7 C 106/2024

Plný text

Okresní soud v Lounech rozhodl samosoudkyní JUDr. Alenou Šmicovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený opatrovnicí Jméno opatrovnice sídlem Adresa opatrovnice pro zaplacení 29 650 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9 650 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 9 650 Kč od 6. 10. 2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které žalobkyně požadovala po žalovaném zaplacení částky 20 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 23 061,18 Kč od 2. 6. 2023 do 5. 10. 2023, z částky 13 411,18 Kč od 6. 10. 2023 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 3 201,66 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 9 175,58 Kč, úrok 24,36 % ročně z částky 23 061,18 Kč od 2. 6. 2023 do zaplacení, zamítá.

III. O povinnosti účastníků k náhradě nákladů řízení a jejich výši bude rozhodnuto samostatným rozhodnutím poté, kdy bude ustanovenému opatrovníku odměna pravomocně přiznána a státem vyplacena.

1. Žalobkyně se podanou žalobou a jejím doplněním domáhala, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit částku 29 650 Kč s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně společností , právnická osoba, IČ: , IČO, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, dne , datum, na základě, které byly žalovanému poskytnuty v hotovosti peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný zavázal zaplatit právnímu předchůdci úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 5 000 Kč a odměnu za administrativní činnost ve výši 5 000 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 10 000 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny a úhrad za služby se žalovaný zavázal uhradit v 60týdenních splátkách po 750 Kč počínaje 3. 9. 2020, přičemž poslední splátka byla stanovena na 21. 10. 2021. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, uhradila pouze částku 15 350 Kč. Žalovaný měl celkovou dlužnou částku zaplatit nejpozději dne 21. 10. 2021. Pohledávka byla postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, žalobkyni s účinností od , datum, , žalovanému bylo postoupení pohledávky oznámeno doporučeným dopisem. Žalobkyně požaduje zaplacení 29 650 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 23 061,18 Kč a dlužných úhrad za služby ve výši 6 588,82 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 9 175,58 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 3 201,66Kč, úrok ve výši 24,36 % ročně z jistiny ve výši 23 061,18 Kč od 2. 6. 2023 do zaplacení, úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny 23 061,18 Kč od 2. 6. 2023 do zaplacení. Původní věřitel prověřoval úvěruschopnost žalovaného, a to i na základě informací získaných od žalovaného, který byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného, poskytnuté informace byly zaznamenány do karty zákazníka. Žalobkyně zaslala žalovanému před podáním žaloby výzvu k plnění.

2. Ve věci vydaný elektronický platební rozkaz byl soudem zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovanému.

3. Při jednání soudu žalovanému ustanovená opatrovnice namítla, že nebyla dostatečně zkoumána úvěruschopnost žalovaného, zejména příjmová a výdajová stránky žalovaného, okolnosti jeho zaměstnání, nebyly předloženy doklady k jeho majetkovým poměrům.

4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne , datum, , karty zákazníka soud zjistil, že se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 25 000 Kč v hotovosti proti podpisu smlouvy a žalovaný, který smlouvu podepsal, se zavázal vrátit tuto částku včetně úroku ve výši 5 000 Kč, administrativního poplatku ve výši 5 000 Kč a odměny za hotovostní inkaso splátek ve výši 10 000 Kč. Celkovou částku ve výši 45 000 Kč se žalovaný zavázal uhradit v 60týdenních splátkách po 750 Kč. Ze zákaznické karty ze dne , datum, podepsané žalovaným soud zjistil, že žalobkyně prověřovala majetkové poměry žalovaného, byla jí předložena pracovní smlouva, výplatní pásky, nájemní smlouva, složenky. Žalovaný potvrdil čistý měsíční příjem ve výši , hodnota, Kč, další příjem ve formě státní podpory ve výši , hodnota, Kč, měsíční výdaje na bydlení ve výši , hodnota, Kč, osobní výdaje ve výši , hodnota, Kč, použitelný příjem (, hodnota, ) ve výši , hodnota, Kč. Ke svým poměrům žalovaný potvrdil nájemní bydlí, dvě nezaopatřené děti, partnerku, pracovní poměr na domu neurčitou, zaměstnavatele , právnická osoba, . Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, , seznamu postoupených pohledávek, oznámení o postoupení pohledávek ze dne , datum, , podacího lístku z , datum, , potvrzení o úhradě vzal soud za prokázané, že původní věřitel postoupil pohledávku žalobkyni a oznámil postoupení pohledávky žalovanému. Výzvou k plnění ze dne 29. 9. 2023 předané k poštovní přepravě dne 2. 10. 2023 dle podacího lístku byl žalovaný upomenut o zaplacení zástupcem žalobkyně.

5. V posuzovaném případě byla mezi původním věřitelem a žalovanou uzavřena smlouva o úvěru, jejíž náležitosti jsou upraveny v zákoně č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) a též v zákoně č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věta první poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Žalobkyní předložené důkazy, a to smlouva o spotřebitelském úvěru a karta zákazníka splnění této povinnosti neprokazují, když nebyly soudu předloženy doklady potvrzující příjmy a výdaje žalovaného.

6. Důkazní břemeno k prověřování úvěruschopnosti leží na žalobkyni. Žalobkyně při jednání soud byla poučena v souladu s ustanovením § 118a odst. 3 o. s. ř. o povinnosti označit důkazy k prověřování úvěruschopnosti žalovaného, o jiném právním posouzení. Z listinných důkazů předložených žalobkyní v návaznosti na dané poučení, a to smlouvy o nájmu ze dne , datum, , pokladního dokladu, pokynu k dočasnému přidělení, přehledu plateb, poštovních poukázek, zprávy zaměstnavatele bylo zjištěno, že smlouvu o nájmu ze dne , datum, uzavřela na straně podnájemce , jméno FO, , nájem byl sjednán na byt na adrese , adresa, , ve smlouvě byly uvedeny spolubydlící osoby , jméno FO, , , jméno FO, . Dle pokladního dokladu dne 22. 6. 2020 a dne 29. 7. 2020 vložila , jméno FO, u , právnická osoba, . vklad vždy ve výši 11 000 Kč ve prospěch účtu uvedeného v nájemní smlouvě. Dle pokynu k dočasnému přidělení ze dne , datum, společnost , právnická osoba, . udělila zaměstnanci (žalovanému) pokyn k výkonu práce u , právnická osoba, V přehledu plateb jsou zapsány částky 11 296 Kč dne , datum, s poznámkou příchozí úhrada , jméno FO, – doplatek mzd…, ve výši 13 000 Kč dne , datum, s poznámkou příchozí úhrada: , právnická osoba, , ve výši 17 000Kč s poznámkou příchozí úhrada , jméno FO, – záloha mzdy 2…Úřad práce ČR, Krajská pobočka , adresa, poštovními poukázkami zaslal , jméno FO, dne , datum, částku 7 190Kč (s poznámkou , Anonymizováno, ), dne , datum, částku 17 300Kč (s poznámkou , Anonymizováno, ), dne , datum, částku 11 110 Kč (s poznámkou , Anonymizováno, ). Z přehledu plateb v měsících červnu a červenci v roce 2023 nelze zjistit, zda uvedené částky byly převzaty v hotovosti žalovaným nebo byly připsány na účet, zda se jednalo o účet žalovaného, když takovéto skutečnosti z této listiny nevyplývají. Nájemní smlouvu uzavřela , jméno FO, , která se také zavázala hradit nájem a služby spojené s užíváním bytu dle této smlouvy. Žalovaný není v nájemní smlouvě uveden jako osoba spolubydlící. Ve věci nebylo tvrzeno a z listin nevyplývá soužití žalovaného se jmenovanou, hrazení tvrzených výdajů žalovaným a jeho schopnost poskytnutý úvěr splácet.

7. Soud odkazuje na závěry rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 a nálezu Ústavního soudu III ÚS 4129/18, dle kterých neprověří-li věřitel dostatečně schopnost dlužníka – věřitele splácet, je úvěrová smlouva neplatná. Nejvyšší soud uvedl, že odborná péče předpokládá, že údaje, které dlužník věřiteli uvedl, věřitel ověřil. Povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Žalobkyně jako poskytovatel úvěru nedostála odborné péče náležitě zjistit schopnost žalovaného splácet úvěr ve sjednaných splátkách, a proto je spotřebitelská smlouva, která odporuje § 580 odst. 1 občanského zákoníku neplatná; k této neplatnosti přihlédl soud bez návrhu (§ 588 občanského zákoníku.) Soud posoudil tuto neplatnost jako absolutní a přihlédl k ní z úřední povinnosti. Vycházel z rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci C-679/18, podle kterého články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.

8. Prověření úvěruschopnosti dle názoru soudu nebylo provedeno dostatečně. Schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je třeba chápat jako situaci, kdy v závislosti na frekvenci splácení zbude spotřebiteli v jeho osobním/domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby mohl za normálního běhu věcí bez problémů a omezení splácet splátku úvěru v předpokládané výši. Z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplývají pochybnosti o schopnosti žalované úvěr splácet, věřitel nepostupoval s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Soud není vázán právní kvalifikací vzneseného nároku účastníky řízení a je povinen provést podřazení skutkových zjištění příslušné hmotněprávní normě bez ohledu na právní názory vyjádřené stranami. Jestliže prokázaný skutkový stav umožňuje přiznat žalobkyni plnění, kterého se petitem své žaloby domáhá, nesmí soud žalobu zamítnout, i kdyby se žalobkyně tohoto plnění dožadovala z jiného právního důvodu, než ze kterého jí skutečně náleží. V řízení bylo dále prokázáno, že žalovaný ve smlouvě uvedenou finanční hotovost čerpal. Převzal-li žalovaný finanční prostředky na základě neplatné smlouvy, je povinen tuto částku vrátit podle § 2991 odst. 2 občanského zákoníku jako bezdůvodné obohacení. Dle ustanovení § 2993 občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. Vzhledem k tomu, že žalovaný zaplatil 15 350 Kč a byla mu poskytnuta částka 25 000 Kč, soud určil výši bezdůvodného obohacení ve výši 9 650 Kč. Soud při zkoumání výše bezdůvodného obohacení vycházel z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 23 Cdo 3008/2007, které je aplikovatelné i v poměrech nového občanského zákoníku, který konstatoval, že byla-li obě plnění, která si účastníci neplatné smlouvy navzájem poskytli, peněžitá, provede soud vzájemné zúčtování obou neoprávněných majetkových prospěchů (v dnešní terminologii bezdůvodného obohacení) a k takovému postupu není třeba ani vzájemné žaloby ani projevu směřujícího k započtení. Takto postupuje při vyčíslení bezdůvodného obohacení ve svých rozhodnutích finanční arbitr a Nejvyšší soud. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky výzvou ze dne 29. 9. 2023 podanou k poštovní přepravě dne 2. 10. 2023. Dle ustanovení § 573 občanského zákoníku se má za to, že zásilka došla třetí pracovní den po odeslání, do prodlení se žalovaný dostal dne 6. 10. 2023. Nárok na zákonný úrok z prodlení má oporu v ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbývající části soud žalobu zamítl.

9. Lhůtu k plnění soud v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř. určil do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, když neshledal žádné skutečnosti odůvodňující jinou lhůtu k plnění.

10. Žalovanému byl z důvodu neznámého pobytu ve věci ustanoven opatrovník z řad advokátů. Podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. a § 149 odst. 2 o. s. ř. byl žalovaný převážně úspěšný, žalobkyně byla se svou žalobou úspěšná v rozsahu 33 % a žalovaný v rozsahu 67 %. O povinnosti uhradit náklady řízení státu a výši této náhrady bude moci být rozhodnuto, až uvedené náklady vzniknou, tedy kdy bude ustanovenému opatrovníku odměna pravomocně přiznána a státem také vyplacena.