9 C 288/2022

Plný text

Okresní soud v Lounech rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Machytkou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zvýšení výživného pro zletilé dítě

I. Žalovaný je povinen přispívat žalobkyni na výživu částkou 6 000 Kč měsíčně, počínaje dnem 1. 4. 2022 do 31. 8. 2022 a od 1. 9. 2022 částkou 7 000 Kč měsíčně, a to nejpozději k 15. dni každého kalendářního měsíce. Tímto se mění rozsudek Okresního soudu v Lounech č.j. 0 P 166/2018-136 ze dne 11. 12. 2018.

II. Nedoplatek na výživném za dobu od 1. 4. 2022 do 14. 6. 2023 v celkové částce 37 000 Kč je otec povinen vyrovnat ve splátkách po 1 000 Kč měsíčně, které budou splatné vždy spolu s běžným výživným, počínaje od následujícího měsíce po právní moci tohoto rozsudku, pod ztrátou výhody splátek.

III. V rozsahu požadovaného zvýšení výživného o částku 2 000 Kč od 1. 4. 2022 do 31. 8. 2022 a o částku 1 000 Kč od 1. 9. 2022 do 14. 6. 2023 se žaloba zamítá.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala zvýšení výživného pro zletilé dítě proti žalovanému otci, když u ní došlo ke změně poměrů a dosavadní výživné, které otec platil ve výši 4 000 Kč měsíčně na základě rozsudku Okresního soudu v Lounech č.j. 0 P 166/2018-136 ze dne 11. 12. 2018 je v dané situaci již nedostatečné. Svůj návrh odůvodnila tím, že od posledního rozhodování o výživném se majetkové poměry její matky, se kterou stále žije ve společné domácnosti, podstatně nezměnily, když je stále zaměstnána u společnosti [právnická osoba] za průměrnou čistou mzdu za období od ledna do září 2022 ve výši 29 303,44 Kč měsíčně a současně pobírá částečný invalidní důchod ve výši 7 900 Kč měsíčně. U žalobkyně se poměry změnily v tom smyslu, že vzrostly její náklady na studium a na trávení volného času. Poté, co úspěšně absolvovala studium na Gymnáziu v [obec] složením maturitní zkoušky, byla v roce 2022 přijata k dennímu studiu na VŠCHT v [obec], obor ekonomika, management, čímž podstatně vzrostly její náklady spočívající v jízdném ve výši cca 1 200 Kč měsíčně, čtvrtletní jízdné po [obec] ve výši 360 Kč stravné ve výši cca 5 000 Kč měsíčně a pořízení učebních pomůcek ve výši cca 2 000 Kč. Nadále pak platí telefon ve výši 380 Kč měsíčně a stéle užívá léky na lupénku, na které doplácí částkou 500 Kč. S ohledem na zvýšené nálady pak navrhla, aby bylo výživné zvýšeno na částku 8 000 Kč měsíčně počínaje 1. 4. 2022, neboť v této době jí vzrostly náklady o přihlášky k přijímacím zkouškám na VŠ ve výši 4 000 Kč a v souvislosti s maturitním plesem v celkové výši 7 500 Kč. Příjmy ani výdaje žalovaného nejsou žalobkyni známy, neboť s žalovaným není v žádném kontaktu. Dosud určené výživné žalovaný platí pravidelně, nicméně o žalobkyni neprojevuje žádný zájem, osobně ho ani nezná, nedostává od něj přání k svátku, narozeninám či Vánocům, nedostává od něj žádné dárky a nad rámec výživného nic dalšího nepřispívá.

2. Žalovaný se k žalovanému nároku vyjádřil v tom smyslu, že s navýšením o 100% nesouhlasí, neboť jeho příjmy činí 34 000 Kč, z čehož má platit náklady na bydlení částkou 12 000 Kč měsíčně, dopravu do práce ve výši cca 7 000 Kč měsíčně, splátky půjček ve výši 11 800 Kč měsíčně, péče o matku v LDN [obec] ve výši 3 000 Kč, léky ve výši 2 000 Kč a výživné ve výši 4 000 Kč a další zvýšené náklady, které očekává v nejbližší době. Dále uvedl, že by si žalobkyně mohla sama přivydělávat brigádami při studiu. Z účasti na soudním jednání, které se konalo dne 7. 6. 2023 se žalovaný omluvil, neboť měl být v této době mimo republiku a souhlasil s tím, aby soud ve věci rozhodl na základě předložených a provedených důkazů.

3. Z rozsudku Okresního soudu v Lounech č.j. 0 P 166/2018-136 ze dne 11. 12. 2018 má soud za prokázáno, že tímto bylo zvýšeno výživné pro tehdy nezletilou žalobkyni z původních 2 000 Kč měsíčně na 3 000 Kč měsíčně od 1. 1. 2017 a na částku 4 000 Kč měsíčně od 1. 9. 2018 za situace, kdy byly zjištěny příjmy matky žalobkyně ve výši cca 21 000 Kč měsíčně ze zaměstnání u společnosti [právnická osoba] a částečný invalidní důchod ve výši 5 316 Kč měsíčně a příjmy žalovaného byly zjištěny za období od června 2017 do května 2018 ve výši cca 23 600 Kč měsíčně a v období od června 2018 do září 2018 ve výši 34 442 Kč měsíčně jako zaměstnanec u společnosti [právnická osoba] Dále pak z rozsudku vyplývá, že v této době žalovaný vlastnil se svou současnou manželkou rodinný dům [adresa] v obci [obec], včetně pozemku o rozloze 722 m², zapsaných na [list vlastnictví].

4. Soud má za to, že na straně žalobkyně nepochybně došlo ke změně poměrů spočívajících v ve zvýšení nákladů, neboť je v současné době studentkou prvního ročníku na Vysoké škole chemicko-technologické v [obec], což plyne z aktuálního potvrzení o studiu a z tohoto rovněž plyne, že se soustavně připravuje na výkon svého budoucího povolání, když toto studium bezprostředně navazuje úspěšně ukončené středoškolské vzdělání. S tímto rovněž souvisí i zvýšené náklady na dopravu do školy ve výši 100 Kč denně (doloženo kopií jízdenek), zvýšené nároky na stravné ve výši cca 200 Kč denně (doloženo jídelním lístkem z kantýny), výdaji v souvislosti s pohybem po [obec] zakoupením tvz. lítačky, náklady na medikaci v souvislosti s psoriázou (doloženo lékařskými zprávami) a lze předpokládat i zvýšené výdaje na ošacení a trávení volného času.

5. U matky žalované byla prokázána změna majetkových poměrů ve zvýšení příjmů ze zaměstnaneckého poměru, když z potvrzení zaměstnavatele vyplývá, že v období od ledna 2022 do září 2022 brala průměrnou mzdu ve výši 29 303,44 Kč měsíčně. Ze sdělení žalobkyně pak vyplývá, že došlo ke zvýšení částečného invalidního důchodu na částku 7 900 Kč měsíčně.

6. Co se týče změny v majetkových poměrech žalovaného bylo z potvrzení zaměstnavatele [právnická osoba] prokázáno, že žalovaný měl za měsíce leden až červen 2022 průměrný čistý měsíční příjem ve výši 39 259 Kč (v minulém roce 47 968 Kč), za měsíce červenec až prosinec 2022 průměrný čistý příjem ve výši 44 377 Kč (v minulém roce 47 968 Kč) a za měsíce leden až březen 2023 průměrný čistý příjem ve výši 37 510 Kč (v minulém roce 47 968 Kč), čímž došlo na straně žalovaného ke zvýšení příjmu oproti posledně posuzovanému období. Zjištěná výše příjmů rovněž neodpovídá výši příjmu, kterou uvedl žalovaný ve svém podání. Z vyžádaného výpisu z evidence motorových vozidel bylo zjištěno, že žalovaný dne 24. 5. 2022 zakoupil motorové vozidlo s [registrační značka] [příjmení]: [anonymizováno]. Z vyžádaných výpisů z katastru nemovitostí pak byl zjištěn nárůst nemovitého majetku na straně žalovaného od minulého období, a sice na základě kupní smlouvy ze dne 21. 8. 2000 se stal společně se svou manželkou (SJM) podílovým spoluvlastníkem s výší podílu [číslo] na parcele [číslo] o výměře 8 m², zapsané na [list vlastnictví], na parcele [číslo] o výměře 1 m², zapsané na [list vlastnictví] a na parcele [číslo] o výměře 324 m², zapsané na [list vlastnictví], vše zapsáno pro katastrální území a obec Louny u Katastrálního úřadu pro ústecký kraj, katastrální pracoviště Louny. Na základě kupní smlouvy ze dne [datum] nabyl do SJM se svou manželkou parcelu [číslo] o výměře 113 m² zapsané na [list vlastnictví] pro katastrální území a obec Peruc u Katastrálního úřadu pro ústecký kraj, katastrální pracoviště Louny. Na základě kupní smlouvy ze dne [datum] nabyl žalovaný do SJM se svou manželkou parcelu [číslo] o výměře 28 m² na které stojí garáž č.e. 598, zapsané na [list vlastnictví] u katastrální území Horní Litvínov a obec Litvínov u Katastrálního úřadu pro ústecký kraj, katastrální pracoviště Most. Na základě kupní smlouvy ze dne [datum] nabyl žalovaný do SJM se svou manželkou parcelu [číslo] o výměře 20 m² na které stojí garáž č.e. 170, zapsané na [list vlastnictví] u katastrální území Janov u Litvínova a obec Litvínov u Katastrálního úřadu pro ústecký kraj, katastrální pracoviště Most. Žalovaný nemá žádnou další vyživovací povinnost.

7. Podle § 910 odst. 1 z.č. 89/2012 Sb. mají předci a potomci vzájemnou vyživovací povinnost.

8. Podle § 911 z.č. 89/2012 Sb. lze výživné přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.

9. Podle § 913 odst. 1 z.č. 89/2012 Sb. pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného.

10. Podle § 915 odst. 1 z.č. 89/2012 Sb. má být životní úroveň dítěte zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte.

11. Soud se při hodnocení projednávané věci nejdříve zabýval tím, jaké nastaly změny v poměrech žalobkyně a žalovaného s porovnáním ke stavu, který byl na straně účastníků v období posledního rozhodování o výživném, tj. v roce 2018. Co se týče vzájemného vztahu žalobkyně a žalovaného, tak tento nedoznal od posledního posuzování žádných změn a nadále platí, že spolu navzájem nekomunikují, žalovaný o žalobkyni neprojevuje žádný zájem a nad rámec běžného výživného žalobkyni nic dalšího neposkytuje. Ohledně finanční stránky je zcela nepochybné, že na straně žalobkyně došlo od uvedeného roku 2018 ke zvýšené potřebě finančních prostředků, což je dáno zejména zvýšenými náklady od dubna 2022 vzniklými v souvislosti jednak s ukončením studia na Gymnáziu v [obec] a jednak přípravou na následně navazující vysokoškolské studium, a to podáním přihlášek, přípravou, cestování na přijímací řízení atp. V období od září 2022 pak jsou zvýšené náklady žalobkyně odůvodněny již samotným studiem v [obec] na VŠCHT, s čímž jí vznikají zvýšené náklady v souvislosti s cestováním, pořízením studijních pomůcek a stravy. S ohledem k věku žalobkyně jsou pak rovněž v obecné rovině odůvodněny zvýšené nároky na ošacení a trávení volného času. Jelikož u žalované nadále přetrvávají zdravotní komplikace spojené s onemocněním [anonymizováno], jsou tyto náklady ve výsledném rozhodnutí rovněž zohledněny. Tyto uvedené zvýšené potřeby má soud rovněž za prokázány ze všech žalobkyní poskytnutých důkazů tak, jak to bylo již výše podrobně popsáno výše u změny majetkových poměrů. Vzhledem ke kontinuitě studia má soud za to, že žalobkyně plně splňuje podmínku soustavné přípravy na budoucí zaměstnání. Co se týče příjmových poměrů na straně matky žalobkyně, zde má soud za prokázáno, že tato je doposud zaměstnána u společnosti shodné společnosti [právnická osoba] a současně stéle pobírá částečný invalidní důchod, přičemž u obou příjmů došlo od posledně posuzovaného období k mírnému zvýšení. Žalovaný je pak rovněž stále zaměstnán u stejné společnosti, a sice [právnická osoba], kde u jeho mzdy došlo rovněž k jejímu zvýšení dle výše uvedeného potvrzení zaměstnavatele, a to v roce 2021 došlo ke zvýšení podstatnému (cca o 20 000 Kč) a v roce 2022 a na počátku roku 2023 ke zvýšení nižšímu (cca o 10 000 Kč). K podstatnému zvýšení však došlo v majetkové sféře žalovaného, kdy prokazatelně v období od roku 2020 do 2022 nabyl celkem 6 nových nemovitostí, nebo spoluvlastnického podílu na nemovitostech, a motorové vozidlo. Co se týče výdajů na straně žalovaného, tento zaslal soudu pouze výčet svých výdajů a kopii obrazovky mobilního telefonu s výší úvěrů. Vzhledem k tomu, že toto řízení je sporné a není ovládáno zásadou vyšetřovací, stíhá každého účastníka břemeno tvrzení a důkazní, tedy žalovaný měl své výdaje nejen tvrdit, ale i prokázat, k čemuž v tomto případě nedošlo i z důvodu pasivity žalovaného, který se k jednání nedostavil a soud mu poroto nemohl poskytnout procesní poučení podle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř., aby svá tvrzení náležitým způsobem prokázal, přičemž pouze zaslání kopie obrazovky s úvěry není dostačujícím důkazem o existenci těchto závazků, zda je sjednal žalovaný, za jakým účelem, jaká je výše splátky atp. V této souvislosti je potřeba rovněž zdůraznit, že žalovaným uvedené příjmy a výdaje by měly naznačovat, že jeho výdaje přesahují jeho příjmy, což se v porovnání s ostatními důkazy nejeví jako reálné, neboť žalovaný v období posledních tří let prováděl značné investice do nabývání nemovitého majetku a nákupu motorového vozidla, tudíž skutečnost ohledně jeho příjmů a výdajů bude zřejmě odlišná od toho, jak to sám uvedl ve svých písemných podáních. S ohledem na výše uvedené prokázané změny v majetkové sféře žalovaného a prokázané zvýšené finanční nároky na straně žalobkyně soud rozhodl tak, že se výživné v přiměřené míře zvyšuje z původních 4 000 Kč měsíčně na 6 000 Kč měsíčně, a to v období od počátku zvýšených nároků žalované vzniklých v souvislosti s ukončením středního vzdělání a snahou o pokračování ve vysokoškolském vzdělání, tj. od 1. 4. 2022 do 31. 8. 2022 a dále se pak výživné zvyšuje na částku 7 000 Kč měsíčně od počátku samotného vysokoškolského studia, tj. od 1. 9. 2022, přičemž tato výše výživného je, s ohledem na zjištěné majetkové poměry účastníků a oprávněné a prokázané finanční potřeby žalobkyně, zcela přiměřená. Žalovanou původně požadované zvýšení výživného na částku 8 000 Kč od 1. 4. 2022 byla shledána částečně nedůvodnou, a to zejména za období od 1. 4. 2022 do 31. 8. 2022, kde sice žalované vznikly zvýšené náklady, ale nikoli v takové míře, aby byla adekvátní jejich kompenzace touto částkou, proto soud návrh žalobkyně v původně požadovaném rozsahu ohledně částky 2 000 Kč měsíčně od 1. 4. 2022 do 31. 8. 2022 a ohledně částky 1 000 Kč od 1. 9. 2022 částečně zamítl jako nedůvodný, přičemž zvýšené přisouzené výživné ve výši 6 000 Kč je za období od 1. 4. 2022 do 31. 8. 2022 dostatečnou kompenzací zvýšených nákladů v tomto období a zvýšené přisouzené výživné ve výši 7 000 Kč měsíčně od 1. 9. 2022 je pak s ohledem ke všem zjištěným a prokázaným skutečnostem dostatečným krytím nákladů žalobkyně spojených v souvislosti se studiem s přihlédnutím k tomu, že je zde i nadále vyživovací povinnost matky žalobkyně s přihlédnutím k výkonu její výlučné osobní péče o žalobkyni, tudíž se žalovaný má na krytí finančních nároků žalobkyně podílet vyšší mírou, což toto rozhodnutí plně reflektuje. Vzniklý nedoplatek na výživném v celkové výši 37 000 Kč byl pak žalovanému uložen uhradit žalobkyni formou splátek ve výši 1 000 Kč měsíčně splatných společně s běžným výživným od právní moci tohoto rozsudku až do úplného zaplacení s tím, že pokud se žalovaný dostane do prodlení s řádným zaplacením, byť i jediné splátky (včetně předepsané výše), stane se zbytek nesplaceného dlužného výživného splatným dnem následujícím po splatnosti splátky, se kterou se žalovaný ocitl v prodlení. Tato forma úhrady dlužného výživného byla zvolena z důvodu co nejnižšího dopadu na finanční situaci žalovaného. Uvedený nedoplatek pak vznikl za období od 1. 4. 2022 do 31. 8. 2022 ve výši 10 000 Kč (5 x 2 000 Kč) a za období od 1. 9. 2022 do 14. 6. 2023 ve výši 27 000 Kč (9 x 3 000 Kč).

12. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud rozhodl podle § 142 odst. 3 o.s.ř., neboť žalobkyně měla neúspěch ve věci pouze v nepatrné části a výše plnění současně záviselo na úvaze soudu, čímž by měla nárok na plnou náhradu nákladů řízení, nicméně žalobkyně se výslovně svého práva na náhradu nákladů řízení vzdala, a proto soud o nákladech řízení účastníků rozhodl tak, že žádný z nich nemá právo na jejich náhradu.