresního soudu v Lounech (§ 2 odst. 3, § 11 odst. 2 písm. a) zákona o soudních poplatcích).