9 C 202/2017

Plný text

Okresní soud v Lounech rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Machytkou, v právní věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená údaje o zástupci proti žalovaným: 1. celé jméno žalované , narozená dne datum bytem adresa žalované zastoupená doc. JUDr. jméno příjmení , Ph.D. advokátkou se sídlem adresa 2. celé jméno žalovaného , narozený dne datum bytem adresa žalovaného a žalované o zaplacení částky 2 104 656,71 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně částku 857 712,37 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 707 229 Kč od 1. 5. 2017 do zaplacení, s úrokem ve výši 18 % ročně z částky 707 229 Kč od 1. 5. 2017 do zaplacení, smluvní pokutu 131 894,37 Kč, částku 971 487,90 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 766 350 Kč od 1. 5. 2017 do zaplacení, s úrokem ve výši 18 % ročně z částky 766 350 Kč od 1. 5. 2017 do zaplacení a smluvní pokutu 143 562,07 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku s tím, že splněním povinnosti jednoho ze žalovaných zaniká v rozsahu poskytnutého plnění povinnost druhého

II. Žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 272 023,40 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa], že plněním jednoho ze žalovaných zanikne v rozsahu tohoto plnění povinnost druhého.

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne [datum] se právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba] domáhala po žalovaných zaplacení vícero nároků plynoucích ze dvou úplatných smluv o postoupení pohledávek uzavřených mezi žalovanou a právní předchůdkyní žalobkyně, [právnická osoba] dne [datum]. Konkrétně takto žalobkyně požadovala na základě první ze smluv o postoupení pohledávky (dále také„ Smlouvy [číslo]“) úhradu částky ve výši 857 712,37 Kč sestávající se z neuhrazené části jistiny ve výši 707 229 Kč, zákonného úroku z prodlení vyčísleného ke dni 30. 4. 2017 ve výši 2 644,33 Kč a smluvního úroku ve výši 18% ročně vyčísleného ke dni 30. 4. 2017 ve výši 147 839,04 Kč, dále žalobkyně požadovala úhradu smluvní pokuty v celkové výši 131 894 Kč a dále úhradu zákonného a smluvního úroku z prodlení z částky 707 229 Kč od 1. 5. 2017 do zaplacení. Na základě druhé ze smluv o postoupení pohledávek (dále také„ Smlouva [číslo]“) požadovala žalobkyně úhradu částky ve výši 971 487,90 Kč sestávající se z neuhrazené jistiny ve výši 766 350 Kč, zákonného úroku z prodlení vyčísleného ke dni 30. 4. 2017 ve výši 33 433,80 Kč a smluvního úroku ve výši 18% ročně vyčísleného ke dni 30. 4. 2017 ve výši 171 704,09 Kč, dále žalobkyně požadovala úhradu smluvní pokuty ve výši 143 562,07 Kč a úhradu zákonného a smluvní úroku z prodlení z částky 766 350 Kč od 1. 5. 2017 do zaplacení. Žalobkyně ve své žalobě uvedla, že uvedenými smlouvami byly na žalovanou postoupeny pohledávky [právnická osoba] za žalovaným, kdy za postoupení pohledávek uvedených ve Smlouvě [číslo] se žalovaná zavázala uhradit této společnosti úplatu ve výši 757 709 Kč včetně smluvního úroku z neuhrazené části jistiny ve výši 18% jako příslušenství. Tato úplata měla být uhrazena v 60 měsíčních splátkách počínaje měsícem prosinec 2014, přičemž výše prvních 59 splátek činila 12 620 Kč, poslední splátka pak činila 13 129 Kč Smluvní úrok byl dohodnut ode dne podpisu smlouvy do zaplacení jistiny s tím, že se tento vypočítával za každý kalendářní měsíc a byl splatný v 18 měsíčních splátkách. Pokud jde o Smlouvu [číslo] žalovaná se za postoupení pohledávek, které byly jejím předmětem, zavázala uhradit uvedené [právnická osoba] úplatu ve výši 820 750 Kč včetně smluvního úroku z neuhrazené části jistiny ve výši 18% jako příslušenství. Rovněž tato jistina měla být splatná v 60 měsíčních splátkách po 13 600 Kč s výjimkou splátky šedesáté, která měla činit 18 350 Kč Smluvní úrok byl rovněž dohodnut od podpisu smlouvy do zaplacení jistiny, vypočítával se za každý kalendářní měsíc a byl splatný v 18 měsíčních splátkách. Žalovaná však předmětné částky nesplácela, v měsících lednu, únoru a březnu roku 2015 se dostala do prodlení, pročež žalobkyně své pohledávky za žalovanou v souladu s předmětnými smlouvami o postoupení pohledávek (konkrétně dle čl. III odst. 3 smluv) zesplatnila, čímž jí vzniklo právo na úhradu smluvní pokuty ve výši 0,025% denně z dlužné částky, tedy z neuhrazených jistin včetně smluvního úroku. Žalovaná na své závazky plynoucí ze Smlouvy [číslo] uhradila částku ve výši 441 866,93 Kč a na závazky ze Smlouvy [číslo] částku ve výši 436 476,40 Kč, kdy tyto finanční prostředky právní předchůdkyně žalobkyně na jednotlivé závazky žalované započítala. Žalobkyně vyčíslila své pohledávky za žalovanou ke dni [datum], zákonný úrok z prodlení a smluvní úrok ve výši 18% pak požaduje od 1. 5. 2017 do zaplacení. Smluvní pokutu žalobkyně vyčíslila a požaduje pouze k okamžiku podání žaloby, tedy do dne 30. 6. 2017. Žalobkyně dále uvedla, že ručitelským prohlášením ze dne [datum] připojeným ke Smlouvám [číslo] [číslo] se žalovaný jako ručitel v souladu s § 2018 občanského zákoníku zavázal, že splní závazky plynoucí z uvedených smluv, pakliže tyto nesplní žalovaná. [právnická osoba] pak žalovanou opakovaně písemně i ústně vyzývala ke splnění jejích povinností, naposledy tak učinila dne 9. 6. 2017. Žalovaná na tyto výzvy nereagovala, pouze dne 8. 6. 2017 zaslala [právnická osoba] peněžní částky ve výši 12 620 Kč a 13 600 Kč, které byly touto započteny na smluvní pokuty vzniklé ode dne 30. 4. 2017. Společnost [anonymizováno] a společnost [právnická osoba] následně oznámila dopisem ze dne [datum] žalované, že na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupila své pohledávky za žalovanou plynoucí ze Smlouvy [číslo] [číslo] na společnost [právnická osoba] Tímto dopisem byla žalovaná rovněž opět vyzvána k plnění. Postoupení pohledávek za žalovanou oznámila [právnická osoba] rovněž žalovanému, a to dopisem ze dne 25. 6. 2017. Tímto dopisem byl rovněž žalovaný z titulu ručení vyzván k úhradě dluhu žalované, avšak ani tento žádné peněžité plnění neposkytl.

2. Ve věci byl následně vydán platební rozkaz, proti kterému podala žalovaná odpor, který doplnila svým vyjádřením ve věci, ve kterém uvedla, že nesouhlasí s tvrzeními obsaženými v žalobě za situace, kdy soud by měl nejprve zkoumat jako předběžnou otázku platnost právního jednání žalobkyně a žalovaných. Žalovaná dále dle svých následných vyjádření uzavřela předmětné smlouvy o postoupení pohledávek pouze v naivní důvěře, že nebude skutečnou dlužnicí, neboť jí statutární zástupce [právnická osoba], JUDr. [jméno] [jméno], slíbil, že se na její osobu pohledávky za žalovaným převedou pouze dočasně, po dobu auditu probíhajícího ve [právnická osoba]. Z tohoto důvodu také po určitou dobu hradila jednotlivé splátky. Panu [jméno] žalovaná důvěřovala, neboť spolu v minulosti spolupracovali na různých projektech. Dne 11. 6. 2017 bylo žalované zasláno oznámení o postoupení pohledávek ze [právnická osoba] na společnost [právnická osoba], kdy toto postoupení považuje žalovaná za účelové. Toto postoupení ji také utvrdilo v tom, že byla JUDr. [jméno] uvedena v omyl, neboť tento již od počátku věděl, že ke zpětnému převodu pohledávek za žalovaným na [právnická osoba] nedojde. Vzhledem k tomu, že žalobkyně využila důvěry žalované, uzavřela tato předmětné smlouvy bez skutečného úmyslu. V jednání [právnická osoba] pak žalovaná spatřuje rozpor s dobrými mravy. Žalovaná dále uvedla, že obě smlouvy naplňují znaky spotřebitelských smluv, přičemž žalovaná se jejich podpisem dostala do postavení slabší smluvní strany a je od ní požadována úhrada zjevně nedobytných pohledávek. Žalovaná dále shledává vadu postupných smluv v jejich neurčitosti, spočívající v tom, že tyto nejsou dostatečně identifikovány. Žalovaná dále namítla, že dle § 1880 odst. 1 občanského zákoníku nabývá postoupením pohledávky postupník také její příslušenství a práva spojená s pohledávkou, včetně jejího zajištění. V původních smlouvách o půjčce uzavřených mezi společností [právnická osoba] jako věřitelkou a žalovaným jako dlužníkem je uvedeno, že k zajištění těchto smluv vystavil dlužník při jejich podpisu na řad věřitele neúplně vyplněné směnky znějící na konkrétní částky. Při podpisu Smluv [číslo] [číslo] však tyto směnky nebyly rubopisem na žalovanou převedeny, byť v čl. II obou těchto smluv žalobkyně prohlašuje, že spolu s postoupenými pohledávkami nabývá postupník také jejich zajištění. Této skutečnosti si musel být statutární orgán [právnická osoba] vědom a směnky na žalovanou nepřevedl úmyslně. V následujícím vyjádření žalovaná rovněž dále poukázala na skutečnost, že smlouvy o půjčce uzavřené mezi společností [právnická osoba] a společností [právnická osoba] a žalovaným, které jsou předmětem Smluv [číslo] [číslo] jsou smlouvami reálnými, a jako takové vznikají, resp. právní poměry z těchto smluv vznikají odevzdáním předmětu zápůjčky. Na žalobkyni tak je, aby prokázala všechny okolnosti týkající se zápůjčky peněžních prostředků žalovanému a rovněž to, aby prokázala, zda bylo jednání spočívající v převodu pohledávky žalobkyně za žalovaným na žalovanou skutečně vážně míněným právním jednáním jak ze strany žalobkyně, tak ze strany žalovaných. Jako další argument neplatnosti postupních smluv, které jsou předmětem žaloby, žalovaná uvedla neexistenci vlastnického práva [právnická osoba] k pohledávkám za žalovaným, jelikož dle jejího názoru nedošlo k postoupení těchto pohledávek ze společností [právnická osoba], resp. [právnická osoba] jako postupitelů na [právnická osoba] jako na postupníka. Tento závěr žalovaná vyvozovala nejprve z neexistence smluv o postoupení pohledávek z původních věřitelů ([právnická osoba], [právnická osoba]) a [právnická osoba] a poté, co právní předchůdkyně žalobkyně tyto smlouvy předložila z absence jejich pravosti. Žalovaná spatřovala pochybnosti v dataci těchto postupních smluv, když tyto pochybnosti dovozovala z oznámení o postoupení pohledávek ze dne [datum] a [datum] učiněných jmenovanými společnostmi vůči žalovanému, ve kterých je u [právnická osoba] uvedena adresa [adresa], [PSČ] [obec a číslo], na které však tato společnost sídlila až za více než 9 měsíců po zaslání prvního z oznámení, tedy od 14. 10. 2014. Pochybnost je rovněž dána absencí dokladu o doručení uvedeného vyrozumění. Konečně žalovaná namítla, že neplatnost postupných smluv lze založit na základě ustanovení § 1796 občanského zákoníku o lichevní smlouvě. V daném případě totiž došlo k postoupení zjevně zcela nedobytných pohledávek za jejich nominální hodnotu. Neplatnost postoupení pak rovněž plyne z výše stanovených úroků, neboť jako nepřiměřenou a tedy odporující dobrým mravům lze shledat takovou výši úroků, která podstatně převyšuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou.

3. Žalobkyně pak ve své reakci na vyjádření žalované uvedla, že pokud jde o tvrzenou neexistenci postupních smluv uzavřených mezi společnostmi [právnická osoba] a [právnická osoba] a [právnická osoba], tak tyto smlouvy o postoupení pohledávek byly řádně uzavřeny. Konkrétně takto [právnická osoba] uzavřela se společností [právnická osoba] dne [datum] smlouvu o postoupení pohledávek, jejímž předmětem byly pohledávky této společnosti za žalovaným ze smlouvy o půjčce ze dne [datum], smlouvy o půjčce ze dne [datum], smlouvy o půjčce ze dne [datum] a smlouvy o půjčce ze dne [datum]. Se společností [právnická osoba] pak uzavřela [právnická osoba] smlouvu o postoupení pohledávek dne [datum], přičemž předmětem této smlouvy byly pohledávky společnosti [právnická osoba] za žalovaným z titulu smlouvy o půjčce ze dne [datum] a smlouvy o půjčce ze dne [datum]. Žalobkyně dále uvedla, že se nedomnívá, že by se žalovaná v okamžiku podpisu smluv o postoupení pohledávek nacházela v postavení slabší smluvní strany či v postavení spotřebitele, a to proto, že žalovaná působila mnoho let v oblasti finančního poradenství a poskytovala v této oblasti rady třetím osobám coby osoba samostatně výdělečně činná. Obdobně lze pak hovořit i o žalovaném, který rovněž mnoho let působil v oblasti finančního poradenství a zastával vedoucí pozice ve společnostech poskytujících finanční služby. Žalobkyně následně nesouhlasila s tvrzením žalované o nedostatečné specifikaci postupovaných pohledávek, když uvedla, že pohledávky byly dostatečně specifikovány a smluvním stranám bylo zřejmé, o jaké pohledávky se jedná. Určitost pohledávek uvedených ve Smlouvě [číslo] pak žalobkyně dovozuje ze seznamu příloh, který je součástí této smlouvy, když z tohoto seznamu je patrné, že předmětem postoupení byly 4 pohledávky vzniklé na základě smluv v tomto seznamu uvedeném. Pohledávka č. 1 podle čl. I odst. 1 Smlouvy [číslo] je pohledávkou ze smlouvy o půjčce ze dne [datum], pohledávka č. 2 podle čl. I odst. 2 Smlouvy [číslo] je pak pohledávkou ze smlouvy o půjčce ze dne [datum]. Nakonec se žalobkyně vyjádřila i k tvrzenému nepředání směnek a rovněž k výši ve smlouvě uvedených úroků. Pokud jde o směnky, z čl. IV odst. 2 Smlouvy [číslo] Smlouvy [číslo] plyne, že postupitel předal postupníkovi veškeré doklady související s pohledávkou před podpisem jednotlivých smluv, tedy také předmětné směnky. Ve vztahu k úrokům pak žalobkyně uvedla, že se jedná o účelové tvrzení žalované, neboť tato více než dva a půl roku na obě smlouvy dobrovolně plnila. Úrok ve výši 18%, resp. smluvní pokuta ve výši 0,025% denně pro případ prodlení s placením dlužných částek nejsou protiprávní, natož lichevní.

4. Usnesením Okresního soudu v Lounech ze dne 2. 8. 2021, č. j. 9 C 202/2017-368 bylo rozhodnuto o připuštění změny účastníka, když z řízení na straně žalobkyně vystoupila společnost [právnická osoba] a na její místo nastoupila nástupnická společnost [právnická osoba]

5. Ve věci bylo následně provedeno dokazování, a to zejména listinnými důkazy a účastnickým výslechem žalované a žalovaného.

6. Ze smlouvy o postoupení pohledávky č. 1 uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně, [právnická osoba], jako postupitelem a žalovanou jako postupníkem dne [datum] plyne, že se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala postoupit žalované pohledávky za žalovaným žalované a žalovaná se zavázala uhradit za toto postoupení žalobkyni úplatu. Předmětem této smlouvy byly pohledávky za žalovaným z titulu smlouvy o půjčce ve výši 160 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal uhradit v měsíčních splátkách po 9 000 Kč (poslední splátka ve výši 7 000 Kč) spolu s úrokem ve výši 18% ročně, dále pohledávka z titulu smlouvy o půjčce rovněž ve výši 160 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal uhradit v měsíčních splátkách po 9 000 Kč (poslední splátka ve výši 7 000 Kč) spolu s úrokem ve výši 18% ročně, pohledávka z titulu smlouvy o půjčce ve výši 200 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal uhradit v měsíčních splátkách po 11 000 Kč (poslední splátka 13 000 Kč) spolu s úrokem z prodlení ve výši 18% ročně a konečně pohledávka z titulu smlouvy o půjčce ve výši 150 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal uhradit v měsíčních splátkách po 8 000 Kč (poslední splátka 14 000) spolu s úrokem ve výši 18% ročně (čl. I). Výši úhrady, kterou se žalovaná zavázala uhradit pak činila 757 709 Kč, kterou se tato zavázala uhradit v 59 měsíčních splátkách po 12 620 Kč a jedné splátky ve výši 13 129 Kč. Žalovaná se rovněž zavázala uhradit žalobkyni úrok ve výši 18% z neuhrazené části úplaty s tím, že tento úrok se vypočítává za každý kalendářní měsíc a je splatný v 18 měsíčních splátkách následujících po uhrazení poslední splátky úplaty (čl. III odst. 1, odst. 2). Součástí Smlouvy [číslo] je dále ustanovení o zesplatnění úplaty, resp. o smluvní pokutě, dle kterého v případě, že žalovaná jako postupník neuhradí řádně a včas třikrát měsíční splátku, stává se neuhrazená část úplaty okamžitě splatnou a tato je povinna zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,025% denně z dlužné částky (čl. III odst. 3). Z čl. IV odst. 2 pak plyne, že právní předchůdkyně žalobkyně předala žalované veškeré doklady související s pohledávkami před podpisem předmětné Smlouvy [číslo]. V této smlouvě se rovněž nachází ručitelské prohlášení žalovaného, který prohlásil a zavázal se uspokojit pohledávku plynoucí za žalovanou z popsané Smlouvy [číslo] jako ručitel, pakliže tuto žalovaná jako postupník neuhradí řádně a včas. Součástí smlouvy je rovněž seznam příloh, dle kterého přílohu této smlouvy tvoří smlouva o půjčce ze dne [datum], smlouva o půjčce ze dne [datum], smlouva o půjčce ze dne [datum] a konečně smlouva o půjčce ze dne [datum].

7. Ze smlouvy o postoupení pohledávky [číslo] uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně, [právnická osoba], jako postupitelem a žalovanou jako postupníkem dne [datum] plyne, že se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala postoupit žalované pohledávky za žalovaným a žalovaná se zavázala uhradit za toto postoupení žalobkyni úplatu. Předmětem této smlouvy byly pohledávky z titulu smlouvy o půjčce ve výši 450 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal uhradit v měsíčních splátkách po 25 000 Kč spolu s úrokem ve výši 18% ročně a pohledávky z titulu smlouvy o půjčce ve výši 300 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal uhradit v měsíčních splátkách po 17 000 Kč (poslední splátka ve výši 11 000 Kč) spolu s úrokem ve výši 18% ročně (čl. I). Výši úhrady, kterou se žalovaná zavázala uhradit pak činila 820 750 Kč, kterou se tato zavázala uhradit v 59 měsíčních splátkách po 13 600 Kč a jedné splátky ve výši 18 350 Kč. Žalovaná se rovněž zavázala uhradit žalobkyni úrok ve výši 18% z neuhrazené části úplaty s tím, že tento úrok se vypočítává za každý kalendářní měsíc a je splatný v 18 měsíčních splátkách následujících po uhrazení poslední splátky úplaty (čl. III odst. 1, odst. 2). Součástí Smlouvy [číslo] je dále ustanovení o zesplatnění úplaty, a o smluvní pokutě, dle kterého v případě, že žalovaná jako postupník neuhradí řádně a včas třikrát měsíční splátku, stává se neuhrazená část úplaty okamžitě splatnou a tato je povinna zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,025% denně z dlužné částky (čl. III odst. 3). Z čl. IV odst. 2 pak plyne, že právní předchůdkyně žalobkyně předala žalované veškeré doklady související s pohledávkami před podpisem předmětné Smlouvy [číslo]. V této smlouvě se rovněž nachází ručitelské prohlášení žalovaného, který prohlásil a zavázal se uspokojit pohledávku plynoucí za žalovanou ze Smlouvy [číslo] jako ručitel, pakliže tuto žalovaná jako postupník neuhradí řádně a včas. Součástí smlouvy je rovněž seznam příloh, dle kterého tvoří přílohu této smlouvy smlouva o půjčce ze dne [datum] a smlouva o půjčce ze dne [datum].

8. Ze smlouvy o půjčce uzavřené mezi společností [právnická osoba] jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem dne [datum] bylo soudem zjištěno, že se společnost [právnická osoba] zavázala poskytnout žalovanému půjčku ve výši 160 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit v měsíčních splátkách po 9 000 Kč (poslední splátka 7 000 Kč) spolu s úrokem z prodlení ve výši 18% s tím, že úrok je splatný od srpna 2013.

9. Ze smlouvy o půjčce uzavřené mezi společností [právnická osoba] jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem dne [datum] bylo soudem zjištěno, že se společnost [právnická osoba] zavázala poskytnout žalovanému půjčku ve výši [částka] a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit v měsíčních splátkách po [částka] (poslední splátka [částka]) spolu s úrokem z prodlení ve výši 18% s tím, že úrok je splatný od října 2013.

10. Ze smlouvy o půjčce uzavřené mezi společností [právnická osoba] jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem dne [datum] bylo soudem zjištěno, že se společnost [právnická osoba] zavázala poskytnout žalovanému půjčku ve výši [částka] a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit v měsíčních splátkách po [částka] (poslední splátka [částka]) spolu s úrokem z prodlení ve výši 18% s tím, že úrok je splatný od října 2013.

11. Ze smlouvy o půjčce uzavřené mezi společností [právnická osoba] jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem dne [datum] bylo soudem zjištěno, že se společnost [právnická osoba] zavázala poskytnout žalovanému půjčku ve výši [částka] a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit v měsíčních splátkách po [částka] (poslední splátka [částka]) spolu s úrokem z prodlení ve výši 18% s tím, že úrok je splatný od prosince 2013.

12. Ze smlouvy o půjčce uzavřené mezi společností [právnická osoba] jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem dne [datum] bylo soudem zjištěno, že se společnost [právnická osoba] zavázala poskytnout žalovanému půjčku ve výši 300 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit v měsíčních splátkách po 17 000 Kč (poslední splátka 11 000 Kč) spolu s úrokem z prodlení ve výši 18% s tím, že úrok je splatný od června 2013.

13. Ze smlouvy o půjčce uzavřené mezi společností [právnická osoba] jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem dne [datum] bylo soudem zjištěno, že se společnost [právnická osoba] zavázala poskytnout žalovanému půjčku ve výši 450 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit v měsíčních splátkách po 25 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 18% s tím, že úrok je splatný od následujícího kalendářního měsíce.

14. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi společností [právnická osoba] jako postupitelem a [právnická osoba] jako postupníkem dne [datum] bylo zjištěno, že postupitel převedl na postupníka pohledávky za žalovaným ze smluv o půjčkách znějící na částky 450 000 Kč a 300 000 Kč, kdy úplata za tyto pohledávky činila 750 000 Kč.

15. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi společností [právnická osoba], jako postupitelem a [právnická osoba] jako postupníkem dne [datum] bylo zjištěno, že postupitel převedl na postupníka pohledávky za žalovaným ze smluv o půjčkách znějící na částky 160 000 Kč, 160 000 Kč, 200 000 Kč a 150 000 Kč, kdy úplata za tyto pohledávky činila 757 709 Kč.

16. Z výpisu z účtu společnosti [právnická osoba] bylo zjištěno, že tato dne 30. 4. 2013 odeslala ze svého účtu žalovanému částku ve výši 450 000 Kč a dne 23. 5. 2013 částku ve výši 300 000 Kč.

17. Z výpisu z účtu [právnická osoba] [anonymizováno] je zřejmé, že tato dne 31. 10. 2013 odeslala ze svého účtu žalovanému částku ve výši 150 000 Kč, dne 6. 9. 2013 částku ve výši 160 000 Kč, dne 12. 9. 2013 částku ve výši 200 000 Kč a dne 19. 7. 2013 částku ve výši 160 000 Kč.

18. Z výpisu živnostenského rejstříku žalované plyne, že tato disponovala mimo jiné živnostenským oprávněním v oboru podnikatelského, finančního a ekonomického poradenství a živnostenským oprávněním s předmětem podnikání zprostředkování spotřebitelského úvěru.

19. Z výpisu obchodního rejstříku společnosti [právnická osoba] plyne, že žalovaný mezi lety 2006 a 2007 figuroval jako člen představenstva této společnosti.

20. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne [datum] bylo zjištěno, že společnost [právnická osoba] oznámila uvedeného dne žalovanému poustoupení jejích pohledávek za žalovaným z titulu smluv o půjčkách na [právnická osoba].

21. Z oznámení a potvrzení o postoupení pohledávek plyne, že společnost [právnická osoba] oznámila dne [datum] žalovanému, že na [právnická osoba] postoupila pohledávky, které za tímto měla z titulu smluv o půjčkách.

22. Z výpisu obchodního rejstříku právní předchůdkyně žalobkyně, [právnická osoba] je zřejmé, že členy představenstva této společnosti byli a jsou JUDr. [jméno] [jméno] a Mgr. [jméno] [příjmení].

23. Z žádosti o potvrzení zůstatku je zřejmé, že právní předchůdkyně žalobkyně, [právnická osoba] požádala žalovanou o potvrzení zůstatku pohledávek za žalovanou ze Smluv [číslo] [číslo] [právnická osoba] vyčíslila tyto pohledávky ke dni [datum] tak, že žalované zbývalo uhradit na pohledávku ze Smlouvy [číslo] celkem 707 229 Kč na jistině, 2 644,33 Kč na úroku z prodlení, 147 839,04 Kč na smluvním úroku a 118 814,26 Kč na smluvní pokutě a na pohledávku ze Smlouvy [číslo] celkem 766 350 Kč na jistině, 33 433,80 Kč na úroku z prodlení, 171 704,09 Kč na smluvním úroku a 128 746,88 Kč na smluvní pokutě.

24. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi [právnická osoba] jako postupitelem a společností [právnická osoba] jako postupníkem dne [datum] bylo soudem zjištěno, že [právnická osoba] postoupila na společnost [právnická osoba] pohledávky za žalovanou z titulu Smlouvy [číslo] [číslo] s tím, že žalovaná dlužila postupiteli ke dni 30. 4. 2017 částku v celkové výši 2 076 761, 40 Kč.

25. Z oznámení o postoupení pohledávky včetně podacího lístku je zřejmé, že [právnická osoba] a [právnická osoba] vyrozuměly žalovanou o postoupení pohledávek ze Smluv [číslo] [číslo] dne [datum]

26. Z výzvy odeslané společnostmi [právnická osoba] a [právnická osoba] žalovanému dne [datum] včetně podacího lístku plyne, že uvedené společnosti vyzvaly žalovaného k úhradě částky 2 076 761,40 Kč z titulu ručení za dluh žalované.

27. Z emailových zpráv ze dne 9. 6. 2017 a 21. 6. 2017 mezi žalovanou a JUDr. [jméno] [jméno] plyne jejich vzájemná komunikace.

28. Z dopisu ze dne 20. 6. 2017 a emailu ze dne 21. 6. 2017 adresovaných JUDr. [jméno] [jméno] plyne žádost žalované o předložení nových smluv o postoupení pohledávek, na základě kterých by došlo ke zpětnému převodu pohledávek na [právnická osoba]. V dopise žalované je uvedeno, že adresát dopisu měl slíbit žalované, že převod pohledávek za žalovaným na žalovanou bude pouze dočasný po dobu auditu u jmenované obchodí společnosti.

29. Z přehledu úrokových sazeb ke dni 30. 11. 2014 bylo zjištěno, že rozsah obvyklé úrokové sazby domácností činil v závislosti na účelu úvěru a délce splácení 2,50% (kategorie ostatní; splatnost do 1 roku) až 19,53% (kategorie spotřeba; splatnost do 1 roku).

30. Z evidence skutečných majitelů Ministerstva spravedlnosti České republiky plyne, že skutečnými majiteli právní předchůdkyně žalobkyně, společnosti [právnická osoba] byli ke dni [datum] [jméno] [jméno] a [jméno] [příjmení].

31. Z přehledu přijatých plateb plyne rozsah úhrady žalovanou a zbytek jednotlivých úplat neuhrazených žalovanou právní předchůdkyni žalobkyně na Smlouvy [číslo] [číslo] to včetně jistiny, zákonných úroků z prodlení, smluvních úroků a smluvní pokuty.

32. Z potvrzení o platbách na účtu [právnická osoba] bank bylo soudem zjištěno, že žalovaná odeslala na účet [právnická osoba] dne 8. 6. 2017 finanční částky ve výši 12 620 Kč a 13 600 Kč.

33. Z účastnického výslechu žalované bylo zjištěno, že tato se v roce 2013 prostřednictvím žalovaného seznámila s panem [příjmení] Pan [anonymizováno] a žalovaný měli v úmyslu založit [právnická osoba], ve které měla žalovaná pracovat jako administrativní pracovník. Tato také vlastnila bytový dům, který si pan [jméno] pronajal jako prostor pro provozovnu uvedené společnosti. Pokud jde o předmětné Smlouvy [číslo] [číslo] žalované bylo doručeno oznámení o postoupení pohledávek s požadavkem na zaplacení kupní ceny za původně postoupené pohledávky. Splácení probíhalo zhruba půl roku s tím, že první splátky byly činěny jednorázově ve větším počtu a následně tyto probíhaly podle smlouvy. Splácení probíhalo z financí částečně vlastních a částečně poskytnutých z úvěru. K tomuto splácení si vzala úvěr od své banky, avšak již neví, v jaké výši. Tento úvěr byl následně splacen. Žalovaná pracovala na dohodu o provedení práce ve společnosti [právnická osoba] a ve [právnická osoba]. Od roku 2015 pracovala jako osoba samostatně výdělečně činná pro [právnická osoba], kde vyvíjela obchodní činnost pro zajišťování klientů bank a pojišťoven. Po celou dobu splácení s panem [jméno] komunikovala, zejména ohledně Smluv [číslo] [číslo] také o běžných pracovních záležitostech.

34. Z účastnického výslechu žalovaného bylo zjištěno, že tento založil společně s panem [jméno] a panem [příjmení] [právnická osoba], ve které byl zaměstnán na hlavní pracovní poměr, dále byl také zaměstnán v dalších společnostech pana [jméno], a to na dohody o provedení práce. Vzhledem k tomu, že se mu finanční ohodnocení nezdálo dostatečné, mělo být toto kompenzováno poskytnutím půjček s úrokem 18%, které budou splaceny, až se podaří zvýšit zisky jmenované společnosti. Do té doby se měly půjčky splácet standardním způsobem s tím, že ke splátkám mohlo docházet i nepravidelně. K zajištění každé smlouvy o půjčce podepsal žalovaný směnku, není mu však známo, zda pan [jméno] předal směnky žalované. Tuto pokládá za odborníka na školící činnosti, žalovaná se dále zabývá zprostředkováním obchodů a služeb a finančních produktů.

35. Soud hodnotil důkazy jednotlivě i ve vzájemné souvislosti a dospěl k závěru, že ve věci nebylo prokázáno tvrzení žalované o dočasnosti převedení předmětných pohledávek. Toto tvrzení žalovaná zopakovala ve své účastnické výpovědi, dle které ji v roce 2014 požádal pan [jméno] o podepsání smluv o postoupení pohledávek za žalovaným, což po 14 dnech intenzivních žádostí a následně i přímého příkazu učinila. Byla ubezpečena, že se jedná o formalitu. Po panu [jméno] požadovala potvrzení, že se jedná o dočasný převod, což tento odmítl s tím, že v jeho společnosti probíhá audit a tímto by se věc zkomplikovala. Žalovaná dle své výpovědi podepsala předmětné smlouvy proto, že se bála ztráty zaměstnání a rovněž ztráty příjmu z předmětného nájmu. Toto tvrzení žalované však plyne toliko z její výpovědi, částečně pak také z výpovědi žalovaného, není však objektivně podpořeno žádným jiným před soudem provedeným důkazem. Na tomto místě je třeba uvést, že u výslechu účastníka řízení není dána povinnost tohoto účastníka vypovídat pravdu jako u výslechu svědka a pakliže obsah účastnické výpovědi není v daném případě podpořen žádným jiným důkazem, nelze vzít tuto výpověď jako rozhodující důkaz pro prokázání žalovanou tvrzeného skutkového stavu. Podporu pro toto tvrzení by bylo snad možné nalézt pouze v dopisu žalované adresovanému JUDr. [jméno] ze dne [datum], ve kterém tato vyzývá JUDr. [jméno] ke zpětnému převodu pohledávek, je však třeba uvést, že se rovněž jedná toliko o dokument pocházející od žalované, na který nebylo jeho adresátem žádným způsobem reagováno a nelze tak zjistit postoj tohoto adresáta k tomuto obsahu. Závěru o dočasnosti převedení jednotlivých pohledávek pak nenasvědčuje ani fakt, že žalovaná po dobu takřka dvou a půl let své závazky z předmětných smluv dobrovolně hradila. Lze totiž důvodně předpokládat, že pakliže by si žalovaná nebyla jistá, že na sebe pohledávky skutečně převedla, či pokud by tato předpokládala pouhou dočasnost převodu pohledávek, neměla by důvod takto činit.

36. Na základě provedeného dokazování byl tak prokázán následující skutkový stav. Žalovaná dne [datum] uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně, [právnická osoba] dvě smlouvy o postoupení pohledávek, za které se žalovaná zavázala uhradit částku ve výši 757 709 Kč spolu s úrokem ve výši 18% s tím, že tento úrok se vypočítává za každý kalendářní měsíc a je splatný v 18 měsíčních splátkách následujících po uhrazení poslední splátky úplaty (Smlouva [číslo]) a částku ve výši 820 750 Kč spolu s totožným úrokem ve výši 18% jako u první z uvedených smluv (Smlouva [číslo]). K těmto smlouvám připojil žalovaný své ručitelské prohlášení, když prohlásil, že uspokojí pohledávky plynoucí za žalovanou z předmětných Smluv, pakliže tyto nebudou uhrazeny žalovanou. Předmětem těchto Smluv byly pohledávky [právnická osoba] za žalovaným, a to pohledávky z titulu jednotlivých smluv o půjčkách, které žalovaný uzavřel se společností [právnická osoba] ve dnech [datum], [datum], [datum] a [datum] (Smlouva [číslo]), a se společností [právnická osoba] ve dnech [datum] a [datum] (Smlouva [číslo]). Pokud jde o smlouvy uzavřené mezi žalovaným a společností [právnická osoba], zněla smlouva o půjčce ze dne [datum] na 160 000 Kč, smlouva o půjčce ze dne [datum] také na 160 000 Kč, smlouva o půjčce ze dne [datum] na 200 000 Kč a smlouva o půjčce ze dne [datum] na 150 000 Kč. Pokud jde o smlouvy uzavřené mezi žalovaným a společností [právnická osoba], zněla smlouva o půjčce ze dne [datum] na 450 000 Kč a smlouva o půjčce ze dne [datum] na 300 000 Kč. Obě tyto věřitelky také vyplatily žalovanému na účet uvedené finanční částky. Společnost [právnická osoba] následně dne [datum] uzavřela se [právnická osoba] smlouvu o postoupení pohledávek, na základě které postoupila této společnosti své pohledávky za žalovaným z důvodu uvedených smluv, a to za úplatu ve výši 750 000 Kč. Obdobným způsobem postupovala i společnost [právnická osoba], která své pohledávky za žalovaným z titulu uvedených smluv postoupila [právnická osoba] smlouvou o postoupení pohledávky ze dne [datum], a to za úplatu ve výši [částka]. Postoupení pohledávek bylo žalovanému oznámeno společností [právnická osoba] dne [datum] a společností [právnická osoba] dne [datum]. Žalovaná následně do dubna roku 2017 na uvedené Smlouvy hradila, a to tak, že na první ze Smluv uhradila částku ve výši 441 866,93 Kč a na druhou ze Smluv částku ve výši 436 476,40 Kč [právnická osoba] následně ke dni [datum] vyčíslila pohledávku žalované tak, že v případě Smlouvy [číslo] zbývalo uhradit zbytek jistiny ve výši 707 229 Kč, úrok z prodlení ve výši 2 644,33 Kč, smluvní úrok ve výši 147 839,04 Kč a smluvní pokutu ve výši 118 814,26 Kč, v případě Smlouvy [číslo] pak jistinu ve výši 766 350 Kč, úrok z prodlení ve výši 33 433,80 Kč, smluvní úrok ve výši 171 704,09 Kč a smluvní pokutu ve výši 128 746,88 Kč [právnická osoba] následně dne [datum] uzavřela smlouvu o postoupení pohledávek za žalovanou ze Smluv [číslo] [číslo] na společnost [právnická osoba], o čemž byla žalovaná vyrozuměna dne [datum]. K poměrům žalované bylo zjištěno, že v minulosti disponovala živnostenským oprávněním v oboru podnikatelského, finančního a ekonomického poradenství, oprávněním směřujícím ke zprostředkování spotřebitelských úvěrů a jako osoba samostatně výdělečně činná pracovala pro [právnická osoba], kde se zaměřovala na činnost pro zajišťování klientů bank a pojišťoven. Žalovaný byl pak po určitou dobu členem představenstva [právnická osoba]. V představenstvu [právnická osoba] figurovali JUDr. [jméno] [jméno] a Mgr. [jméno] [příjmení], kteří jsou rovněž evidováni jako skuteční majitelé společnosti [právnická osoba]

37. Shora popsaný skutkový stav posoudil soud po stránce právní.

38. Podle § 1879 zákona č. 89/2012, občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) může věřitel celou pohledávku, nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

39. Podle § 1880 odst. 1 občanského zákoníku postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Dle druhého odstavce citovaného ustanovení postupitel vydá postupníkovi potřebné doklady o pohledávce a sdělí mu vše, co je k uplatnění pohledávky zapotřebí.

40. Podle § 1883 občanského zákoníku nemá postoupení pohledávky účinky vůči osobě, která dluh zajistila zástavním právem, ručením nebo jiným způsobem, dokud jí postupitel o postoupení pohledávky nevyrozumí nebo dokud jí postupník postoupení pohledávky neprokáže.

41. Podle § 2018 odst. 1 občanského zákoníku kdo věřiteli prohlásí, že ho uspokojí, jestliže dlužník věřiteli svůj dluh nesplní, stává se dlužníkovým ručitelem.

42. Podle § 2021 odst. 1 občanského zákoníku má věřitel právo požadovat splnění na ručiteli, nesplnil-li dlužník v přiměřené lhůtě dluh, ač jej k tomu věřitel v písemné formě vyzval. Výzvy není třeba, nemůže-li ji věřitel uskutečnit nebo je-li nepochybné, že dlužník dluh nesplní.

43. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

44. Na základě zjištěného skutkového stavu posouzeného podle shora citovaných právních ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně, [právnická osoba], dle § 1879 občanského zákoníku dvě smlouvy o postoupení pohledávky, na základě kterých získala od uvedené společnosti pohledávky za žalovaným (který u obou Smluv vystupuje v postavení ručitele), za což se zavázala uhradit [právnická osoba] úplatu ve sjednané výši. Žalovaná však platnost těchto postupních smluv sporovala, a to na základě vícera důvodů právního charakteru. Tyto důvody se vztahují k absenci vážné vůle žalované směřující k právním následkům a k jednání v právním omylu, k nedostatečné určitosti postupovaných pohledávek, k postavení žalované jako slabší smluvní strany, k pochybnosti o vzniku půjček jako reálného kontraktu, k absenci postupních smluv a pochybnosti ohledně jejich autenticity, k rozporu výši úplaty s dobrými mravy a k výši stanovených úroků, a konečně nedokončení procesu postoupení spočívajícímu v absenci rubopisování směnek.

45. Nejprve pokud jde o neurčitost či nejasnost na žalovanou postupovaných pohledávek, má soud za to, že jednotlivé pohledávky za žalovaným jsou ve Smlouvách zcela jasně specifikovány. Součástí obou smluv jsou seznamy příloh obsahující úplný výčet datovaných smluv o jednotlivých půjčkách, které jsou předmětem postoupení. Tento seznam pak ve spojení s vlastním obsahem Smluv [číslo] [číslo] ve kterém jsou blíže popsány jednotlivé pohledávky za žalovaným, zcela odpovídá jednotlivým smlouvám o půjčkách uzavřených právě mezi žalovaným a společnostmi [právnická osoba] a [právnická osoba] Z uvedeného má tak soud za prokázané, že pohledávky jsoucí předmětem Smluv [číslo] [číslo] jsou specifikovány jasně a úplně, žalovaná si dle soudu byla přesně vědoma, jaké pohledávky na sebe převádí a její námitky stran nejasnosti těchto pohledávek má soud za zcela účelové.

46. Pokud jde o absenci vážné vůle žalované a k jejímu jednání v právním omylu, kteréžto skutečnosti tato vyvozuje ze svého tvrzení o dočasnosti převodu předmětných pohledávek na žalovanou z důvodu auditu [právnická osoba] s příslibem, že po skončení tohoto auditu budou pohledávky převedeny zpět na tuto společnost, je třeba uvést, že toto tvrzení nebylo v řízení prokázáno a předmětné smlouvy o postoupení pohledávek tak nelze na jeho základě označit za neplatné. Žalovaná svým podpisem těchto smluv projevila svou vážnou vůli a jednalo se tak z její strany o perfektní a vážně míněné právní jednání; pakliže by žalovaná pohledávky za žalovaným vlastnit nechtěla, nemusela tyto smlouvy dobrovolně uzavírat. Soud pak důrazně nesouhlasí s tvrzením žalované, dle kterého je za této situaci na žalobkyni, aby prokázala, zda jak ze strany žalobkyně, tak i ze strany žalovaných šlo o vážně míněné právní jednání. K tomuto soud poukazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu, dle kterého je-li listina práva (v tomto případě Smlouvy [číslo] [číslo]) dokazuje, že jednající osoba projevila vůli v listině vyjádřenou a důkazní břemeno opaku, tedy popření pravosti listiny nese ten, kdo pravost listiny popírá (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 9. 2014, sp. zn. 30 Cdo 2649/2014). Důkazní břemeno stran nedostatku vážně míněné vůle tak v tomto případě leželo na žalované, která však toto neunesla a soud proto o její vážné vůli k uzavření předmětných Smluv nepochybuje. Žalovaná dále v tomto neprokázaném jednání [právnická osoba] spatřovala rozpor s dobrými mravy. Soud nad rámec shora uvedeného dodává, že i kdyby se jednání [právnická osoba], kterým by se tato společnost pokoušela postoupit své pohledávky na žalovanou pouze po dobu auditu, prokázat podařilo, mohla by žalovaná pouze stěží poukazovat na rozpor tohoto jednání s dobrými mravy, neboť by na tomto jednání podle svého tvrzení sama aktivně participovala.

47. Soud zároveň nesouhlasí s tvrzením žalované, dle kterého tato v předmětné věci vystupovala v postavení slabší strany a měla by jí tak náležet práva sloužící k ochraně spotřebitele. Žalovaná v období tří let před uzavřením sporovaných Smluv disponovala živnostenským oprávněním v oboru finančního poradenství, od roku 2011 také oprávněním s předmětem zprostředkování spotřebitelských úvěrů a od roku 2015 pracovala dle své výpovědi pro [právnická osoba], tedy pro společnost zabývající se právě poskytováním finančního poradenství. Je tak zcela zřejmé, že žalovaná byla profesionálkou v oboru finančnictví a soud na ni v daném případě nemůže nahlížet jako na slabší stranu předmětného smluvního vztahu. Pouze pro úplnost lze dodat, že k obdobnému závěru dospěl také Obvodní soud pro Prahu 7 ve svém rozsudku ze dne 30. 6. 2020, č. j. 52 C 246/2017-119, který rozhodoval o žalobě žalované na určení neplatnosti Smluv [číslo] [číslo]. Obdobně je třeba odmítnout tvrzení žalované o tom, že pohledávky za žalovaným vůbec nevznikly, jelikož se v případě daných smluv o půjčkách jednalo o tzv. reálné kontrakty, k jejichž vzniku nepostačuje pouhé uzavření smlouvy, ale je třeba předat předmět půjčky (resp. zápůjčky) dlužníkovi. Ve věci však bylo prokázáno, že společnosti, které žalovanému půjčku poskytli, tedy společnosti [právnická osoba] a společnost [právnická osoba], žalovanému skutečně zapůjčené finanční prostředky zaslaly, což ostatně při svém výslechu potvrdil i sám žalovaný. Soud má tudíž za to, že způsob uzavření těchto smluv o půjčce nemá vliv na platnost nyní posuzovaných [příjmení] o postoupení pohledávek.

48. Žalovaná dále neuznává vlastnické právo právní předchůdkyně žalobkyně, [právnická osoba], k pohledávkám za žalovaným, když zpochybňovala dataci, resp. uzavření postupních smluv mezi touto společností a společnostmi [právnická osoba] a [právnická osoba] Tuto dataci žalovaná zpochybňuje s ohledem na skutečnost, že na oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] je u [právnická osoba] uvedena adresa [adresa], [PSČ] [obec] i přes to, že v okamžiku oznámení tato společnost sídlila na adrese [adresa]. Této skutečnosti je třeba přisvědčit, neboť [právnická osoba] nemá v oznámení o postoupení pohledávky skutečně uvedenu v danou dobu správnou adresu svého sídla. Na druhou stranu je třeba přihlédnout k tomu, že všechny dotčené společnosti, tedy [právnická osoba], [právnická osoba] a [právnická osoba] byly do značné míry personálně a administrativně propojené, pročež lze pochopit i omyl v uvedené adrese [právnická osoba], obzvláště za situace, když na uvedené adrese [adresa], ke které jsou tato oznámení datována, sídlila právě společnost [právnická osoba] Pokud pak jde o absenci dokladu o doručení oznámení ze dne [datum] a [datum] je rovněž pravdou, že tento doklad žalobkyně soudu nepředložila, na druhou stranu oznámení postoupení pohledávky dlužníkovi, resp. doložení jeho doručení nemá vliv na platnost smlouvy o postoupení pohledávky, když s tímto oznámením zákon v ustanovení § 1882 odst. 1 občanského zákoníku spojuje toliko účinky v podobě nemožnosti dlužníka zprostit se své povinnosti plněním původnímu věřiteli. V dané věci tak doložení dokladu o doručení oznámení o postoupení pohledávky nebylo nutné předkládat, když spornou otázkou nebylo, komu má žalovaný jako dlužník hradit svůj dluh, ale otázka, zda byla [právnická osoba] vlastníkem pohledávek za žalovaným. Soud pak i vzhledem k nyní uvedenému nemá důvod pochybovat o platnosti postupních smluv uzavřeným mezi [právnická osoba] a společnostmi [právnická osoba] a [právnická osoba] Námitky žalované k tvrzené neplatnosti těchto smluv tak neshledává jako dostatečně kvalifikované, pročež zamítl další žalovanou navrhované důkazy v podobě předložení uvedených postupních smluv v originále, předložení dokladu o doručení oznámení a potvrzení o postoupení pohledávek ze dne [datum] a [datum], ustanovení znalce pro obory kriminalistika, papír a polygrafie se specializací na padělky a ochranné prvky k pravosti listin a výslechu insolvenční správkyně společnosti [právnická osoba], Mgr. [jméno] [příjmení].

49. Jako další argument pro neplatnost Smluv [číslo] [číslo] žalovaná uvádí nedokončení procesu postoupení z důvodu absence rubopisování směnek. Dle § 1880 odst. 2 je postupitel povinen vydat postupníkovi potřebné doklady o pohledávce a sdělit mu vše, co je k uplatnění pohledávky zapotřebí. Dle soudu by však skutečnost, že k rubopisování a předání směnek žalované nedošlo, nemohla sama o sobě založit neplatnost postupních Smluv. Důsledkem nepředání směnek sloužících k zajištění postupované pohledávky by naopak bylo právo dlužníka (žalované) domáhat se u soudu splnění povinnosti postupitele předat postupníkovi tuto směnku, případně též právo domáhat se náhrady škody, která by postupníkovi z důvodu nepředání směnek vznikla (Petrov, J., Výtisk, M., Beran, V. a kol. Občanský zákoník. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2019 s. 2009). Ani z tohoto důvodu proto soud nemůže označit Smlouvy [číslo] [číslo] za neplatné, a to bez ohledu na to, zda k předání směnek skutečně došlo či nikoliv. Uvedené je rovněž důvodem, proč soud neprovedl žalovanou navrhovaný důkaz originálem směnek s nepřetržitou rubopisovou řadou, když jeho provedení nemůže mít vliv na platnost Smluv.

50. Konečně žalovaná poukazovala také na výši úroků, kdy v daném případě činil úrok 18% ročně z neuhrazené části úplaty a výši smluvní pokuty, jejíž výše činila 0,025% denně z dlužné částky, které jsou podle jejího názoru v rozporu s dobrými mravy. K tomuto je třeba uvést, že obvyklý úrok v bankovním sektoru činil v předmětném období 2,50% až 19,53% v závislosti na účelu úvěru a délce úvěrovaného období. Soud tedy přezkoumal výši smluvního úroku ve výši 18% plynoucího ze Smluv [číslo] [číslo] přihlédl k judikatuře Nejvyššího soudu, dle které je v rozporu s dobrými mravy taková výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004) a dospěl k závěru, že výše smluvního úroku ve výši 18% ročně z neuhrazené částí úplaty nezakládá ani ve spojení se smluvní pokutou rozpor Smluv [číslo] [číslo] s dobrými mravy. Stále je totiž třeba mít na paměti autonomii vůli žalované, která předmětné smlouvy uzavřela dobrovolně a pakliže tyto smlouvy uzavřela, je povinna je v souladu se zásadou pacta sunt servanda dodržovat. Pokud pak smluvní úrok nebyl nepřiměřeně vysoký, není a minori ad maius v daném případě již vůbec možné hovořit o lichvě.

51. S ohledem na veškeré shora uvedené závěry ohledně vznesených námitek žalované proti podané žalobě a tomu, že žalovaní nijak nerozporovali žalobkyní uvedenou výši úhrad obdržených od žalované a následnou kalkulaci zbytku dlužných položek jednotlivých nároků, soud rozhodl tak, jak je ve výrokové části rozsudku uvedeno, tedy tak, že žalovaná je povinna uhradit z titulu Smlouvy [číslo] žalobkyni částku ve výši 857 712,37 Kč (707 229 Kč na jistině, 147 839,04 Kč na smluvním úroku ke dni 03. 4. 2017, 2 644,33 Kč na zákonném úroku z prodlení ke dni 30. 4. 2017), zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 707 229 Kč od 1. 5. 2017 do zaplacení, úrok ve výši 18% ročně z částky 707 229 Kč od 1. 5. 2017 do zaplacení a smluvní pokutu ve výši 131 894,37 Kč. Z titulu Smlouvy [číslo] je pak žalovaná povinna žalobkyni uhradit částku ve výši 971 487,90 Kč (766 350 Kč na jistině, 171 704/ 09 Kč na smluvním úroku, 33 433,80 Kč na zákonném úroku z prodlení ke dni 30. 4. 2017), zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 766 350 Kč od 1. 5. 2017 do zaplacení, úrok ve výši 18% ročně z částky 766 350 Kč od 1. 5. 2017 do zaplacení a smluvní pokutu ve výši 143 562,07 Kč.

52. Společně a nerozdílně se žalovanou je povinnost uhradit výše popsanou částku dána soudem také žalovanému, a to z titulu jeho ručení za předmětné pohledávky žalobkyně za žalovanou, neboť vzhledem k tomu, že žalovaná řádně nesplnila svůj dluh vůči žalobkyni je tato v souladu s ustanovením § 2021 odst. 1 občanského zákoníku oprávněna požadovat splnění dluhu právě po ručiteli, tedy v daném případě právě po žalovaném.

53. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, když žalobkyně měla ve věci plný úspěch. Soud proto uložit žalovaným povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v celkové výši 272 023,40 Kč. Tato částka se sestává ze zaplacení soudního poplatku ve výši 103 839 Kč, dále z celkem 7 úkonů právních služeb v plné výši dle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen„ vyhláška“) po 16 740 Kč (příprava a převzetí zastoupení, sepis a podání žaloby, účast na jednání dne [datum] – 2 úkony vzhledem k délce jednání, vyjádření se k výzvě soudu ze dne [datum] a účast na jednání soudu dne [datum] – 2 úkony vzhledem k délce jednání) a 2 úkonů právních služeb dle § 11 odst. 2 vyhlášky ve výši jedné poloviny (předžalobní výzva, a odvolání proti přerušení řízení ze dne [datum]). Soud naopak žalobkyni nepřiznal úkon v podobě závěrečného návrhu, neboť se jedná o vyjádření, které je činěno při jednání. Žalobkyni dále náleží 9 režijních paušálů dle § 13 odst. 4 vyhlášky po 300 Kč v celkové výši 2 700 Kč. Žalobkyni rovněž náleží náhrada jízdného jejího právního zástupce, který vykonal 2 cesty [značka automobilu] z [obec] do [obec] a zpět (celkem 260 km), a to k jednáním Okresního soudu v Lounech ve dnech [datum] a [datum] při spotřebě 6,1 litrů nafty na 100 kilometrů, kdy tento údaj čerpal soud z předloženého technického průkazu vozidla, přičemž výše náhrady činí při sazbě základní náhrady 4,40 Kč a ceně motorové nafty 27,20 Kč za litr celkem 1 575,40 Kč. Žalobkyni dále náleží v souladu s § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 vyhlášky náhrada promeškaného času jejího právního zástupce po 100 Kč v délce 8 zameškaných půlhodin, tedy v celkové výši 800 Kč. Vzhledem k tomu, že je právní zástupce žalobkyně plátce daně z přidané hodnoty, náleží jí rovněž náhrada DPH ve výši 21%, tedy celkem 29 189,03 Kč.