9 C 27/2026

Plný text

Okresní soud v Lounech rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Machytkou v právní věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného, Anonymizováno o zaplacení částky 17 350 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba se ohledně částky 7 350 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 4 000 Kč od 20. 8. 2024 do zaplacení, zamítá.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 10 000 Kč od 20. 8. 2024 do zaplacení, to vše ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 000 Kč k rukám právní zástupkyně žalobkyně Jméno advokátky advokátky se sídlem adresa, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Lounech doplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně podala u zdejšího soudu žalobu, kterou se po žalovaném domáhala uložení povinnosti zaplatit žalobkyni částku ve výši 14 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % p.a. z částky 14 000 Kč od 20. 8. 2024 do zaplacení a částku 3 350 Kč. Svůj návrh odůvodnila tím, že žalovaný dne datum uzavřel se společností právnická osoba. (dále jen společnost) prostřednictvím sítě internet smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě byl žalovanému téhož dne poskytnut úvěr ve výši 10 000 Kč převodem na účet žalovaného č. č. účtu a žalovaný se zavázal tento úvěr vrátit pravidelnými měsíčními splátkami s úrokem ve výši 40 % měsíčně, přičemž smlouva byla sjednána na dobu neurčitou. Následně se žalovaný dostal do prodlení, když řádně nehradil měsíční splátky, což vedlo, po následném upomínání, k zesplatnění zbytku nesplaceného úvěru včetně uplatnění sankčního ujednání v podobě smluvní pokuty. Pohledávka za žalovaným byla následně postoupena na společnost právnická osoba. na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum a dále byla postoupena na současnou žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum. Předmětem žaloby je nesplacená jistina ve výši 10 000 Kč, úrok v kapitalizované výši 4 000 Kč a smluvní pokuta v částce 3 350 Kč. Dále pak byl požadován zákonný úrok z prodlení ve výši 12,75 % p.a. z částky 14 000 Kč od 20. 8. 2024 do zaplacení. Žalobkyně ve svém návrhu dále uvedla, že pokud by soud měl za to, že nárok z úvěrové smlouvy nemá za dostatečně prokázaný, navrhuje, aby byl nárok na zaplacení jistiny úvěru posouzen jako bezdůvodné obohacení na straně žalovaného.

2. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

3. Po zhodnocení přiložených důkazů bez účasti účastníků řízení dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru. Žalovaný uzavřel se společností právnická osoba. žalobkyní dne datum prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (internetu) smlouvu o úvěru č. hodnota na jejímž základě se společnost zavázala poskytnout žalovanému úvěrový rámec až do výše 30 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr splatit s úrokem ve výši 40 % měsíčně. Z obsahu smlouvy o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že společnost ověřila totožnost žalovaného ze zaslaných fotografií občanského a řidičského průkazu. Dle zprávy právnická osoba. ze dne datum má soud za prokázáno, že žalovaný úvěr čerpal připsáním platby ve výši 10 000 Kč dne 19. 4. 2024 na svůj účet. Z listiny „Zesplatnění spotřebitelského úvěru č. hodnota“ ze dne datum má soud za prokázané, že společnost opakovaně vyzývala žalovaného k úhradě vzniklého dluhu a tímto dokladem již ke dni 19. 8. 2024 úvěrovou smlouvu vypověděla a žalovaného opět vyzvala k doplacení dlužné částky. Naposledy byl žalovaný vyzván k úhradě předžalobní výzvou ze dne 20. 7. 2025.

4. K tvrzení žalobkyně, že její právní předchůdkyně řádně zjišťovala úvěruschopnost žalovaného soud provedl důkaz pouze předloženým interním výpisem o posouzení úvěruschopnosti s tím, že žádné další podklady k posouzení úvěruschopnosti nebyly k žalobě připojeny. Z předloženého výpisu bylo navíc zjištěno, že žalovaný nemá dokončené základní vzdělání, své příjmy určil částkou 26 390 Kč, bydlí v pronajatém domě a své celkové měsíční výdaje určil částkou pouze 4 860 Kč. Skutečnou výši příjmů žalovaného a jeho výdajů pak předchůdkyně žalobkyně zřejmě nijak neověřovala.

5. Pokud pak jde o tvrzení, že společnost provedla lustraci žalovaného ve veřejně dostupných databází, ISIR, CEE, CRKI a BRKI, tyto skutečnosti nebyly prokázány, neboť žalobkyně k jejich prokázání nepředložila žádné důkazy.

6. Po právní stránce soud hodnotil věc podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”), a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.

7. Podle ust. § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle ust. § 2 odst. 1 ZoSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

9. Dle ust. § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (…).

10. Dle ust. § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s ust. § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

11. Dle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

12. Dle ust. § 2991 odst. 1 o. z. ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

13. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze zčásti. Soud vzal za prokázané, že vůle žalovaného a právní předchůdkyně žalobkyně směřovala k uzavření předmětné smlouvy o úvěru, avšak smlouva nebyla sjednána platně. Žalobkyně neunesla břemeno důkazní, že její předchůdkyně před uzavřením smlouvy dostála svých povinností ve smyslu § 86 ZoSÚ. Z provedeného dokazování nelze dovodit, že společnost zkoumala úvěruschopnost žalovaného s řádnou pečlivostí. Žalobkyně sice prokázala, že se společnost úvěruschopností žalovaného zabývala, avšak z provedeného dokazování nijak nevyplynula celková osobní situace žalovaného před uzavřením předmětné smlouvy, nejsou nijak prokázány výdaje žalovaného před uzavřením smlouvy, a to výdaje pravidelné, měsíční. Společnost se v tomto smyslu spokojila s údaji žalovaného o jeho měsíčních výdajích v celkové výši 4 860 Kč, s tím, že údajně jeho měsíční příjmy činí 26 390 Kč. Tyto skutečnosti pak zřejmě nebyly žádným způsobem ověřovány. Za předpokladu, že žalovaný bydlí sám v pronajatém domě (o čemž rovněž nejsou žádné bližší informace), tak jeho celkové měsíční výdaje v zásadě nemohou být pouze ve výši 4 860 Kč, čímž je tento údaj zcela zjevně nepravdivý. Za této situace si pak nelze představit jako zodpovědný přístup společnosti, poskytnutí úvěru žalovanému, když zjištěné údaje jsou buď lživé nebo naprosto neodpovídající realitě. Z provedeného dokazování nijak nevyplynulo, zda žalovaný má nějaké další dluhy, splácí pravidelně úvěry, půjčky, leasingy či zda se jej týkají případně nějaké exekuce, které by byly zjištěny z příslušného registru. Z provedeného dokazování ani nijak nevyplynulo, jaké má žalovaný vyživovací povinnosti, případně v jaké výši. Z žádného důkazu tak není prokázáno, že by se společnost podrobněji zabývala závazky žalovaného, tyto ověřovala a že by se vůbec zabývala jeho skutečnými pravidelnými výdaji. Soud má za to, že nelze při ověřování úvěruschopnosti spotřebitele vycházet jen z výše jeho příjmů (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018).

14. Soud na základě výše uvedeného dospěl k závěru, že společnost poskytla v daném případě spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 ZoSÚ. Důsledkem nesplnění zákonné povinnosti zkoumat úvěruschopnost spotřebitele je absolutní neplatnost dotčené smlouvy a redukce nároku žalobkyně vůči žalovanému na vrácení zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru z titulu bezdůvodného obohacení. Nadto je potřeba zdůraznit, že soud rovněž shledává úvěrovou smlouvu za neplatnou podle § 580 odst. 1 o.z. pro rozpor s dobrými mravy z důvodu sjednaného obchodního úroku ve výši 40 % měsíčně, což představuje roční úrok ve výši 480 %. Takováto výše úroku se pak zcela vymyká jak běžné obchodní praxi, tak je současně v přímém rozporu s příslušnými zákonnými ustanoveními, která se vztahují k ochraně spotřebitelů v rámci poskytování spotřebitelských úvěrů. Soud proto uložil žalovanému podle § 2991 a násl. o.z. zaplatit žalobkyni částku ve výši 10 000 Kč tedy částku, o kterou se žalovaný bezdůvodně obohatil a současně uložil žalovanému vrátit tuto částku žalobkyni spolu se zákonným úrokem z prodlení, když ve zbývajícím rozsahu byl nucen žalobu zamítnout, a sice ohledně zbývající částky ve výši 7 350 Kč (což představuje součet všech ostatních částek kromě jistiny) a souvisejícího zákonného úroku z prodlení z částky, která převyšuje přiznanou jistinu, tj. z 4 000 Kč od 20. 8. 2024 do zaplacení. Aktivní legitimaci žalobkyně v tomto řízení pak má soud za prokázánu na základě předložených smluv o postoupení pohledávek a učiněných oznámení žalovanému 15. Výrok o nákladech řízení vychází z aplikace ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř., žalobkyně měla ve věci toliko částečný úspěch, soud náhradu nákladů poměrně rozdělil tak, že přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení za zaplacený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč a uložil žalovanému zaplatit tuto částku do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám Jméno advokátky, advokátky se sídlem adresa.

16. Výrok IV. o doplacení části soudního poplatku ve výši 200 Kč vychází ze z.č. 549/1991 Sb. s tím, že ve věci nebyl vydán platební rozkaz, za který byl zaplacen soudní poplatek ve výši 800 Kč, čímž vznikla potřeba dovybrat soudní poplatek do plné výše 1 000 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Lounech. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na výkon soudního rozhodnutí (exekuci).