7 C 56/2023

Plný text

Okresní soud v Lounech rozhodl samosoudkyní JUDr. Alenou Šmicovou, ve věci žalobce: Jméno žalobce, narozený dne Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované, narozená dne Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky o určení vlastnického práva

I. Určuje se, že jméno FO, nar. datum, r. č. RČ, zemř. dne datum, byla ke dni datum výlučným vlastníkem jednotky (bytu) č. hodnota, vymezené podle zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů, v budově č. p. hodnota (bytový dům), postavené na pozemku parc. č. hodnota (zastavěná plocha a nádvoří), s jednotkou souvisejícího spoluvlastnického podílu ve výši ideální hodnota na společných částech budovy č. p. hodnota (bytový dům), postavené na pozemku parc. č. hodnota (zastavěná plocha a nádvoří), a spoluvlastnického podílu ve výši ideální hodnota na pozemku parc. č. hodnota (zastavěná plocha a nádvoří), vše v katastrálním území adresa, části obce adresa, obci adresa, zapsáno na příslušných listech vlastnictví vedených Katastrálním úřadem pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště adresa, pro katastrální území adresa.

II. Žalovaná je povinna uhradit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 146 983,53 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce Jméno advokáta advokáta.

1. Usnesením Krajského soud v adresa ze dne datum č. j. sp.zn. byl rozsudek okresního soudu č. j. sp.zn. ze dne datum, kterým byla žaloba na určení, že jméno FO, narozená datum, r. č. RČ, zemřelá dne datum, byla ke dni datum výlučným vlastníkem jednotky (bytu) č. hodnota, vymezené podle zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů, v budově č. p. hodnota (bytový dům), postavené na pozemku parc. č. hodnota (zastavěná plocha a nádvoří), s jednotkou souvisejícího spoluvlastnického podílu ve výši ideální hodnota na společných částech budovy č. p. hodnota (bytový dům), postavené na pozemku parc. č. hodnota (zastavěná plocha a nádvoří), a spoluvlastnického podílu ve výši ideální hodnota na pozemku parc. č. hodnota (zastavěná plocha a nádvoří), vše v katastrálním území adresa, části obce adresa, obci adresa, zapsáno na příslušných listech vlastnictví vedených Katastrálním úřadem pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště adresa, pro katastrální území adresa zamítnuta a žalobci uložena povinnost uhradit žalované náhradu nákladů řízení, zrušen a vrácen k dalšímu řízení z důvodu nesprávného závěru soudu ohledně nedostatku naléhavého právního zájmu žalobce na požadovaném určení. Z vysloveného závěru odvolacího soudu vyplývá, že výsledkem pozůstalostního řízení po jméno FO nebylo potvrzení dědického práva žalobce, které by mu jinak podle § 189 z. ř. s. umožňovalo domáhat se určení vlastnického práva proti žalované svým jménem a ve svůj prospěch. Pokud bylo původní pozůstalostní řízení zastaveno pro nedostatek nebo nepatrnost majetku a později vyjde majetek zůstavitele najevo, soud tento majetek projedná a rozhodne o jeho přechodu na dědice (§ 192 z. ř. s.) a již tím je dán naléhavý právní zájem žalobce na požadovaném určení ve smyslu § 80 o. s. ř. Z pohledu naléhavého právního zájmu v řízení podle § 80 o. s. ř. je rozhodující pouze to, zda vůbec (objektivně) by případně úspěšná určovací žaloba mohla naplnit požadavky vyplývající ze zákonného ustanovení, o čemž nelze mít v dané věci pochyb. V případě vyhovění žalobě příslušné soudní rozhodnutí slouží jako podklad pro zápis (změny) do katastru nemovitostí.

2. Žalobce se podanou žalobu domáhá určení, že bytová jednotka byla ke dni smrti zůstavitelky ve vlastnictví zůstavitelky, tedy že jméno FO, r. č. RČ (matka žalobce), zemřelá dne datum, byla ke dni datum výlučným vlastníkem jednotky (bytu) č. hodnota, vymezené podle zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů, v budově č. p. hodnota (bytový dům), postavené na pozemku parc. č. hodnota (zastavěná plocha a nádvoří), s jednotkou souvisejícího spoluvlastnického podílu ve výši ideální hodnota na společných částech budovy č. p. hodnota (bytový dům), postavené na pozemku parc. č. hodnota (zastavěná plocha a nádvoří), a spoluvlastnického podílu ve výši ideální hodnota na pozemku parc. č. hodnota (zastavěná plocha a nádvoří), vše v katastrálním území adresa, části obce adresa, obci adresa, zapsáno na příslušných listech vlastnictví vedených Katastrálním úřadem pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště adresa, pro katastrální území adresa.

3. Žalovaná při jednání soudu dne datum setrvala na svém nesouhlasném stanovisku s podanou žalobou, je přesvědčena, že prokázala zaplacení kupní ceny, a to její části ve výši 400 000 Kč, převzetí stvrdila prodávající svým podpisem. Převzetí další částky ve výši 200 000 Kč bylo prokázáno výslechem svědka jméno FO. K tvrzení o zaplacení další části kupní ceny ve výši 200 000 Kč předložila dovětek, kterým dle žalované, jí byl odpuštěn tento závazek, matka žalobce nechtěla, aby tuto částku zdědil jediný dědic, tedy žalobce, se kterým se již léta nestýkala. Ohledně podpisu na dovětku doplnila, že tento podpis matky žalobce je pravý.

4. Žalobce rovněž setrval na svých tvrzeních a vyjádřeních k ve věci provedeným důkazům.

5. Dříve provedenými důkazy bylo zjištěno, že žalobce je synem jméno FO, zemřelé dne datum, která s žalovanou uzavřela dne datum kupní smlouvu se zřízením věcného břemene služebnosti, jíž převedla na žalovanou vlastnictví předmětné bytové jednotky a na základě této smlouvy byla v katastru nemovitostí žalovaná zapsána jako její vlastník. Zaplacení kupní ceny ve výši 800 000 Kč bylo ujednáno ve smlouvě tak, že prodávající jméno FO podpisem kupní smlouvy stvrdila zaplacení části kupní ceny ve výši 400 000 Kč před podpisem kupní smlouvy, další část kupní ceny ve výši 200 000 Kč se žalovaná jako kupující zavázala zaplatit v hotovosti nejpozději do 10 kalendářních dnů ode dne podpisu této kupní smlouvy (do datum) a třetí část kupní ceny ve výši 200 000 Kč se kupující zavázala uhradit k rukám prodávající v hotovosti nejpozději do datum. V čl. VII. smlouvy si strany ujednaly odstoupení od smlouvy: „Pokud by byl příslušným katastrálním úřadem návrh na vklad vlastnického práva strany kupující k předmětu této smlouvy zamítnut nebo řízení o něm bylo pravomocně zastaveno, strany této smlouvy prohlašují, že jsou nadále vázány svými projevy prodat a koupit předmět převodu za celou původně dohodnutou, tj. 800 000Kč a zavazují se pro tento případ ve vzájemné součinnosti uzavřít do 14 dnů od pravomocného rozhodnutí příslušného katastrálního úřadu novou kupní smlouvu splňující podmínky nebo požadavky příslušného katastrálního úřadu pro provedení vkladu, případně tuto kupní smlouvu či návrh na vklad náležitě doplnit dle pokynu příslušného katastrálního úřadu, a to nejpozději do 14 dnů ode dne doručení příslušného rozhodnutí (odst. 1). Jestliže ani do 21 dnů ode dne, kdy příslušný katastrální úřad pravomocně zamítne nebo zastaví řízení o povolení vkladu vlastnického práva strany kupující k předmětu převodu, nedojde k nápravě některým ze způsobů dle odst. 1 tohoto článku, je kterákoli ze smluvních stran oprávněna od této smlouvy odstoupit (odst. 2). Pokud by vklad vlastnického práva strany kupující byl i poté, co smluvní strany vykonaly postup dle odst. 1 tohoto článku, příslušným katastrálním úřadem pravomocně zamítnut nebo řízení o něm bylo pravomocně zastaveno, je každá ze smluvních stran oprávněna od této smlouvy písemně odstoupit s tím, že smluvní strany jsou povinny vrátit si vše, co si dle této smlouvy již plnily, a to do deseti pracovních dnů ode dne nabytí právní moci příslušného rozhodnutí Katastrálního úřadu pro adresa, Katastrální pracoviště adresa (odst. 3).“ Žalovaná byla zapsaná v katastru nemovitostí jako vlastnice bytové jednotky č. hodnota v LV č. hodnota pro obec a k. ú. adresa u Katastrálního úřadu pro adresa, Katastrální pracoviště adresa. jméno FO byla hospitalizována na chirurgickém oddělení nemocnice v adresa od datum. do datum, následně od datum. do datum na oddělení LDN v adresa a od datum do datum na oddělení LDN právnická osoba., kde zemřela. Řízení o pozůstalosti bylo usnesením Okresního soudu v Lounech ze dne datum, č. j. sp.zn. pravomocně zastaveno podle § 154 zákona č. 292/2013 Sb. o zvláštních řízeních soudních, nepatrný majetek zůstavitelkou zanechaný soud vydal žalované, která se postarala o pohřeb. Dopisem ze dne datum adresovaným žalované žalobce jako jediný dědic a právní nástupce jméno FO odstoupil od předmětné kupní smlouvy pro podstatné porušení smlouvy spočívající v nezaplacení poloviny sjednané kupní ceny ve výši 400 000 Kč, v dopise současně vyzval žalovanou k poskytnutí součinnosti za účelem obnovení původního stavu ve lhůtě 14 dnů od doručení tohoto dopisu. Zásilka byla předaná k poštovní přepravě dne datum.

6. Žalovaná při jednání soudu dne datum po poučení dle ustanovení § 118a o. s. ř. o nutnosti prokázat tvrzení o uhrazení kupní ceny dle uzavřené kupní smlouvy předložila k důkazu listinu nazvanou jako dovětek a navrhla výslech svědka jméno FO, který byl předání peněz přítomen.

7. Listina nazvaná jako dovětek datovaná dne datum obsahuje podpis jméno FO, podpisy svědků dovětku Jméno advokátky a tituly před jménem jméno FO. jméno FO v dovětku prohlásila, že pořizuje vážně, s rozmyslem a bez donucení pro případ své smrti dovětek, kterým nařizuje svému dědici ze zákona, aby nejpozději do třech měsíců po její smrti vydal kvitanci odkazovníku paní Jméno žalované, narozené Datum narození žalované, bytem adresa, které odkazuje tímto dovětkem pohledávku ve výši 200 000 Kč vzniklou na základě kupní smlouvy, uzavřené dne datum, jejímž předmětem je převod jednotky č. hodnota, byt v k. ú. adresa. Listina obsahuje dále, že výslovně prohlašuje před dvěma svědky současně přítomnými, že tato listina obsahuje její poslední vůli.

8. Odstoupením od kupní smlouvy ze dne datum datovaným dne datum a opatřeným označením je zástupce (advokáta) v této věci žalobce sdělil žalované, že se na žalovanou obrací jako jediný dědic a právní nástupce paní jméno FO, zemřelé datum ve věci kupní smlouvy se zřízením věcného břemene služebnosti s upozorněním, že částku ve výši 200 000 Kč dle čl. 3 odst. 2 kupní smlouvy se zřízením věcného břemene služebnosti, ani částku ve výši 200 000 Kč dle čl. 3 odst. 3 kupní smlouvy se zřízením věcného břemene služebnosti žalovaná neuhradila. Neuhrazení celkové částky 400 000 Kč, tedy poloviny sjednané kupní ceny, je nepochybně podstatným porušením předmětné kupní smlouvy se zřízením věcného břemene služebnosti ze dne datum. Zároveň sdělil, že jako jediný právní nástupce paní jméno FO tímto odstupuje od kupní smlouvy se zřízením věcného břemene služebnosti ze dne datum a žalovanou vyzval k poskytnutí součinnosti za účelem obnovení původního stavu, tedy za účelem zápisu vlastnického práva k nemovitostem ve prospěch paní jméno FO do katastru nemovitostí a výmazu věcného břemene z katastru nemovitostí. Zároveň žalovanou vyzval, aby ve stanovené lhůtě podepsala s úředně ověřeným podpisem a zaslala k rukám zástupce žalobce žalovanou podepsané souhlasné prohlášení, které tvořilo přílohu uvedeného dopisu. Pro případ, že nedojde ve stanovené lhůtě k doručení souhlasného prohlášení jeho zástupci, upozornil, že bude nucen podat žalobu na určení vlastnického práva k předmětným nemovitostem. Dle podacího lístku žalobce předal zásilku pro žalovanou k poštovní přepravě dne datum.

9. Svědeckou výpovědí jméno FO syna žalované bylo zjištěno, že bydlel s rodiči ve stejném vchodě jako zemřelá paní jméno FO, ve stejném vchodě bydlela i babička svědka. S paní jméno FO byli v kontaktu, žalovaná paní jméno FO pomáhala s různými každodenními činnostmi, navštěvovala ji, pomáhali jí s různými opravami v bytě, se spotřebiči. jméno FO se vyjadřovala, že se děti o ni nezajímají, nestarají se, nezajdou za ní, v rodině se bavili o tom, že paní jméno FO prodá byt žalované. Výše kupní ceny mu nebyla známa. Pro paní jméno FO vyřizoval koupi mikrovlnné trouby, kterou objednal na internetu, zaplatil. Někdy v září nebo v době po letních prázdninách mikrovlnnou troubu nainstaloval v bytě paní jméno FO, kde byla přítomna paní jméno FO i žalovaná a žalovaná paní jméno FO předávala obálku označenou logem právnická osoba s finančními prostředky, předání obálky viděl. Skutečnost, že v obálce byly finanční prostředky, je mu známa z toho, že paní jméno FO z obálky vyndala 1 000 Kč nebo 1 500 Kč, kterou mu předala za mikrovlnnou troubu, pak již nesledoval, kam paní jméno FO obálku s penězi ukládá. K celkové částce finančních prostředků v předávané obálce nebyl schopen se vyjádřit. Cena za byt byla žalovanou placena po částech, což mu bylo známo od žalované, podmínky úhrady kupní ceny mu známy nebyly, nebyl seznámen s listinami obsahující tyto skutečnosti, zda zůstavitelka žalované odpustila uhrazení nějaké části kupní ceny mu známo nebylo.

10. Podle ustanovení § 1479 z. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (o. z.) dědické právo vzniká smrtí zůstavitele. Kdo zemře před zůstavitelem, nebo současně s ním, nedědí.

11. Podle ustanovení § 1677 odst. 1 o. z. povolal-li zůstavitel správce pozůstalosti nebo vykonavatele závěti, spravuje pozůstalost až do potvrzení nabytí dědictví správce pozůstalosti, jinak vykonavatel závěti. Nepovolal-li zůstavitel žádného z nich, spravuje pozůstalost dědic; je-li dědiců více a neujednají-li si nic jiného, spravují pozůstalost všichni dědicové.

12. Podle ustanovení § § 2001 o. z. od smlouvy lze odstoupit, ujednají-li si to strany, nebo stanoví-li tak zákon.

13. Podle ustanovení § 2002 odst. 1 o. z. poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není.

14. Podle ustanovení § 2004 odstoupením od smlouvy se závazek zrušuje od počátku (odst. 1). Plnil-li dlužník zčásti, může věřitel od smlouvy odstoupit jen ohledně nesplněného zbytku plnění. Nemá-li však částečné plnění pro věřitele význam, může věřitel od smlouvy odstoupit ohledně celého plnění (odst. 2).

15. Podle ustanovení § 1969 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem.

16. Podle ustanovení § 1977 o. z. poruší-li strana prodlením svou smluvní povinnost podstatným způsobem, může druhá strana od smlouvy odstoupit, pokud to prodlévajícímu oznámí bez zbytečného odkladu poté, co se o prodlení dozvěděla.

17. Podle ustanovení § 1498 o. z. dovětkem může zůstavitel nařídit odkaz, stanovit odkazovníku nebo dědici podmínku, nebo doložit čas anebo uložit odkazovníku nebo dědici příkaz. Co je stanoveno o závěti, platí obdobně i o dovětku.

18. Ve věci bylo prokázáno a mezi účastníky nebylo sporné, že matka žalobce kupní smlouvou se zřízením věcného břemene služebnosti ze dne datum prodala žalované předmětnou bytovou jednotku. Na základě této smlouvy byla v katastru nemovitostí žalovaná zapsána jako její vlastník v LV č. hodnota pro obec a k. ú. adresa u Katastrálního úřadu pro adresa, Katastrální pracoviště adresa. Bytová jednotka nebyla projednána v dědickém řízení, když ke dni úmrtí jméno FO dne datum nebyla nemovitost v jejím vlastnictví, ale ve vlastnictví žalované. Dědicem je ten, komu náleží dědické právo. Smrtí zůstavitele vzniká dědici dědické právo, k tomuto okamžiku přechází majetek a dluhy ze zůstavitele na dědice. Dědické právo dědic nabude přímo ze zákona, i když se o úmrtí zůstavitele nedozvěděl. V řízení o pozůstalosti zůstavitele se potvrzuje nabytí dědictví tomu, kdo dědictví neodmítl a má podle průběhu řízení o dědictví nejlepší dědické právo (§ 1690 odst. 1). Bez potvrzení nabytím dědictví pozůstalostním soudem nelze přechod majetku a dluhů ze zůstavitele na dědice realizovat. Do doby, než je pravomocně rozhodnuto o potvrzení nabytí dědictví je možno osobu ucházející se o dědictví považovat jen za domnělého dědice, který ještě není nositelem práv a povinností spadajících do dědictví, ale který se jím stane se zpětnou účinností k době zůstavitelovy smrti až na základě výsledku řízení o dědictví (rozhodnutí NS sp. zn. 30 Cdo 2174/2001). Dědic má naléhavý právní zájem na určení vlastnického práva zůstavitele ke dni jeho úmrtí.

19. Pozůstalostní řízení po jméno FO neskončilo potvrzením dědického práva žalobci, když řízení o pozůstalosti bylo ve smyslu ustanovení § 154 z. ř. s. (zůstavitelka zanechala majetek nepatrné hodnoty) pravomocně zastaveno, nepatrný majetek byl vydán žalované, která se postarala o pohřeb. Žalobci, který nebyl účastníkem jako dědic v době vydání rozhodnutí o pozůstalosti, nebrání právní moc rozhodnutí o pozůstalosti v tom, aby se svého práva k pozůstalosti domáhal žalobou (§ 189 odst. 2 z. ř. s.). Dle ustanovení § 192 z. ř. s. soud dodatečně projedná dědictví, objeví-li se po právní moci rozhodnutí, jímž bylo řízení o pozůstalosti zastaveno, majetek, který tvoří aktivum pozůstalosti, popřípadě též pasivum pozůstalosti. Žalovaná důvody pro odstoupení od předmětné kupní smlouvy rozporuje a žalobce podal určovací žalobu. Soud vycházeje ze stanoviska odvolacího soud, je pro určovací žalobu na určení rozhodující, zda by případně úspěšná určovací žaloba mohla naplnit požadavky vyplývající z ustanovení § 80 o. s. ř. (určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem).

20. Předmětem určení je zásadně stávající právní poměr nebo právo. Má-li požadované určení význam pro stávající poměry mezi účastníky, je přípustné domáhat se určení práva, které zde bylo v minulosti, což je i žaloba na určení, že zůstavitel byl ke dni svého úmrtí vlastníkem věci. V této souvislosti soud poukazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 20 Cdo 1897/98 (R 61/01), dle kterého spor o tom, zda součástí dědictví po zůstaviteli je určitý majetek, se v občanském soudním řízení typově řeší žalobou dědiců na určení, že zůstavitel byl v den svého úmrtí vlastníkem takového majetku, soud rozhodnutím deklaruje stav, který zde byl v okamžiku zůstavitelovy smrti.

21. Naléhavý právní zájem žalobce na požadovaném určení ve smyslu § 80 o. s. ř. je již dán zákonnou úpravou umožňující žalobci v případě, že bylo původní pozůstalostní řízení zastaveno pro nedostatek nebo nepatrnost majetku a později vyjde najevo majetek zůstavitele, aby soud tento majetek projednal a rozhodl o jeho přechodu na dědice (§ 192 z. ř. s.). V případě vyhovění žalobě v projednávané věci příslušné soudní rozhodnutí slouží jako podklad pro zápis změny do katastru nemovitostí. Soud tak shledal na straně žalobce naléhavý právní zájem na požadovaném určení.

22. Důvodem odstoupení žalobce od kupní smlouvy se zřízením věcného břemene služebnosti ze dne datum bylo neuhrazení částky ve výši 200 000 Kč dle čl. III. odst. 2, ani částky ve výši 200 000 Kč dle čl. III. odst. 3 kupní smlouvy se zřízením věcného břemene služebnosti. Do doby, než skončí řízení o pozůstalosti, je třeba po úmrtí zůstavitele se postarat o jím zanechaný majetek. Pro období od smrti zůstavitele do pravomocného rozhodnutí o potvrzení nabytí dědictví jsou upravena pravidla pro správu pozůstalosti umožňující zachování majetku v pozůstalosti pro dědice a pro případné věřitele (§ 1677 odst. 1 o. z.), k tomu, aby se dědic ujal správy pozůstalosti, nepotřebuje usnesení soudu. V uvedeném období za vlastníky majetku patřícího do pozůstalosti jsou považováni dědici a z právních jednání týkajících se věcí spadajících do pozůstalosti jsou oprávněni a povinni vůči jiným osobám společně a nerozdílně. Pokud jde o právo na zaplacení kupní ceny, toto není vázáno výlučně na osobu zůstavitele a odstoupení od kupní smlouvy v zájmu zachování majetku pozůstalosti před pravomocným ukončením pozůstalostního řízení spadá pod správu pozůstalosti, k níž je dědic oprávněn podle § 1677 odst. 1 o. z. Žalovaná v řízení namítala, že odstoupit od smlouvy pro její podstatné porušení mohli učinit pouze účastníci takové kupní smlouvy, tedy zůstavitelka nebo žalovaná nikoliv žalobce. Soud odkazuje na právní úpravu, dle které smrtí dlužníka povinnost nezanikne, ledaže jejím obsahem bylo plnění, které mělo být provedeno osobně dlužníkem (§ 2009 odst. 1 o. z.). Jak bylo uvedeno shora do potvrzení nabytí pozůstalosti spravuje pozůstalost dědic (není-li povolán správce pozůstalosti i vykonavatel závěti), tedy ještě před potvrzením nabytí pozůstalosti je zde dědic a tento je oprávněn spravovat pozůstalost. Právní jednání spočívající v odstoupení od smlouvy, v případě podstatného porušení smlouvy je takovou správou.

23. Na základě provedených důkazů byla posuzováno, zda došlo k platnému odstoupení od smlouvy, které pak má za následek zrušení závazku od počátku a s tím spojený zánik práv a povinností stran. Pokud odstoupením zanikl právní titul, na jehož základě nabyvatel nabyl vlastnické právo, bez dalšího se obnovuje předchozí stav a převodce se opět stává vlastníkem, přičemž následný zápis do veřejného seznamu má deklaratorní účinky.

24. Žalovaná namítala, že kupní cena byla zcela uhrazena, že v době odstoupení od smlouvy nedlužila žádnou část kupní ceny, kupní cenu řádně uhradila. Bylo na žalované, aby prokázala, že uhradila celou kupní cenu. K prokázání těchto svých tvrzení navrhla výslech svědka jméno FO syna žalované. Soud měl pak za prokázané, že ve stejném vchodě domu čp. adresa bydlela zůstavitelka, svědek se svou matkou (žalovanou) i jeho babička, znali se a navštěvovali. Žalovaná byla v kontaktu s paní jméno FO, pomáhala jí s různými každodenními činnostmi. K otázce výše finančních prostředků, které měly být předány žalovanou zůstavitelce v obálce, se svědek konkrétně nevyjádřil, nesdělil a nepotvrdil, kdy, kolik mělo být uhrazeno, jaká část kupní ceny dle předmětné kupní smlouvy měla být tvrzeným způsobem uhrazena.

25. Pokud se jedná o předložený dovětek s obsahem, že se žalované odkazuje pohledávka na částku 200 000 Kč vzniklá na základě kupní smlouvy uzavřené dne datum, soud poukazuje na obsah smlouvy, dle této v den podpisu kupní smlouvy nebyla uhrazena část kupní ceny ve výši 400 000 Kč, když žalovaná jako kupující měla povinnost ji uhradit ve dvou platbách po 200 000 Kč nejpozději do 10 kalendářních dnů od podpisu této smlouvy (čl. III. odst. 2) další část kupní ceny ve výši 200 000 Kč do datum (čl. III. odst. 3 kupní smlouvy). Dovětek může existovat vedle závěti, může být také samostatný. Zůstavitel dovětkem pouze zaváže své zákonné dědice, aby splnili odkazy, případně jim stanoví jiné povinnosti, jež mohou být podle zákona uvedeny v dovětku. Ve věci předložený dovětek byl datován stejným dnem jako kupní smlouva dnem datum. V den uzavření kupní smlouvy nebyla hrazena kupní cena v části v celkové výši 400 000 Kč, když ve smlouvě je uvedeno, že část kupní ceny ve výši 40 000Kč byla uhrazena před podpisem smlouvy. Dovětek neobsahuje konkrétní údaj, které pohledávky ve výši 200 000 Kč se týká. Z dovětku tak není jednoznačné, zda se jedná o závazek žalované na zaplacení částky ve výši 200 000 Kč dle čl. III. odst. 2 či o částku 200 000 Kč dle čl. III. odst. 3 kupní smlouvy. O právní jednání nejde, nelze-li pro neurčitost nebo nesrozumitelnost zjistit jeho obsah ani výkladem (§ 553 odst. 1 o. z.). Určité je to, co je nepochybné, jisté, jednoznačné. Ve věci nelze pak jednoznačně učinit závěr, že je dovětek určitý, srozumitelný, když není z něj zřejmé, zda a k jaké části kupní ceny se vztahuje. Z obsahu smlouvy vyplývá, že v den podpisu kupní smlouvy nebyla uhrazena ani jedna z uvedených částek. Při úvaze, že by se dovětek týkal části, o níž bylo žalovanou tvrzeno, že ji následně zaplatila v hotovosti (uvažováno čl. III. odst. 2), pak by přes takový dovětek nebyla uhrazena část kupní ceny dle čl. III. odst.

3. V situaci, kdy je žalovanou tvrzeno, že část kupní ceny měla být hrazena v hotovosti, nelze vyloučit s přihlédnutím k neurčitosti dovětku, že pokud by v hotovosti byla hrazena, že by šlo právě o část, jež měla být odkazována dovětkem. V případě podpisu dovětku v den uzavření kupní smlouvy, lze mít za to, že v době uzavření smlouvy žalované bylo od okamžiku uzavření kupní smlouvy známo, že by nemusela uhradit část kupní ceny odpovídající výši 200 000 Kč i v případě, že svůj závazek uhradit kupní cenu dle ujednání ve smlouvě nesplní. V případě, že by zůstavitelka nechtěla po žalované uhrazení některé části (ve výši 200 000 Kč) kupní ceny, pak mohla být sjednaná kupní cena nižší tedy ve výši 600 000 Kč nikoli ve výši 800 000 Kč, když předložený dovětek je datován stejným dnem jako uzavřená kupní smlouva.

26. Ve věci bylo prokázáno, že paní jméno FO zemřela dne datum. Žalobce, syn zůstavitelky, následně po smrti zůstavitelky zjistil, že předmětná nemovitost byla převedena na žalovanou, dozvěděl se o existenci kupní smlouvy. Žalobce požádal o právní pomoc advokáta tituly před jménem jméno právního zástupce, tituly za jménem., kterého zmocnil k jeho zastupování dle plné moci ze dne datum, zaslal žalované pod hlavičkou advokáta doporučeně dopis ze dne datum ve věci odstoupené od kupní smlouvy ze dne datum předaný k poštovní přepravě dne datum, ve kterém uvedl, že část ve výši 200 000 Kč kupní ceny dle čl. 3 odst. 2 předmětné smlouvy, kterou se zavázala zaplatit do 10 dnů od podpisu smlouvy (dne datum), ani část ve výši 200 000 Kč kupní ceny dle čl. 3 odst. 3 předmětné smlouvy, kterou se zavázala zaplatit do datum, žalovaná neuhradila, že neuhrazení celkové částky 400 000 Kč, tedy poloviny sjednané kupní ceny, je podstatným porušením předmětné kupní smlouvy se zřízením věcného břemene služebnosti ze dne datum, oznámil, že jako jediný právní nástupce paní jméno FO tímto odstupuje od kupní smlouvy se zřízením věcného břemene služebnosti ze dne datum a žalovanou vyzval k poskytnutí součinnosti za účelem obnovení původního stavu, tedy zápisu vlastnického práva k nemovitostem ve prospěch paní jméno FO do katastru nemovitostí a výmazu věcného břemene z katastru nemovitostí.

27. Odstoupit od smlouvy lze výhradně vždy jen v případech stanovených zákonem anebo zakotvených ve smlouvě, právo od smlouvy odstoupit vzniká výlučně na základě zákona či smlouvy a stranám je tak ponecháno na vůli sjednat si vlastní důvody odstoupení. jméno FO sjednala s žalovanou v předmětné smlouvě možnost odstoupení od smlouvy v případě nastalých skutečností konkretizovaných v čl. VII odst. 1., 2. a 3. Stranami smlouvy oprávnění odstoupit od smlouvy pro případ nezaplacení kupní ceny nebylo sjednáno.

28. V ustanovení § 2002 o. z. je obsažena obecná úprava umožňující odstoupit od smlouvy pro případ jejího porušení podstatným způsobem. Na porušení smlouvy prodlením dopadá ustanovení § 1977 o. z.

29. Odstoupení od smlouvy je jednostranným právním jednáním. V odstoupení ze dne datum žalobce dostatečně určitě, srozumitelně projevil svoji vůli od kupní smlouvy se zřízením věcného břemene služebnosti ze dne datum odstoupit, upozornil, že žalovaná neuhradila řádně a včas kupní cenu tak, jak bylo stranami ve smlouvě ujednáno. Nejvyšší soud se k otázce odstoupení od smlouvy pro porušení smluvní povinnosti prodlením a pro porušení smlouvy podstatným způsobem vyjádřil (rozhodnutí sp. zn. 33 Cdo 456/2021), že poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit (§ 2002 o. z.), poruší-li strana prodlením svou smluvní povinnost podstatným způsobem, může druhá strana od smlouvy odstoupit, pokud to prodlévajícímu oznámí bez zbytečného odkladu poté, co se o prodlení dozvěděla (§ 1977 o. z.).

30. Žalovanou je tvrzeno, že matka žalobce i s ohledem na její zdravotní se obávala, že by finanční prostředky, tj. třetí část kupní ceny ve výši 200 000 Kč, přišly v rámci dědického řízení do rukou žalobce, proto uzavřela zmíněný dovětek. Soud poukazuje na obsah ujednání stran ve smlouvě, v níž byla stranami sjednaná kuní cen ve výši 800 000 Kč. Pokud prodávající zamýšlela, aby žalovanému se nedostaly v řízení o pozůstalosti finanční prostředky tedy třetí část ve výši 200 000 Kč kupní ceny, bylo na smluvních stranách, jakou výši kupní ceny si sjednají. Kupní cena byla sjednaná ve výši 800 000 Kč a předložený dovětek byl datován stejně jako uzavřená kupní smlouva, tedy dříve, než mělo ze strany žalované dojít k placení kupní ceny (čl. III odst. 2. a 3.). S ohledem na obsah dovětku žalovaná při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že prodávající by požadovala minimálně kupní cenu ve výši 600 000 Kč a prodávající nepředpokládala, že by ze strany žalované mohlo dojít k porušení smlouvy. V projednávané věci je nepochybné, že paní jméno FO jako prodávající splnila svou povinnost z kupní smlouvy k převodu vlastnického práva na žalovanou, žalovaná neprokázala zaplacení kupní ceny a byl dán důvod pro odstoupení žalobce od kupní smlouvy. Ve věci bylo prokázáno, že žalovaná k okamžiku odstoupení ani později sjednanou kupní cenu řádně a včas nezaplatila.

31. Nejvyšší soud se ve svých rozhodnutích zabýval výkladem pojmu bez zbytečného odkladu, dospěl k závěru, že lhůta přímo neurčuje, v jakém konkrétním časovém okamžiku je třeba povinnost plnit či jinak konat a jde tak o neurčitou lhůtu. Ústavní soud vysvětlil, že „vágní“ pojem „bez zbytečného odkladu“ je třeba vykládat vždy s ohledem na okolnosti konkrétního případu (nález sp. zn. IV. ÚS 314/05). Lhůtu bez zbytečného odkladu nelze chápat jen jako lhůtu k provedení úkonu odstoupení, k odeslání a doručení příslušného oznámení, ale jako lhůtu nezbytnou k promyšlení a provedení věcného rozhodnutí, zda k odstoupení přistoupit, či nikoliv. V projednávané věci při posouzení této lhůty soud vzal v úvahu, že žalobce nebyl účastníkem předmětné kupní smlouvy, tuto neměl k dispozici. Po úmrtí své matky (datum) a zjištění převodu bytové jednotky na žalovanou, obstaral předmětnou kupní smlouvu, z níž zjistil konkrétní obsah ujednání stran, porušení závazku, zajistit služby advokáta (plná moc ze dne datum), zastoupení pro komunikaci s žalovanou, pro případné soudní řízení, při zvážení vánočních svátků, lze mít za to, že odstoupení žalobce ze dne datum předané k poštovní přepravě dne datum učiněné dříve, než bylo řízení o pozůstalosti skončeno bylo ve této lhůtě učiněno.

32. S ohledem na shora uvedené soud uzavírá, že ze strany žalované byla předmětná smlouva byla porušena podstatným způsobem, odstoupení žalované oznámil, žalobce od smlouvy platně odstoupil, což má za následek zrušení závazku od počátku. Účinky odstoupení vyplývají z ustanovení § 2004 a § 2005 o. z., v rozsahu jeho účinků zanikají práva a povinnosti stran.

33. Z důvodu hospodárnosti při zvážení závěru soudu nebyly provedeny žalobcem navržené důkazy, které shledal nadbytečnými, a to důkazní návrh ke zpochybnění věrohodnosti a platnosti dovětku, vyžádat zdravotnickou dokumentaci od registrujícího lékaře zůstavitelky, zdravotnickou, smluvní a veškerou další dokumentaci k její hospitalizaci v právnická osoba, k její hospitalizaci v LDN v adresa, přehled úhrad zdravotní péče provedených Všeobecnou zdravotní pojišťovnou, případně znalecký posudek znalce z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, který by posoudil na základě takové zdravotnické dokumentace schopnost paní jméno FO posoudit následky právního jednán. Ze stejných důvodů nebyl shledán důvodným důkazní návrh žalované k důvodům a pravosti podpisu dovětku na výslech tituly před jménem jméno FO, která dovětek podepsala jako svědkyně dovětku.

34. Výrok o nákladech řízení je odrazem úspěšnosti žalobce ve věci dle ustanovení§ 142 odst. 1 o. s. ř. Soud přiznal žalobci náhradu nákladů řízení dle vyhl. č. 177/1996 Sb. odměnu za zastupování advokátem. Žalobce byl zastoupen na základě plné moci ze dne 27. 12. 2022 advokátem, který je plátcem DPH a dále po změně zastoupení dle plné moci ze dne 1. 7. 2025 advokátem neplátcem DPH. Odměna za stoupení advokátem byla přiznaná za účelně vynaložené náklady, a to za úkony před soudem prvního stupně za sedm úkonů po 11 500 Kč z tarifní hodnoty 800 000 Kč - kupní cena nemovitosti (převzetí zastoupení, podání žaloby, podání ze dne 24. 1. 2024, 17. 4. 2024, účast u jednání soudu dne v roce 2024 dne datum. a dne datum), dva úkony ve výši ½ úkonu po 5 750 Kč (účast při vyhlášení rozsudku dne datum, návrh na vydání předběžného opatření ze dne datum), jeden úkon ve výši 11 500 Kč za odvolání, za 9 režijních paušálů po 300 Kč a za 1 režijní paušál ve výši 450 Kč (účast u jednání soudu datum nynějšího zástupce). Žalobci dále byla přiznaná náhrada cestovného v případě předchozího advokáta k jednáním soudu osobním automobilem v roce 2024 dne datum. (adresa a zpět, celkem hodnota km, průměrná spotřeba 3 l/100 km, PHM: cena za 1l natural 95 dle vyhlášky č. 398/2023Sb. 38,20 Kč, základní náhrada 5,60Kč) v celkové výši 2 671,422Kč. Náhrada cestovného v případě současného advokáta k jednání soudu osobním automobilem dne datum (adresa a zpět, 190 km, průměrná spotřeba 5,5l/100 km, PHM: cena za 1 l benzinu 38,20Kč, základní náhrada 5,80 Kč) ve výši 1 476,11 Kč. Náhrada za promeškaný čas cestou k jednání soudu a zpět ve výši 100 Kč za každou promeškanou půlhodinu byla žalobci přiznaná za 13 půlhodin (1 300 Kč) v případě předchozího advokáta. Náhrada za promeškaný čas cestou k jednání soudu a zpět (datum) za každou promeškanou půlhodinu ve výši 150 Kč byla žalobci přiznaná za 5 půlhodin v případě současného advokáta ve výši 750 Kč. Žalobci nebyla přiznaná náhrada za podání ze dne 26. 5. 2023, kterým byly předloženy listiny k důkazům. Žalovaná je povinna zaplatit náklady řízení v celkové výši 146 983,53 Kč včetně 21 % DPH týkající se předchozího advokáta, který byl plátcem DPH, a to k 9 úkonům, k 9 režijním paušálům, k náhradě cestovného, k náhrada za promeškaný čas v celkové výši 23 136,01 Kč k rukám zástupce žalobce dle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř.

35. Soud lhůtu k plnění určil dle ustanovení § 160 o. s. ř. do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, když v řízení nevyšly najevo žádné skutečnosti odůvodňující jinou lhůtu k plnění. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Lounech. Nebudou-li povinnosti stanovené tímto rozhodnutím plněny řádně a včas, může oprávněná osoba po právní moci rozhodnutí podat návrh na soudní výkon rozhodnutí, exekuci.