5 C 372/2024

Plný text

Okresní soud v Lounech rozhodl soudkyní JUDr. Evou Kopeckou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované pro zaplacení 14 040 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 2 725 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15,00 % ročně od 12. 3. 2023 do zaplacení a částku 2 995 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně od 12. 1. 2024 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Návrh na zaplacení částky 5 690 Kč a částky 2 630 Kč, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se svým návrhem domáhala proti žalované zaplacení celkem částky 14 040 Kč, kterou jí žalovaná dluží z uzavřené Smlouvy o poskytování monitorovacích služeb ze dne , datum, , a to jednak za poskytování monitorovacích služeb, jednak na smluvní pokutě.

2. Žalovaná souhlasila se zaplacením částky 2 725 Kč a 2 995 Kč za poskytování monitorovacích služeb, svůj nesouhlas vyjádřila se zaplacením smluvních pokut vyčíslených částkou 5 690 Kč a částkou 2 630 Kč s tím, že žádné ujednání s žalobkyní o zaplacení smluvní pokuty platně neuzavřela, k těmto částkám navrhla zamítnutí návrhu.

3. Soud na základě provedených listinných důkazů a vyjádření žalované zjistil následující: Žalovaná uzavřela se společností , právnická osoba, ., IČ , IČO, dne , datum, Kupní smlouvu na základě které si pořídila osobní vozidlo , značka, ., RZ , SPZ, , VIN , VIN kód, . Při koupi vozidla jí současně byla nabídnuta služba o poskytnutí monitorovacích služeb společnosti , právnická osoba, . a na základě této nabídky na pobočce prodejce vozidla , právnická osoba, v , obec, , údajně zplnomocněného žalobkyní, uzavřela téhož dne , datum, i Smlouvu o poskytování monitorovacích služeb „, Anonymizováno, “. Předmětem této smlouvy byl závazek žalobkyně poskytovat monitoring vozidel Activ zahrnující možnost poskytnutí informace o okamžité pozici vozidla v elektronické mapě, možnost poskytnutí podrobné historie pohybu vozidla, možnost užívání mobilní aplikace pro mobilní telefony a tablety s operačním systémem iOS nebo Android, v závislosti na úvaze poskytovatele i jiné související služby pro vozidlo tovární značka , značka, , VIN , VIN kód, , RZ , SPZ, . Žalovaná se podle této smlouvy zavázala za tyto služby hradit sjednanou cenu ve výši 2 995 Kč za kalendářní rok. Součástí této smlouvy bylo i ujednání, podle kterého je „smlouva uzavřena na dobu určitou, a to na dobu od uzavření smlouvy do konce kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, ve kterém byla tato smlouva uzavřena. Po uplynutí této doby bude doba trvání smlouvy vždy automaticky prodloužena o další kalendářní rok, pokud do 60 dní před uplynutím této smlouvy, kterákoliv strana písemně neoznámí druhé straně smluvní, že na prodloužení smlouvy nemá zájem. V případě, že bude uvedené oznámení včas doručeno druhé smluvní straně, zanikne tato smlouva uplynutím doby, na kterou bylo její trvání sjednáno.“ Smlouva o poskytování monitorovacích služeb má celkem šest stran. Prvá a druhá strana obsahuje samotné znění smlouvy, datum a podpisy účastníků ze dne , datum, . Třetí, čtvrtá a pátá strana smlouvy je označena jako „Všeobecné obchodní podmínky pro poskytování základních a volitelných monitorovacích služeb společnosti , právnická osoba, ., účinné ode dne , datum, .“ V části označené Cena služby je obsažen text: „V případě prodlení objednavatele s úhradou faktury se zavazuje objednatel uhradit poskytovateli smluvní pokutu ve výši 10 % za každý den prodlení s úhradou faktury. Faktury se poskytovateli zasílají e-mailem na e-mailovou adresu, nevyžádá-li si objednatel výslovně zasílání faktury v písemné podobě“. Tyto třetí a čtvrtá strana smlouvy nejsou podepsány žalovanou. Na straně pět smlouvy je stať Ostatní ujednání, které je podepsáno dne , datum, v 17:09 hodin žalovanou. Šestá strana smlouvy obsahuje Informaci o zpracování osobních údajů, poučení o právech v souvislosti s ochranou osobních údajů a souhlas se zpracováním osobních údajů rovněž podepsanou žalovanou. Dne , datum, vystavila žalobkyně žalované fakturu – daňový doklad číslo , hodnota, na částku 2 725 Kč za monitorovací poplatek v období od , datum, do , datum, splatný dne , datum, . Dne , datum, vystavila žalobkyně fakturu – daňový doklad číslo , hodnota, za poskytnutý monitoring za dobu od , datum, do , datum, ve výši 2 995 Kč splatný dne , datum, . Žalovaná vyúčtované částky neuhradila, žalobkyně doložila přehled zaslaných upomínek za dobu od , měsíc, , rok, do , datum, , na které žalovaná nereagovala. Dne , datum, zaslala žalobkyně žalované e-mail s předžalobní upomínkou, v rámci kterého uvedla, že žádá, aby dlužná částka ve výši 2 725 Kč byla uhrazena do 14 dnů spolu s náklady za upomínání ve výši 1 200 Kč. Za této situace zaplacení smluvní pokuty a zákonný úrok z prodlení žalobkyně promine. Žalovaná k okolnostem uzavření smlouvy o poskytnutí monitoringu uvedla, že pracovníkem autobazaru byla upozorněna, že potřebuje mít k vozidlu, které si pořídila na leasing i GPS dohled od žalobkyně s čímž souhlasila. Jednalo se o částku 2 995 Kč za službu na rok a současně jí bylo sděleno, že pokud nebude chtít službu využívat, ukončením placení, neboť se hradí služba dopředu, smluvní vztah skončí. Smlouvu uzavřela v elektronické podobě, text smlouvy byl zobrazen na tabletu, pracovník servisu jí ukázal, kde má smlouvu podepsat, ale že součástí smlouvy jsou i Všeobecné obchodní podmínky, které obsahují ujednání o smluvní pokutě a že smlouvy obsahuje ujednání o prolongaci smlouvy si v této situaci, kdy se jednalo o velký obsah textu a pracovník listoval tabletem a ukázal jí jen, kde má podpis připojit, nepřečetla. Není jí vůbec známo, že by uzavřela ujednání o smluvní pokutě, žádné takové ujednání nepodepsala. S celým textem smlouvy neměla možnost se seznámit, vše se odehrávalo v autobazaru v rychlosti. Listiny, které podepsala v tabletu jí následně přišly do e-mailu, ale tomu již pozornost nevěnovala, bylo pro ni určující sdělení, že aby mohla získat leasing na vozidlo, musí uzavřít monitorovací smlouvu tak, aby banka měla o vozidlu přehled. Sama by o takovou smlouvu nikdy zájem neměla, zejména proto, že si u společnosti , právnická osoba, mohla uzavřít smlouvu za výrazně výhodnějších podmínek.

4. Podle § 1746 odst. 2 občanského zákoníku strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.Podle § 2048 občanského zákoníku, ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.Podle § 419 občanského zákoníku spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.V daném případě mezi účastníky vznikl platně smluvní vztah, účastníci uzavřeli dne , datum, inominátní smlouvu označenou jako Smlouvu o poskytování monitorovacích služeb, v rámci které se žalobkyně zavázala poskytnout monitoring vozidla značky , značka, ., RZ , SPZ, , a to na dobu jednoho roku za vzájemně sjednanou cenu ve výši 2 995 Kč. Součástí této smlouvy byla i sjednaná prolongace smlouvy s tím, že smlouva je uzavřena na dobu určitou, jednoho roku, ale pokud kterákoliv strana do 60 dní před uplynutím doby, na kterou bylo trvání smlouvy sjednáno, neoznámí včas druhé smluvní straně, že nemá o prodloužení smlouvy zájem, automaticky se trvání smlouvy prodlužuje o další kalendářní rok. Účastníci uzavřeli smlouvu dne , datum, , vzhledem k tomu, že žalovaná smlouvu včas a řádně nevypověděla, došlo k automatické prolongaci pro období od , datum, do , datum, a žalobkyně vystavila dne , datum, daňový doklad číslo , hodnota, , kterým vyúčtovala žalované monitorovací poplatek ve výši 2 725 Kč se splatností dne , datum, . Žalovaná ve lhůtě splatnosti dlužnou částku neuhradila, neučinila tak ani po opakovaných upomínkách. Vzhledem k tomu, že došlo k prodloužení smlouvy o poskytování monitorovacích služeb na kalendářní rok , rok, a ani v tomto roce ve lhůtě 60 dnů před uplynutím doby žalovaná neoznámila žalobkyni, že nemá zájem o prodloužení smlouvy, došlo opětovně k prolongaci a smlouva byla prodloužena i pro rok , rok, a za období od , datum, do , datum, byla žalované vyúčtována částka 2 995 Kč se splatností dne , datum, . Žalovaná opět na daňový doklad nereagovala, stejně tak ani na opakované upomínky a dlužnou částku nezaplatila. V průběhu řízení žalovaná uvedla, že si uvědomuje svoji chybu, že se řádně s celým obsahem smlouvy neseznámila, z tohoto důvodu je ochotna zaplatit žalobkyni částku 2 725 Kč a částku 2 995 Kč jako dluh za poskytnuté služby monitoringu. Soud nárok žalobkyně shledal po právu a uložil žalované zaplacení těchto částek.Smlouva o poskytování monitorovacích služeb byla uzavřena distančním způsobem, v daném případě prostřednictvím veřejné komunikační sítě, přičemž žalobkyni při jednání s žalovanou zastupoval pracovník společnosti , právnická osoba, v , obec, , který současně uzavřel za svoji společnost s žalovanou kupní smlouvu na prodej osobního vozidla , značka, , RZ , SPZ, . Soud neměl důvod pochybovat o tvrzení žalované, která uvedla, že smlouva o monitoringu vozidla jí byla předložena na displeji tabletu, s ohledem na počet stran smlouvy, přičemž její obsah byl napsán drobným písmem, si smlouvu v celém rozsahu nepřečetla, pracovníkem bazaru nebyla informována o tom, že smlouva obsahuje ujednání o smluvní pokutě. Z doložené smlouvy je zřejmé, že tato je vyhotovena v počtu šesti stran, prvá a druhá strana obsahuje ujednání o předmětu, právech a povinnostech stran ze smlouvy plynoucí a je podepsána jak žalovanou v pozici objednatele, tak zástupcem poskytovatele služby, pracovníkem , právnická osoba, ., ačkoliv ve smlouvě je uvedený odkaz na plnou moc, udělenou zástupci poskytovatele, Smlouva v takovém znění včetně příloh nebyla soudu doložena. Třetí, čtvrtá a pátá strana obsahuje znění Všeobecných obchodních podmínek, přičemž pod částí označené „Cena za služby“ je v souvislém textu uvedeno i ujednání o smluvní pokutě ve výši 10 Kč za každý den prodlení s úhradou faktury. Tato část smlouvy není na straně tři ani na straně čtyři žalovanou podepsána, na rozdíl od strany pět – Ostatní ujednání, kde je připojen podpis žalované, stejně tak je připojen podpis žalované i na straně šest této smlouvy, označené jako „Informace o zpracování osobních údajů“. Je nepochybné, že smlouva o poskytování monitorovacích služeb, kterou účastníci uzavřeli je svých charakterem spotřebitelskou smlouvou, neboť je uzavřena mezi podnikatelem, v daném případě společnosti s ručením omezeným a fyzickou osobou, žalovanou, která smlouvu uzavírala pro svoji osobní potřebu. K otázce platnosti právního ujednání o smluvní pokutě v obchodních podmínkách existuje poměrně bohatá soudní judikatura, jak za účinnosti starého Občanského zákoníku, tak NOZ. V tomto směru soud odkazuje např. na Ústavní nález sp. zn. I ÚS 3512/11, který zformuloval závěr, „že v rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající smluvní pokutu zásadně nemohou být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné (listiny, na niž spotřebitel připojuje svůj podpis). I ve spotřebitelských smlouvách je možno všeobecné obchodní podmínky uplatnit, nicméně taková aplikace má nejen formální omezení (např. text má být dostatečně čitelný, přehledný, logicky uspořádaný), ale i omezení obsahová. Právní úprava proto stanoví základní limity pro uplatnění obchodních podmínek. Pro spotřebitelské smlouvy platí, že nesmějí pod hrozbou absolutní neplatnosti obsahovat ujednání, která v rozporu s dobrými mravy znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran. Za takové se považují mimo jiné ujednání, s nimiž se spotřebitel neměl možnost seznámit před podpisem smlouvy, což budou typicky právě obchodní podmínky, na něž smlouva pouze odkazuje. Obchodní podmínky ve spotřebitelských smlouvách na rozdíl od obchodních smluv mají sloužit především k tomu, aby nebylo nezbytné do každé smlouvy přepisovat ujednání technického a vysvětlujícího charakteru. Naopak nesmějí sloužit k tomu, aby do nich v často nepřehledné, složitě formulované a malým písmem psané formě skryl dodavatel ujednání, která jsou pro spotřebitele nevýhodná a o kterých předpokládá, že pozornosti spotřebitele nejspíše uniknou (například rozhodčí doložka nebo ujednání o smluvní pokutě). Pokud tak i přesto dodavatel učiní, nepočíná si v právním vztahu poctivě a takovému jednání nelze přiznat právní ochranu.“Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Cdo 4469/2010 ze dne 18. 10. 2011 … „V rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající smluvní pokutu nebo jiné obdobně znevýhodňující ustanovení zásadně nemůže být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné (listiny, na niž spotřebitel připojuje svůj podpis).“Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 11. 2019 sp. zn. 29 ICdo 7/2018 … „K otázce možnosti platně sjednat smluvní pokutu v úvěrových podmínkách, které jsou součástí úvěrové smlouvy uzavřené se spotřebitelem, se pak Nejvyšší soud vyslovil v rozsudku ze dne 28. března 2018, sen. zn. 33 ICdo 45/2017, v němž uzavřel, že názor, že smluvní pokuta sjednaná v úvěrových podmínkách, které jsou součástí smlouvy o úvěru, je – bez dalšího – ujednáním neplatným ve smyslu § 55 odst. 2 a § 56 odst. 1 obč. zák., není správný. Dohoda dodavatele se spotřebitelem o smluvní pokutě podléhá primárně testu proporcionality (přiměřenosti) vyjádřenému v § 56 odst. 1 obč. zák. V rámci této části posouzení je třeba přihlédnout k tomu, zda a jak měl spotřebitel možnost seznámit se s obsahem ujednání o smluvní pokutě, a to z hlediska čitelnosti, rozsahu, míry srozumitelnosti a přehlednosti. Z pouhého umístění v textu obchodních (úvěrových) podmínek však závěr o nepřiměřenosti vyplývat nemůže. Měl-li spotřebitel možnost seznámit se s ujednáním předem, nemusí jít se zřetelem ke konkrétním okolnostem o ujednání po obsahové stránce nepřiměřené (zakládající významnou nerovnováhu), a pokud ujednání pravidelně bývá v obchodních (úvěrových) podmínkách, nemusí být překvapivé.“Podle § 1810 o. z., ustanovení tohoto dílu se použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen "spotřebitelské smlouvy"), a na závazky z nich vzniklé.Podle § 1811 odst. 1 o. z., veškerá sdělení vůči spotřebiteli musí podnikatel učinit jasně a srozumitelně v jazyce, ve kterém se uzavírá smlouva.Podle § 1812 odst. 2 o. z., k ujednáním odchylujícím se od ustanovení zákona stanovených k ochraně spotřebitele se nepřihlíží. To platí i v případě, že se spotřebitel vzdá zvláštního práva, které mu zákon poskytuje.Podle § 1813 o. z., má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.Podle § 1815 o. z., k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.V daném případě je nepochybné, že ujednání o smluvní pokutě, které je obsažené v části Všeobecných obchodních podmínek označeném jako „Cena za služby“ v souvislém textu, aniž by nějakým písařským či grafickým způsobem bylo zdůrazněno, že v této části je obsaženo i ujednání o sjednání smluvní pokuty , byl tedy žalované - spotřebiteli při uzavření smlouvy o monitoringu předložen připravený formulářový návrh, kde smluvní pokuta nebyla v textu samotné smlouvy zmíněna vůbec, byla obsažena až ve Všeobecných obchodních podmínkách, a to v rámci graficky jednotném textu psaným velmi drobným písmem, což na první pohled navozovalo dojem méně relevantního obsahu a bylo skryto pod vytučnělým označením Cena služby, aniž by bylo zvýrazněno, že vyjma ceny služby , jejíž výše byla žalované zřejmá již ze samotné smlouvy je v textaci uvedena i smluvní pokuta, která je vzhledem k jejímu charakteru pro spotřebitele zásadním ujednáním, a to bez ohledu na její výši. Ukotvení smluvní pokuty v nepřehledném textu pak navodí situaci, kdy pozornosti spotřebitele lehce unikne.Ačkoliv Všeobecné obchodní podmínky jsou součástí monitorovací smlouvy, není stránka tři, která obsahuje smluvní pokutu podepsána žalovanou, není podepsána ani strana čtyři, ale podpis žalované je až na straně pět, a to v závěrečné části Všeobecných obchodních podmínek nazvané jako „Ostatní ujednání“ a poté je podepsáno opět strana 6 .Vzhledem k tomu, že se jedná o velké množství textu psané drobným písmem, aniž by bylo ujednání o smluvní pokutě, tedy akcesorické ujednání zásadního významu s ohledem na dopad na finanční sféru žalované, v textu nějakým způsobem zdůrazněno či zvýrazněno, zejména za situace, že se jedná o uzavření smlouvy na dálku, která byla v celé své textaci šesti stran dána zástupcem prodejce žalované k přečtení na tabletu, má soud za to, že tímto způsobem nemohla být žalobkyní tvrzená smluvní pokuta sjednaná se slabší stranou uzavřena platně a soud dovozuje, že žalobkyně ve smluvním vztahu nejednala poctivě. Textací smlouvy zřejmě předpokládala, že žalovaná jako spotřebitelka v případě, že by měla jasné a srozumitelné informace by s touto smluvní pokutou nesouhlasila, proto je text ohledně smluvní pokuty nepřehledný a na první pohled zřejmě jasně nečitelný. Žalobkyně si je zřejmě svého postavení ve vztahu k úspěšnosti nároku na zaplacení smluvní pokuty vědoma, když sama v rámci předžalobní upomínky sdělila žalované, že v případě, že dojde k úhradě jistiny, tedy poplatku za monitoring, přistoupí žalobkyně k upuštění od vymáhání smluvní pokuty. Žalovaná od počátku s nárokem žalobkyně nesouhlasila a dovolala se aplikace § 1815 občanského zákoníku. Pokud se tedy žalobkyně současně domáhá po žalované i zaplacení smluvní pokuty ve výši 5 690 Kč a 2 630 Kč, přičemž pro úplnost soud podotýká, že tento nárok ani v žalobním návrhu řádně nespecifikuje, ani nedokládá příslušnými fakturami, soud nárok žalobkyně z výše uvedených důvodů považuje za nedůvodný a návrh pro tyto částky zamítl.

5. Vzhledem k tomu, že žalovaná je s plněním v prodlení, přiznal soud žalobkyni i úrok z prodlení v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku, podle kterého po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Úrok z prodlení činí, jak shora ve výroku I. uvedeno.

6. Při stanovení lhůty k plnění soud vycházel z výše dlužné částky, doby prodlení a uložil žalované zaplatit vše v zákonné třídenní lhůtě k plnění (§ 160 odst. 1 o.s.ř.).

7. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř., podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V daném případě soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.