7 C 175/2025

Plný text

Okresní soud v Lounech rozhodl samosoudkyní JUDr. Alenou Šmicovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného , adresa pro 11 646,90 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 11 584,38 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 11 584,38 Kč od 26. 2. 2025 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které žalobkyně požadovala po žalovaném zaplacení částky 62,52 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 11 646,90 Kč od 29. 1. 2025 do 25. 2. 2025, z částky 62,52 Kč od 26. 2. 2025 do zaplacení, kapitalizovaný úrok ve výši 941,89 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 909,01 Kč, úrok 8,05 % ročně z částky 11 646,90 Kč od 29. 1. 2025 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 4 564,67 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně , Jméno advokáta, , advokáta.

1. Žalobkyně se podanou žalobou a jejím doplnění domáhala proti žalovanému zaplacení částky 11 646,90 Kč s příslušenstvím, kterou jí žalovaný dluží na základě uzavřené smlouvy o úvěru č. , hodnota, k žádosti o poskytnutí úvěru ze dne , datum, , dle které byl poskytnut ke kreditní kartě úvěr do výše 10 000Kč. Úvěrový účet byl otevřen ke dni , datum, , za čerpané peněžní prostředky až do výše úvěrového limitu byl žalovaný povinen hradit žalobci úrok z úvěru ve výši 19,9 % p. a. s tím, že pro případ prodlení byl dále sjednán úrok z prodlení ve výši zákonné, tj. ve výši REPO sazby stanovené ČNB, zvýšené o osm procentních bodů. Následně byla úroková sazba s ohledem na zákon č. 186/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru změněna, a to na výši repo sazby ČNB zvýšené o 8procentních bodů. Dále byla tedy dlužná částka úročena úrokem ve výši 8,05 %. Žalobkyně byla oprávněna inkasovat veškeré splatné částky podle smlouvy z účtu žalovaného a žalovaný byl povinen hradit ceny za služby poskytované v souvislosti s vedením účtu, ze kterého je splácen úvěr dle sazebníku. Žalovaný se zavázal splácet poskytnuté peněžní prostředky včetně příslušenství v pravidelných měsíčních splátkách, výše jednotlivých plateb se odvíjí od výše čerpání úvěrového limitu. O výši příslušné částky byl žalovaný informován formou výpisu. Žalovaný své povinnosti ze smlouvy neplnil řádně a včas, dostal se do prodlení se splácením. Žalobkyně prohlásila veškeré pohledávky ze smlouvy za splatné ke dni 25. 3. 2024, o tomto byl žalovaný informován. Žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru č. , hodnota, s odbornou péčí posoudila úvěruschopnost žalovaného na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných o žalovaném, jakož i nahlédnutím do informačních databází o bonitě a důvěryhodnosti spotřebitele. Žalovaný v žádosti o poskytnutí úvěru uvedl čistý měsíční příjem ve výši , hodnota, Kč, pravidelné měsíční výdaje bez splátek úvěrů činní , hodnota, Kč a splátky úvěrů bez kreditních karet a kontokorentů , hodnota, Kč. Žalovaný měl vedený běžný účet č. , č. účtu, žalobkyní. Příjem žalovaného byl na základě transakcí na běžném účtu vypočten na částku , hodnota, Kč, výdaje byly vypočteny ve výši , hodnota, Kč (výdaje a životní náklady), platební kapacita žalovaného tak činila , hodnota, Kč. Vzhledem k výši platební kapacity žalovaného byla splátka ve výši 5 % vyčerpané částky, tj. při čerpání maximální výše úvěru částka 500 Kč měsíčně. Žalobkyně po žalovaném nárokuje zaplacení jistiny ve výši 11 646,90 Kč, úroku ve výši 941,89 Kč tvořený úrokem ve výši 8,05 % p. a. z dlužné jistiny za období od 25. 3. 2024 do 28. 1. 2025, úroku ve výši 8,05 % p. a. z částky 11 646,90 Kč od 29. 1. 2025 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši zákonné z částky 11 646,90 Kč od 29. 1. 2025 do zaplacení. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne 17. 2. 2025.

2. Ve věci byl vydán zdejším soudem elektronický platební rozkaz, který byl následně zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovanému.

3. Soud věc projednal dle ustanovení § 101 odst. 3 o.s.ř. bez účastníků žalovaného, který se bez omluvy k jednání nedostavil.

4. Z žádosti o poskytnutí úvěru ze dne , datum, , předsmluvních informací, smlouvy o úvěru č. , hodnota, , obchodních podmínek, ceníku , právnická osoba, pro fyzické osoby, vyjádření k úvěruschopnosti soud zjistil, že na základě žádosti žalovaného se žalobkyně jako věřitel zavázala poskytnout žalovanému úvěr do výše úvěrového limitu 10 000 Kč, sjednaná výše úrokové sazby činila 19,90 % ročně. Minimální výše měsíčních splátek byla 5 % z vyčerpané částky ke dni vystavení výpisu vždy alespoň 500 Kč, splatnost měsíčních splátek byla 25. dne v měsíci, RPSN ve výši 30,06 %, žalovaný měl zaplatit celkovou částku ve výši 11 453,58 Kč, úvěr byl čerpán od 24. 8. 2020. Žalovaný v žádosti uvedl číslo účtu , č. účtu, , čistý měsíční příjem ve výši , hodnota, Kč, pravidelné měsíční výdaje bez splátek úvěru ve výši , hodnota, Kč a splátky úvěru bez kreditních karet a kontokorentů ve výši , hodnota, . Žalobkyně adresovala žalovanému výzvu k zaplacení dluhu (1. výzva) se sdělením že žalovaný je k 8. 11. 2023 v prodlení se splácením svého úvěru, v poslední výzvě k zaplacení dluhu z 1. 12. 2023 byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky úvěru s upozorněním na možnost zesplatnění úvěru. Dopisem ze dne 27. 3. 2024 bylo žalovanému oznámeno zesplatnění úvěru ke dni 26. 3. 2024, dle dodejky byla zásilka žalovanému doručena dne 10. 4. 2024.

5. Z listin týkající se transakcí na účtu žalovaného se podává, že listiny obsahují výpis přijatých plateb, dále údaje o všech transakcí. V návaznosti na poučení dané žalobkyni při jednání soudu dne , datum, ve smyslu ustanovení paragrafu 118a odst. 3 o. s. ř. o potřebě označit důkazy k tvrzení o řádném prověřování úvěruschopnosti žalovaného, zejména pokud jde o výdajovou stránku žalovaného a o jiném právním posouzení, žalobkyně v podání ze dne 22. 10. 2025 uvedla, že při prověřování úvěruschopnosti vycházela z výpisu z běžného účtu žalovaného č. , č. účtu, . Žalobkyně eviduje zvlášť výpis přijatých plateb na základě, kterého určovala pravidelně měsíční příjmy žalovaného vypočtené na částku , hodnota, Kč, a to za 5 měsíců předcházejících poskytnutí úvěru, tj. za měsíce duben, květen, červen, červenec a srpen roku 2020 (duben 2020 – , hodnota, Kč, květen 2020 – , hodnota, Kč, červen 2020 – , hodnota, Kč, červenec 2020 – , hodnota, Kč, srpen 2020 – , hodnota, Kč). Výpočet výdajů dle žalobkyně sleduje pravidelné i nepravidelné výdaje na účtech žalovaného (platby kartou, trvalé příkazy, SIPO, inkaso, jednorázové platby, výběry hotovosti), zahrnuje výdaje na splátky úvěrů a porovnává transakce na účtech žalovaného, data , právnická osoba, (aktuální splátky on-us), data HB (aktuální splátky hypoték), data BRKI/NRKI, zohledňuje ověřenou platební kapacitu z historických žádostí, pokud existují (ČSOB / HB). Výdaje byly vypočteny ve výši , hodnota, Kč, platební kapacita žalovaného tak činila , hodnota, Kč.

6. Z předložených transakcí na účtu žalovaného bylo zjištěno, že v období od , datum, do , datum, byl připsán příjem jako mzda dne 13. 8. 2020 ve výši , hodnota, Kč, dne 14. 7. 2020 ve výši , hodnota, Kč, dne 12. 6. 2020 ve výši , hodnota, Kč, dne 14. 5. 2020 částka ve výši , hodnota, Kč, dne 14. 4. 2020 připsaná částka ve výši , hodnota, Kč, dne 13. 3. 2020 připsaná částka ve výši , hodnota, Kč, dne 14. 2. 2020 připsaná částka ve výši , hodnota, Kč, dne 6. 5. 2020 byla připsána částka ve výši , hodnota, Kč specifikovaná jménem , jméno FO, , dne 22. 5. 2020 byla připsána nemocenská ve výši , hodnota, Kč. Pokud jde o odchozí platby za uvedené období, které jsou specifikovány účelem vydání, jedná se o celkovou částku ve výši , hodnota, Kč označenou jako google play, dále částka ve výši 185 Kč označená jako poplatek za kartu, částka 499 Kč specifikovaná jako , právnická osoba, ., celková částka ve výši 3 955,40 Kč specifikovaná jako platby , právnická osoba, , částka 132 Kč - , právnická osoba, , částka 15 358,40 Kč potraviny (minimarkety, Penny, Kaufland, Billa, Žabka), částka 68 480,45 Kč - poplatky pojištění (, právnická osoba, ), celková částka ve výši 18 062,77 Kč - , právnická osoba, , částka 1 884 Kč oblečení (, právnická osoba, , celková částka 75 500 Kč - výběry z bankomatu, částka 4 705 Kč - doručovací společnost , právnická osoba, . Uvedené výdaje představují celkovou částku ve výši 89 604,50 Kč. Dne , datum, byla připsaná částka ve výši 80 000 Kč specifikovaná jako čerpání úvěru. Další částky, které jsou uvedeny mezi transakcemi jako výdaje bez uvedení specifikace platby, byly odepsány dne 7. 8. 2020 ve výši , hodnota, Kč, dne 5. 8. 2020 ve výši , hodnota, Kč, dne 4. 8. 2020 ve výši , hodnota, Kč, dne 4. 8. 2020 ve výši , hodnota, Kč a dne 1. 6. 2020 ve výši , hodnota, Kč.

7. V posuzovaném případě byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru, jejíž náležitosti jsou upraveny v ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) a též v zákoně č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. Z provedeného dokazování vyplývá, že prověření úvěruschopnosti žalovaného splácet úvěr dle názoru soudu nebylo provedeno dostatečně. Z výpisu z účtu žalovaného je zřejmé, že na účet byly připisovány platby od zaměstnavatele, průměrná výše tohoto příjmu za období 7 měsíců (únor až srpen 2020) před poskytnutím úvěru byla ve , hodnota, Kč, dne 29. 7. 20220 byla připsaná na účet částka ve výši 80 000 Kč, což bylo čerpání úvěru a tím byl navýšen zůstatek k tomu to dni z částky 2 302,75 Kč na 82 302,75 Kč. Tímto poskytnutým úvěrem byla navýšena příjmová stránka žalovaného. V období od , datum, do , datum, byly na účet připsány příchozí platby v celkové výši , hodnota, Kč a odepsány částky v celkové výši , hodnota, Kč a dále platby bez specifikace účelu platby v celková výši , hodnota, . Ve výpise z účtu žádná z odchozích plateb není identifikovaná jako platba SIPO, inkaso, platba nájmu. Výdaje žalovaného nebyly řádně prověřeny, ve výpise z účtu nejsou specifikovány výdaje související s bydlením, náklady za služby poskytované v souvislosti s bydlením (nájem, inkaso). Schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je třeba chápat jako situaci, kdy v závislosti na frekvenci splácení zbude spotřebiteli v jeho osobním/domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby mohl za normálního běhu věcí bez problémů a omezení splácet splátku úvěru v předpokládané výši.

8. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 86 odst. 2 věta první poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Soud v této souvislosti odkazuje na závěry rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 a nálezu Ústavního soudu III ÚS 4129/18, dle kterých neprověří-li věřitel dostatečně schopnost dlužníka – věřitele splácet, je úvěrová smlouva neplatná. Nejvyšší soud uvedl, že odborná péče předpokládá, že údaje, které dlužník věřiteli uvedl, věřitel ověřil. Údaje o životním minimu musí poskytovatel úvěru porovnat s od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. Žalobkyně jako poskytovatel úvěru nedostála odborné péče náležitě zjistit schopnost žalovaného splácet úvěr ve sjednaných splátkách, a proto je spotřebitelská smlouva, která odporuje § 580 odst. 1 občanského zákoníku neplatná; k této neplatnosti přihlédl soud bez návrhu (§ 588 občanského zákoníku). Soud vycházel z rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci C-679/18. Soud není vázán právní kvalifikací vzneseného nároku účastníky řízení a je povinen provést podřazení skutkových zjištění příslušné hmotněprávní normě bez ohledu na právní názory vyjádřené stranami. Jestliže prokázaný skutkový stav umožňuje přiznat žalobkyni plnění, kterého se petitem své žaloby domáhá, nesmí soud žalobu zamítnout, i kdyby se žalobkyně tohoto plnění dožadovala z jiného právního důvodu, než ze kterého jí skutečně náleží.

9. V řízení bylo dále prokázáno, že žalovaný čerpal celkovou částku ve výši 36 178,20 Kč. Převzal-li žalovaný finanční prostředky na základě neplatné smlouvy, je povinen tuto částku vrátit podle § 2991 odst. 2 občanského zákoníku jako bezdůvodné obohacení. Dle ustanovení § 2993 občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. Vzhledem k tomu, že žalovaný zaplatil celkem částku 24 593,82 Kč, soud určil výši bezdůvodného obohacení ve výši 11 584,38 Kč. Soud při zkoumání výše bezdůvodného obohacení vycházel z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 23 Cdo 3008/2007, které je aplikovatelné i v poměrech nového občanského zákoníku, který konstatoval, že byla-li obě plnění, která si účastníci neplatné smlouvy navzájem poskytli, peněžitá, provede soud vzájemné zúčtování obou neoprávněných majetkových prospěchů (v dnešní terminologii bezdůvodného obohacení) a k takovému postupu není třeba ani vzájemné žaloby ani projevu směřujícího k započtení. Takto postupuje při vyčíslení bezdůvodného obohacení ve svých rozhodnutích finanční arbitr. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky v předžalobní výzvě ze dne 17. 2. 2025, předané k poštovní přepravě dne 20. 2. 2025. Dle ustanovení § 573 občanského zákoníku se žalovaný dostal od dne 26. 2. 2025. Nárok na zákonný úrok z prodlení má oporu v ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbývající části soud žalobu zamítl.

10. O náhradě nákladů řízení pak bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř., měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V řízení byla žalobkyně částečně úspěšná. Žalobkyni soud přiznal náhradu nákladů řízení v celkové výši 4 564,67 Kč (98,94 %) z celkových nákladů řízení ve výši 4 613,57 Kč, které tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 800Kč, odměna za zastupování účastníka advokátem podle vyhl. č. 177/1996 Sb. odměnu za 5 úkonů právní služby po 400 Kč (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, předžalobní výzva, 2x účast u jednání soudu), pět režijní paušály po 100 Kč a 21 % DPH ve výši 525 Kč. Žalovaný je povinen zaplatit náklady řízení k rukám zástupce žalobkyně dle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř.

11. Lhůtu k plnění soud v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. určil do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, když neshledal žádné skutečnosti odůvodňující jinou lhůtu k plnění.