9 C 135/2021

Plný text

Okresní soud v Lounech rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Machytkou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem Mgr. jméno jméno sídlem adresa o vyklizení pozemků a odstranění plotu

I. Žalovaný je povinen odstranit plot umístěný na pozemku [číslo] zapsaném na [list vlastnictví] a na pozemku [číslo] zapsaném na [list vlastnictví] u Katastrálního úřadu pro Ústecký kraj, katastrální pracoviště Louny pro katastrální území Jablonec u Libčevsi, obec Libčeves a tyto pozemky vyklidit a v jejich užívání dále nebránit žalobkyni, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 31 915,52 Kč, k rukám právní zástupkyně žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], advokátky se sídlem [adresa], do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se svou žalobou, podanou u okresního soudu v Lounech dne [datum], domáhala, aby byl žalovaný povinen odstranit plot na pozemcích [číslo] zapsaném na listu vlastnictví [číslo] [číslo] zapsaném na listu vlastnictví [číslo] pro katastrální území Jablonec u Libčevsi, obec Libčeves u Katastrálního úřadu pro Ústecký kraj, katastrální pracoviště Louny, tyto pozemky vyklidit a již dále nebránit žalobkyni v jejich užívání. Svůj návrh žalobkyně odůvodnila tím, že na základě darovací smlouvy ze dne [datum] nabyla se svým manželem [jméno] [příjmení] do podílového spoluvlastnictví, se spoluvlastnickými podíly každý ve výši ½, parcelu [číslo] zapsané na [list vlastnictví] a na základě darovací smlouvy ze dne [datum] nabyla se svým manželem do SJM parcelu [číslo] zapsané na [list vlastnictví]. Žalovaný jim však tyto pozemky od samého počátku neumožňoval užívat, neboť je měl oba připloceny ke své parcele [číslo] kterou společně s rodinným domem [adresa], parcelou [číslo] parcelou [číslo] nabyl do svého vlastnictví na základě kupní smlouvy ze dne [datum] od [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. [jméno] [příjmení] dne [datum] zemřel a žalovaná se na základě dědického usnesení č.j. 44 D 785/2021-56 ze dne 21. 2. 2022 s právní mocí téhož dne, stala, mimo jiné, jediným vlastníkem parcel [číslo]. Žalovaný následně v průběhu času nahradil původní drátěný plot, který skutečně připlocoval k parcele 1/1 i parcely [číslo] a [číslo], částečně zděným a částečně betonovým plotem, jehož stav a konstrukce ohrožuje okolí a navíc tuto stavbu zbudoval bez jakéhokoli povolení a souhlasu vlastníků sousedících pozemků, na což žalobkyně i její manžel žalovaného opakovaně upozorňovali a současně na tento závadný stav opakovaně upozorňovali i příslušné orgány státní správy. Žalovaný uvedený plot zbudoval, i když věděl, že hranice původního drátěného plotu neodpovídají skutečným hranicím pozemků. Jestliže žalovaný v současné době tvrdí, že sporné připlocené parcely nabyl do svého vlastnictví vydržením, tak s tímto žalobkyně nesouhlasí s poukazem na to, že ani jeho právní předchůdci nebyli v dobré víře, že hranice plotu odpovídají skutečnosti, že při převodu nemovitostí na žalovaného byl tento na uvedený nesoulad upozorněn a navíc žalobkyně se svým manželem již minimálně od roku 2004 opakovaně upozorňovali na závadný stav, tj. před uplynutím tvrzené vydržecí doby, a tudíž ani žalovaný nemohl být v dobré víře, že sporné pozemky užívá po právu.

2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil v tom smyslu, že nároky žalobkyně neuznává ani zčásti, neboť má za to, že předmětné pozemky se staly jeho vlastnictvím formou vydržení. Tento názor dále rozvedl tak, že rodinný dům [adresa] a pozemkové parcely nabyl do svého vlastnictví kupní smlouvou ze dne [datum] ve stavu, kdy tyto pozemky byly oploceny a tvořily jeden celek, o němž neměl pochybnosti, že by některá jeho část neměla být jeho vlastnictvím, resp. že by prodávající neměli právo některou z oplocených částí na něj smluvně převést. Dle jeho názoru i sami prodávající museli být přesvědčeni o tom, že oplocená část odpovídá skutečným hranicím pozemků a sami byli v tomto smyslu poctivými držiteli sporných pozemků, tudíž je potřeba do vydržecí doby započíst i dobu oprávněné držby prodávajících. Jelikož prodávající nabyly předmětné nemovitosti do svého vlastnictví na základě rozhodnutí č.j. 191/95-R/2296/92/Ver ze dne 20. 1. 1995, které nabylo právní moci dne 26. 6. 1995, uplynula vydržecí doba dne 27. 6. 2005. Při převodu nemovitostí na jeho osobu kupní smlouvou, nebyl ze strany prodávajících nijak upozorněn na skutečnost, že by oplocení pozemků neodpovídalo skutečnému stavu. Následně se pak rozhodl nahradit původní drátěný plot plotem s pevnou konstrukcí, aniž by předem zjišťoval, zda výměry pozemků souhlasí s dosud daným stavem, neboť byl v dobré víře z výše uvedených důvodů. Žalovaný má tedy za to, že sporné pozemky [číslo] jejichž faktické výměry byly zjištěny až v roce 2009, se staly jeho vlastnictvím formou vydržení a není tedy povinen k jejich vyklizení včetně odstranění stávajícího oplocení. V průběhu řízení pak žalovaný učinil směrem k žalobkyni návrh na odkup uvedených pozemků, aby došlo k zachování daného stavu, nicméně po odmítnutí tohoto návrhu ze strany žalobkyně, žalovaný opět setrvával na svém stanovisku, že předmětné pozemky vydržel.

3. Soud v rámci řízení provedl navržené důkazy účastníků a učinil z nich příslušná skutková zjištění.

4. Z úmrtního listu vydaného Magistrátem města Jihlavy má soud za prokázáno, že dne [datum] zemřel [jméno] [příjmení], narozen [datum].

5. Z výpisů z listů vlastnictví [číslo] pro katastrální území Jablonec u Libčevsi a obec Libčeves má soud za prokázáno, že ke dni [datum] (datum pořízení výpisů) měli manželé [příjmení] ve svém SJM parcelu [číslo] ve svém podílovém spoluvlastnictví s velikosti podílů ½ parcelu [číslo].

6. Z kopie katastrální mapy ke dni 20. 11. 2018 má soud za prokázány hranice jednotlivých pozemků a polohu plotu žalovaného.

7. Ze závěru kontrolní prohlídky Městského úřadu v Lounech, odboru stavebního úřadu ze dne 30. 1. 2019 [číslo jednací] soud zjistil, že úřad dospěl k závěru, že oplocení mezi pozemky [číslo] mezi pozemky [číslo] se nenachází na pozemcích žalovaného s tím, že k této stavbě nebyl dán souhlas vlastníků dotčených pozemků a věc je potřeba řešit soudní cestou.

8. Z oznámení Městského úřadu v Lounech, odboru stavebního úřadu ze dne 7. 7. 2020 [číslo jednací] soud zjistil, že úřad oznámil žalovanému zahájení řízení o odstranění zbudovaného plotu s možností dodatečného povolení této stavby, která se však netýká úseku plotu kolem sporných parcel.

9. Z předžalobní výzvy ze dne 30. 12. 2020 soud zjistil, že před podáním samotné žaloby byl žalovaný vyzván k odstranění plotu kolem pozemků [číslo] k jejich vyklizení.

10. Z rozhodnutí Okresního úřadu Louny – Okresní pozemkový úřad ze dne [datum], které nabylo právní moci dne [datum], soud zjistil, že tímto rozhodnutím se stali podílovými spoluvlastníky, zde uvedených nemovitostí, Ing. [jméno] [příjmení] v ideálním podílu ¼, [jméno] [příjmení] v ideálním podílu ¼ a [jméno] [příjmení] v ideálním podílu ½.

11. Na základě dědického usnesení Okresního soudu v Mostě ze dne 26. 4. 2002 č.j. D 182/2001-50 bylo zjištěno, že spoluvlastnický podíl Ing. [jméno] [příjmení] ve výši ¼ na nemovitostech, byl předmětem dědického řízení a tento podíl byl dále rozdělen mezi [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení].

12. Z kupní smlouvy ze dne [datum] má soud za prokázáno, že touto smlouvou došlo k prodeji spoluvlastnických podílů [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] na rodinném domu [adresa] a parcelách [číslo] [celé jméno žalovaného] za celkovou cenu 360 000 Kč a žalovaný se tak stal jediným vlastníkem uvedených nemovitostí.

13. Z rozsudku Okresního soudu v Lounech č.j. 12 C 150/2016-101 ze dne 7. 6. 2018 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem č.j. 14 Co 222/2018-151 ze dne 24. 1. 2019, kterým byl napadený rozsudek potvrzen, má soud za prokázáno, že v tomto řízení byla zamítnuta žaloba žalovaného proti manželům [příjmení], kterou se žalovaný domáhal určení, že je vlastníkem části pozemku [číslo] že toto vlastnické právo nabyl vydržením. Kromě výše uvedeného závěru pak soudy obou stupňů měly v řízení za prokázáno, že žalovanému nesvědčí dobrá víra v hranice oplocených pozemků, neboť tato dobrá víra nesvědčila ani předchozím majitelům, kteří si byli vědomi toho, že původní plot z pletiva zbudovali bez ohledu na skutečné hranice pozemků, a to pouze z aktuální potřeby zamezit úniku drobného domácího zvířectva z pozemku, přičemž potřeby detailního zaměření pozemků do budoucna si byli vědomi. [obec] víra na straně [celé jméno žalovaného] rovněž dána nebyla, neboť manželé [příjmení] na uvedený nesoulad opakovaně upozorňovali, a to minimálně od roku 2004. Uvedené závěry se tak nevztahovaly pouze na hranice plotu v části oddělující parcelu [anonymizováno] a [číslo], ale v celém jeho obvodu.

14. Z výzvy Obecního úřadu v Libčevsi ze dne [datum] a [datum] soud zjistil, že žalovaný ohlásil záměr na zbudování zděného plotu a manželé [příjmení] byli vyzváni k podání vyjádření. V dopise ze dne [datum] manželé [příjmení] informovali, že žalovaný nepostupuje v souladu s požadavky stavebního úřadu a neprovedl zaměření pozemků. Z dopisu OÚ [obec] žalovanému ze dne [datum] vyplývá, že úřad nemá námitky s provedením drobné stavby s tím, že žalovaný zajistí geodetické vytyčení hranice oplocovaných pozemků. Tentýž požadavek byl dále uveden v dalším dopise z téhož dne. Ze stížnosti manželů [příjmení] ze dne [datum] vyplývá, že tito upozorňují úřad na nezákonný postup ze strany žalovaného při provádění stavby plotu, že žalovaný nezajistil geodetické zaměření a že plot zasahuje i na pozemky, které nejsou ve vlastnictví žalovaného. Na základě následné kontroly stavby byl žalovaný dopisem OÚ [obec] ze dne [datum] vyzván, aby stavbu prováděl řádně dle původní dokumentace a aby do [datum] zajistil geodetické zaměření pozemků. Dopisem ze dne [datum] bylo OÚ [obec] sděleno žalovanému prostřednictvím právního zástupce, že je zde podezření, že stavba plotu zasahuje do pozemku ve vlastnictví České republiky a žalovaný byl vyzván k provedení zaměření oplocovaných pozemků. Dopisem OÚ [obec] ze dne [datum] bylo manželům [příjmení] sděleno, že po předchozí kontrole bylo žalovanému zakázáno pokračovat ve stavbě plotu a bylo mu opětovně uloženo zajistit geodetické zaměření oplocované části pozemků (návaznost na předchozí výzvu žalovanému ze dne [datum] a navazující rozhodnutí ze dne [datum]). Dopisem ze dne [datum] domáhal [jméno] [celé jméno žalovaného] toho, aby [celé jméno žalovaného] odstranil stavbu zdi, kterou neoprávněně postavil na jeho pozemku [číslo].

15. Z usnesení Okresního soudu v Mostě č.j. 44 D 785/2021-56 ze dne 21. 2. 2022, které nabylo právní moci téhož dne má soud za prokázáno, že výlučným vlastníkem obou sporných pozemků se stala žalobkyně.

16. Z darovací smlouvy ze dne [datum] a připojeného geometrického plánu má soud za prokázáno, že na základě této smlouvy se manželé [příjmení] stali vlastníky parcel [číslo] od dárce [jméno] [celé jméno žalovaného] a současně má soud za prokázány hranice jednotlivých pozemků.

17. Ze závěru znaleckého posudku Ing. [jméno] [příjmení] [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že stavba zděného plotu, označená jako„ D“, byla žalovaným postavena bez svolení vlastníků (ať už tehdejších nebo současných) a znemožňuje jim užívání parcel [číslo] přičemž plot (zeď) je v takovém stavu, že může kdykoli hrozit jeho zřícení.

18. Podle § 129 odst. 1 z.č. 40/1964 Sb. Držitelem je ten, kdo s věcí nakládá jako s vlastní nebo kdo vykonává právo pro sebe.

19. Podle § 103 odst. 1 z.č. 40/1964 Sb. Je-li držitel se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že mu věc nebo právo patří, je držitelem oprávněným. V pochybnostech se má za to, že držba je oprávněná.

20. Podle § 134 odst. 1 a 3 z.č. 40/1964 Sb. Oprávněný držitel se stává vlastníkem věci, má-li ji nepřetržitě v držbě po dobu tří let, jde-li o movitost, a po dobu deseti let, jde-li o nemovitost. Do doby podle odstavce 1 se započte i doba, po kterou měl věc v oprávněné držbě právní předchůdce.

21. Podle § 992 odst. 1 z.č. 89/2012 Sb. Kdo má z přesvědčivého důvodu za to, že mu náleží právo, které vykonává, je poctivý držitel. Nepoctivě drží ten, kdo ví nebo komu musí být z okolností zjevné, že vykonává právo, které mu nenáleží.

22. Podle § 1040 odst. 1 z.č. 89/2012 Sb. Kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.

23. Podle § 1089 z.č. 89/2012 Sb. Drží-li poctivý držitel vlastnické právo po určenou dobu, vydrží je a nabude věc do vlastnictví. Nepoctivost předchůdce nebrání poctivému nástupci, aby počal vydržení dnem, kdy nabyl držby.

24. Podle § 1091 odst. 2 z.č. 89/2012 Sb. Vydržení vlastnického práva k nemovité věci je potřebná nepřerušená držba trvající deset let.

25. Co se týče zjištěného skutkového stavu ohledně převodů a nabývání vlastnictví jednotlivými osobami, tak tyto skutečnosti vyplývají již z výše provedených důkazů, dále pak ze shodných tvrzení účastníků a toho, že tento skutkový stav již byl jednou zjištěn a podrobně popsán v rámci řízení u zdejšího soudu, které bylo pravomocně skončeno rozsudkem č.j. 12 C 150/2016-101 ze dne 7. 6. 2018, který byl následně potvrzen odvolacím soudem, a sice rozsudkem č.j. 14 Co 222/2018-151 ze dne 24. 1. 2019, a proto se těmito nespornými skutečnostmi nebude soud v rámci tohoto rozsudku dále podrobněji zabývat. Co se týče právního zhodnocení, tak zde se soud nejdříve zabýval otázkou aktivní a pasivní legitimace obou účastníků. Na straně žalobkyně pak bylo prokázáno, že je v současné době jediným vlastníkem předmětných pozemků [číslo] což vyplývá ze zápisů z příslušných listů vlastnictví (jejichž pravost nebyla nijak popřena) a z pravomocného usnesení Okresního soudu v Mostě č.j. 44 D 785/2021-56 ze dne 21. 2. 2022. Žalobkyni tedy svědčí aktivní legitimace podle § 1040 odst. 1 z.č. 89/2012 Sb. Pasivní legitimace žalovaného je dána objektivně zjištěným skutkovým stavem, a sice že vystaveným plotem (či spíše zdí) připojil oba sporné pozemky k pozemku [číslo] ve svém vlastnictví, a to po celém jejich obvodu, čímž zasahuje do vlastnických práv žalobkyně takovým způsobem, že na sporné pozemky nemá umožněn vstup a je jí tímto fakticky znemožněno jakékoli jejich užívání. Stěžejní otázkou bylo poté vypořádání se s námitkou žalovaného, že se již dříve stal vlastníkem obou sporných pozemků formou vydržení. Z důvodu objektivity soud na tomto místě odhlédne od skutečnosti, že žalovaný v průběhu řízení učinil návrh žalované na odkoupení sporných pozemků za tržní cenu, čímž fakticky potvrdil vlastnické právo žalobkyně a popřel svou argumentaci, nicméně i tuto skutečnost je potřeba zmínit. Žalovaný tvrdil, že vydržecí lhůta uplynula dne [datum] a k tomuto datu se stal vlastníkem sporných pozemků, neboť do poctivé držby je potřeba započíst i dobu, po kterou tyto pozemky oprávněně drželi jeho právní předchůdci, kteří nabyli okolní nemovitosti na základě úředního rozhodnutí dne [datum] a následně sami na pozemcích postavili plot, který žalovaný posléze pouze přestavěl při zachování jeho původní linie. Předchozí vlastníci tím tedy dali jasně najevo, že se cítí být oprávněnými držiteli všech pozemků, které byly tímto plotem oploceny. Tento žalovaným zastávaný názor byl však v rámci předchozího řízení pod sp. zn. 12 C 150/2016 zcela vyvrácen, když provedenými důkazy bylo zjištěno, že předchozí vlastníci byli při nabytí nemovitostí upozorněni na nejasnosti ohledně hranic pozemků a o potřebě jejich detailního zaměření, což však neučinili. Drátěný plot pak vystavili s tímto vědomím a pouze za účelem dočasného zamezení úniku domácího zvířectva, než někdy budoucnu k zaměření dojde. Tuto skutečnost měli rovněž sdělit žalovanému, když na něj nemovitosti převáděli. Bylo tedy zjištěno, že předchozí vlastníci nebyli v dobré víře v to, že oplocená část skutečně představuje veškerou pozemkovou plochu v jejich vlastnictví, a proto zde nelze aplikovat ustanovení § 134 odst. 3 z.č. 40/1964 Sb. Po vyřešení této otázky se tedy soud následně zabýval tím, zdali mohlo dojít k nabytí vlastnického práva žalovaným na základě vydržení, jehož vydržecí doba by počala běžet od [datum], tj. od nabytí vlastnictví ostatních připlocených nemovitostí. I kdyby soud připustil, že žalovaný nebyl při převodu nemovitostí jeho právními předchůdci upozorněn, že hranice plotu nesouhlasí se skutečnými hranicemi pozemku, bylo objektivně zjištěno, že žalovaný byl minimálně od roku 2014, kdy na obecní úřad v Libčevsi oznámil svůj záměr stavebních úprav, opakovaně obecním úřadem vyzýván k zaměření reálného stavu pozemků, přičemž tuto povinnost opakovaně neplnil. Vzhledem k těmto výzvám musel tedy žalovaný minimálně pojmout podezření, že hranice pozemků neodpovídají, nebo nemusí odpovídat hranici plotu a lze přičítat pouze jeho liknavosti, že si skutečný stav nenechal autorizovanou cestou zjistit, ačkoli byl k tomu opakovaně upomínán, čímž soustavně porušoval své povinnosti stavebníka v rámci stavebního řízení. Z uvedeného jednoznačně vyplývá, že žalovaný minimálně od [datum], kdy byl poprvé vyzván k provedení zaměření pozemků, nebyl a ani nemohl být v dobré víře, že po právu užívá veškerou oplocenou plochu, nemohl být tudíž ohledně sporných pozemků oprávněným držitelem a nenabyl do svého vlastnictví sporné pozemky formou vydržení. Závěrem soud pouze poukazuje na skutečnost, že i kdyby bylo připuštěno, že právní předchůdci žalovaného byli oprávněnými držiteli sporných pozemků, nedošlo by, na základě výše uvedeného, k plnému uplynutí vydržecí doby deseti let nepřetržité oprávněné držby. Z uvedených závěrů soud tedy vyvodil ty důsledky, že žalovaný omezuje vlastnické právo žalobkyně, žalobě v plném rozsahu vyhověl a žalovanému uložil odstranění plotu lemujících sporné pozemky, tyto pozemky následně vyklidil a vyklizené je předal žalobkyni jako oprávněnému vlastníku těchto pozemků, a to ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku podle § 160 odst. 1 o.s.ř.

26. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, když žalobkyně měla ve věci plný úspěch. Náleží jí tedy náhrada nákladů řízení v celkové výši 31 915,52 Kč. Hodnota jednoho úkonu právní služby činí 3 100 Kč, kdy tato byla stanovena na základě § 9 odst. 4 písm. b) vyhlášky č. 177/1 996 Sb. (dále jen„ vyhláška“). Náhrada nákladů sestává z částky 15 500 Kč za 5 úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 vyhlášky po 3 100 Kč (příprava a převzetí zastoupení, sepis žaloby, replika k vyjádření žalovaného a účast u jednání soudu dne 19. 1. 2022 a 16. 3. 2022) a z částky 1 500 za pět režijních paušálů dle § 13 odst. 4 po 300 Kč. Vzhledem k tomu, že byla žalobkyně v řízení zastoupena, náleží jí též náhrada cestovních výdajů jejího právního zástupce, kdy tento vykonal jízdu osobním automobilem zn. Škoda Kodiaq 2x z [obec] do [obec] a zpět (celkem 100 km), a to k jednání u zdejšího soudu dne 19. 1. 2022 a 16. 3. 2022 ve výši 712 Kč (7,12 Kč x 100km). Žalobkyni náleží rovněž náhrada promeškaného času jejího právního zástupce dle § 14 odst. 3 vyhlášky za čtyři započaté půlhodiny, tedy celkem 400 Kč. Právní zástupce žalobkyně je pak plátcem DPH, žalobkyni tedy náleží náhrada daně z přidané hodnoty ve výši 21%, tedy 3 803,52 Kč. Žalobkyni rovněž náleží plná náhrada za zaplacený soudní poplatek ve výši 10 000 Kč.