7 C 61/2018

Plný text

Okresní soud v Lounech rozhodl samosoudkyní JUDr. Alenou Šmicovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce doručovací adresa adresa žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení sídlem adresa o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví

I. Podílové spoluvlastnictví účastníků k nemovitostem: -) stavební parcele číslo o výměře výměra – zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je stavba: adresa, bydlení, stavba stojí na pozemku parcelní číslo st. číslo, zahradě parcela číslo o výměře výměra vše zapsané na list vlastnictví pro obec a katastrální uzemí úřadu pro anonymizováno kraj, stát. instituce. -) stavební parcele číslo o výměře výměra – zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je stavba: adresa žalobce, bydlení, stavba stojí na pozemku parcelní číslo st. anonymizováno, zahradě parcela číslo o výměře výměra, zahradě parcela číslo o výměře výměra vše zapsané na list vlastnictví pro obec a katastrální uzemí úřadu pro anonymizováno kraj, stát. instituce, se zrušuje.

II. Do vlastnictví žalobce celé jméno žalobce rodné číslo se přikazují nemovitosti: stavební parcela číslo o výměře výměra – zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je stavba: adresa, bydlení, stavba stojí na pozemku parcelní číslo st. číslo, zahrada parcela číslo o výměře výměra, to vše zapsané na list vlastnictví pro obec a katastrální uzemí úřadu pro anonymizováno kraj, stát. instituce.

III. Do vlastnictví žalovaného celé jméno žalovaného rodné číslo se přikazují nemovitosti: stavební parcela číslo o výměře výměra – zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je stavba: adresa žalobce, bydlení, stavba stojí na pozemku parcelní číslo st. anonymizováno, zahrada parcela číslo o výměře výměra, zahrada parcela číslo o výměře výměra vše zapsané na list vlastnictví pro obec a katastrální uzemí úřadu pro anonymizováno kraj, stát. instituce.

IV. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému částku 1 425 000 Kč do dvou měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 2 400 000 Kč do dvou měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

VI. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

VII. Žalobce a žalovaný jsou povinni zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Lounech na náhradu nákladů řízení každý částku ve výši 15 157 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce žalobou podanou dne 16. 4. 2018 a jejím doplněním ze dne 7. 12. 2018 podanou proti žalované sestře žalobce (jméno příjmení příjmení), navrhl zrušení podílového spoluvlastnictví k nemovitostem, a to k stp číslo o výměře výměra, jejíž součástí je adresa obec, objekt k bydlení, stavba stojí na pozemku stp číslo, čparc. anonymizováno -zahrada a čparc. anonymizováno -zahrada, to vše zaps. na list vlastnictví pro obec a k. ú. obec u stát. instituce, stát. instituce, k stp číslo o výměře výměra, jejíž součástí je adresa v obec, objekt k bydlení, stavba stojí na pozemku stp číslo, k čparc. číslo o výměře výměra, to vše zaps. na list vlastnictví pro obec a k. ú. obec u stát. instituce, stát. instituce. Navrhl, aby žalobci byly do výlučného vlastnictví žalobce přikázány nemovitosti stp číslo o výměře výměra, jejíž součástí je adresa v obec, objekt k bydlení, stavba stojí na pozemku stp číslo, čparc. číslo o výměře výměra zapsané na list vlastnictví pro obec a k. ú. obec u stát. instituce, stát. instituce a do výlučného vlastnictví původně žalované (jméno příjmení příjmení nemovitosti stp číslo o výměře výměra, jejíž součástí je adresa obec, objekt k bydlení, stavba stojí na pozemku stp číslo, čparc. anonymizováno - zahrada, čparc. anonymizováno – zahrada zapsané na list vlastnictví pro obec a k. ú. obec u stát. instituce, stát. instituce, aby byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci vypořádací podíl. Předmětné nemovitosti zdědili na základě usnesení název soudu ze dne datum rozhodnutí číslo jednací, ve znění opravného usnesení ze dne datum rozhodnutí č. j. 35 spisová značka. Odkázal na usnesení o dědictví, v němž hodnota nemovitostí v obec byla uvedena ve výši 1 400 000Kč a hodnota jedné poloviny jedné ideální poloviny nemovitostí v obec částkou 725 000Kč. Pokud by žalobce byl určen vlastníkem nemovitostí v obec, měl by žalované zaplatit 362 500Kč, žalovaná naopak žalobci částku 700 000Kč za nemovitosti v obec. Na vyrovnání žalobce požadoval zaplacení 337 500Kč tj. rozdílu uvedených částek. Žalobce užívá se svou rodinou dům adresa v obec, žalovaná užívala nemovitosti v obec. Žalobce učinil návrhy na vypořádání spoluvlastnictví, vztahy mezi účastníky se však zhoršovaly, z jejího jednání bylo zřejmé, že se na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví nedohodnou.

2. Žalovaná ve vyjádření ze dne 23. 8. 2018 potvrdila, že účastníci jsou spoluvlastníky uvedených nemovitostí, vyslovila souhlas se zrušením spoluvlastnictví k předmětným nemovitostem a přikázáním nemovitostí v obec do výlučného vlastnictví žalobce a nemovitostí v obec včetně sousedních pozemků do jejího výlučného vlastnictví. Nesouhlasila s navrhovanou částkou na vypořádání ve výši 337 500 Kč, kterou by měla uhradit žalobci. Poukázala na to, že se žalobce nepodílí na správě nemovitosti v obec, tato je v zanedbaném stavu. Žalovanému navrhla kompenzaci hodnoty vypořádacích podílů na nemovitostech účastníků formou předání movitých věcí nacházejících se v nemovitosti v obec. S tímto návrhem žalobce nesouhlasil. Tento způsob řešení navrhla rovněž z toho důvodu, že neměla volné finanční prostředky, které by na vypořádací podíl žalobce mohla použít.

3. Žalovaná své vlastnické právo ke spoluvlastnickému podílu na předmětných nemovitých věcech převedla darovací smlouvou uzavřenou dne 16. 8. 2021 zapsanou do katastru nemovitostí s právními účinky ke dni 18. 8. 2021 na syna celé jméno žalovaného, narozeného datum. Usnesením ze dne 12. října 2021 č. j. 7 C 61/2018-353 soud připouští, aby na místo původní žalované příjmení jméno jméno příjmení, narozené dne datum vstoupil nový účastník, a to celé jméno žalovaného, narozený dne datum, bytem adresa žalovaného.

4. Z výpisu z katastru nemovitostí list vlastnictví bylo zjištěno, že žalobce a původně žalovaná (jméno příjmení příjmení) jsou zapsáni u Katastrálního úřadu pro anonymizováno Kraj, stát. instituce jako spoluvlastníci rovným dílem parc. st. anonymizováno o výměře výměra zastavěna plocha a nádvoří, jejíž součástí je stavba adresa žalobce – bydlení, parc. číslo o výměře výměra zahrada, parc. číslo o výměře výměra zahrada, zapsané pro obec a k. ú. obec. Z výpisu z katastru nemovitostí list vlastnictví bylo zjištěno, že žalobce v rozsahu ¾ vzhledem k celku a původně žalovaná (jméno příjmení příjmení) v rozsahu ¼ vzhledem k celku jsou zapsáni u Katastrálního úřadu pro anonymizováno Kraj, stát. instituce jako spoluvlastníci parc. st. číslo o výměře výměra zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je stavba adresa – bydlení, parc. číslo o výměře výměra zahrada zapsané pro obec a k. ú. obec. Z výpisu z katastru nemovitostí list vlastnictví ze dne 8. 9. 2021 a ze dne 17. 1. 2022 bylo zjištěno, že žalobce a žalovaný celé jméno žalovaného jsou zapsáni u Katastrálního úřadu pro anonymizováno Kraj, stát. instituce jako spoluvlastníci rovným dílem parc. st. anonymizováno o výměře výměra zastavěna plocha a nádvoří, jejíž součástí je stavba adresa žalobce – bydlení, parc. číslo o výměře výměra zahrada, parc. číslo o výměře výměra zahrada, zapsané pro obec a k. ú. obec. Z výpisu z katastru nemovitostí list vlastnictví ze dne 8. 9. 2021 a ze dne 17. 1. 2022 bylo zjištěno, že žalobce v rozsahu ¾ vzhledem k celku a žalovaný celé jméno žalovaného v rozsahu ¼ vzhledem k celku jsou zapsáni u Katastrálního úřadu pro anonymizováno Kraj, stát. instituce jako spoluvlastníci parc. st. číslo o výměře výměra zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je stavba adresa – bydlení, parc. číslo o výměře výměra zahrada zapsané pro obec a k. ú. obec.

5. Ze znaleckého posudku č. 2019 znalce celé jméno znalce ze dne 29. 3. 2019 týkající se nemovitostí v k. ú. obec na list vlastnictví se podává, že znalcem byla stanovena obvyklá cena těchto nemovitostí ve výši 1 400 000 Kč, ocenění bylo provedeno k datu místního šetření. Ze znaleckého posudku č. 2019 znalce celé jméno znalce ze dne 29. 3. 2019 týkající se nemovitostí v k. ú. obec zapsaných v list vlastnictví se podává, že znalcem byla stanovena obvyklá cena těchto nemovitostí 1 730 000 Kč. V návaznosti na výhrady účastníků ke znaleckému posudku znalec celé jméno znalce při soudním jednání dne 5. 9. 2019 potvrdil závěry svého znaleckého posudku s tím, že výhrady účastníků nemají vliv na jím provedené ocenění 6. Při jednání soudu dne 25. 7. 2019 žalovaná nesouhlasila s navrhovaným smírem ze strany žalobce, dle kterého na vyrovnání v případě zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví žalobce navrhoval částku 300 000 Kč, kterou by se žalovaná zavázala zaplatit. S tímto návrhem žalovaná nesouhlasila, poukazovala na ohodnocení nemovitosti v obec, které zadala a dle kterého tyto byly oceněny na částku 1 650 000 Kč. Navrhovanou částku na vyrovnání považovala za vysokou, zejména pak za situace, kdy ceny nemovitostí se zvýšily, v porovnání toto zvýšení u nemovitostí v obec nedosahovalo takové míry jako v obec.

7. Mezi účastníky probíhala mimosoudní jednání za účelem dosažení dohody mezi účastníky, k dohodě však nedošlo. Oceněním vyhotoveným anonymizováno jméno příjmení ke dni 23. 9. 2019 na základě žádosti žalované byla vyčíslena tržní cena nemovitosti v obec na částku 2 100 000 Kč. Za této situace žalovaná navrhovala na vypořádání uhradit žalobci částku ve výši 175 000 Kč, žalobce setrval na svém stanovisku ve výši vypořádacího podílu ve výši 300 000 Kč. Žalovaná namítala, že hodnota vyčíslená anonymizováno příjmení se zásadně liší od hodnoty nemovitostí určené znalcem, který v posudku určil obvyklou cenu nemovitostí v obec ve výši 1 730 000 Kč, tedy o 370 000 Kč nižší. Za této situace navrhovala po zrušení podílového spoluvlastnictví přikázání nemovitosti v obec žalobci a žalované pak nemovitosti v obec s tím, že v rámci smírného řešení by na vypořádací podíl žalobci uhradila částku 175 000 Kč.

8. K dohodě mezi účastníky a smírnému řešení věci nedošlo ani v rámci řízení u mediátora, kde byla řešena otázka způsobu vypořádání veškerého spoluvlastnictví účastníků, jak nemovitých, tak i movitých věcí. Na základě předběžné dohody při mediaci žalovaná žalobci měla uhradit částku 300 000 Kč, tuto dohodu podmiňovala dohodou o vypořádání spoluvlastnictví movitých věcí, jejichž prohlídka byla uskutečněna 24. 6. 2020. Žalobce dospěl k závěru s ohledem na průběh jednání při této prohlídce, že nelze docílit dohody s žalovanou.

9. Z tržního ocenění nemovitosti ze dne 23. 10. 2019 zpracovaného anonymizováno jméno příjmení dle objednávky žalované bylo zjištěno, že hodnota nemovitostí zapsaných na list vlastnictví v obci a k. ú. obec byla vyčíslena na částku 2 100 000 Kč.

10. Znaleckým posudkem číslo znalce celé jméno znalce ze dne 17. 1. 2022 byla stanovena obvyklá cena nemovitostí v obec zapsaných v list vlastnictví částkou 2 700 000 Kč. Obvyklá cena nemovitostí v obec byla znalcem stanovena ve znaleckém posudku číslo ze dne 17. 1. 2022 na částku 3 000 000 Kč. Znalec vycházel z toho, že v posledních dvou letech došlo ke značnému nárůstu cen nemovitostí, v době zpracování ocenění byla poptávka po obdobných rodinných domech v obec výrazně vyšší než nabídka. Vzhledem k charakteru oceňované bývalé fary adresa v obec, kdy se jedná o památkově chráněný areál s objemově velkými morálně zastaralými stavbami, které budou vyžadovat vysoké náklady na opravu a modernizaci do dnes požadovaných standardů a vyšší náklady na vlastní provoz, je předpoklad horší obchodovatelnosti s delším časovým horizontem prodeje.

11. Znalec celé jméno znalce při soudním jednání dne 2. 5. 2022 se vyjádřil k námitkám žalovaného vztahující se k posudku číslo zdůvodnil postup, při kterém vycházel u oceňovaných nemovitostí a nemovitostí porovnávaných z užitné nikoli obytné plochy. K použití výsledných koeficientů znalec odůvodnil své postupy při posuzování oceňované nemovitosti a porovnávaných nemovitostí s přihlédnutím ke svažitosti terénu, tvaru pozemků, nižšího standardu vybavení, lokalitě, výměře pozemků, u oceňované nemovitosti zohlednil, že jde o řadovou vnitřní nemovitost. Vyjádřil se k námitkám žalovaného, zdůvodnil svůj postup při použití na porovnání tří pozemků ve obec, když prodávané pozemky ve srovnatelné lokalitě nenalezl, pouze v anonymizováno, kde pozemky prodávala obec, ale nikoli za obvyklou cenu. Oceňovaná nemovitost v obec je původní fara, která má obestavěný prostor asi 2 500 m3, fara v obec má 2 400 m3, fara v obec a číslo 500 m3 a dům v obec je bývalá zemědělská usedlost s obestavěným prostorem 2 350 m3, vycházel z toho, že tyto objekty jsou porovnatelné z důvodu velikosti, pozemky zohledňoval, pokud jde o velikost, výměru oceňované nemovitosti posoudil jako horší, jedná se o menší pozemek. Pokud žalovaný považoval za nesrovnatelné obec, k tomu znalec uvedl, že obecně fary bývaly rovněž zemědělskými usedlostmi, proto má bývalou zemědělskou usedlost v obci obec za srovnatelnou. Vzhledem k tomu, že v současné době ceny nemovitostí stále pozvolna stoupají, doplnil své znalecké posouzení tak, že by použil vyšší koeficient. S ohledem na tuto skutečnost znalec při svém výslechu pak určil obvyklé ceny oceňovaných nemovitostí v obec na částku 2 850 000 Kč a nemovitostí v obec na částku 3 200 000 Kč, znalcem uvedené obvyklé ceny rovněž jako znalec stvrdil.

12. Původně žalovaná předložila k důkazu znalecký posudek o ceně obvyklé číslo 2015 ze dne 26. 10. 2015 zpracovaný znalcem příjmení jméno příjmení pro účely dědického řízení a znalecký posudek číslo 2015 ze dne 26. 10. 2015 zpracovaný znalcem příjmení jméno příjmení pro účely dědického řízení, znalecký posudek číslo ze dne 26. 6. 2016 vypracovaný anonymizováno jméno příjmení, týkající se movitých věcí pro dědické řízení. K závěrům ohledně stanovení cen v těchto znaleckých posudcích soud nepřihlédl, neboť byly vyhotoveny v roce 2015, a to pro účely dědického řízení a nemohou být podkladem pro zjišťování obvyklé ceny nemovitostí, když základem pro stanovení přiměřené náhrady při vypořádání spoluvlastnictví k nemovitostem, je jejich cena obvyklá v daném místě v době rozhodování.

13. Podle ustanovení § 1140 z. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat (odst. 1). Každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků (odst. 2). Podle ustanovení § číslo nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků. Podle ustanovení § 1144 je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota (odst. 1). Rozdělení věci však nebrání nemožnost rozdělit věc na díly odpovídající přesně podílům spoluvlastníků, vyrovná-li se rozdíl v penězích (odst. 2). Podle ustanovení § číslo není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.

14. Na základě provedených důkazů měl soud za prokázané a mezi účastníky nebylo sporné, že nemovitosti zapsané v list vlastnictví pro obec a k. ú. obec jsou ve spoluvlastnictví účastníků, a to rovným dílem a nemovitosti zapsané v list vlastnictví pro obec a k. ú. obec jsou ve spoluvlastnictví účastníků v rozsahu ¾ žalobce a ¼ žalovaného. Oba účastníci souhlasili se zrušením podílového spoluvlastnictví předmětných nemovitostí, oba shodně prohlásili, že předmětné nemovitosti nelze reálně rozdělit, jejich rozdělení není ani v zájmu účastníků a shodně navrhli přikázání nemovitostí v obec do vlastnictví žalobce a nemovitostí v obec do vlastnictví žalovaného. Mezi účastníky nebyla shoda ohledně výše obvyklé ceny nemovitostí. Ve věci byly provedeny znalecké posudky, žalovaná namítala nesprávnost zjištěné výše obvyklé ceny u nemovitostí v obec znalcem celé jméno znalce, což dokládala tržním oceněním nemovitostí v obec ze dne 23. 10. 2019 zpracovaného anonymizováno jméno příjmení. Předložené tržní ocenění není znaleckým posouzením, nebylo k němu jako k řádnému zjištění obvyklé ceny přihlédnuto. Z důvodu růstu cen na trhu s nemovitostmi a zjištění ceny obvyklé v daném místě v době rozhodování byla znaleckým posudkem znalce příjmení celé jméno znalce a při jeho výslechu znalce stanovena obvyklá cena nemovitostí v obec na částku 2 850 000 Kč a obvyklá cena nemovitostí v obec na částku 3 200 000 Kč. Soud neshledal nesprávnost v závěrech znalce uvedených ve znaleckém posudku a vyjádřených v jeho znalecké výpovědi. Při zjištění obvyklé ceny soud vyšel ze závěrů a výše obvyklé ceny doplněné výpovědí znalce při jednání soudu. Při jednání soudu oba účastníci prohlásili, že mají finanční prostředky na úhradu vypořádacího podílu, žalovaný konkretizoval hotovostní částku 800 000Kč a předjednaný hypoteční úvěru u Hypoteční banky s výplatou úvěru do 1 měsíce. Za situace, kdy účastníci neměli zájem na zachování spoluvlastnictví k předmětným nemovitostem, oba navrhovali jeho zrušení, bylo rozhodnuto o zrušení spoluvlastnictví účastníků k předmětným nemovitostem. V souladu s jejich prohlášením o nedělitelnosti nemovitostí a shodným návrhem byly přikázány nemovitosti nacházející se v obec zapsané na list vlastnictví pro obec a k. ú. obec do výlučného vlastnictví žalobce a nemovitosti v obec zapsané v list vlastnictví pro obec a k. ú. obec do výlučného vlastnictví žalovaného. Při posouzení následného uspořádání soud vzal v úvahu účelné využití účastníky, když žalobce s rodinou užívá dům v obec, nemovitosti v obec obývala původní žalovaná a nyní jsou využívány žalovaným. Soud pak nepřistoupil k reálnému rozdělení věci, a to ve prospěch principu přikázání věci jednomu z účastníků, kde náhrada druhému účastníkovi spočívá v přikázání mu jiné věci, která je rovněž předmětem zrušení spoluvlastnictví. Při stanovení výše finanční náhrady soud vycházel z obvyklých cen stanovených znalcem při jednání soudu dne 2. 5. 2022 jako aktuální obvyklé ceny nemovitostí. Žalobce získává nemovitosti v obec v hodnotě 2 850 000 Kč, tedy vyšší o 712 500 Kč než je jeho spoluvlastnický podíl na těchto nemovitostech, který je v rozsahu ¾ vzhledem k celku (tj. 2 137 500 Kč) a spoluvlastnický podíl žalovaného je v rozsahu ¼ vzhledem k celku (tj. 712 500 Kč). Žalovaný získává do vlastnictví nemovitosti v obec v hodnotě 3 200 000 Kč vyšší o 1 600 000 Kč než je jeho spoluvlastnický podíl na těchto nemovitostech, když spoluvlastnické podíly účastníků jsou stejné (½ tj. 1 600 000 Kč). V řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví nelze o vzájemných platebních povinnostech účastníků rozhodnout jedním výrokem a provést započtení, neboť účinky započtení nastanou v okamžiku, kdy se stanou způsobilým k započtení. Žalobce má tak povinnost zaplatit žalovanému náhradu ve výši 712 500 Kč, žalovaný má povinnost zaplatit žalobci náhradu ve výši 1 600 000 Kč. Pro oba účastníky pak byla stanovena ke splnění povinnosti přiměřená lhůta dvou měsíců od právní moci rozsudku.

15. V souvislosti s rozhodnutím o náhradě nákladů řízení soud odkazuje na nálezy Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 262/20 a sp. zn. IV. ÚS 404/22 obsahující odůvodnění, že řízení o vypořádání spoluvlastnictví může být zahájeno k návrhu kteréhokoli ze spoluvlastníků, ve kterém jsou všichni účastníci vzájemně v postavení odpovídajícím procesní pozici žalobce i žalovaného současně. Řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví může být zahájeno na základě žaloby kteréhokoli spoluvlastníka. Platí tak zásada, že nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat i to, že nikoho nelze nutit k uzavření mimosoudní dohody. Konkrétní způsob vypořádání vychází z ustanovení § 1143 o. z., účastník může v průběhu řízení svůj návrh na způsob vypořádání měnit, aniž by takováto změna byla posuzována za změnu žaloby. Dle nálezu ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 262/20 je ustanovení § 142 o. s. ř. třeba interpretovat tak, že plný úspěch a neúspěch procesních stran ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. lze poměřovat pouze tehdy, zamítá-li soud návrh na zrušení spoluvlastnictví. Vyhoví-li návrhu na zrušení spoluvlastnictví a rozhoduje-li dále o způsobu jeho vypořádání, je na procesní úspěch jednotlivých účastníků, majících v řízení s povahou iudicii duplicis totožné postavení žalobce i žalovaného, třeba pohlížet jako na částečný (stejný) a zásadně nepřiznat náhradu nákladů řízení žádnému z účastníků.

16. V projednávané věci soud vycházel ze shodných návrhů účastníků, kdy oba souhlasili se zrušením jejich spoluvlastnictví k předmětným nemovitostem. Mezi účastníky byla shoda o nedělitelnosti nemovitostí, jakož i v otázce přikázání nemovitostí nacházející se v obec do výlučného vlastnictví žalobce a nemovitostí nacházející se v obec do výlučného vlastnictví žalovaného. Účastníci v průběhu řízení vedli mimosoudní jednání, k dohodě účastníků nedošlo. Původně žalovaná nesouhlasila s výší žalobcem navrhované náhrady, navrhovala úhradu této náhrady částečně v naturální formě, žalovaný, kterému původně žalovaná převedla spoluvlastnický podíl, nesouhlasil s navrhovanou dohodou, dle které navrhovaná výše náhrady byla v částce 300 000 Kč. V řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví žádný ze spoluvlastníků po finanční stránce nic neztrácí, k okamžiku rozhodování dostávají majetkovou hodnotou odpovídající jejich spoluvlastnickému podílu. Žádnému z účastníků řízení nelze klást k tíži, že odmítá určitý způsob vypořádání spoluvlastnictví, při rozhodování o náhradě nákladů řízení není možné vycházet ze zásady procesního úspěchu ve věci, nemohou-li účastníci řízení zcela svými procesními návrhy ovlivnit jeho výsledek. Z jednání žalované nelze vyvodit závěr, že by neměla zájem na vyřešení věci, že by svým chováním zneužila procesní práva, bránila by vydání soudního rozhodnutí. S ohledem na shora uvedené soud rozhodl o náhradě nákladů řízení, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

17. Podle ustanovení § 148 odst. 1 o. s. ř. má stát podle výsledku řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Znalci celé jméno znalce bylo přiznáno znalečné usnesením ze dne 11. 4. 2019 č. j. 7 C 61/2018-209 ve výši 8 437 Kč, které bylo uhrazen ze složených záloh účastníků ve výši 1 500 Kč od žalobce a ve výši 1 500 Kč od původně žalované a částka 5 437 Kč byla uhrazena ze státního rozpočtu. Znalečné ve výši 9 137 Kč dle usnesení č. j. 7 C 61/2018-210 bylo uhrazeno ze složených záloh účastníků ve výši 1 500 Kč od žalobce a ve výši 1 500 Kč od původně žalované a částka 6 137 Kč byla uhrazena ze státního rozpočtu. Znalečné ve výši 2 450 Kč na základě usnesení ze dne 13. 9. 2019 č. j. 7 C 61/2018-245 bylo zaplaceno ze státního rozpočtu. Znalci celé jméno znalce bylo přiznáno znalečné usnesením ze dne 15. 3. 2022 č. j. 7 C 61/2018-444 ve výši 19 440 Kč a usnesením ze dne 3. 5. 2022 č. j. 7 C 61/2018 - 455 ve výši 2 850 Kč. Částka ve výši 19 440 Kč byla uhrazena ze složených záloh účastníků ve výši 3 000 Kč od žalobce a ve výši 3 000 Kč od žalovaného a ze státního rozpočtu byla zaplacena částka ve výši 13 440 Kč, jakož i částka ve výši 2 850 Kč. Státem zaplacenou částku v celkové výši 30 314 Kč na znalečném soud uložil účastníkům zaplatit rovným dílem, tj. každý ve výši 15 157 Kč ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 o. s. ř.). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Lounech. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí, exekuci.