7 C 168/2025

Plný text

Okresní soud v Lounech rozhodl samosoudkyní JUDr. Alenou Šmicovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného pro 51 937,20 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 40 497,07 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 40 497,07 Kč od 27. 2. 2025 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které žalobkyně požadovala po žalovaném zaplacení částky 11 440,13 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 11440,13 Kč od 27. 2. 2025 do zaplacení, kapitalizovaný úrok ve výši 11 066,48 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 5 915,79 Kč, úrok ve výši 14,75% ročně z částky 50 437,20 Kč od 27. 2. 2025 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 8 535,12 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně , Jméno advokáta, , advokáta.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala proti žalovanému zaplacení částky 51 937,20 Kč s příslušenstvím, kterou jí žalovaný dluží na základě uzavřené smlouvy o úvěru č. , hodnota, dne , datum, . Úvěr je veden u žalobkyně na úvěrovém účtu č. , č. účtu, . Žalovaný vyčerpal úvěr dne , datum, ve výši 56 000 Kč. Žalovaný se zavázal splácet úvěr v měsíčních splátkách ve výši 1 115 Kč splatných vždy k 24. kalendářnímu dni každého kalendářního měsíce, první splátka byla splatná 24. 5. 2022 a poslední splátka při řádném splácení měla být zaplacena dne 24. 4. 2030. Žalovaný se zavázal splatit žalobci úvěr spolu s úvěrovým úrokem ve výši úrokové sazby 18,20 % ročně, žalobkyně požaduje úrok ve výši 14,75 % ročně. Úvěruschopnost byla posouzena, jak stránka příjmová, tak výdajová, když při posouzení žalobkyně vycházela z žádosti, výpisu z osobního účtu, bankovních registrů (CRIF, CBCB). Deklarovaný příjem byl , hodnota, Kč, příjem na základě transakcí na BÚ – , hodnota, Kč, příjem byl napočítán jako medián 5M na BÚ v měsících říjen 2021 – , hodnota, Kč, listopad 2021 – , hodnota, Kč, prosinec 2021 – , hodnota, Kč, leden 2022 – , hodnota, Kč, únor 2022 – , hodnota, Kč, výdaje ve výši , hodnota, Kč. Žalovaný své povinnosti ze smlouvy neplnil řádně a včas, dostal se do prodlení se splácením, úvěr byl prohlášen za okamžitě splatný ke dni 24. 5. 2024. Žalobkyně požadovala po žalovaném částku ve výši 51 937,20 Kč spolu s příslušenstvím, tj. spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 7 056,58 Kč, řádným úvěrovým úrokem ve výši 14,75 % ročně z jistiny pohledávky ve výši 50 437,20 Kč ode dne 27. 2. 2025 (datum následující po podání žaloby) až do zaplacení s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 3 515,71 Kč a zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z jistiny a neuhrazených poplatků ve výši 51 937,20 Kč ode 27. 2. 2025 (datum následující po podání žaloby) do zaplacení. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne 5. 2. 2025.

2. Ve věci byl vydán zdejším soudem elektronický platební rozkaz, který byl následně zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovanému.

3. V návaznosti na návrh žalobkyně na připuštění změny žaloby byla usnesením ze dne 29. 8. 2025 č.j. 7 C 168/2025-61 připuštěna změna žaloby navržená žalobkyní v podání ze dne 31. 7. 2025, kterou se domáhá proti žalovanému zaplacení částky ve výši 51 937,20 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 11 066,48 Kč, s úrokem ve výši 14,75 % ročně z částky 50 437,20 Kč od 27. 2. 2025 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 5 915,79 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 51 937,20 Kč od 27. 2. 2025 do zaplacení. Kapitalizovaný úrok ve výši 11 066,48 Kč je za období od 21. 12. 2023 (den násl. po posl. splátce) do 26. 2. 2025 (den podání žaloby) z jistiny dlužné částky ve výši 50 437,20 Kč x 18,20 % (úrok) x 434 (počet dní): 36000 = 11 066,48 Kč. Dle výpočtu kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení k datu 26. 2. 2025 činí částku 5 915,79 Kč, tj. úrok z prodlení za období od 25. 5. 2024 (den násl. po zesplatnění) do 26. 2. 2025 (den podání žaloby), z jistiny dlužné částky ve výši 51 937,20 Kč x 14,75 % (úrok) x 278 (počet dní): 36000 = 5 915,79 Kč. Žalovaný hradil v roce 2022 dne 24. 5., dne 24. 6., dne 24.7., 24. 8. vždy částku 1 115 Kč a dne 19.

12. částku 1 617,34 Kč. V roce 2023 uhradil dne 25.

2. částku 1 115,07 Kč, ve dnech 24. 3., 24. 4., 24. 5. vždy částku 1 115 Kč dne 9.

9. částku 1 116,12 Kč, dne 24.

9. částku 1 115 Kč, dne 12.

11. částku 1 116,33 Kč dne 20.

12. částku 1 618,07 Kč. Celkem žalovaný zaplatil částku 15 502,93 Kč.

4. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil, k jednání nařízenému na den , datum, se nedostavil, ač byl řádně předvolán a ani včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, proto soud věc projednal a rozhodl podle ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. v jeho nepřítomnosti, vycházel při tom z obsahu spisu a z provedených důkazů. Žalobkyně svoji neúčast u nařízeného jednání omluvila a souhlasila s jednáním bez její přítomnosti.

5. Z žádosti o poskytnutí úvěru ze dne , datum, , předsmluvních informací, smlouvy o úvěru č. ze dne , datum, , smlouvy o poskytování služeb , banka, elektronického bankovnictví z , datum, , vyhodnocení žádosti, informace o klientovi, výzev k zaplacení dluhu, výpisů z účtu, dokladu o transakce soud zjistil, že na základě žádosti žalovaného ze dne , datum, se žalobkyně jako věřitel zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 56 000 Kč, sjednaná výše úrokové sazby činila 18,20 % ročně. Celková částka ve výši 106 935,95Kč, RPSN 19,79% ročně měla být zaplacena v 96 měsíčních splátkách, první splátka byla splatná 24. 5. 2022, poslední dne 24. 4 2030, výše měsíční anuitní splátky byla 1 115 Kč, výše poslední splátky 1 010,95 Kč, úvěr byl čerpán 18. 4 2022 na účet žalovaného č. , č. účtu, . Poplatek za upomínku/výzvu k uhrazení dlužné částky činil 300 Kč/500 Kč. Žalovaný v žádosti uvedl, že je svobodný, číslo účtu, čistý měsíční příjem ve výši , hodnota, Kč, pravidelné měsíční výdaje bez splátek úvěru ve výši , hodnota, Kč a měsíční splátky úvěru ve výši , hodnota, Kč, nesplacenou jistinu spotřebitelských úvěrů ve výši 91 807,66 Kč.

6. Žalobkyně adresovala žalovanému výzvu k zaplacení dluhu (1. výzva) se sdělením, že žalovaný je k 8. 11. 2024 v prodlení se splácením svého úvěru, v opakované výzvě k zaplacení dluhu (2. výzva) byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky úvěru do 24. 2. 2024. Dopisem ze dne 26. 5. 2024 bylo žalovanému oznámeno zesplatnění úvěru ke dni 24. 5. 2024, dle dodejky byla zásilka pro žalovaného předaná k poštovní přepravě den 27. 5. 2024. Předžalobní výzva ze dne 5. 2. 2025 byla dle podacího archu předaná k poštovní přepravě den 13. 2. 2025.

7. Z listin týkající se transakcí na účtu žalovaného se podává, že žalovaný čerpal dne , datum, částku 56 000 Kč, uhradil celkem 15 502,93 Kč. Výpis z účtu žalovaného za měsíc duben 2022 obsahuje transakce za uvedený měsíc, dne 20. 4. byla připsaná platba ve výši , hodnota, Kč identifikovaná jako mzda, další příchozí platby ve výši , hodnota, Kč dne 1.4., ve výši , hodnota, Kč dne 8.4., ve výši , hodnota, Kč dne 13.4., ve výši , hodnota, Kč dne 29.4. jsou zapsané bez specifikace důvodů platby, dne 18. 4. byla připsaná částka ve výši 56 000 Kč – čerpání úvěru. Odchozí platby jsou zapsané jako transakce platební kartou, žádná z odchozích plateb není identifikovaná jako úhradu nájmu, nákladů spojených s bydlením. Celkové příjmy v daném měsíci byly ve výši , hodnota, Kč zahrnující i částku 56 000 Kč čerpaného úvěru, celkové výdaje ve výši , hodnota, Kč.

8. V posuzovaném případě byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru, jejíž náležitosti jsou upraveny v ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku a též v zákoně č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Z provedeného dokazování vyplývá, že prověření úvěruschopnosti žalovaného splácet úvěr dle názoru soudu nebylo provedeno dostatečně. Z výpisu z účtu žalovaného za období jednoho měsíce je zřejmé, že na účet byla připsaná mzda ve výši , hodnota, Kč, celková výše příjmu v daném měsíci , hodnota, Kč byla navýšena o částku čerpání úvěru ve výši 56 000 Kč, tím byl navýšen zůstatek. Pokud by uvedený úvěr nebyl čerpán, pak by výše příjmů byla nižší než evidované celkové výdaje , hodnota, Kč. Ve výpise z účtu žádná z odchozích plateb není identifikovaná jako platba SIPO, inkaso, platba nájmu, služeb spojených s náklady na bydlení. Schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je třeba chápat jako situaci, kdy v závislosti na frekvenci splácení zbude spotřebiteli v jeho osobním/domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby mohl za normálního běhu věcí bez problémů a omezení splácet splátku úvěru v předpokládané výši.

9. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věta první poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Soud v této souvislosti odkazuje na závěry rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 a nálezu Ústavního soudu III ÚS 4129/18, dle kterých neprověří-li věřitel dostatečně schopnost dlužníka – věřitele splácet, je úvěrová smlouva neplatná. Nejvyšší soud uvedl, že odborná péče předpokládá, že údaje, které dlužník věřiteli uvedl, věřitel ověřil. Údaje o životním minimu musí poskytovatel úvěru porovnat s od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. Žalobkyně jako poskytovatel úvěru nedostála odborné péče náležitě zjistit schopnost žalovaného splácet úvěr ve sjednaných splátkách, a proto je spotřebitelská smlouva, která odporuje § 580 odst. 1 občanského zákoníku neplatná; k této neplatnosti přihlédl soud bez návrhu (§ 588 občanského zákoníku). Soud vycházel z rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci C-679/18. Soud není vázán právní kvalifikací vzneseného nároku účastníky řízení a je povinen provést podřazení skutkových zjištění příslušné hmotněprávní normě bez ohledu na právní názory vyjádřené stranami. Jestliže prokázaný skutkový stav umožňuje přiznat žalobkyni plnění, kterého se petitem své žaloby domáhá, nesmí soud žalobu zamítnout, i kdyby se žalobkyně tohoto plnění dožadovala z jiného právního důvodu, než ze kterého jí skutečně náleží.

10. V řízení bylo dále prokázáno, že žalovaný čerpal celkovou částku ve výši 56 000 Kč. Převzal-li žalovaný finanční prostředky na základě neplatné smlouvy, je povinen tuto částku vrátit podle § 2991 odst. 2 občanského zákoníku jako bezdůvodné obohacení. Dle ustanovení § 2993 občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. Vzhledem k tomu, že žalovaný zaplatil celkem částku 15 502,93 Kč, soud určil výši bezdůvodného obohacení ve výši 40 497,07 Kč. Soud při zkoumání výše bezdůvodného obohacení vycházel z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 23 Cdo 3008/2007, které je aplikovatelné i v poměrech nového občanského zákoníku, který konstatoval, že byla-li obě plnění, která si účastníci neplatné smlouvy navzájem poskytli, peněžitá, provede soud vzájemné zúčtování obou neoprávněných majetkových prospěchů (v dnešní terminologii bezdůvodného obohacení) a k takovému postupu není třeba ani vzájemné žaloby ani projevu směřujícího k započtení. Takto postupuje při vyčíslení bezdůvodného obohacení ve svých rozhodnutích finanční arbitr. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky v předžalobní výzvě ve lhůtě 7 dnů od odeslání výzvy předané k poštovní přepravě dne 13. 2. 2025. Žalovaný se pak dostal do prodlení dne 27. 2. 2025. Nárok na zákonný úrok z prodlení má oporu v ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbývající části soud žalobu zamítl.

11. O náhradě nákladů řízení pak bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř., měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V řízení byla žalobkyně částečně úspěšná. Žalobkyni soud přiznal náhradu nákladů řízení v celkové výši 8 535,12 Kč (55,95 %) z celkových nákladů řízení ve výši 15 254,90 Kč, které tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 2 078 Kč, odměna za zastupování účastníka advokátem podle vyhl. č. 177/1996 Sb. odměnu za 3 úkonů právní služby po 3 180 Kč (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, předžalobní výzva), tři režijní paušály po 450 Kč a 21 % DPH ve výši 2 286,90 Kč. Žalovaný je povinen zaplatit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně dle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř.

12. Lhůtu k plnění soud v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. určil do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, když neshledal žádné skutečnosti odůvodňující jinou lhůtu k plnění.