9 C 248/2021

Plný text

Okresní soud v Lounech rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Machytkou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 97 140 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 80 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 80 000 Kč od 30. 3. 2021 do zaplacení a částku 17 140 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 17 140 Kč od 30. 3. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení, ve výši 69 913 Kč k rukám právního zástupce Mgr. [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Lounech náhradu nákladů řízení ve výši 58 797 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se svou žalobou podanou u Okresního soudu v Lounech dne [datum] domáhal toho, aby bylo žalované uloženo mu zaplatit částku 80 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 80 000 Kč od 30. 3. 2021 do zaplacení, částku 17 140 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % z částky 17 140 Kč od 30. 3. 2021 do zaplacení a náhradu nákladů řízení. Svůj návrh odůvodnil tím, že s žalovanou uzavřel dne [datum] písemnou kupní smlouvu, na základě které od žalované zakoupil ojetý osobní automobil Volkswagen Passat, [registrační značka], [příjmení]: [anonymizováno], rok výroby 2006 za kupní cenu 80 000 Kč, přičemž si byl vědom stavu vozidla, toho, že bylo žalovanou původně zakoupeno v aukci vraků, kdy toto vozidlo bylo po autonehodě, bylo žalovanou (resp. jejím manželem automechanikem) částečně opraveno, nicméně bylo zapotřebí provézt ještě určité dílčí opravy. Žalobce měl rovněž od žalované obdržet některé součástky, které bylo zapotřebí na vozidlo namontovat. Při prodeji byl žalovanou deklarován nájezd vozidla ve výši 178 195 km, který byl rovněž uveden na počítadle umístěném v palubní desce vozidla. Žalobce po převzetí vozidla na tomto nechal provést nezbytné zbývající opravy a zajistil technickou kontrolu. Po krátké době provozu cca 100 km, se na vozidle začaly objevovat další závady spočívající v selhávání brzd a přetržení klínového řemene. V rámci zajištění oprav těchto závad bylo žalobci technikem sděleno, že stav vozidla neodpovídá počtu najetých kilometrů, resp. odpovídá o hodně vyššímu nájezdu. Na základě těchto informací si žalobce nechal vozidlo prověřit v systému Cebia, ze kterého vyplynulo, že u tohoto vozidla došlo v období červenec až srpen roku 2018 k úpravě počtu ujetých kilometrů, a to jejich snížení o 115 500 kilometrů. Tímto tedy na vozidle zjistil podstatnou skrytou vadu, kterou následně bezodkladně oznámil žalované a, vzhledem k závažnosti zjištěné vady, současně od kupní smlouvy odstoupil s tím, že je ovšem i nadále ochoten ke vzájemnému kompromisu ohledně poskytnutí přiměřené slevy. Žalobce současně celou záležitost nahlásil na policii ČR pro podezření z trestného činu podvodu. V rámci prošetřování policií byl uvedený závadný stav deklarován, nicméně nebyla zjištěna konkrétní osoba, která za vzniklou situaci nese odpovědnost a svým jednáním způsobila takovouto odchylku od skutečného stavu. Poté mezi účastníky probíhala vzájemná komunikace ohledně možného poskytnutí slevy z kupní ceny, což nedopadlo úspěšně, neboť žalovaná na radu policie žalobci jeho finální nabídku neakceptovala a slevu neposkytla, a proto žalobce žalované sdělil své definitivní stanovisko na setrvání na původním odstoupení od kupní smlouvy z důvodu podstatné vady prodaného vozidla a požadoval vrácení celé kupní ceny ve výši 80 000 Kč a náhradu škody spočívající ve výdajích, které mu v souvislosti s držením vozidla vznikly v celkové výši 17 140 Kč, což představuje náklady na zajištění přepisu vozidla, zajištění technické kontroly a emisí, zakoupení použitého předního světlometu a provedené opravy na vozidle ve dvou servisech. Žalovanou poté vyzval k úhradě výše uvedených částek, nicméně žalovaná tyto neuhradila ani z části.

2. Žalovaná se k věci samé vyjádřila tak, že uvedla okolnosti pořízení vozidla z aukce vraků, jakožto vozidlo po autonehodě, které následně její manžel částečně opravil. V době, kdy vozidlo kupovala, mělo deklarovaný nájezd 178 113 km a po technické kontrole nebyl zjištěn žádný jiný údaj. Byla v dobré víře, že vozidlo je kupováno z důvěryhodného zdroje a o správnosti těchto údajů tedy neměla žádné pochybnosti. Následně se pak ukázalo, že oprava bude dražší, než se původně předpokládalo a vozidlo tak nabídla k prodeji. O vozidlo projevil zájem žalobce přes společného známého [jméno] [příjmení], který vlastní autoservis. Žalobce byl podrobně seznámen se stavem vozidla včetně stavu najetých kilometrů, že je po autonehodě a které věci bude zapotřebí ještě opravit. Pan [anonymizováno] měl pak zajistit celkové dokončení této opravy. Dne [datum] došlo k uzavření kupní smlouvy a již v prosinci 2020 od žalobce obdržela dopis, ve kterém oznámil odstoupení od smlouvy nebo poskytnutí slevy 40 000 Kč. Současně začalo probíhat řízení u policie. Žalovaná poté popsala vzájemnou komunikaci s žalobcem, kdy současně probíhaly úkony policie a žalobce navrhoval, aby mu žalovaná poskytla slevu z kupní ceny bez ohledu na to, že šetření policie dosud nebylo skončené, a to tak, že žalobce nejdříve navrhoval slevu ver výši 30 000 Kč a poté měl přistoupit na navrženou slevu ve výši 20 000 Kč a žalované dopisem ze dne [datum] zaslal tuto akceptaci a platební údaje. Žalovaná však na radu policie žalobci částku ve sjednané době neuhradila a žalobce tak dopisem ze dne [datum] odstoupil od smlouvy a požadoval uhrazení částky 98 640 Kč. Žalovaná dále uvedla, že má za to, že žaloba je nedůvodná, neboť ona žádnou svou povinnost nezanedbala, což plyne i z usnesení policie ze dne [datum], kterým byla věc odložena s tím, že nebylo zjištěno, že by žalovaná měla v úmyslu uvést žalobce v omyl ohledně stavu vozidla. Rovněž pak poukázala na to, že žalobce v průběhu času své nároky vůči žalované opakovaně měnil, což plyne ze vzájemné komunikace.

3. Soud ve věci provedl všechny účastníky navržené nebo předložené důkazy a dospěl na základě jejich hodnocení jednotlivě a v jejich vzájemné souvislosti k následujícímu prokázanému skutkovému závěru. Žalovaná (resp. její manžel) zakoupila havarované vozidlo Volkswagen Passat, [registrační značka], [příjmení]: [anonymizováno], rok výroby 2006 v aukci vraků u společnosti [právnická osoba] dne [datum], což plyne z předložené kupní smlouvy, z výpovědi žalované a jejího manžela [jméno] [příjmení]. Při nákupu byl deklarovaný nájezd vozidla 178 113 km, což plyne z předložené fotografie stavu tachometru. Následně dne [datum] uzavřela žalovaná s žalobcem kupní smlouvu, na základě které mu prodala předmětné vozidlo ve stavu, s jakým byl žalobce srozuměn za cenu 80 000 Kč. Po převzetí vozidla bylo toto dáno do opravy panu [jméno] [příjmení], který poté provedl příslušné opravy v celkové výši 6 000 Kč až 8 000 Kč tak, aby bylo schopné provozu a mohla být na něm provedena technická prohlídka a emise. Rovněž provedl montáž použitého světlometu, které opatřil žalobce na internetovém bazaru. Uvedené plyne z faktur M. [příjmení] ze dne [datum], ze dne [datum], z jeho výslechu a z výpisu inzerátu na internetovém bazaru. Žalobce následně na vozidle opatřil technickou prohlídku včetně emisí a toto užíval, nicméně po nájezdu zhruba 200 kilometrů se na vozidle objevily další závady, kvůli kterým oslovil mechanika [jméno] [příjmení], který provedl příslušné opravy a vydal konečnou fakturu ze dne [datum], přičemž ještě před opravou, po prohlídce vozidla, žalobce upozornil, že vozidlo je více opotřebované, než jak by to odpovídalo uvedenému nájezdu cca 178tis km. Uvedené skutečnosti má soud za prokázané z faktury p. [příjmení] na částku 7 347 Kč a z jeho svědecké výpovědi. Na základě těchto zjištěných skutečností žalobce ověřil historii vozidla přes službu Cebia, načež zjistil, že vozidlu byl tzv.„ stočen tachometr“ v období červen až srpen 2018 o 115 500 kilometrů a tuto skutečnost oznámil žalobkyni dopisem označeným jako odstoupení od smlouvy dne [datum], což plyne z uvedeného dopisu a výpisu [právnická osoba]. Mezi účastníky poté probíhala komunikace ohledně toho, zdali poskytne žalovaná přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo bude od smlouvy s konečnou platností odstoupeno. Toto vyplývá z dopisů ze dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum]. Souběžně s touto komunikací probíhalo šetření policie z podnětu žalobce ohledně podezření ze spáchání trestného činu podvodu, přičemž tato věc byla policií odložena usnesením ze dne [datum], neboť se nepodařilo zjistit, která konkrétní osoba nepovolený zásah do tachometru učinila. Vzhledem k tomu, že mezi účastníky k dohodě ohledně slevy nedošlo, žalobce dopisem ze dne [datum], který byl žalované doručen dne [datum] s konečnou platností potvrdil původní záměr o odstoupení od kupní smlouvy s požadavkem na vrácení kupní ceny a uhrazení nákladů, které mu v souvislosti s držením vozidla vznikly. Co se týče prokázaného skutkového stavu je potřeba uvést, že na průběhu událostí se obě strany shodují a žalovaná proti žalobcem tvrzeným skutečnostem nevznesla žádné faktické námitky, kterými by se měl soud hlouběji zabývat. Rovněž tak žalovaná nesporovala náklady, které žalobce uplatňuje z titulu náhrady škody v celkové výši 17 140 Kč, které představují vynaložené náklady za provedené opravy, zakoupení světlometu, přihlášení vozidla a provedení technické kontroly. Žalobkyně pouze sporovala nárok na zakoupení dálniční známky, která však v tomto řízení není nárokována.

4. Výše uvedený skutkový stav soud posoudil podle platného a účinného práva v době uskutečněného právního jednání.

5. Podle § 2079 odst. 1 o.z. se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.

6. Podle § 2095 o.z. odevzdá prodávající kupujícímu předmět koupě v ujednaném množství, jakosti a provedení. Nejsou-li jakost a provedení ujednány, plní prodávající v jakosti a provedení vhodných pro účel patrný ze smlouvy; jinak pro účel obvyklý.

7. Podle § 2099 odst. 1 o.z. je věc vadná, nemá-li vlastnosti stanovené v § 2095 a 2096. Za vadu se považuje i plnění jiné věci. Za vadu se považují i vady v dokladech nutných pro užívání věci.

8. Podle § 2100 odst. 1 o.z. právo kupujícího z vadného plnění zakládá vada, kterou má věc při přechodu nebezpečí škody na kupujícího, byť se projeví až později. Právo kupujícího založí i později vzniklá vada, kterou prodávající způsobil porušením své povinnosti.

9. Podle § 2106 odst. 1 písm. d) o.z. je-li vadné plnění podstatným porušením smlouvy, má kupující právo od smlouvy odstoupit.

10. Podle § 2001 o.z. lze od smlouvy odstoupit, ujednají-li si to strany, nebo stanoví-li tak zákon.

11. Podle § 2002 odst. 1 o.z. poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není.

12. Podle § 2004 odst. 1 o.z. se odstoupením od smlouvy závazek zrušuje od počátku.

13. Podle § 2005 odst. 1 věta prvá o.z. odstoupením od smlouvy zanikají v rozsahu jeho účinků práva a povinnosti stran.

14. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

15. Podle § 2913 odst.1 o.z. poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit.

16. Jak již bylo výše řečeno, ohledně skutkových skutečností mezi účastníky nepanují rozpory, a proto nich proto nebylo zapotřebí provádět rozsáhlejší dokazování. Co se týče technického stavu vozidla a jeho hodnoty, byl na návrh žalované zpracován znalecký posudek [celé jméno znalce] č. [anonymizováno] [číslo] ze dne [datum], z jehož závěrů a z následného výslechu znalce vyplynul pro věc zásadní závěr, že takovouto zásadní úpravou nájezdu vozidla na jeho tachometru došlo k praktické neobchodovatelnosti tohoto vozidla na trhu. Skutečnost, že po srpnu 2018 vozidlo opakovaně prošlo technickou kontrolou bez povšimnutí lze připisovat pouze nedůslednosti techniků, kteří tyto kontroly prováděli, nicméně v současné době jsou již podmínky kontrol přísnější a vozidlo by bylo s nejvyšší pravděpodobností při další kontrole technikem vyřazeno z provozu. Tímto se hodnota vozidla snížila na pouze hodnotu z něj použitelných náhradních dílů, jejichž cena závisí na individuálních podmínkách, a proto nelze hodnotu takového vozidla se spolehlivostí určit. Námitka žalované, že tedy v minulosti došlo k deklaraci pozměněného stavu tachometru a tím se závadný stav„ napravil“ nemůže tedy v žádném případě obstát. Z tohoto pak rovněž vyplynulo, že se jedná o skrytou vadu, neboť běžný uživatel nemá šanci na první pohled poznat, že skutečný stav vozidla neodpovídá deklarovanému nájezdu. Toto nemusí na první pohled poznat ani zkušený technik, neboť určité signály lze pozorovat pouze na základě obhlídky stavu karoserie a interiéru, což je však individuální záležitost, kde záleží zejména na tom, jak se předchozí vlastníci k tomuto vozidlu chovali a jak jej používali. V daném případě tedy nemá soud žádné pochybnosti o tom, že zjištěná vada vozidla je skrytého charakteru, že se nejedná o běžné opotřebení použité věci ve smyslu rozhodnutí Nejvyššího soudu 33 Cdo 3235/2020 ze dne 25. 5. 2021. Prodejem daného vozidla s touto skrytou vadou žalovaná porušila kupní smlouvu podstatným způsobem ve smyslu § 2002 odst. 1 o.z. a § 2106 odst. 1 písm. d) o.z. Na základě následně zjištěných skutečností ohledně změny nájezdu vozidla je zcela zřejmé, že by žalobce kupní smlouvu neuzavřel, pokud by mu tyto informace byly prodávající sděleny již v době před uzavřením kupní smlouvy, resp. ve fázi oferty. Tímto tedy žalobci vzniklo nepochybně právo na odstoupení od kupní smlouvy podle výše uvedených zákonných ustanovení, které samo o sobě není volbou práva z vadného plnění, ale toto právo zůstává zachováno s ohledem na podstatné porušení kupní smlouvy. V této souvislosti žalobce neporušil svou povinnost včasného informování žalované o zjištění skryté vady, neboť toto oznámil bezodkladně poté, co příslušné informace o skryté vadě zjistil, což žalovaná rovněž potvrdila. Vzhledem k charakteru zjištěné vady je zřejmé, že zde volba práva z vadného plnění spočívající v opravě vady nepřicházela v úvahu, neboť zjištěná vada je neopravitelná, neboť i kdyby bylo docíleno záznamu správné hodnoty najetých kilometrů, taky by stav vozidla zásadně neodpovídal stavu, jaký byl deklarován žalovanou při uzavření kupní smlouvy a na tomto stavu by již nebylo možné cokoli změnit. Žalobce tedy zvolil odstoupení od smlouvy, a to způsobem, který se může jevit jako problematickým, neboť nejdříve dopisem ze dne [datum], kdy současně žalované oznamoval zjištěnou vadu, provedl jednak odstoupení od smlouvy a jednak i alternativně navrhl slevu z kupní ceny. Až poté, co vzájemná komunikace ohledně slevy nevedla k dohodě a vrácení části kupní ceny žalovanou, provedl konečné odstoupení od smlouvy dopisem ze dne [datum]. Zde soud považuje odstoupení od smlouvy žalobce za platné a účinné, a to v původním dopise ze dne [datum], i když pro tento úkon žalobce nezvolil zrovna nejlepší formu, nicméně je třeba zdůraznit, že žalobce nedisponuje právnickým vzděláním a i nadále chtěl projevit snahu se s žalovanou dohodnout jiným způsobem, tj. poskytnutím slevy s tím, že si vozidlo ponechá i s touto vadou. Až tedy poté, kdy k dohodě nedošlo, zaslal žalované dopis ze dne [datum], kterým došlo pouze k deklaraci původního záměru ohledně definitivního zrušení smluvního vztahu formou odstoupení od smlouvy. Na základě výše uvedeného má pak tedy soud za prokázáno, že došlo k platnému a účinnému odstoupení od smlouvy, čehož důsledkem je, mimo jiné, vrácení vzájemných plnění, tj. uvedení věcí do stavu, jaký tu byl v době před uzavřením smlouvy. Po uvedených a prokázaných zjištěních je pak potřeba aplikovat ustanovení § 2993 o.z., čímž je žalovaný nárok žalobce na vrácení zaplacené kupní ceny ve výši 80 000 Kč zcela po právu a žalovaná je tedy povinna tuto částku žalobci uhradit. Jelikož v současně platné právní úpravě již není stanovena podmínka ohledně rozhodování o vzájemných povinnostech při zrušení smlouvy, bylo soudem rozhodnuto pouze ohledně povinnosti žalované o vrácení zaplacené kupní ceny a nikoli současně i o povinnosti žalobce vydat žalované předmět koupě. Co se pak týče požadavku na uhrazení částky 17 140 Kč, tento soud považuje za důvodný podle § 2913 odst.1 o.z., neboť tato částka představuje součet jednotlivých výdajů, které žalobci vznikly v souvislosti s držením vozidla před odstoupením od smlouvy s tím, že k těmto výdajům by ze strany žalobce nedošlo, pokud by k uzavření kupní smlouvy vůbec nedošlo z toho důvodu, že by byl žalobce před jejím uzavřením ze strany žalobkyně seznámen s následně zjištěnou vadou. Tyto náklady jsou tedy škodou, která žalobci vznikla a k jejíž náhradě je žalovaná rovněž povinna ve smyslu uvedeného zákonného ustanovení. Ohledně samotné výše požadované škody pak soud uvádí, že žalovaná v průběhu řízení tyto částky nijak věcně nesporovala, kromě původního požadavku na zakoupení dálniční známky, který však není součástí žalobního návrhu. Stručně pak lze konstatovat, že co se týče poplatku za přehlášení vozidla a zabezpečení technické prohlídky, tyto náklady byly doloženy příslušnými doklady, stejně tak faktury vystavené [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] dokládající provedené opravy a nakoupený materiál a toto rovněž plyne z jejich následných svědeckých výpovědí a ohledně nákupu použitého předního světlometu v částce 4 500 Kč, na který však žalobce nemá žádný doklad, tak k jeho hodnotě se vyjadřoval rovněž znalec v rámci svého posudku, kde došel k závěru, že hodnota tohoto použitého světlometu se pohybuje v rozmezí 4 – 5 tisíc, což koresponduje s deklarovanou cenou žalobce. Jednotlivé vynaložené položky pak žalovaná rovněž nijak nezpochybňovala. Vzhledem k uvedeným skutečnostem a dostatečnému prokázání jednotlivých položek má soud nárok žalobce na zaplacení částky 17 140 Kč za dostatečně prokázaný a žalované tuto částku rovněž uložil žalobci uhradit ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 o.s.ř. stejně tak, jako částku 80 000 Kč. Soud rovněž shledal důvodným nárok žalobce na zaplacení zákonných úroků z prodlení z žalovaných částek, a to v obou případech s počátkem prodlení od [datum], když toto datum dle žalobce vychází z toho, že dopisem ze dne [datum] od smlouvy definitivně odstoupil, přičemž tento dopis byl žalované doručen dne [datum] a žalovaná tedy byla od [datum] v prodlení. V uvedeném dopise žalobce požadoval jednak vrácení kupní ceny a jednak náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s držením vozidla. Jak již bylo uvedeno výše, soud za okamžik odstoupení od kupní smlouvy považuje již dopis ze dne [datum], čímž by žalobce mohl požadovat úrok z prodlení, minimálně z částky uhrazené kupní ceny, již dříve, nicméně soud je v tomto případě vázán návrhem žalobce, a proto akceptoval jím uvedené datum počátku běhu úroků z prodlení v zákonné výši.

17. O nákladech řízení mezi účastníky soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a uložil žalované zaplatit žalobci celkem částku 69 913 Kč představující náklady za právní zastoupení ve výši 61 160 Kč, které tvoří 10,5 úkonů právní služby po 5 020 Kč (převzetí a příprava zastoupení, kvalifikovaná výzva k plnění, sepis a podání žaloby, porada s klientem přesahující 1 hodinu, 2x písemné podání ve věci a 4x účast při soudním jednání), 11x paušální náhrada výdajů po 300 Kč, 4x náhrada cestovních výdajů [obec] – [obec] a zpět ve výši 888 Kč, 888 Kč, 937 Kč, 937 Kč a 4x náhrada za promeškaný čas po 500 Kč a dále náklady vzniklé žalobci ve výši 8 753 Kč, které tvoří cestovní náklady na soudní jednání, tj. 4x [obec] – [obec] a zpět ve výši 941 Kč, 941 Kč, 1 007 Kč a 1007 Kč a zaplacený soudní poplatek ve výši 4 857 Kč. Soud určil lhůtu pro uhrazení těchto nákladů v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř.

18. O náhradě nákladů vzniklých České republice – Okresnímu soudu v Lounech, soud rozhodl podle § 148 odst. 1 o.s.ř. tak, že uložil žalované zaplatit náhradu nákladů ve výši 58 797 Kč, což představuje náklady vynaložené na vyhotovení znaleckého posudku. O dalších nákladech státu vzniklých v souvislosti s výslechem znalce bude rozhodnuto samostatným usnesením.