7 C 21/2020

Plný text

Okresní soud v Lounech rozhodl samosoudkyní JUDr. Alenou Šmicovou, ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená Úřadem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem údaje o zástupci pro vydání bezdůvodného obohacení

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 425,75 Kč od 1. 6. 2017 do 23. 10. 2019 a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 433,61 Kč od 23. 5. 2018 do 23. 10. 2019, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které žalobkyně požadovala po žalovaném zaplacení částky 18 002 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 9 049,25 Kč od 1. 6. 2017 do 23. 10. 2019 a od 24. 10. 2019 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 9 041,39 Kč od 23. 5. 2018 do 23. 10. 2019 a od 24. 10. 2019 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku ve výši 24 028,43 Kč k rukám zástupce žalovaného [titul] [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa].

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Lounech náklady řízení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku ve výši 5 402,72 Kč.

V. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Lounech náklady řízení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku ve výši 1 236,94 Kč.

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] u Obvodního soud pro Prahu 4 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by žalovanému soud uložil povinnost zaplatit jí částku 18 950 Kč, zákonný úrok z prodlení. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne [datum] soud vyslovil svou místní nepříslušnost a věc postoupil Okresnímu soudu v Lounech jako soudu místně příslušnému.

2. Žalobkyně požadovala po žalovaném zaplacení částky ve výši 18 950 Kč s 8,05 % úrok z prodlení z částky 9 475 Kč od 1. 6. 2017 do zaplacené a dále s 8,5 % úrokem z prodlení ročně z částky 9 475 Kč od 23. 5. 2018 do zaplacení se odůvodnění, že žalobkyně je vlastníkem pozemku parc. č. st. [anonymizováno] zastavěná plocha a nádvoří o výměře 1895 m2 zapsaného na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí], [územní celek] u Katastrálního úřadu pro Ústecký kraj, [stát. instituce]. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný je vlastníkem budovy bez čísla popisného umístěné na pozemku žalobkyně zapsaným na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí], [územní celek] u Katastrálního úřadu pro Ústecký kraj, [stát. instituce]. Žalovaný užívá ode dne [datum], kdy nabyl vlastnické právo k budově, pozemek žalobkyně, na kterém je umístěna budova žalovaného, mezi účastníky není užívání upraveno a žalovaný užívá pozemek bez právního důvodu, má tak povinnost vydat bezdůvodné obohacení. Žalobkyně výši bezdůvodného obohacení stanovila za bezesmluvní užívání pozemků dle metodiky Státního pozemkového úřadu ve výši 5 Kč/m2 ročně, při výměře 1895 m2 jde o celkovou částku 9 475 Kč ročně. Žalobkyně požaduje bezdůvodné obohacení za období od 1. 10. 2015 do 30. 9. 2016 ve výši 9 475 Kč a za období od 1. 10. 2016 do 30. 9. 2017 ve výši 9 475 Kč. Výzvou ze dne 12. 4. 2017 vyzvala žalobkyně žalovaného k vydání bezdůvodného obohacení ve výši 9 475 Kč. ve lhůtě do 31. 5. 2017, a to datovou zprávou doručenou do datové schránky žalovaného dne 13. 4. 2017 a výzvou ze dne 3. 4. 2018 vyzvala žalobkyně žalovaného k vydání bezdůvodného obohacení ve výši 9 475 Kč. ve lhůtě do 22. 5. 2018, a to datovou zprávou doručenou do datové schránky žalovaného dne 5. 4. 2018. Žalobkyně se již dříve domáhala vydání bezdůvodného obohacení za období od 19. 11. 2014 do 30. 9. 2015 ve výši 8 203 Kč, žalobě bylo vyhověno rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 22. 2. 2017 č.j. [číslo jednací], který nabyl právní moci 19. 4. 2017.

3. V dalších podáních žalobkyně uvádí, že žalovaný namítá, že předmětnou budovu neužívá, samotná budova má výměru 292 m2, je přesvědčena, že částka 5 Kč/m2 požadovaná žalobkyní, vycházející z výměru Ministerstva financí č. 01/ 2015 je přiměřenou. Žalovaný užívá celý pozemek, neboť na pozemku se nachází stavba žalovaného a zbytky dalších menších staveb, zbylá část pozemku je pokryta panely. Je přesvědčena, že uvedené zbytky menších staveb spolu s panely jsou příslušenstvím budovy žalovaného, pozemek tedy užívá celý a nelze ho jinak využít. Žalovaný poukazuje na znalecký posudek z [datum] [číslo] [rok], z něhož vyvozuje, že užívá pouze 131 m2. Žalobkyně poukazuje na dražební vyhlášku z 9. 7. 2014 č. j. [číslo jednací], z níž je zřejmé, že předmětem dražby je nemovitost specifikovaná údaji z katastru nemovitostí i s příslušenstvím (IV. či bod IX.). Ve znaleckém posudku je dále uvedeno, že součástí nemovitosti jsou zpevněné plochy. Předmětem dražby nebyla jen budova žalovaného, ale rovněž i další součásti a příslušenství, neboť spolu tvořily jeden funkční celek a jako takové při převodu vlastnických práv k věci hlavní, tedy budově, následovaly její osud. Žalobkyně dne [datum] provedla nové místní šetření, stav na místě samém se od posledního místního šetření v roce 2019 výrazně nezměnil, na pozemku se nachází zbytky trafostanice, bezpečnostního přelivu, zbytky plovákové a armaturní šachty a zpevněná plocha, které bezprostředně přiléhají k hlavní budově. Při obvodu pozemku jsou patrné zbytky oplocení s betonovou podezdívkou s uřezanými kovovými tyčemi. Žádné stavby ani zpevněné plochy nacházející se na pozemku nejsou ve vlastnictví žalobkyně, avšak tvoří jeden funkční celek. Ve vyjádření žalobkyně ze dne 10. 1. 2023 ke znaleckému posudku znalce ustanoveného soudem žalobkyně akceptovala znalcem určenou cenu 3,31 Kč/m2 ročně a s touto souhlasila. Při místním šetření soudem dne [datum] bylo zjištěno neoprávněné zavezení pozemku odpadovým materiálem, v návaznosti na toto zjištění podala trestní oznámení na neznámého pachatele. Šetřením policie bylo zjištěno, že v době od 5. 7. 2022 do 9. 7. 2022 ze dvora a stodoly u domu [adresa] v obci [obec], [obec], bylo navezeno celkem pět hromad vysypaných nákladním vozem. Žalobkyně za provedení úklidu uvedeného odpadu uhradila 141 022,51 Kč. Pokud jde o úklid předmětného pozemku, tento byl proveden i dříve, tj. v roce 2013, následně byla průběžně prováděna kontrola pozemku, pozemek byl v uspokojivém stavu, umožňoval přístup ke stavbě, která se na pozemku nachází. Ke stavu pozemku žalobkyně předložila fotografie, pořízené 25. 4. 2015.

4. Žalovaný ve svých podáních vyjádřil nesouhlas s žalobou. Namítal, že tehdejší majitel souhlasil se stavbou na pozemku bez úplaty nájmu a nemůže jít o bezdůvodné obohacení. V daném případě byl majitelem stát, který nikdy nevybíral nájemné a nikdy nepožadoval po vlastníkovi stavby nájem. Budovu žalovaný neužíval, je připraven nemovitost koupit nebo pronajmout i zpětně po celou dobu, co objekt vlastní. Dle jeho názoru roční nájemné nepřekračuje 65 Kč za pozemek zastavěný stavbou, za pozemek zastavěný stavbou je pak maximální výše obvyklého nájemného 65 Kč ročně (92 m2 x 0,7 Kč). Žalovaný namítá, že z veřejně dostupného CUZK lze zjistit, že pozemek zastavěný stavbou má 130 m2, skutečností je, že pozemek zastavěný stavbou má 90 m2. Pokud se na pozemku žalobkyně nachází zbylé panely, tak tyto nejsou ve vlastnictví žalovaného, položení panelů není stavbou, ale pouze zpevnění povrchu a jedná se o součást pozemku. Žalovaný namítal, že sousední pozemky byly a jsou stále zavezeny černou skládkou a není jasné, jaké nebezpečné látky tato skládka obsahuje. Přítomnost nebezpečných karcinogenních látek v podobě polétavého azbestu a v souvislosti s přítomností skládky na vyvýšeném místě je užívání nemovitosti nemožné pro zdravotní rizika spojená s výskytem těchto látek.

5. Usnesením Okresního soudu v Lounech č.j. 7 C 21/2020-200 z dne 6. 4. 2022, které nabylo právní moci dne 28. 4. 2022, bylo řízení pro částku 948 Kč zastaveno. Dne 23. 3. 2022 vzala žalobkyně návrh částečně zpět o částku ve výši 948 Kč, kterou žalovaný po podání žaloby uhradil dne 24. 10. 2019, nadále žalobkyně požadovala zaplacení částky 18 002 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení.

6. Z informace o parcele z [list vlastnictví] a [list vlastnictví] bylo zjištěno, že vlastníkem parcely st. [anonymizováno] o výměře 1895 m2 zapsané u Katastrálního úřadu pro Ústecký kraj [stát. instituce] pro obec a k. ú. [obec] je Česká republika, příslušnost hospodařit s majetkem státu má Státní pozemkový úřad. Žalovaný je vlastníkem budovy bez čísla popisného nebo evidenčního – stavba technického vybavení zapsané u Katastrálního úřadu pro Ústecký kraj, [stát. instituce] pro obec a k. ú. [obec] v [list vlastnictví] stojící na parcele st. [anonymizováno], stavební o výměře 1895 m2, zapsané u Katastrálního úřadu pro Ústecký kraj, [stát. instituce] v [list vlastnictví] pro obec a k. ú. [obec], který je ve vlastnictví žalobkyně.

7. Z dražební vyhlášky č. j. [číslo jednací], usnesení o příklepu vydaného soudním exekutorem [titul] [jméno] [příjmení], exekutorský úřad [obec] č. j. [číslo jednací] ze dne 29. 8. 2014 bylo zjištěno, že soudní exekutor nařídil elektronickou dražbou s časem zahájení [datum], předmětem dražby byly nemovitosti zapsané v [list vlastnictví] pro obec a k.ú. [obec], a to stavba bez čp/če technická vybavenost stojící na parcele st. [anonymizováno] ([list vlastnictví]). V bodě IV. dražební vyhlášky je uvedena výsledná cena dražených nemovitostí, jejich příslušenství, práv a jiných majetkových hodnot patřících dražebnímu celku ve výši 30 000 Kč. Z usnesení o příklepu č.j. [číslo jednací] za dne 29. 8. 2014 se podává, že soudní exekutor [titul] [jméno] [příjmení] udělil vydražiteli (žalovanému) příklep na vydražené nemovitosti, tj. stavbu bez čp/če, způsob využití - technické vybavení zapsané u Katastrálního úřadu pro Ústecký kraj, [stát. instituce] pro obec a k. ú. [obec] v [list vlastnictví] stojící na pozemku parcele st. [anonymizováno], zapsané u Katastrálního úřadu pro Ústecký kraj, [stát. instituce] v [list vlastnictví] pro obec a k. ú. [obec].

8. Z výzvy k zaplacení úhrady – [variabilní symbol] ze dne 12. 4. 2017 doručené žalovanému do datové schránky dne 13. 4. 2017 bylo zjištěno, že žalobkyně žalovaného vyzvala k zaplacení úhrady za užívání nemovité věci v obci [obec], k. ú. [obec] st. [anonymizováno] za období od 19. 11. 2014 do 30. 9. 2015 ve výši 8 203 Kč a za období od 1. 10. 2015 do 30. 9. 2016 v celkové výši 9 475 Kč ve lhůtě do 31. 5. 2017. Z výzvy k zaplacení úhrady – [variabilní symbol] ze dne 3. 4. 2018 doručené žalovanému do datové schránky dne 5. 4. 2018 bylo zjištěno, že žalobkyně žalovaného vyzvala k zaplacení úhrady za užívání nemovité věci v obci [obec], k. ú. [obec] st. [anonymizováno] za období od [datum] do 30. 9. 2015 ve výši 8 203 Kč, za období od 1. 10. 2015 do 30. 9. 2016 v celkové výši 9 475 Kč splatné dne 31. 5. 2017 a za období od 1. 10. 2016 do 30. 9. 2017 v celkové výši 9 475 Kč ve lhůtě do 22. 5. 2018.

9. Ze spisů Obvodního soudu pro Prahu 4 sp. zn. [spisová značka] a sp. zn. [spisová značka] bylo zjištěno, že u uvedeného soudu žalobkyně podala proti žalovanému dne [datum] žalobu o vydání bezdůvodného obohacení ve výši 8 233 Kč s příslušenstvím vedenou pod sp. zn. [spisová značka], za období od 19. 11. 2014 do 30. 9. 2015. Ve věci byl vydán Obvodním soudem pro Prahu 4 rozsudek pro uznání ze dne 22. 2. 2017 č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci 19. 4. 2017. Žalovaným bylo podáno odvolání, usnesením Obvodního soudu pro Prahu 4 č. j. [číslo jednací] ze dne 19. 5. 2017 bylo řízení zastaveno, neboť žalovaný nezaplatil soudní poplatek za odvolání ve stanovené lhůtě. Žalobkyně podala proti žalovanému u uvedeného soudu dne [datum] žalobu o vydání bezdůvodného obohacení ve výši 18 950 Kč s příslušenstvím vedenou pod sp. zn. [spisová značka]. Požadovala vydání bezdůvodného obohacení za období od 1. 10. 2017 do 30. 9. 2019 ve výši 18 950 Kč, ve věci bylo rozhodnuto rozsudkem pro uznání ze dne 28. 5. 2020 č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci 26. 6. 2020.

10. Z listinného důkazu – znaleckého posudku [číslo] [rok] ze dne [datum], předloženého žalovaným neobsahující doložku znalce dle ustanovení § 127a o. s. ř. vyplývá, že úkolem znalce bylo stanovení ceny za pozemek p. č. st. [anonymizováno] k. ú. [obec], [územní celek], v rozsahu, na kterém stojí nemovitost – budova bez čp, če dle [list vlastnictví] vlastníka [celé jméno žalovaného]. Znalec popsal, že uvedená parcela se nachází od centra obce cca 1 km, je přístupná po polní nezpevněné cestě přes pozemky jiných vlastníků. Na parcele byl v minulosti postaven komplex nemovitostí, sloužících patrně pro zavlažování zemědělských pozemků. Budova bez čp, če na pozemku zabírá celkovou rozlohu z parcely 131 m2. Na parcele se nalézají zbytky základů po technologickém zařízení (betonové patky, žlb. kanály, různé zpevněné plochy, manipulační komunikace, zbytky oplocení, které nejsou součástí budovy. Přístup k pozemku je po nezpevněné komunikaci, znalec snížil hodnotu pozemku vzhledem k tomu, že na pozemku se vyskytují jiné nemovitosti – plochy manipulační, ostatní komunikace a jiné plochy, v dané době nevyužitelné, stanovil cenu pozemku na částku 68 430 Kč.

11. Dne [datum] při místním ohledání bylo zjištěno, že k parcele č. st. [anonymizováno] vede zpevněná cesta, která vede kolem parcely, na které se nachází vybetonovaná nádrž, cesta pokračuje dál k parcele st. [anonymizováno]. Plocha kolem objektu je zpevněná betonem, nacházely se zde na různých místech pneumatiky, suť, kusy betonu a rozbité betonové skruže. V objektu žalovaného byly zjištěny zbořené stěny, nasypané kameny, kanál, okenní otvory, objekt nebyl nijak zajištěn. V zadní části na parcele bylo zjištěno jakési provizorní posezení, pytle odpadu a eternit, od domu vedla šachta, ve které se nacházely zbytky betonu, suti. Při místním ohledání byli přítomni techničtí pracovníci žalobkyně [titul] [jméno] [příjmení] a [titul] [jméno] [příjmení], kteří se nedokázali vyjádřit, k čemu kanál sloužil, v tzv. kanálu se nacházela vysypaná suť, kameny a odpad, technický pracovník [titul] [příjmení] uvedl, že tzv. šachta jako celek patřila k budově, nebylo mu známo, k čemu fakticky sloužila. Poukázal na to, že nedaleko objektu na vedlejším pozemku se nachází vybetonovaná nádrž, do které měla být dle informací přiváděna voda z řeky, sloužící k zavlažování. K objektu se vyjádřil, že se zřejmě jedná o technickou stavbu sloužící k tomu, aby z řeky mohla být čerpána voda do nádrže. Žalovaný a zástupkyně žalobkyně učinili nesporným, že výměra pod objektem je 131 m2 a pokud jde o výměru šachty, dle propočtu žalobkyně z mapy katastru představuje 169 m2, což žalovaný učinil rovněž nesporným. Žalovaný poukázal na skutečnost, že nelze příjezdovou cestu používat z důvodu navezené suti, odpadu a nebezpečného odpadu. Při místním ohledání byla provedena fotodokumentace na místě samém zachycující příjezdovou cestu, hromady suti na příjezdové cestě v místech u parcely st. [číslo] pozemek s betonovou plochou nacházející se kolem objektu, vnitřní prostor objektu, který je ve zdevastovaném stavu, tzv. tábořiště, kanál, okolní pozemky a nádrž.

12. Ze znaleckého posudku [číslo] [rok] soudem ustanoveného znalce [titul] [celé jméno znalce] ze dne [datum] bylo zjištěno, že znalec stanovil obvyklou výši nájmu obecným postupem ve výši 5 % z obvyklé ceny pronajímané nemovitosti s tím, že cena pozemku byla zjištěna porovnáním s dvěma podobnými méně kvalitními pozemky na okrese [obec]. Výsledné nájemné za období od 1. 10. 2016 do 30. 9. 2017 za m2 znalec stanovil částkou 3,31 Kč ročně. Nájemné za plochu 1895 m2 pak činí 6 272,45 Kč. Vzhledem k tomu, že vlastník stavbu nevyužíval, znalec neshledal důvod k redukci deklarované pronajímané plochy pozemku, uznal důvod redukce, pokud jde o zastavěnou plochu tzv. šachtou a s přihlédnutím k výměře 169 m2 stanovil nájemné částkou 5 713,06 Kč.

13. Při jednání soudu dne [datum] znalec stvrdil zpracovaný znalecký posudek, setrval na svém závěru. Výši nájemného za období od 1. 10. 2016 do 30. 9. 2017 stanovil částko ve výši 3,31 Kč za m2. Pokud se jedná o období od 1. 10. 2015 do 30. 9. 2016 tedy období předchozí, pak výši nájemného snížil s ohledem na inflaci na částku 3,25 Kč za m2. Pokud jde o šachtu, umístěnou na pozemku, zjistil, že se jedná o jakousi strouhu přes pozemek s betonovými částmi, ve které kdysi bylo nějaké technologické zařízení. Situaci na pozemku v roce 2016 2017 mu známa nebyla, znalec provedl šetření na místě v roce 2022 a v této době na pozemku se nenacházel žádný odpad. Plochu stavby o výměře 131 m2 uznal jako plochu uživatelnou, plochu šachty neuznal jako plochu uživatelnou. Na základě vzorků a redukce o 20 % zjistil cenu předpokládanou v roce 2022 a následně ji snížil o inflaci za období roku 2016 a 2022, tj. o 34 %. Pokud by byl pozemek nepřístupný, byl by dle znalce nepronajímatelný, nájemné celkového pozemku by bylo 0 Kč.

14. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že je zastupitelem v obci [obec] od roku 2018 a prováděl prohlídky pozemků obce od roku 2018. Pokud jde o předmětný objekt žalovaného, u tohoto byl naposledy v roce 2022, když byl Policií ČR řešen výskyt černé skládky, nacházející se mezi vyrovnávací nádrží a budovou. Skládka byla tvořena stavební sutí, dřevem, komunálním odpadem. Potvrdil, že při šetření uvedené černé skládky na policii uvedl, že se zde skládka nenacházela 5. 7. 2022, že ji objevil 9. 7. 2022, což odpovídá skutečnosti. O výskytu této černé skládky byl informován občany, byl touto situací překvapen, neboť na místě byl krátce předtím a žádná skládka se zde nenacházela. Po dvou měsících Pozemkový fond zajistil odvoz skládky. Stávalo se, že na pozemky v obci [obec] lidé vyváželi odpad, zejména pneumatiky. Pokud jde o parcelu, na které se nachází předmětný objekt, kolem kterého je betonová plocha, tak kolem parcely projížděl, fyzicky na parcele nebyl. Stav předmětného pozemku v roce 2015, 2016, 2017 mu není znám, neboť zde nepůsobil. Pokud jde o dobu působení bývalého JZD asi do roku 1990, v těchto místech se nacházely skály a pracovníci JZD do těchto míst naváželi odpad, jak stavební, tak i hlínu, v té době byla navážena skládka od budovy směrem na [obec], tato je dnes již zarostlá křovinami, nejednalo se o zdravotně závadnou navážku, připustil, že v ní mohl být eternit.

15. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] se podává, že je zaměstnancem Státního pozemkového úřadu od roku 2003, je mu známo, kde se vyskytuje objekt žalovaného. V roce 2013 zde byla odklizena skládka nepovoleného odpadu. Likvidovaný odpad v roce 2013 obsahoval mj. pneumatiky, výplň dveří, sedaček, plasty z aut, o výskytu eternitu mu není nic známo, tento neviděl. Následně tato místa kontroloval, a to minimálně 1-2 x ročně. Pokud jde o období roku 2015 2017, prováděl zde kontroly, žádná skládka se zde nevyskytovala, nebyl zde žádný odpad, který by bránil přístupu nebo užívání stavby. Při prováděných kontrolách se dopravoval na místo automobilem, bez problému se na pozemek dostal, pozemek byl přístupný. Žalovaný nežádal o odklizení skládky nebo čehokoli jiného z pozemku. V roce 2019 se zde objevily menší dvě hromádky, tyto se nevyskytovaly na cestě, nebránily přístupu k objektu. K likvidaci další skládky došlo v roce 2022. V období od roku 2013 do roku 2022 nebyl důvod pro likvidaci. O skládce na okolních pozemcích, případně skladbě této navážky mu není nic známo.

16. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že v letech 1998 2018 působil ve funkci starosty [územní celek], pod [územní celek] patří [územní celek], [část obce] a [část obce]. Je mu známo, v jakých místech se nachází nemovitosti projednávané v této věci, pokud jde o stav objektu nacházející se na předmětném pozemku, tento nekontroloval. V době, kdy vykonával funkci starosty, byla na tomto pozemku řešena černá skládka, která byla odklizena.

17. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] se podává, že tento pracuje od roku 2019 jako agronom ve [právnická osoba] [obec]. Někdy v srpnu 2022 byl traktoristou firmy informován, že se po cestě vedoucí kolem budovy žalovaného nemůže dostat na pozemky obhospodařované firmou. Osobně se dostavil na místo a zjistil, že na cestu bylo navezeno asi pět hromad odpadu, odpovídající množství pěti náklaďáků. Skladba těchto hromad byla rozmanitá, vyskytovaly se zde cihly, kamna, mísa WC, směsný odpad. Věc šetřila policie, odpad pak byl odvážen, od této doby přímo u vjezdu v místech, kde se nachází nádrž, byla umístěna závora, což je asi 200 m od budovy žalovaného. Jaká situace v daném místě byla před rokem 2019 mu známo není. U budovy žalovaného nebyl, zajímal se vždy o přístupovou cestu na pole. Pozemky nacházející se nalevo od nádrže a budovy jsou zarostlé keři, navážka na těchto pozemcích se zde musí vyskytovat již několik let, nachází se zde pneumatiky, eternit, pozemky jsou zarostlé, jedná se o pozemky, které se nachází za budovou, nejde o pozemky vyskytující se před budovou.

18. Z listiny nazvané„ odevzdání věci k projednání přestupku“ ze dne 31. 10. 2022 [číslo jednací] bylo zjištěno, že policejní orgán vzhledem k tomu, že se nejedná o trestný čin, odevzdal [stát. instituce] k projednání přestupek žalovaného spočívající v tom, že době od 5. 7. 2022 do 9. 7. 2022 ze dvora a stodoly domu čp. v obci [obec] – [obec], odvezl stavební sutě, hlínu, kotel, části nábytku vč. molitanů, látek, dále plastové části motorových vozidel a domovního odpadu, který uložil na tzv. zvykové polní cestě na pozemku bývalé vodní čerpací stanice mezi obcí [obec] a [obec] na parcele p. č. st. [anonymizováno] a p. [číslo] p. [číslo] zapsané u k. ú. [obec] s tím, že se jedná celkem o pět hromad vysypaných nákladním vozidlem.

19. Z usnesení [stát. instituce] stavební a vyvlastňovací úřad životní prostředí ze dne 28. 8. 2023 [číslo jednací] se podává že řízení o přestupku proti žalovanému bylo zastaveno z důvodu, že spáchání skutku, o němž se vedlo řízení, nebylo prokázáno obviněnému. Přestupku se měl dopustit žalovaný tím, že nakládal s odpadem mimo zařízení určené pro nakládání s daným druhem a kategorií odpadu a na p.p. [číslo] p.p. [číslo] st. p. [číslo] v [katastrální uzemí] umístil stavební, jiný směsný odpad a nebezpečný odpad. Z důvodů pochybností nemohl být jednoznačně uznán vinným v uvedené věci.

20. Z fotografií předložených žalobkyní (čl. 311-318 spisu) pořízených dne [datum] se podává, že na fotografiích je zachycen předmětný pozemek a objekt žalovaného, pozemek na fotografiích je vyklizený, zajištěn přístup k objektu žalovaného. Z informace o souboru k předloženým fotografiím bylo potvrzeno pořízení fotografií dne 21. 4. 2015.

21. Žalovaným byly předloženy na paměťové kartě fotografie, které dle jeho vyjádření pořídil v letech 2014 až 2022. Z fotografií bylo zjištěno, že na fotografiích jsou zachyceny pozemky, které sousedí s bodovou žalovaného, pozemky ve větší vzdálenosti, pozemek s vybetonovanou nádrží, pozemky jsou zarostlé travou, křovinami, na některých je znatelné místo s kamení nebo sutí, odložené pneumatiky, případně eternit. Na fotografiích, které zachycují parcelu st. 209, pozemek před objektem žalovaného je patrná betonová plocha, křoviny, na dvou fotografiích je zachyceno kamení nebo rozbitý beton.

22. Podle ustanovení § 2991 z. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2).

23. Na základě provedeného dokazování a mezi účastníky je nesporné že žalobkyně vlastní parcelu st. [anonymizováno] o výměře 1895 m2 zapsané u Katastrálního úřadu pro Ústecký kraj [stát. instituce] pro obec a k. ú. [obec] v [list vlastnictví], na které stojí budova bez čísla popisného nebo evidenčního – stavba technického vybavení zapsaná u Katastrálního úřadu pro Ústecký kraj, [stát. instituce] pro obec a k. ú. [obec] v [list vlastnictví] ve vlastnictví žalovaného. Žalovaný získal uvedenou budovu na pozemku žalobkyně ve veřejné dražbě, a to na základě. usnesení o příklepu vydaného soudním exekutorem [titul] [jméno] [příjmení], exekutorský úřad [obec] č. j. [číslo jednací] ze dne 29. 8. 2014, soudní exekutor udělil vydražiteli (žalovanému) příklep na vydražené nemovitosti, a to stavbu bez čp/če, způsob využití -technická vybavenost zapsanou u Katastrálního úřadu pro Ústecký kraj, [stát. instituce] pro obec a k.ú. [obec] v [list vlastnictví] stojící na pozemku parcele st. [anonymizováno], zapsané u Katastrálního úřadu pro Ústecký kraj, [stát. instituce] v [list vlastnictví] pro obec a k. ú. [obec]. Mezi účastníky nedošlo k dohodě o způsobu užívání nemovitostí a výši nájemného za užívání. Neshoda mezi účastníky se týkala nemovitostí nabytých žalovaným, výše nájemného za m2, když žalobkyně stanovila výši bezdůvodného obohacení při beze smluvním užívání pozemku v dané době dle metodiky Státního pozemkového úřadu ve výši 5 Kč/m2, žalovaný dále namítal nemožnost přístupu ke stavbě, pro zdraví nebezpečnou navážku z minulých let vyskytující se na okolních pozemcích.

24. Dle tvrzení žalobkyně předmětem dražby nebyla jen budova žalovaného, ale rovněž i další součásti a příslušenství, zbytky menších staveb spolu s panely nacházející se na pozemku žalobkyně. Soud vycházel z usnesení o příklepu, kde je jednoznačně uvedeno, že předmětem nabytí žalovaným byla budova bez čp/če, tedy stavba technického vybavení, tak jak byla zapsaná v katastru nemovitostí v [list vlastnictví] pro obec a k. ú. [obec], neobsahuje skutečnost, že by na žalovaného jako nabyvatele stavby přecházely jako příslušenství menší stavby spolu s panely nacházející se na pozemku. Pokud v rozhodnutí nebyla projevena vůle převést i příslušenství věci hlavní na nabyvatele věci hlavní, pak příslušenství na nabyvatele věci hlavní nepřechází. Právní jednání týkající se převodu nemovitostí musí být učiněno písemnou formou. Je-li příslušenstvím věci hlavní nemovitost (vedlejší stavba na převáděném pozemku), je předpokladem převodu příslušenství, vyjádření vůle toto příslušenství převést. Platí, že příslušenství nepřechází bez dalšího, ale je třeba vyjádřit, že věc se převádí i s příslušenstvím. Podle ustanovení § 506 z. č. 89/2012 Sb. (občanský zákoník) je součástí pozemku prostor nad povrchem i pod povrchem, stavby zřízené na pozemku a jiná zařízení (dále jen„ stavba“) s výjimkou staveb dočasných, včetně toho, co je zapuštěno v pozemku nebo upevněno ve zdech. Předloženými fotografiemi a místním ohledání má soud za prokázané, že na pozemku žalované se nachází zbytky betonových patek, žlab, plocha pozemku kolem stavby žalovaného je upravena betonem do zpevněné plochy, který se místy na pozemku již nenachází. Dle závěru soudu zpevněná plocha, žlab, patky jsou součástí pozemku, na kterém se nacházejí (soud odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu spisová značka 20 Cdo 737/2002). Usnesením o příklepu č.j. [číslo jednací] za dne 29. 8. je jednoznačně prokázáno, že byl vydražiteli udělen příklep na stavbu bez čp/če, způsob využití – technické vybavení zapsané u v [list vlastnictví] stojící na pozemku parcele st. [anonymizováno], zapsané u Katastrálního úřadu pro Ústecký kraj, [stát. instituce] v [list vlastnictví] pro obec a k. ú. [obec], nikoli zbytky staveb nacházející se na pozemku žalobkyně.

25. Žalobkyně je vlastnicí pozemku st. [anonymizováno] o výměře 1895 m2 – zastavěná plocha a nádvoří, z její celkové výměry je zastavěno 131 m2 stavbou ve vlastnictví žalovaného. Účastníci učinili nespornou výměru plochy zastavěnou stavbou žalovaného v rozsahu 131 m2, za užívání uvedeného pozemku žalovaný žalobkyni v době od 1. 10. 2015 do 30. 9. 2016 a od 1. 10. 2016 do 30. 9. 2017 před podáním žaloby ničeho nezaplatil, mezi účastníky nebyla uzavřena dohoda o užívání daného pozemku. Výše obvyklého nájemného u předmětného pozemku dle soudem ustanoveného znalce v době od 1. 10. 2015 do 30. 9. 2016 částce 3,25 Kč/m2/rok a v době od 1. 10. 2016 do 30. 9. 2017 výši 3,31 Kč/m2/rok. Účastníci se nacházejí v situaci, kdy ani jedna ze stran nemá možnost vybrat si jiného smluvního partnera. Bezdůvodné obohacení vzniká již tím, že stavba ve vlastnictví žalovaného stojí na pozemku žalobkyně, jeho výše pak odpovídá výši obvyklého nájmu za užívání pozemků. Užíváním pozemku žalobkyně zastavěného stavbou žalovaného, vzniklo žalovanému na úkor žalobkyně bezdůvodné obohacení plněním bez právního důvodu.

26. Fotografie pořízenými dne 25. 4. 2015 má soud za prokázané, že pozemek k uvedenému dni byl vyklizený, nenacházely se zde žádné překážky bránící žalovanému v přístupu k jeho stavbě a jejím užívání. Při místním šetření soudem dne 20. 7. 2022 se na příjezdové cestě u parcely žalobkyně nacházel navezený odpad, bránící ve vjezdu na předmětnou parcelu, navezený odpad bylo možné obejít. Skutečnost, že v daných místech na příjezdovou cestu byla navezena době od 5. 7. 2022 do 9. 7. 2022 stavební sutě, hlína, kotel, části nábytku vč. molitanů, látek, plastových částí motorových vozidel a domovního odpadu, byla prokázaná listinou PČR nazvanou„ odevzdání věci k projednání přestupku“ ze dne 31. 10. 2022 [číslo jednací]. Navezení černé skládky v uvedené době koresponduje se svědeckou výpovědí svědka [jméno] [příjmení], že se zde skládka nenacházela 5. 7. 2022, že ji objevil 9. 7. 2022, na místě byl krátce předtím a žádná skládka se zde nenacházela a svědka [jméno] [příjmení], který v srpnu 2022 byl traktoristou zemědělské firmy informován, že se po cestě vedoucí kolem budovy žalovaného nemůže dostat na pozemky obhospodařované firmou, osobně zjistil, že na cestu bylo navezeno asi pět hromad odpadu. Lze mít za prokázané, že v době před datem 5. 7. 2022 byla cesta průjezdná, pracovníci zemědělské firmy se do této doby bez problémů se zemědělskou technikou po této cestě dostali na pozemky obhospodařované firmou. Na základě těchto důkazů lze mít za prokázané, že v době, za kterou žalobkyně požaduje po žalovaném bezdůvodné obohacení žalovanému nebránila v užívání jeho stavby, měl přístup na pozemek a k samotné stavbě, kterou mohl užívat.

27. Důkaznímu návrhu žalovaného na zpracování znaleckého posudku z důvodu zjištění, že se jedná o zdravotně závadnou lokalitu z důvodu zdravotně závadné navážky, vyskytující se na okolních pozemcích, která měla být navezena na pozemky v době působení tehdejšího JZD nebylo vyhověno, neboť předmětem řízení je zaplacení bezdůvodného užívání za užívání pozemku žalobkyně stavbou žalovaného stojící na jejím pozemku za období od 1. 10. 2015 do 30. 9. 2016 a od 1. 10. 2016 do 30. 9. 2017. Navrhovaný důkaz se nevztahuje k předmětu řízení a jde nad rámec důkazů k předmětu sporu. Žalovaný při jednání soudu dne [datum] předložil další paměťovou kartu obsahující nejen fotografie, kterými byl již proveden důkaz, ale i fotografie pořízené v letošním roce dronem s ohledem na klimatické podmínky. Soud neprovedl důkaz se těmito fotografiemi nacházejícími se na další paměťové kartě, tyto se netýkají sledovaného období, za které žalobkyně požaduje uhrazení bezdůvodného obohacení za užívání pozemku žalovaným.

28. Žalovaný v době, za kterou žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení bezdůvodné obohacení za užívání jejího pozemku zastavěnou stavbou ve vlastnictví žalovaného, měl možnost stavbu užívat, nebyly zde žádné překážky bránící mu v užívání stavby, žalovaný fakticky pozemek žalobkyně nevyužíval. Za této situace soud vzal v úvahu výši obvyklého nájemného určeného soudem ustanoveným znalcem, určil bezdůvodné obohacení žalovaného v rozsahu výměry 131 m2 pod stavbou, kterou stavba ve vlastnictví žalovaného stojí na pozemku žalobkyně ve výši 425,75 Kč od 1. 10. 2015 do 30. 9. 2016 (3,25x131), ve výši 433,61 Kč od 1. 10. 2016 do 30. 9. 2017 (3,31x131). Soud shledal žalobu na zaplacení bezdůvodného obohacení důvodnou co do částky 425,75 Kč a 433,61 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný po podání žaloby zaplatil částku 948 Kč, o kterou bylo řízení částečně zaplaceno, byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlené do dne 23. 10. 2019, když žalovaný uhradil po podání žaloby částku ve výš 948 Kč dne 24. 10. 2019, a to z částky 425,17 Kč od 1. 6. 2017, když byla žalovanému doručena výzva k zaplacení bezdůvodné obohacení ve lhůtě do 31. 5. 2017 za období od 1. 10. 2015 do 30. 9. 2016 doručena do datové schránky 13. 4. 2017 a z částky 433,61 Kč od 23. 5. 2018, když byla žalovanému doručena výzva k zaplacení bezdůvodné obohacení ve lhůtě do 22. 5. 2018 za období od 1. 10. 2016 do 30. 9. 2017 doručena do datové schránky 5. 4. 2018.

29. Žalobkyně vzala žalobu zpět co do částky 948 Kč, řízení bylo dál vedeno pro částku 18 002 Kč s příslušenstvím. Žaloba na zaplacení částky 18 002 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 9 049,25 Kč od 1. 6. 2017 do 23. 10. 2019 a od 24. 10. 2019 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 9 041,39 Kč od 23. 5. 2018 do 23. 10. 2019 a od 24. 10. 2019 do zaplacení byla zamítnuta, když v tomto rozsahu nebyla neshledána důvodnou.

30. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř., podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů řízení poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V řízení byl částečně úspěšný v rozsahu 90,93 %, žalovaná měla úspěch v rozsahu 9,07 %. Soud přiznal žalovanému náhradu nákladů řízení v celkové výši 24 028,43 Kč (90,93 %) z celkových nákladů řízení ve výši 26 425,19 Kč, které tvoří odměna za zastupování účastníka advokátem podle vyhl. č. 177/1996 Sb. za 7 úkonů právní služby po 1 860 Kč (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření z 20. 2. 2022, účast u jednání soudu dne [číslo] a [datum], dne 20. 3. a [datum], dne [datum]), sedm režijních paušálů po 300 Kč, cestovné osobním automobilem k jednání soudu [obec] – [obec] a zpět v celkové výši 4 919 Kč, a to dne [datum] - vozidlo [anonymizována dvě slova] průměrná spotřeba 9,4 l /100 km, cena motorové nafty 36,10 Kč, za opotřebení vozidla 4, 20 Kč, tj. 8,09 Kč/km x 180 km= 1 456 Kč, dne [datum] - vozidlo [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] průměrná spotřeba 10,9 l /100 km, cena benzinu natural 98 40,50 Kč, za opotřebení vozidla 4, 70 Kč, tj. 9,11 Kč/km x 180 km= 1 640 Kč, dne [datum] - vozidlo [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] průměrná spotřeba 10,9 l /100 km, cena benzinu natural 98 45,50 Kč, za opotřebení vozidla 5, 20 Kč, tj. 10,13 Kč/km x 180 km= 1 823 Kč, náhradu za ztrátu času při cestách na tři jednání soudu celkem 1 800 Kč (6 půlhodin po 100 Kč při jedné cestě na jednání soudu a zpět tj. 600 Kč) a 21 % DPH ve výši 4 586,19 Kč. Žalobkyně je povinna zaplatit náklady řízení k rukám zástupce žalovaného dle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř.

31. Podle ustanovení § 148 o. s. ř. stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Stát ve věci zaplatil za znalecký posudek a odměnu znalce částku ve výši 13 637,66 Kč. Podle výsledku řízení je žalobkyně povinna zaplatit státu náklady vynaložené za znalecký posudek ve výši 12 400,72 Kč, při započtení uhrazené zálohy žalobkyní ve výši 7 000 Kč byla žalobkyni uložena povinnost zaplatit státu náhradu nákladů řízení ve výši 5 402,72 Kč. Žalovanému, který žádnou zálohu neuhradil, byla uložena povinnost zaplatit státu náhradu nákladů řízení ve výši 1 236,94 Kč.

32. Lhůtu k plnění soud v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. určil do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, když neshledal žádné skutečnosti odůvodňující jinou lhůtu k plnění.