9 C 125/2023

Plný text

Okresní soud v Lounech rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Machytkou ve věci žalobce: Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o zaplacení 84 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, na základě které, se žalobce domáhal, aby mu žalovaný byl povinen zaplatit částku 84 000 Kč s příslušenstvím, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 49 138,10 Kč k rukám právního zástupce žalovaného Jméno advokáta, advokáta se sídlem adresa, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se svou žalobou domáhal, aby mu byl žalovaný povinen zaplatit částku 84 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % od 11. 3. 2023 do zaplacení a náhradu nákladů řízení. Svůj návrh odůvodnil tím, že žalobce se stal podílovým spoluvlastníkem ve výši ½ na nemovitostech zapsaných na LV č. hodnota pro kat. území adresa nad Anonymizováno, obec adresa, zapsaných u Katastrálního úřadu pro ústecký kraj, kat. pracoviště adresa, a to na základě usnesení soudního exekutora EÚ adresa, kterým byl žalobci udělen příklep v exekuční dražbě. Usnesení nabylo právní moci dne 22. 12. 2020 a právní účinky vkladu nastaly dne 9. 2. 2021. Žalovaný byl vlastníkem druhé ideální poloviny předmětných nemovitostí. Žalobce pak následně dne datum podal žalobu k Okresnímu soudu v Lounech, jejímž obsahem byl návrh na zrušení spoluvlastnictví nemovitostí a jeho vypořádání tak, že by se žalobce stal jejich výlučným vlastníkem a žalovanému by vyplatil odpovídající vypořádací podíl ve výši 70tis. Kč nebo výši zjištěnou znaleckým posudkem. Toto řízení následně skončilo schválením soudního smíru, a sice usnesením č.j. 14 C 234/2021-228 ze dne 31. 1. 2023, na základě kterého se žalovaný stal ke dni 8. 2. 2023 výlučným vlastníkem předmětných nemovitostí a byl zavázán vyplatit žalobci vypořádací podíl ve výši 675 000 Kč. Za dobu, kdy se účastníci stali podílovými spoluvlastníky do jeho skončení a vypořádání, tj. od 9. 2. 2021 do 8. 2. 2023 žalovaný nadále předmětné nemovitosti užíval jako celek nad rámec svého spoluvlastnického podílu, čímž se na úkor žalobce bezdůvodně obohatil. Nemovitosti společně s ním užívala i jeho sestra jméno FO (jejíž původní spoluvlastnický podíl žalobce v exekuční dražbě nabyl) a další členové její početné rodiny. Skutečnost, že tyto osoby obývaly nemovitosti v celém rozsahu prokazuje zejména tím, že žalovaný v řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví uváděl, že předmětné nemovitosti užívá nepřetržitě a dále z fotografií, které žalobce v místě samém pořídil v červnu 2021 a z fotografií, které byly na místě pořízeny v rámci znaleckého zkoumání a které jsou přílohou znaleckého posudku tituly před jménem adresa-22 ze dne 19. 5. 2022 (podle stavu ke dni 18. 5. 2022) a znaleckého posudku tituly před jménem jméno FO č. 16/764/2022 ze dne 22. 11. 2022 (podle stavu ke dni 27. 10. 2022). Na všech pořízených fotografiích je zřejmé, že objekt rodinného domu č.p. Anonymizováno a přilehlé prostranství je plně obýváno. Při stanovení výše toho, o co se žalovaný na úkor žalobce obohatil, vycházel žalobce ze zjištěného obvyklého nájemného v daném místě, kdy měsíční nájemné za srovnatelný dům činí cca 7 000 Kč, přičemž polovina činí částku 3 500 Kč měsíčně a po dobu 24 měsíců pak celková výše bezdůvodného obohacení žalovaného činí částku 84 000 Kč. Tato náhrada je vyžadována pouze za užívání parcely č. hodnota, jejíž součástí je dům č.p. Anonymizováno, a nikoli za parcelu č. hodnota – zahrada, neboť tato je v tak zanedbaném stavu, že její užívání jakýmkoli způsobem je zjevně vyloučeno.

2. Žalovaný se k návrhu žalobce vyjádřil v tom smyslu, že tento v celém rozsahu neshledává důvodným, neboť žalovaný žádným způsobem nemovitosti nad rámec svého spoluvlastnického podílu neužíval. Od vzniku spoluvlastnického vztahu žalobce a žalovaného neprojevil žalobce žádnou vůli ohledně toho, že by chtěl svůj spoluvlastnický podíl skutečně užívat. Naopak od počátku žalovaný a členové rodiny jeho sestry čelili ze strany žalobce četným výhrůžkám, které měly zřejmě směřovat tomu, aby se z nemovitostí odstěhovali a aby mu žalovaný prodal svůj spoluvlastnický podíl za zlomek tržní hodnoty. Když žalovaný tyto návrhy žalobce odmítl, následovalo podání žaloby na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, které bylo skončeno způsobem, který popsal žalobce. Z důvodu obav o své bezpečí se žalovaný i ostatní členové domácnosti z domu č.p. Anonymizováno odstěhovali do Loun na ubytovnu Oharka, kde bydleli všichni v jednom pokoji s tím, že někteří oficiálně a ostatní tzv. „na černo“. Po odstěhování se měli do nemovitostí vracet pouze sporadicky za účelem nakrmení psa, který tam zůstal a který musel být následně umístěn do útulku. V předmětné době, za kterou žalobce požaduje finanční náhradu, tedy žalovaný nemovitosti vůbec neužíval a není tedy povinen žalobci žádnou náhradu platit. Dále uvedl, že před tím, než žalobce nabyl spoluvlastnický podíl, který původně patřil sestře žalovaného jméno FO, nemovitosti obýval společně se svou sestrou a členy její rodiny, kdy žalovaný obýval pouze jednu místnost, tj. nemovitosti dlouhodobě užíval v ještě menším rozsahu, než na co by měl nárok. Poté, co byl žalobci udělen příklep v exekuční dražbě, se situace nijak nezměnila a všichni i nadále obývali a užívali nemovitosti jako dosud s tím, že žalobce neučinil žádné právní kroky směřující k tomu, aby paní jméno FO s ostatními osobami byla nucena nemovitosti opustit. Nicméně, jak již bylo řečeno výše, měli zhruba v únoru 2021 všichni nemovitosti opustit, a to až do doby, než bylo skončeno řízení ohledně zrušení a vypořádání spoluvlastnictví. Jestliže tedy někdo užíval spoluvlastnický podíl žalobce, pak to mohla být jedině jméno FO s rodinou, neboť tato by v předmětné době již obývala nemovitosti bez právního důvodu. Zásadně však nemůže žalobce požadovat náhradu za nadužívání podílu po žalovaném, neboť k tomuto nikdy nedošlo, ani dojít nemohlo z výše uvedených důvodů. Žalovaný rovněž nesouhlasí s výší, resp. se způsobem výpočtu požadované náhrady, když nájemné ve výši 7 000 Kč měsíčně by v tomto případě nebylo možné požadovat s poukazem na celkový stav objektu.

3. Soud ve věci provedl všechny účastníky předložené či navržené důkazy, kromě návrhu na provedení důkazu znaleckým posudkem za účelem zjištění výše obvyklého nájemného, učinil z nich příslušná zjištění a vyvodil z nich následují závěr.

4. Ohledně historických vlastnických vztahů k předmětným nemovitostem se soud zde nebude nijak podrobněji vyjadřovat, neboť tyto skutečnosti jsou mezi účastníky nesporné a vyplývají rovněž z provedených důkazů, a sice z výpisů z LV č. hodnota a obsahu spisu zdejšího soudu, konkrétně pak z usnesení č.j. 14 C 234/2021-228 ze dne datum. Dále pak stěžejním pro posouzení důvodnosti žaloby bylo v tomto řízení prokázání tvrzení žalobce o tom, že žalovaný se na úkor žalobce obohatil tím, že v období od 9. 2. 2021 do 8. 2. 2023 užíval nejen svůj spoluvlastnický podíl na předmětných nemovitostech, ale i podíl žalobce. Za tímto účelem se účastníkům dostalo příslušného procesního poučení s upozorněním na možné následky nesplnění uvedeného poučení. V tomto smyslu žalobce svůj nárok prokazoval fotografiemi objektu č.p. Anonymizováno z června 2021, které měl na místě pořídit osobně, fotografiemi, které tvoří přílohy výše uvedených znaleckých posudků č. Anonymizováno a Anonymizováno a protokolů z jednání, která se konala v řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví dne 1. 3. 2022 a 26. 4. 2022. Co se týče zmíněných fotografií, tak z těchto soud zjistil, že v případě fotografií pořízených žalobcem v červnu 2021 jsou zde zachyceny osoby a objekt je ve stavu, že v něm tyto osoby bydlí a tento aktivně užívají, což je rovněž patrno z fotografií u znaleckého posudku tituly před jménem jméno FO č. Anonymizováno ze dne datum. Toto spočívá např. v zachycených rozestlaných postelích, zapnuté televizi, sušení vypraného prádla, zapáleném krbu apod. K tomuto je však potřeba uvést, že v případě fotografií pořízených žalobcem nemá soud za prokázáno, kdy byly tyto fotografie skutečně fyzicky pořízeny a z fotografií pořízených znalcem lze pak objektivně učinit pouze závěr o tom, že v daný den zde osoby přítomny byly, ale nelze již z toho určit po jakou dobu. Z fotografií pořízených v rámci znaleckého zkoumání tituly před jménem adresa-22 ze dne 19. 5. 2022 však vyplývá, že objekt v době pořízení těchto fotografií žádné známky aktivního využívání nejeví, tj. nejsou zde patrny žádné výše uvedené známky užívání. Ohledně provedených důkazů protokoly ze dne 1. 3. 2022 a 26. 4. 2022 z předcházejícího jednání soud uvádí, že z těchto zjistil prohlášení žalovaného o tom, že předmětné nemovitosti obývá nepřetržitě až do současné doby, nicméně zde je potřeba zdůraznit, že vyjádření učiněná v jiném řízení, kde se jednalo o posouzení okolností, jaké straně mají být přiděleny nemovitosti do výlučného vlastnictví, nelze tyto automaticky posuzovat za pravdivé a vycházet z nich v rámci tohoto řízení, neboť tato vyjádření mohla být tematicky modifikována za účelem úspěchu ve věci, což není v rozporu s procesním postavením účastníků v daném řízení obzvlášť, když předchozí řízení skončilo uzavřením soudního smíru. Dále pak soud provedl všechny navržené či předložené důkazy, na základě kterých měl žalovaný v úmyslu prokázat, že v předmětné době neužíval nemovitosti nad rámec svého spoluvlastnického podílu, resp. že tyto nemovitosti neužíval vůbec. Za tímto účelem soud provedl účastnický výslech žalovaného a výslechy svědků jméno FO a jméno FO, přičemž z výslechů těchto osob bylo zjištěno, že všechny osoby, které do té doby obývaly dům č.p. Anonymizováno, se v roce 2021 odstěhovaly na ubytovnu Oharka v Lounech a zpátky se měl vrátit až poté, kdy se žalovaný stal výlučným vlastníkem veškerých nemovitostí. Výpověď těchto svědků soud hodnotí v rámci snížené důvěryhodnosti, neboť se jedná o členy jedné rodiny a v některých aspektech se jejich výpovědi rozcházejí, a to zejména ohledně počátku vystěhování ze adresa a opětovného nastěhování zpět. Z výslechu dalších svědků, jejichž výpověď soud hodnotí jako důvěryhodnou z toho důvodu, že k účastníkům nemají žádný bližší vztah, a sice jméno FO a Anonymizováno soud zjistil, že objekt č.p. Anonymizováno byl po určitou dobu zcela prázdný a nikdo jej neužíval. Zřejmě tomu mělo být někdy v roce 2021. Svědci dále uvedli, že zde byl opuštěný pes, kterému nosili krmení a někdy jej přijel nakrmit i žalovaný. Po nějaké době byl pes umístěn do útulku, což bylo potvrzeno z písemného vyjádření tituly před jménem jméno FO, tituly za jménem (majitele útulku) s tím, že pes jménem Max byl do útulku převezen dne 15. 3. 2021. Ze sdělení Úřadu Městyse adresa pak vyplývá, že objekt č.p. Anonymizováno byl v roce 2021, po blíže neurčitou dobu, opuštěný. Ze sdělení jméno FO (správce ubytovny LOCO – dříve Oharka v Lounech) bylo zjištěno, že oficiálně byly na ubytovně hlášeny pouze osoby: 1) jméno FO od 26. 10. 2020 do 31. 5. 2021 a 2) jméno FO od 15. 2. 2021 do 30. 6. 2021. Ze sdělení Úřadu práce vyplynulo, že v předmětném období nepobíral nikdo z původních 10ti obyvatel domu č.p. Anonymizováno příspěvek na bydlení kromě jméno FO, a to od října 2020 do června 2021.

5. Podle § 1115 odst. 1 o.z. Osoby, jimž náleží vlastnické právo k věci společně, jsou spoluvlastníky.

6. Podle § 1117 o.z. Každý spoluvlastník má právo k celé věci. Toto právo je omezeno stejným právem každého dalšího spoluvlastníka.

7. Podle § 1123 o.z. Spoluvlastník může se svým podílem nakládat podle své vůle. Takové nakládání však nesmí být na újmu právům ostatních spoluvlastníků bez zřetele k tomu, z čeho vyplývají.

8. Podle § 2991 odst. 1 o.z. Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

9. Podle § 2991 odst. 2 o.z. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

10. Podle § 2994 o.z. Dal-li někdo neoprávněně věc k užívání nebo požívání jinému, aniž ten byl v dobré víře, má vlastník nebo spoluvlastník věci vůči uživateli nebo poživateli právo na náhradu.

11. Po provedeném zhodnocení všech provedených důkazů a skutkových tvrzení dospěl soud k závěru o prokázaném skutkovém stavu, a sice že účastníci byli v období od 9. 2. 2021 do 8. 2. 2023 podílovými spoluvlastníky nemovitostí zapsaných na listu vlastnictví č. hodnota, tedy parcely č. hodnota, jejíž součástí je stavba rodinného domu č.p. Anonymizováno a parcely č. hodnota – zahrada, vše zapsáno u Katastrálního úřadu pro Ústecký kraj, katastrální pracoviště adresa. Podíly obou spoluvlastníků byly shodné ve výši jedné ideální poloviny. Dále má soud za prokázáno, že do 9. 2. 2021 byly tyto nemovitosti v podílovém spoluvlastnictví žalovaného a jeho sestry jméno FO. Žalovaný v domě č.p. Anonymizováno bydlel sám a jeho sestra zde bydlela s dalšími osmi členy své rodiny. Tento stav užívání se nezměnil ani poté, co byl spoluvlastnický podíl jméno FO prodán v exekuční dražbě žalobci. Z důkazů rovněž jednoznačně vyplynulo, že v období, kdy trvalo spoluvlastnictví účastníků, byly nemovitosti po určitou dobu zcela neužívány žádnou z uvedených osob, nicméně je potřeba zdůraznit, že z žádného důkazu nelze spolehlivě a jednoznačně určit, po jaký časový úsek byly nemovitosti opuštěny. Žalobce, jakožto dominus litis, měl v tomto sporu tvrdit a prokázat, že žalovaný v předmětné době, za kterou je požadována náhrada, nemovitosti užíval nad rámec svého spoluvlastnického podílu. Soud konstatuje, že ani po řádném procesním poučení tato skutečnost nebyla spolehlivě zjištěna ze žádného žalobcem předloženého či navrženého důkazu. Naopak bylo v řízení prokázáno, že žalovaný po určitou dobu nemovitosti neužíval vůbec. I když žalovaný v domě č.p. Anonymizováno bydlel, byl zde i s ostatními devíti osobami, a tudíž nelze z logiky věci uvažovat o tom, že by byl takto sám schopen užívat celé nemovitosti. Spíše za tohoto stavu je zřejmé, že nemovitosti užíval v ještě menším rozsahu, než byl jeho spoluvlastnický podíl, nicméně tato situace zřejmě plynula z předchozí vzájemné dohody žalovaného a jeho sestry, která dříve vlastnila druhou polovinu nemovitostí. Pokud žalobce odkazuje na to, že žalovaný způsobil nadužívání rovněž tím, že zde nadále nechal bydlet svou sestru s dalšími členy její rodiny, je potřeba zdůraznit, že žalobce, jakožto nový vlastník původního spoluvlastnického podílu jméno FO, mohl učinit příslušné právní kroky směřující k tomu, aby bývalá spolumajitelka a související osoby tyto nemovitosti byly nuceny opustit, neboť to byli právě oni, kteří po datu 9. 2. 2021 nemovitosti obývali bez právního důvodu, na rozdíl od žalovaného, kterému užívací titul i nadále svědčil. Rovněž by pak nebylo možno po žalovaném spravedlivě požadovat, aby to byl právě on, kdo by měl z nemovitostí vykázat své příbuzné. K těmto a souvisejícím otázkám pak soud odkazuje na odůvodnění rozhodnutí Nejvyššího soudu č.j. 28 Cdo 2462/2022 ze dne 15. 11. 2022, a to zejména na odstavec č. 23 a 24. Pokud se týká individuálního posouzení tohoto případu je dále potřeba zmínit, že požadavek žalobce na úhradu bezdůvodného obohacení ve výši běžného nájemného by rovněž nemohl obstát, neboť ze všech znaleckých posudků, které jsou založeny ve spise OS adresa sp.zn. 14 C 234/2021 jednoznačně vyplývá, že dům č.p. Anonymizováno je v takovém technickém stavu, že jednotlivé stavební prvky (střecha, omítky…) jsou již na hranici a někdy i za hranicí své životnosti, neboť od doby výstavby (zhruba okolo roku 1930) zde nebyla provedena žádná zásadnější rekonstrukce a někdy ani základní údržba. Konkrétně se jedná o přízemní objekt o velikosti 2+0 bez vybavení kuchyně a bez jakéhokoli sociálního zařízení (chybí koupelna i WC) a tělesné potřeby tamních obyvatel jsou vykonávány ve sklepních prostorách a na dvoře v bývalých hospodářských staveních. Znalci se v tomto ohledu shodli na tom, že bez zásadnější rekonstrukce je daný objekt, s ohledem na zcela základní standardy bydlení, zcela neobyvatelný, a tudíž by nemohl být ani předmětem nájemního vztahu. Po celou dobu řízení nebylo rovněž ze strany žalobce tvrzeno ani prokázáno, že by mu bylo žalovaným jakkoli bráněno v užívání společných nemovitostí. Naopak z důkazu předložených žalobcem, a sice jím pořízených fotografií, vyplývá, že žalobce do nemovitostí měl přístup umožněn, nicméně žádná svá práva a povinnosti se spoluvlastnictvím spojená nevykonával. Rovněž je zde potřeba zdůraznit jistý morální aspekt posuzovaného případu, zakotveného v § 8 o.z. a sice, žalobce svá práva na vydání bezdůvodného obohacení uplatňoval vůči osobě z té nejnižší společenské vrstvy s absolutně žádným povědomím o právních otázkách a jednoduchého intelektu, což vyplynulo z průběhu výslechu žalovaného i ostatních členů jeho domácnosti. Dále je potřeba vzít v potaz, že žalobce za svůj spoluvlastnický podíl od žalovaného obdržel částku 675 000 Kč, přičemž tato částka byla zjevně odvozena od posledního znaleckého posudku a značně převyšovala obvyklou cenu nemovitostí zjištěnou v ostatních posudcích, a to za situace, kdy žalobce původně navrhoval žalovanému vyplatit za jeho spoluvlastnický podíl částku 70 000 Kč. Přehlédnout rovněž nelze ani určitou vazbu k nemovitostem, které žalovaný a jeho sestra obdrželi od svých rodičů. I z těchto hledisek pak vznášení dalších finančních nároků vůči žalovanému v souvislosti se zaniklým spoluvlastnictvím se jeví jako zjevné zneužití práva, a proto by nemělo požívat právní ochrany. S ohledem na všechny výše uvedené důvody soud nárok žalobce jako nedůvodný a neprokázaný v plném rozsahu zamítl, aniž by provedl důkaz navržený žalobcem na zpracování znaleckého posudku za účelem zjištění výše obvyklého nájemného, neboť toto by bylo, z důvodu neprokázání ani základu požadovaného nároku, zcela nadbytečné.

12. Výrok o nákladech řízení vychází z aplikace § 142 odst. 1 o.s.ř. s tím, že žalovaný byl v tomto řízení zcela úspěšný a žalobce je mu povinen nahradit náklady řízení ve výši 49 138,10 Kč, což představuje 8,5 úkonů právní služby po 4 460 Kč (převzetí zastoupení, písemné vyhotovení právního rozboru, písemné vyhotovení vyjádření k žalobě, písemné vyhotovení doplnění skutkových tvrzení k výzvě soudu, 4x účast při jednání a účast při vyhlášení rozhodnutí), 9x paušální náhrada nákladů po 300 Kč, tj. 2 700 Kč a 21% DPH ve výši 8 528,10 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Lounech. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§ 251 o.s.ř.).