Okresní soud v Lounech · Rozsudek

9 C 102/2021

č. j. 9 C 102/2021-118

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2022-03-30 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSLN:2022:9.C.102.2021.1

Strojový souhrn generováno LLM

Okresní soud v Lounech rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 13 995,92 Kč s příslušenstvím, včetně úroků a náhrady nákladů řízení. Soud zamítl nárok na smluvní pokutu, protože ujednání v smlouvě nebylo v souladu s § 544 odst. 2 z.č. 40/1964 Sb. a neobsahovalo určenou výši nebo způsob výpočtu. Nárok na zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně byl zamítnut pouze ve výši 3 394,98 Kč, která odpovídala smluvní pokutě. Soud uznal, že žalobkyně má aktivní legitimaci a že žalovaná nevyčerpala svůj podíl na úhradě závazků v rámci dědického řízení.

Plný text

Okresní soud v Lounech rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Machytkou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou Mgr. jméno příjmení příjmení sídlem adresa o zaplacení 17 390,90 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba se ohledně částky 3 394,98 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,05 % ročně od 23. 2. 2017 do zaplacení, zamítá.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 13 995,92 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 13 995,92 Kč od 23. 2. 2017 do zaplacení, s úrokem ve výši 12,20 % ročně z částky 13 907 Kč od 23. 2. 2017 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem ve výši 717,18 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 18,62 Kč, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 5 710 Kč, k rukám právního zástupce žalobkyně příjmení jméno příjmení, Ph.D., advokáta se sídlem adresa žalobkyně, do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 17 390,90 Kč s příslušenstvím. Uvedený nárok vychází z té skutečnosti, že právní předchůdce žalobkyně společnost právnická osoba (dříve právnická osoba), uzavřela dne datum s jméno příjmení, narozeným datum smlouvu o úvěru včetně pojištění schopnosti splácet, na základě které byl panu příjmení poskytnut úvěr v celkové výši 250 000 Kč, jehož jedna část byla využita na konsolidaci dřívějších splatných závazků pana příjmení vůči bance a zbytek úvěru byl vyplacen bez účelového určení. Sjednaná úroková sazba byla 12,20 %. Účastníci si současně sjednali ve smlouvě sankční ujednání v podobě smluvní pokuty pro případ prodlení s řádným placením tohoto závazku. Pojistná smlouva byla uzavřena s ohledem na věk pana příjmení pouze pro případ smrti následkem úrazu. Pan anonymizováno se následně dostal do prodlení s řádným splácením svého závazku, a proto banka využila svého práva a zbytek nesplaceného úvěru zesplatnila ke dni 22. 2. 2017 a požadovala okamžité doplacení dlužné částky, která k tomu dni představovala celkem 244 624,71 Kč, což představovalo dlužnou jistinu ve výši 187 878,83 Kč, poplatky ve výši 1 200 Kč, smluvní pokutu ve výši 45 816,18 Kč, kapitalizovaný obchodní úrok ve výši 9 678,48 Kč a kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 251,22 Kč. jméno příjmení následně dne datum zemřel. příjmení poté svou pohledávku za panem příjmení přihlásila do dědického řízení, které bylo pravomocně skončeno usnesením zdejšího soudu pod č.j. 35 D 982/2017-412 ze dne 27. 6. 2018, které nabylo právní moci dne 27. 6. 2018, v rámci kterého byla tato pohledávka banky zjištěna a nebyla nikým popřena. V tomto usnesení byl popsán majetek, který připadá pozůstalé manželce celé jméno žalované, narozené datum a současně i soubor závazků, za které bude odpovídat, mezi kterými byla i pohledávka, která je předmětem tohoto řízení. celé jméno žalované dědila s výhradou soupisu. Pohledávka byla poté postoupena ze společnosti právnická osoba na společnost právnická osoba smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum, což bylo právní nástupkyni původního dlužníka řádně oznámeno a celé jméno žalované byla současně vyzvána k dobrovolnému splnění svých závazků plynoucích z dědického rozhodnutí ve výši jejího dědického podílu ve vztahu k nabytým aktivám, který byl určen ve výši 7,41 % a v tomto smyslu žalobkyně požadovala po žalované úhradu zesplatněného úvěru právě v tomto poměru, tj. v celkové výši 17 390,90 Kč, což představuje dlužnou jistinu ve výši 13 907 Kč, dlužné poplatky včetně smluvní pokuty ve výši 3 483,90 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 717,18 Kč a kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 18,62 %, přičemž tyto úroky byly kapitalizovány ke dni zesplatnění původního úvěru a dále žalobkyně požadovala úhradu obchodního úroku ve výši 12,2 % ročně z jistiny, tj. z částky 13 907 Kč od 23. 2. 2017 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 17 390,90 Kč od datum do zaplacení. Žalovaná však tento svůj závazek žalobkyni neuhradila, což vyústilo k podání předmětného žalobního návrhu.

2. Žalovaná se k věci samé vyjádřila v tom smyslu, že tento nárok neuznává s tím, že namítla nedostatek aktivní legitimace na straně žalobkyně, dále že nárok žalobkyně je promlčen, a to minimálně v části splatných splátek před zesplatněním, dále pak že s ostatními dědici společně již uhradili veškeré závazky v rámci uplatněné výhrady soupisu, tj. že za závazky ručí pouze do výše nabytého majetku, což již bylo splněno, dále pak namítla to, že pohledávka je nedostatečným způsobem specifikována, že při uzavření úvěrové smlouvy nebyla dostatečně zkoumána úvěryschopnost jméno příjmení a že současně v této úvěrové smlouvě bylo sjednáno pojištění schopnosti splácet pro případ úmrtí z důvodu úrazu, přičemž jméno příjmení právě z důvodu takového úrazu zemřel, což bylo zdejším soudem řešeno pod sp.zn. 4T 104/2018 a případné plnění pak tedy by žalobkyně měla požadovat po příslušné pojišťovně. Žalovaná rovněž napadla platnost sjednané smluvní pokuty v úvěrové smlouvě, kdy má za to, že takto formulované ujednání není platným sjednáním smluvní pokuty v rámci spotřebitelského úvěru.

3. Soud ve věci provedl všechny předložené či navržené důkazy účastníků a učinil z nich příslušná skutková zjištění.

4. Ze smlouvy o úvěru ze dne datum má soud za prokázáno, že tato smlouva byla platně uzavřena mezi společností právnická osoba a jméno příjmení, na základě které byl panu příjmení poskytnut úvěr ve výši 250 000 Kč, který se zavázal řádně vrátit formou 96 měsíčních splátek ve výši 4 270,73 Kč včetně pojištění ve výši 180 Kč měsíčně při smluvené úrokové sazbě 12,2 % ročně a celková částka splatná spotřebitelem představovala 398 950,08 Kč. Tento úvěr byl poskytnut za účelem úhrady dřívějších splatných závazků pana příjmení vůči bance a zbytek mu byl poskytnut neúčelově na jeho bankovní účet. Rovněž tak v rámci této smlouvy bylo sjednáno pojištění klienta pro případ smrti následkem úrazu, neboť pan příjmení byl již v té době starobním důchodcem. Z této smlouvy současně plyne, že tuto pan jméno příjmení uzavřel jako fyzická osoba, tj. spotřebitel a měl být před uzavřením smlouvy seznámen s obchodními podmínkami banky sazebníkem a úrokovým lístkem. Dále pak v článku IV. odst. 6 je uvedeno ujednání o smluvní pokutě.

5. Z všeobecných obchodních podmínek, produktových podmínek a sazebníku poplatků soud zjistil zejména jaké poplatky mohly být v daném období účtovány a jaká práva a povinnosti ze smluvního vztahu vyplývaly poskytovateli a klientům. Z oznámení o zesplatnění úvěru ze dne 22. 2. 2017 soud zjistil, že banka tímto panu příjmení zesplatnila úvěr z toho důvodu, že dlouhodobě neplnil své smluvní povinnosti a řádným způsobem nesplácel předepsané splátky. Současně pak z tohoto má soud zjištěno, že pan příjmení byl informován o tom, že tímto zaniká i jeho pojištění schopnosti splácet. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, seznamu postoupených pohledávek, potvrzení o zaplacení úplaty za postoupené pohledávky a oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum včetně podacího lístku má soud za prokázáno, že pohledávka byla platně a účinně převedena na současnou žalobkyni a tento převod byl žalované řádně oznámen. Soud má rovněž za prokázáno, že žalobkyně před podáním žaloby vyzývala žalovanou k dobrovolnému splnění jejího závazku předžalobní výzvou ze dne datum včetně podacího lístku.

6. Z dědického rozhodnutí č.j. 35 D 982/2017-412 ze dne 27. 6. 2018, které nabylo právní moci téhož dne, soud zjistil, jaký soubor majetku nabyla po zemřelém jméno příjmení pozůstalá manželka celé jméno žalované, za které závazky ručí, že mezi těmito závazky se nachází i pohledávka, která je předmětem žaloby a že žalovaná dědila s výhradou soupisu.

7. Ze souboru listin dodaných žalovanou, které měly prokazovat úhradu jednotlivých pohledávek zahrnutých do pasiv dědictví, soud neučinil žádná významná skutková zjištění, neboť v některých případech se nejednalo o potvrzení o úhradě pohledávek zahrnutých do dědictví a v ostatních případech není zřejmé, kdo konkrétně tyto pohledávky hradil a nelze tedy z těchto důkazů jednoznačně dovodit, že tímto způsobem žalovaná vyčerpala celý svůj povinný podíl k úhradě pohledávek.

8. Z rámcové pojistné smlouvy č. spisová značka ze dne 13. 9. 2010 ve znění dodatků č. 1 a 2 ze dne datum a datum má soud za prokázáno, že tuto pojistnou smlouvu uzavřela společnost právnická osoba se společností právnická osoba s tím, že na základě této rámcové pojistné smlouvy měla banka možnost jménem pojišťovny sjednávat pojištění se svými konkrétními klienty, kteří splní dané podmínky v této smlouvě a jsou povinni se řídit těmito smluvními pojistnými podmínkami. Z uvedeného má rovněž soud za zjištěno, že v případě prodlení pojištěného s plněním finančních závazků v rozsahu delších než 3 kalendářní měsíce, zaniká pojištění ke dni doručení písemného oznámení. Toto je uvedeno v článku 14 odst. 14.11 pojistné smlouvy. Z žádosti o úvěr jméno příjmení má soud za prokázáno, o jaký typ úvěru pan příjmení žádal s tím, že je podnikatel, celkový příjem domácnosti představuje 60 000 Kč a jaké předchozí finanční závazky chtěl tímto poskytnutým úvěrem uhradit. Ze 17 výzev a upomínek k úhradě dlužných částek soud zjistil, že poskytovatel úvěru pana příjmení opakovaně upomínal na vznik dlužných částek. Z oznámení ze dne 13. 11. 2016, 12. 12. 2016, 15. 1. 2017 a 18. 2. 2017 soud zjistil, že tímto banka pana příjmení upozornila na skutečnost, že má blokovaný účet a není možné z něj inkasovat pravidelné měsíční splátky. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru má soud za zjištěno, že veškeré relevantní informace byly žadateli sděleny a že úvěr byl poskytnut jako spotřebitelský ve smyslu z.č. 145/2010 Sb. Z platební historie soud zjistil jednotlivé transakce spočívající v čerpání úvěru a jeho následném splácení s tím, že poslední evidovaná transakce proběhla datum. Z dokladů, které žadatel připojil k žádosti o úvěr, soud zjistil, že pan příjmení byl evidován jako zemědělský podnikatel, že z této činnosti vykázal za rok 2012 čistý zisk 298 917 Kč a současně pobíral starobní důchod ve výši 10 143 Kč měsíčně.

9. Z vybraných částí trestního spisu zdejšího soudu sp.zn. 4 T 104/2018, a sice pitevní zprávy, znaleckého posudku a rozsudku č.l. 264 soud zjistil, že jméno příjmení zemřel následkem úrazu při práci v ovocném sadu, kdy řidič traktoru nepřizpůsobil jízdu mokrému svahu a pana příjmení přívěsným vozíkem přimáčkl na strom, čímž mu způsobil mnohočetná zranění neslučitelná se životem.

10. Práva a povinnosti účastníků a jejich právních předchůdců, byly posouzeny na základě právních předpisů a zákonných ustanovení platných a účinných v době vzniku těchto práv a povinností plynoucích z uskutečněných právních úkonů.

11. Podle § 9 odst. 1 z.č. 145/2010 Sb. Věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. Podle téhož ustanovení v odst. 3 je uvedeno, že spotřebitel poskytne věřiteli na jeho žádost úplné, přesné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr.

12. Podle § 497 z.č. 513/1991 Sb. Smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

13. Podle § 506 z.č. 513/1991 Sb. Je-li dlužník v prodlení s vrácením více než dvou splátek nebo jedné splátky po dobu delší než tři měsíce, je věřitel oprávněn od smlouvy odstoupit a požadovat, aby dlužník vrátil dlužnou částku s úroky. Odstoupení věřitele od smlouvy nemá vliv na zajištění závazků z této smlouvy.

14. Podle § 387 odst. 1 z.č. 513/1991 Sb. Právo se promlčí uplynutím promlčecí doby stanovené zákonem. Podle § 392 odst. 2 z.č. 513/1991 Sb. U práva na dílčí plnění běží promlčecí doba pro každé dílčí plnění samostatně. Stane-li se pro nesplnění některého dílčího závazku splatný závazek celý, běží promlčecí doba od doby splatnosti nesplněného závazku. Podle § 397 z.č. 513/1991 Sb. Nestanoví-li zákon pro jednotlivá práva jinak, činí promlčecí doba čtyři roky.

15. Podle § 1879 z.č. 89/2012 Sb. Věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě.

16. S ohledem na zjištěné skutečnosti plynoucí z provedeného dokazování má soud za prokázáno, že jméno příjmení uzavřel dne 1. 10. 2013 se společností právnická osoba (následně právnická osoba) smlouvu o spotřebitelském úvěru na částku 250 000 Kč, a to jako částečně účelový pro konsolidaci dřívějších závazků a částečně neúčelový. Tento úvěr se zavázal řádně splácet měsíčními splátkami ve výši 4 270,73 Kč až do úplného zaplacení při smluvené úrokové sazbě 12,2% ročně. V rámci této smlouvy byla rovněž uzavřena pojistná smlouva pro případ neschopnosti splácení v důsledku úmrtí následkem úrazu. příjmení jméno příjmení řádně a včas neplnil své smluvní povinnosti spočívající v prodlení s řádným splácením závazku po dobu delší než tří měsíců, poskytovatel ke dni 22. 2. 2017 zbytek nesplaceného úvěru zesplatnil a požadoval jeho okamžitou úhradu. jméno příjmení poté dne datum zemřel následkem úrazu při práci v ovocném sadu. Následné dědické řízení bylo skončeno usnesením zdejšího soudu pod č.j. 35 D 982/2017-412 ze dne 27. 6. 2018 (shodně též právní moc). V rámci tohoto usnesení žalovaná nabyla aktiva a pasiva včetně předmětné pohledávky, která byla do dědického řízení přihlášena. Dále je zjištěno, že žalovaná dědila s výhradou soupisu a za pasiva zůstavitele proto ručila pouze do výše nabytých aktiv, což bylo v žalobě zohledněno jejím podílem ve výši 7,41% z celkové výše nesplaceného úvěru. Po skončení dědického řízení byla pohledávka postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum ze společnosti právnická osoba na společnost právnická osoba 17. V rámci právního hodnocení věci má soud předně za prokázáno, že mezi jméno příjmení a společností právnická osoba došlo k platnému uzavření úvěrové smlouvy podle § 497 a násl. z.č. 513/1991 Sb. a podle z.č. 145/2010 Sb. s tím, že tento byl poskytnut jako spotřebitelský, byť žadatel doložil příjmy ze své podnikatelské činnosti. Současně má soud za prokázáno, že poskytovatel dostatečným způsobem posoudil úvěruschopnost žadatele prokázáním jeho příjmů z podnikatelské činnosti a vypláceného starobního důchodu, přičemž žadatel byl již dříve klientem poskytovatele a byly zde tedy dostatečné poznatky o jeho platební schopnosti, což plyne z konsolidace dřívějších závazků. Zde je nutno zdůraznit, že zvýšené úsilí k prověření úvěruschopnosti klienta bylo dáno až od účinnosti z.č. 257/2016 Sb., tj. až od 1. 12. 2016. Současně byly žadateli předem sděleny všechny relevantní informace o úvěru, což plyne z jím podepsaného informačního formuláře. Námitku žalované na neplatnost smlouvy tedy soud neshledává důvodnou. Rovněž tak soud neshledal důvodnou námitku promlčení dluhu či jeho části předcházející zesplatnění úvěru, a to s odkazem na výše cit. ustanovení § 392 odst. 2 z.č. 513/1991 Sb. za situace, že bylo prokázáno, že k zesplatnění úvěru došlo dne 22. 2. 2017 a k podání předmětné žaloby došlo 22. 2. 2017, tj. poslední den čtyřleté promlčecí lhůty. Nárok žalobkyně tak promlčen není ani z části. Co se týče dostatečné specifikace požadovaného nároku, tak zde soud dostatečně za prokázánu celkovou strukturu žalované částky 17 390,90 Kč, která představuje dlužnou jistinu ve výši 13 907 Kč, dlužné poplatky ve výši 88,92 Kč, smluvní pokutu ve výši 3 394,98 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 717,18 Kč a kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 18,62 %. Uvedené plyne zejména z velmi podrobného vyjádření žalobkyně ze dne datum s odkazy na příslušné důkazy. Dále pak nárok na obchodní úrok ve výši 12,20 % z jistiny od 23. 2. 2017 do zaplacení plyne přímo z ujednání v rámci úvěrové smlouvy a nárok na zákonný úrok z prodlení pak plyne zejména z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud má tedy za to, že žalobkyně dostatečným způsobem v řízení prokázala, čeho se domáhá a z jakých skutečností tyto nároky plynou. Soud rovněž neakceptoval námitku žalované na nedostatek aktivní legitimace na straně žalobkyně, neboť bylo prokázáno, že pohledávka za žalovanou byla platně a účinně převedena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum, přičemž zde se jedná o právní úkon mezi postupitelem a postupníkem a není zde vyžadována jakákoli forma souhlasu dlužníka ve smyslu ustanovení § 1879 z.č. 89/2012 Sb. přičemž konstantní judikatura dovozuje jakýkoli způsob oznámení této skutečnosti dlužníku, včetně např. doručením předmětné žaloby, neboť do té doby může stále plnit původnímu věřiteli, což nebylo v tomto řízení tvrzeno ani prokázáno. Na základě žalovanou předložených důkazů rovněž nebylo možno učinit závěr o tom, že by žalovaná již vyčerpala svou výhradu soupisu v rámci dědického řízení, resp. svůj podíl připadající na úhradu zůstavitelových závazků, neboť jí poskytnuté důkazy pouze potvrzovaly, že některé pohledávky byly zcela nebo částečně uhrazeny, ale nikde nebylo sděleno kdo přímo a v jaké výši tyto úhrady provedl. Soud má tedy za to, že k naplnění podílu na závazcích nedošlo, resp. tuto skutečnost nemá za prokázánu, a to i přes příslušné procesní poučení. Námitka, že žalovaná pohledávka měla být uplatněna u příslušné pojišťovny, neboť neschopnost splácení z důvodu smrtelného úrazu byla pojištěním kryta, soud rovněž neshledal za důvodnou. Je potřeba připustit, že pojistná událost byla v tomto případě zcela naplněna, neboť jméno příjmení skutečně zemřel v důsledku úrazu, nicméně z důvodu dlouhodobého předchozího neplacení pojistného byla pojistná smlouva ukončena ke dni zesplatnění úvěru, o čemž byl pan příjmení rovněž informován. Z uvedeného vyplývá, že v době úmrtí dne datum již tato skutečnost nebyla kryta pojištěním, neboť toto zaniklo ke dni 22. 2. 2017, a proto nemohlo dojít k účinnému uplatnění nároku na pojistné plnění ze smlouvy, která v té době již neexistovala. Soud naopak akceptoval námitku žalované, že požadovaná smluvní pokuta nebyla v úvěrové smlouvě platně sjednána a tudíž na ni žalobce nemá nárok. Toto vyplývá z obsahu úvěrové smlouvy, a sice článku IV odst. 6, kde je uvedeno:„ Smluvní pokuta: Banka je oprávněna požadovat po Klientovi zaplacení smluvní pokuty dle platného Sazebníku Banky.“ Dle názoru soudu nemůže takto formulované ujednání zakládat nárok na zaplacení smluvní pokuty, neboť podle § 544 odst. 2 z.č. 40/1964 Sb. lze smluvní pokutu sjednat jen písemně a v ujednání musí být určena výše pokuty nebo stanoven způsob jejího určení. Z uvedené zákonné dikce je patrno, že určení smluvní pokuty v úvěrové smlouvě tyto základní náležitosti nesplňuje, když zde není uvedena jak její výše, tak ani důvod jejího vzniku resp. porušení jaké povinnosti by mělo být sankcionováno smluvní pokutou. V této souvislosti soud rovněž poukazuje na nález Ústavního soudu č. I. ÚS 3512/11 ze dne 11. 11. 2013. Z uvedeného důvodu soudu nezbylo než uzavřít, že úvěrová smlouva je částečně neplatná ohledně ujednání o smluvní pokutě, a proto žalobu ohledně nároku na smluvní pokutu ve výši 3 394,98 Kč společně s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od 23. 2. 2017 do zaplacení zamítl. Co se týče ostatních nároků na zaplacení jistiny ve výši 13 907 Kč a poplatků ve výši 88,92 Kč společně s výše specifikovaným příslušenstvím dospěl soud na základě provedeného dokazování a právního posouzení, že tento nárok žalobkyně je oprávněný, a proto žalobě v tomto rozsahu vyhověl tak, jak je to uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

18. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř. s ohledem na částečný úspěch žalobkyně ve věci poměrným způsobem úspěchu a neúspěchu tak, že žalobkyně byla v řízení úspěšná ve výši 60,96%, čemuž odpovídá celková částka přiznaných nákladů řízení ve výši 5 710 Kč. Procentuální výsledek úspěchu byl vypočten ze základu 9 366,80 Kč, který představuje odměnu za 3 úkony právní služby podle § 14b vyhl. 177/1996 Sb. do podání žaloby (žaloba byla podána na ustáleném vzoru a žalobkyně podobné návrhy podává opakovaně ve značném množství ve skutkově i právně obdobných věcech) po 300 Kč (převzetí zastoupení, předžalobní výzva, sepis a podání žaloby), k tomu 3 paušální náhrady nákladů ve výši 100 Kč, dále odměnu za 3 úkony právní služby učiněné po podání žaloby ve výši 1 660 Kč (písemné podání ze dne 1. 6. 2021, 4. 1. 2022 a účast při jednání dne 10. 11. 2021) k tomu 3 paušální náhrady nákladů ve výši 300 Kč, 21% DPH ve výši 1 486,80 Kč a zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč. Soud neakceptoval požadavek na odměnu za úkony právní služby a související paušální náhrady nákladů za písemná podání ze dne 17. 1. 2022 a 1. 3. 2022, neboť těmito písemnými podáními došlo pouze k doplnění skutkových tvrzení k výzvě soudu, která již mohla být součástí tvrzení v žalobě. Odměnu za ostatní písemná vyjádření soud žalobkyni přiznal z toho důvodu, že těmito bylo reagováno na námitky žalobkyně a tudíž jejich existenci nebylo možno předvídat již při vyhotovování žaloby. Dále soud žalobkyni nepřiznal odměnu a paušální náhradu za účast při soudním jednání dne 2. 2. 2022 a 23. 3. 2022 z toho důvodu, že právní zástupce žalobkyně při jednáních využíval substituenta, který nebyl s věcí obeznámen a současně mu nebyly předem předány všechny relevantní podklady a z toho důvodu nemohl náležitě reagovat na vznesené námitky protistrany a poučení soudu a docházelo tímto k opakovanému odročení jednání a prodloužení řízení, a to za situace, kdy již po prvním jednání bylo zcela zřejmé, že pro množství vznesených námitek ze strany žalované bude věc skutkově a právně složitější a bude zapotřebí při jednání zajistit účast osoby dostatečně obeznámené s danou věcí, na což však právní zástupce žalobkyně zcela rezignoval. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Lounech. Nebude-li splněno dobrovolně, co ukládá vykonatelné rozhodnutí, lze podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.