5 C 52/2020

Plný text

Okresní soud v Lounech rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Kopeckou ve věci žalobců: a) celé jméno žalobce, datum narození bytem adresa žalobce b) celé jméno žalobce, datum narození bytem adresa žalobce oba zastoupeni advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa proti žalovaným: 1. celé jméno žalovaného, datum narození bytem adresa žalovaného 2. celé jméno žalované, datum narození bytem adresa žalované 3. celé jméno žalovaného, datum narození bytem adresa žalovaného všichni zastoupeni advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa žaloba na vyklizení nemovitosti

I. Prvý žalovaný, druhá žalovaná a třetí žalovaný jsou povinni, a to každý, vyklidit pozemek p.č. st. číslo, zastavěná plocha a nádvoří o výměře číslo, jehož součástí je stavba obec, č.p., bydlení, pozemek č. parc. číslo zahrada o výměře číslo a pozemek č. parc. číslo zahrada o výměře číslo, vše zapsáno v katastru nemovitostí, list vlastnictví číslo pro obec a k.ú. obec, u stát. instituce, stát. instituce, a to ve lhůtě 15 dnů od právní moci rozsudku.

II. Prvý žalovaný, druhá žalovaná a třetí žalovaný jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobcům, a to každému jednou polovinou náhradu nákladů řízení v celkové výši 17 435,17 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám titul jméno příjmení, advokáta sídlem v obec, ulice a číslo.

1. Žalobci, kteří jsou výlučnými podílovými spoluvlastníky, každý jednou polovinou pozemku p.č. st. číslo, zastavěná plocha a nádvoří o výměře číslo, jehož součástí je stavba obec, č.p., bydlení, pozemku č. parc. číslo zahrada o výměře číslo a pozemku č. parc. číslo zahrada o výměře číslo, vše zapsáno v katastru nemovitostí, list vlastnictví číslo pro obec a k.ú. obec, u stát. instituce, stát. instituce, se svým návrhem domáhali proti žalovaným vyklizení předmětných nemovitostí s tím, že žalovaní je užívají bez právního důvodu.

2. Žalovaní s návrhem nesouhlasili, namítali, že žalobci nejsou aktivně legitimováni k podání žaloby na vyklizení, neboť nabyli předmětné nemovitosti v rozporu s ujednáním bodu číslo kupní smlouvy, uzavřené dne datum s matkou žalobců, titul příjmení. Dále uvedli, že kupní smlouva obsahem odpovídá institutu zajišťovacího převodu práva a uzavření této smlouvy lze shledat neplatným právním ujednáním.

3. Soud na základě provedeného dokazování, a to listinných důkazů, které k objasnění skutkových okolností sporu považoval za dostačující, zjistil následující: Prvý žalovaný a druhá žalovaná jako prodávající, uzavřeli dne datum s titul jméno příjmení, na straně kupující, kupní smlouvu, kterou jí prodali nemovitosti, a to pozemek p.č. st. číslo, zastavěná plocha a nádvoří o výměře číslo, jehož součástí je stavba obec, č.p., bydlení, pozemek č. parc. číslo zahrada o výměře číslo a pozemek č. parc. číslo zahrada o výměře číslo, vše zapsáno v katastru nemovitostí, list vlastnictví číslo pro obec a k.ú. obec, u stát. instituce, stát. instituce za vzájemně sjednanou kupní cenu částka. Dohodnutá kupní cena byla vypořádána tak, že část ve výši částka měla být uhrazena nejpozději do datum, část ve výši částka nejpozději do datum a část ve výši částka nejpozději do datum, a to ve prospěch účtů, vedených u právnická osoba část kupní ceny ve výši částka ve prospěch účtu právnická osoba jako úhrada pohledávky zajištěné zástavním právem, část kupní ceny ve výši částka ve prospěch právnická osoba jako úhrada pohledávky zajištěné zástavním právem, část kupní ceny ve výši částka ve prospěch účtu titul jméno příjmení na úhradu její pohledávky za prodávajícími z titulu smlouvy o půjčce, část kupní ceny ve výši částka bude započteno oproti pohledávce strany kupující ve výši částka za prodávajícími, zbývající část ve výši částka bude složena na účet advokátní úschovy titul jméno příjmení. Podle článku číslo. strana prodávající prohlásila, že na předmětných nemovitostech neváznou žádná zástavní práva, dluhy, omezení převodu nemovitostí, žádné užívací právo třetí osoby ani jiné právní závady, vyjma zástavního práva smluvního a předkupního ve prospěch právnická osoba a věcného břemene k užívání. V bodě číslo. článku číslo„ kupující se výslovně zavazuje ponechat prodávajícím možnost využití předmětu převodu k užívání a bydlení i k uchování trvalého bydliště“. Podle článku číslo„ se kupující výslovně zavazuje dále nepronajímat či neprodat předmět převodu jiným osobám než prodávajícím, a to vše po dobu pěti let ode dne podpisu této smlouvy“. Podle článku číslo„ se prodávající výslovně zavazují, že odkoupí zpět předmět převodu za cenu částka, navýšenou o prokazatelně vložené investice a opravy do předmětných nemovitostí ze strany kupující, a to do pěti let, nejpozději však do datum. Pokud tak prodávající neučiní, může kupující disponovat předmětem převodu dle své svobodné vůle“. Podle vyjádření žalobců druhá žalovaná v předmětném domě bydlí od prvotního přistěhování v letech roky, třetí žalovaný v domě bydlí od uzavření sňatku s druhou žalovanou a od narození (rok) v domě bydlí i jejich syn – prvý žalovaný. Dne datum uzavřela titul jméno příjmení na straně dárkyně se svými syny, oběma žalobci na straně obdarované, darovací smlouvu, kterou nemovitosti nabyté na základě kupní smlouvy ze dne datum darovala žalobcům, a to každému jednou ideální polovinou a žalobci ji do svého výlučného vlastnictví přijali. Podle bodu číslo. článku číslo dárkyně prohlásila, že„ na předmětných nemovitostech neváznou žádná zástavní práva třetích osob, dluhy, omezení převodu nemovitostí, věcná břemena či jiné právní závady. Podle výpisu z katastru nemovitostí, ve stavu před podáním žaloby, jsou jako výluční spoluvlastníci těchto nemovitostí s podílem každý jednou polovinou zapsáni na listu vlastnictví číslo pro obec a k.ú. obec žalobci, u stát. instituce, stát. instituce. Dne datum sdělil titul jméno příjmení, právní zástupce žalovaných, advokátní kanceláři titul obec (v té době právní zástupkyně žalobců)„ Moji klienti by měli prodané nemovitosti nejpozději do datum odkoupit zpět od titul jméno příjmení, což v současnosti není v jejich možnostech. Zároveň se ovšem nedomníváme, že by Vaši klienti, bratři příjmení, měli právo s nemovitostmi disponovat dle své svobodné vůle, protože došlo k zásadnímu porušení kupní smlouvy ze dne datum tím, že kupující titul jméno příjmení převedla v rozporu s 4.7 této číslo nemovitosti na jiné osoby než prodávající. Tento argument jsme připraveni použít v jakémkoliv případném soudním řízení. Jelikož situace není dobrá ani pro moje ani Vaše klienty, navrhuji začít jednat o dohodě, níž by se vztahy narovnaly a mým klientům by bylo ještě po nějakou dobu (nechávám k jednání) umožněno nemovitosti dále užívat“. Před podáním žaloby dne datum vyzval právní zástupce žalobců každého z žalovaných doporučeným dopisem k neprodlenému vyklizení nemovitostí s tím, že nebude-li výzva ve lhůtě sedmi dnů od jejího odeslání uposlechnuta žalovanými, budou se žalobci domáhat soudního vyklizení nemovitostí a vydání bezdůvodného obohacení, vzniklé užíváním předmětných nemovitostí. Výzvy byly doručeny každému z žalovaných doporučenými dopisy, podanými dne datum, adresovanými na adresu žalovaných obec, ulice a číslo. Všechny tři výzvy byly jako nevyzvednuté vráceny zpět.

4. Shora zjištěný skutkový stav posoudil soud podle práva. Podle § 1040 občanského zákoníku, kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal. Podle § 1042 občanského zákoníku, se vlastník může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje. Podle § 2040 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku, smlouvou o zajišťovacím převodu práva zajišťuje dlužník nebo třetí osoba dluh tím, že věřiteli dočasně převede své právo. Má se za to, že zajišťovací převod práva je převodem s rozvazovací podmínkou, že dluh bude splněn.

5. V dané věci soud zjistil, že druhá žalovaná bydlí v předmětné nemovitosti od roku rok, respektive rok, třetí žalovaný poté, co s druhou žalovanou uzavřel sňatek a od roku rok v domě bydlí i prvý žalovaný. Vlastnická práva svědčila před prodejem nemovitosti druhé žalované, a to v rozsahu výše, prvému žalovanému v rozsahu podílu výše. Oba žalovaní uzavřeli dne datum s matkou žalobců titul jméno příjmení kupní smlouvu, kterou jí do jejího výlučného vlastnictví prodali za dohodnutou kupní cenu ve výši částka. Žalovaní namítali, že kupní smlouva samotná, eventuálně její část, byla uzavřena jako smlouva o zajišťovacím převodu práva s tím, že kupující titul příjmení si takto zajistila svoji pohledávku vůči prodávajícím ve výši částka. Soud se s právním posouzením tohoto právního ujednání ze dne datum neztotožnil, a to z následujících důvodů: Principem zajišťovacího převodu práva je smluvní a dočasný převod práv dlužníka nad věřitele, a to zajištění dluhu věřitele za dlužníkem po dobu existence tohoto dluhu. Pokud v průběhu tohoto vztahu k zániku dluhu dojde, právo osoby poskytující zajištění, má být obnoveno či na ni zpětně převedeno. Pokud by v daném případě vůle dotčených účastníků kupní smlouvy směřovala k uzavření smlouvy o zajišťovacím převodu, tak by z jejího obsahu jednoznačně vyplýval právní důvod pohledávky kupující ve výši částka, splatnost této částky a přesná specifikace dluhu, který měl být tímto institutem zajištěn. Rovněž nelze přehlédnout, jak vyplývá z bodu číslo, článek číslo, že převážná část vypořádávané kupní ceny nebyla poskytnuta k rukám prodávajících, ale v rozsahu více jak částka na úhradu pohledávek právnická osoba, zajištěných zástavním právem a pohledávky titul jméno příjmení z titulu smlouvy o půjčce, tzn. že prodávající uspokojili pohledávky třetích subjektů, odlišných od kupující. Pod písm. g) je pak toliko uvedeno, že část kupní ceny ve výši částka bude započtena oproti pohledávce strany kupující ve výši částka za prodávajícími. Co se týče formální stránky, tak ve smyslu § 2041 občanského zákoníku, týká-li se zajišťovací převod práva věci zapsané ve veřejném seznamu, a to nemovitost je, vzniká zajištění zápisem do tohoto seznamu, do kterého se zapíše i dočasná povaha zajišťovacího převodu. Vzhledem k tomu, že ke vzniku zajišťovacího práva dojde až zápisem do veřejného seznamu, katastru nemovitostí, je nepochybné, že v daném případě žádný zajišťovací převod práva, týkající se převáděných nemovitostí do veřejného seznamu zapsán nebyl, a tudíž zajištění zápisem do katastru nemovitostí nevzniklo. Za této situace soud tvrzení žalovaných o tom, že mezi účastníky byla současně uzavřena i smlouva o zajišťovacím převodu práva, považuje za účelové. S ohledem na obsah kupní smlouvy, a to bod číslo. články čísla, anonymizována čtyři slova soud zvažoval, zda vůle účastníků při uzavření kupní smlouvy nesměřovala současně k ujednání o uzavření smlouvy o budoucí smlouvě kupní, neboť podle § 50a občanského zákoníku se mohou účastníci písemně zavázat, že do dohodnuté doby uzavřou smlouvu, musí se však dohodnout o jejích podstatných náležitostech. Nedojde-li do dohodnuté doby k uzavření smlouvy, lze se do jednoho roku domáhat u soudu, aby prohlášení vůle bylo nahrazeno soudním rozhodnutím. V daném případě si účastníci sjednali pod článkem číslo, že nemovitosti odkoupí zpět za cenu částka, navýšenou o prokazatelně vložené investice a opravy do předmětných nemovitostí ze strany kupující, a to do pěti let, nejpozději však do datum. Původní kupující titul příjmení dne datum darovací smlouvou uzavřenou s oběma žalobci, předmětné nemovitosti těmto darovala, a to každému jednou ideální polovinou. Této darovací smlouvě odpovídá i aktuální výpis z katastru nemovitostí. Žalovaní namítali, že tímto právním jednáním porušila bod číslo. článek číslo, v rámci kterého se při uzavření kupní smlouvy zavázala nepronajímat či neprodat předmět převodu jiným osobám než prodávajícím. Jazykovým a gramatickým výkladem z tohoto článku lze dovodit, že titul příjmení jako kupující, vyloučila po dobu pěti let od podpisu smlouvy možnost nemovitost dále nepronajímat a neprodat, tedy vzdala se takto možnosti úplatného převodu nemovitosti. Z tohoto ustanovení ale nepvylývá jiná možnost zcizení nemovitosti, a to bezúplatná, tj. možnost předmět převodu převést bezúplatně na jiné osoby, což učinila dne datum a nemovitosti darovala žalobcům, osobám blízkým. Soud má za to, že darovací smlouva, která byla dne datum, byla uzavřena platně, nikoliv v rozporu s článkem číslo kupní smlouvy a za této situace jsou žalobci, dle názoru soudu, platnými vlastníky předmětných nemovitostí, z čehož vyplývá jejich aktivní legitimace k podání žaloby na vyklizení žalovaných. Žalovaným nesvědčí k předmětným nemovitostem žádný právní vztah, ze skutečnosti, že předmětné nemovitosti užívají, nelze dovodit ani existenci quasi nájemního vztahu, žalovaní po celou dobu neplatí žádnou úhradu za užívání nemovitostí. Naopak sami žalovaní se prohlášením učiněným prostřednictvím jejich právního zástupce dne datum vzdali svého práva zpětného odkupu nemovitostí do datum a současně uvedli, že zpětný odkup není v jejich možnostech a že navrhují jednání s žalobci, aby jim„ bylo ještě po nějakou dobu (nechávám k jednání) umožněno nemovitosti dále užívat“. Za situace, kdy došlo k převodu nemovitostí z původní kupující titul příjmení na žalobce, a to uzavřením darovací smlouvy, došlo k zániku práv a povinností z případné možné smlouvy o smlouvě budoucí pro nemožnost plnění, neboť tato smlouva je účinná jen mezi jejími účastníky. Žalovaní nepřistoupili k uplatnění žaloby na nahrazení projevu vůle, v rámci které by bylo možné předběžně posoudit otázku platnosti darovací smlouvy a sami se vyslovili tak, že žádná práva tzv. zpětného odkupu neuplatňují a mají pouze záměr co možná po nejdelší dobu ještě nemovitosti zůstat bydlet, respektive ji užívat. Za této situace má soud za to, že i samotní žalovaní mají povědomost o tom, že pokud nadále užívají předmětné nemovitosti, a to zejména rodinný dům č.p., ulice ulice v obec, činí tak bez právního důvodu a na základě této skutečnosti nezbylo soudu po posouzení protiprávnosti užívání nemovitostí žalovanými, rozhodnout o jejich vyklizení.

6. Při stanovení lhůty k plnění soud přihlédl k době, po kterou žalovaní v předmětné nemovitosti bydlí bez právního důvodu (datum) a uložil žalovaným předmětné nemovitosti vyklidit a předat žalobcům v zákonné 15. denní lhůtě od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.).

7. Žalobci měli ve věci plný úspěch, v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. soud rozhodl o povinnosti žalovaných zaplatit žalobcům společně a nerozdílně náhradu nákladů řízení, za soudní poplatek ve výši 5 000 Kč a náklady právního zastoupení podle § 9 odst. 1 a § 12 odst. 4, vyhlášky č. 177/96 Sb. za 2x 3 úkony po 1 200 Kč, za 2x 3 režijní paušály po 300 Kč, náhradu cestovného právního zástupce žalobců z AK obec a číslo (substituent) k OS Louny a zpět ve výši 877 Kč, náhradu za promeškaný čas 4x 100 Kč a 21 % DPH ve výši 2 158,17 Kč, celkem 17 435,17 Kč (každému z žalobců částku 8 717, 585 Kč), do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám titul jméno příjmení, advokáta sídlem v obec, ulice a číslo. Plněním jednoho z žalovaných zaniká v rozsahu plnění povinnost druhého žalovaného. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Lounech. Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím řádně a včas splněna, lze se jejího splnění domáhat návrhem na soudní výkon rozhodnutí.