9 C 310/2021

Plný text

Okresní soud v Lounech rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Tomáše Machytky a přísedících Ing. Bc. Miroslavy Habel a Ing. Martina Vernera ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 18 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, jíž se žalobkyně domáhala, aby bylo žalované uloženo zaplatit částku 16 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % od 22. 9. 2019 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované částku 2 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 2 000 Kč od 26. 3. 2022 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 10 551 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa], do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala, aby soud uložil žalované žalobkyni zaplatit částku 12 080 Kč s příslušenstvím, kterou následně změnila na částku 18 000 Kč a poté svou žalobu vzala částečně zpět ohledně částky 2 000 Kč. Svůj návrh odůvodnila tím, že žalovaná s žalobkyní uzavřela dne [datum] dohodu o provedení práce, a to na pozici telefonní operátor s místem výkonu práce U Města Chersonu [číslo] [obec] na dobu určitou od 17. 6. 2019 do 31. 12. 2019. Současně s tímto musela žalovaná uzavřít s žalobkyní rovněž kvalifikační dohodu ze dne [datum], což byla podmínka uzavření pracovněprávního vztahu, přičemž v této dohodě se žalobkyně zavázala poskytnout žalované zvýšení kvalifikace a žalovaná se zavázala setrvat v pracovním vztahu k žalobkyni alespoň po dobu dvou měsíců, jinak by byla žalovaná povinna žalobkyni uhradit náklady spojené se zvýšením kvalifikace, které mohly být maximálně ve výši 19 500 Kč. Jelikož žalovaná porušila svou povinnost a ukončila pracovní poměr před uplynutím dvouměsíční lhůty, vznikl žalobkyni vůči žalované nárok na úhradu vzniklých nákladů na zvýšení kvalifikace žalované dle uzavřené kvalifikační dohody, přičemž tyto náklady byly určeny částkou 18 000 Kč a dne [datum] došlo mezi žalovanou a žalobkyní k podpisu„ Dohody o započtení pohledávek – splátkový kalendář“ na základě které se žalovaná zavázala žalobkyni zaplatit částku 18 000 Kč v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 200 Kč počínaje 21. 9. 2019 do splatnosti poslední splátky ve výši 400 Kč dne 21. 11. 2020. Žalovaná však řádně neuhradila ani jedinou splátku, a proto žalobkyně zaslala žalované předžalobní výzvu ze dne [datum] s poskytnutím dodatečné lhůty do 10. 9. 2020 pro splnění její povinnosti k úhradě celé částky 18 000 Kč, což však žalovaná neučinila ani z části. V průběhu řízení vzala žalobkyně svou žalobu částečně zpět ohledně částky 2 000 Kč, jakožto první uhrazené splátky, kterou žalovaná uhradila při podpisu dohody o započtení.

2. Žalovaná se k nároku žalobkyně vyjádřila v tom smyslu, že s tímto nesouhlasí ani z části a současně vznesla procesní protinávrh, aby bylo žalobkyni uloženo zaplatit žalované částku 2 000 Kč s úrokem z prodlení od 26. 3. 2022 do zaplacení. K věci samé pak uvedla, že se o zaměstnání u žalobkyně začala zajímat po zhlédnutí inzerátu, který nabízel pracovní pozici telefonního operátora, přičemž po úvodním zaškolení v [obec] bylo uvedeno místo výkonu práce v [obec] na adrese [adresa], s.r.o. a také kvůli tomu, že v té době měla malé dítě a práce v místě jejího bydliště by pro ni bylo výhodné. Po podpisu dohody o provedení práce a kvalifikační dohody, což byla ze strany žalobkyně podmínka pro vznik pracovněprávního vztahu, žalovaná dojížděla do [obec] na úvodní zaškolení, které trvalo cca týden a poté jí bylo řečeno, že se pobočka v Lounech otevírat nebude a místem výkonu práce zůstane [obec]. Jelikož pro ni bylo dále neúnosným dojíždět do práce mimo své bydliště z důvodu nutnosti péče o dítě, ukončila dohodu o provedení práce a domáhala se zaplacení výplaty za dosud odvedenou práci. Aby od žalobkyně obdržela alespoň část mzdy za odvedenou práci, byla dne [datum] nucena podepsat dohodu o započtení pohledávek-splátkový kalendář a dostala vyplacenou mzdu ve výši 6 080 Kč, která byla před vyplacením ponížena o částku 2 000 Kč, což mělo sloužit jako první splátka dle podepsaného splátkového kalendáře. Podpisu dohody byl současně přítomen tehdejší partner žalované pan [jméno] [příjmení]. Žalovaná dále upozornila na to, že kvalifikační dohoda je z jejího pohledu absolutně neplatná, neboť pro danou pozici stačilo provést klasické zaškolení a žalobkyni v souvislosti s tímto rozhodně nemohly vzniknout takové náklady, jaké po žalované požaduje v žalobě. V této souvislosti uvedená neplatnost současně stíhá i následně uzavřenou dohodu o započtení pohledávky, neboť nárok zde uplatněný z neplatné kvalifikační dohody vychází, proto navrhla, aby byla žaloba v plném rozsahu zamítnuta. Svůj nárok proti žalobkyni pak odůvodnila tím, že z důvodu neplatnosti obou zmíněných dohod jí žalobkyně provedla neoprávněnou srážku ze mzdy ve výši 2 000 Kč, kterou použila jako první splátku na fiktivní pohledávku plynoucí z neplatných dohod.

3. Soud ve věci provedl všechny účastníky navržené nebo předložené důkazy, ze kterých učinil příslušná skutková zjištění.

4. Z dohody o započtení pohledávek – splátkový kalendář, soud zjistil, že tato byla podepsána účastníky dne [datum] s tím, že pohledávka vůči žalované má svůj původ v kvalifikační dohodě ze dne [datum] a že se měla tímto žalovaná zavázat zaplatit žalobkyni částku 18 000 Kč formou 15ti měsíčních splátek pod ztrátou výhody splátek při prodlení byť s jedinou splátkou. V dohodě však není řečeno, jakou pohledávku má mít žalovaná za žalovanou z důvodu jejího započtení.

5. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] vyplývá, že žalobkyně měla žalovanou vyzývat k dobrovolnému splnění její povinnosti před podáním žaloby. Tuto výzvu měla žalovaná osobně převzít dne [datum].

6. Z předloženého inzerátu bylo zjištěno, že tento žalobkyně zveřejnila s nabídkou zaměstnání na internetu s tím, že nabízí práci operátora v call centru, přičemž se má jednat o nově otevřené call centrum v [obec] na adrese [adresa], je zde několikrát zdůrazněna. Není zde žádná informace o nutnosti zvyšování kvalifikace, naopak náplň práce je uvedena jako jednoduchá.

7. Z dohody o provedení práce soud zjistil, že tato byla uzavřena mezi účastníky dne [datum] na dobu určitou od 17. 6. 2019 do 31. 12. 2019 v rozsahu 160 hodin na pozici telefonního operátora. Jako místo výkonu práce je uvedena adresa U města Chersonu [číslo], [obec] a po nástupu má proběhnout týdenní skolení.

8. Z kvalifikační dohody vyplývá, že tato byla účastníky podepsána dne [datum], tedy ve shodný den, jako dohoda o provedení práce. V této dohodě je uvedeno, že je uzavřena na základě § 231 z.č. 262/2006 Sb. a žalobkyně se zavazuje umožnit žalované účast na školení pro účely zvýšení kvalifikace na pozici asistent prodeje a žalovaná se zavázala setrvat v zaměstnání minimálně 2 měsíce od podpisu dohody s tím, že jinak bude povinna uhradit náklady vzniklé žalobkyni v souvislosti s absolvovaným školením. Náklady pak měly představovat částku 3 600 Kč za den školení a učební pomůcky ve výši 1 500 Kč, maximálně však celkové náklady mohou představovat částku 19 500 Kč.

9. Z výplatní pásky za červenec 2019 soud zjistil, že žalovaná v tomto měsíci měla odpracovat 23 pracovních dnů, resp. 101 hodin a náleží jí mzda ve výši 8 080 Kč. Pravost tohoto dokumentu žalobkyně potvrdila.

10. Z dohody o provedení práce ze dne [datum] a ze související dohody o ukončení o provedení práce ze dne [datum] má soud za prokázáno, že žalovaná v období od 2. 1. 2019 do 30. 4. 2019 byla zaměstnána u [právnická osoba], s.r.o. na pozici operátora call centra.

11. Ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení], který byl v předmětné době partnerem žalované, vyplynulo, že tento potvrdil skutková tvrzení žalované ohledně původně slíbené práce v [obec], což se následně ukázalo nepravdivým, neboť po úvodním zaškolení musela žalovaná i nadále dojíždět do práce do [obec], což pro ni bylo časově neúnosné z důvodu péče o společného potomka předškolního věku. Osobně byl s žalovanou jednou v [obec], neboť nedostala výplatu za odvedenou práci. Při této schůzce byly žalované vyplaceny peníze ponížené o srážku za školení. Rovněž zde došlo k podpisu určité listiny, jejíž obsah neznal, s tím, že pokud by tuto listinu nepodepsala, nedostala by vyplacenou výplatu. Nevybavuje si, že by žalobkyně po žalované následně požadovala nějaké finanční prostředky.

12. Ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení], osobního přítele a bývalého kolegy žalované ze [právnická osoba], s.r.o., soud zjistil, že tento rovněž uvažoval o práci pro žalobkyni ve stejném období, jako žalovaná, nicméně následně s žalobkyní žádnou pracovní smlouvu či dohodu neuzavřel, neboť zjistil, že pobočka v Lounech neexistuje, ačkoli její existence byla původně tvrzena, a současně nechtěl přistoupit na podpis kvalifikační dohody. Co se týče kvalifikační dohody, tak k tomu svědek uvedl, že po celý svůj profesní život, kdy pracoval jako operátor pro různé poskytovatele služeb (A-GIGA, O2, ČEZ, T-Mobile) nebyl nikdy nucen uzavírat kvalifikační dohody, ale u všech zaměstnavatelů se při nástupu provádělo pouze úvodní zaškolení, případně testy, pokud se jednalo o plnění náročnějších pracovních úkolů. V případě žalobkyně však uzavření kvalifikační dohody bylo podmínkou pro vznik pracovního poměru, což bylo vyžadováno i u něj, a to i přes jeho předchozí profesní zaměření na shodnou náplň práce. Ohledně okolností ukončení dohody o provedení práce žalované u žalobkyně svědek potvrdil skutečnosti, které uvedla žalovaná s tím, že tyto poznatky má z jejich vzájemného hovoru, tj. že žalovaná byla nucena podepsat dohodu o splátkách, jinak by nedostala vyplacenou mzdu a že tato jí byla žalobkyní zkrácena o první splátku údajného dluhu plynoucího z kvalifikační dohody.

13. Podle § 75 z.č. 262/2006 Sb. Rozsah práce, na který se dohoda o provedení práce uzavírá, nesmí být větší než 300 hodin v kalendářním roce. Do rozsahu práce se započítává také doba práce konaná zaměstnancem pro zaměstnavatele v témže kalendářním roce na základě jiné dohody o provedení práce. V dohodě o provedení práce musí být uvedena doba, na kterou se tato dohoda uzavírá.

14. Podle § 77 odst. 1 z.č. 262/2006 Sb. Dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti musí být uzavřena písemně; jedno vyhotovení této dohody zaměstnavatel vydá zaměstnanci.

15. Podle § 228 odst. 1 a 2 z.č. 262/2006 Sb. Zaměstnance, který vstupuje do zaměstnání bez kvalifikace, je zaměstnavatel povinen zaškolit nebo zaučit; zaškolení nebo zaučení se považuje za výkon práce, za který přísluší zaměstnanci mzda nebo plat. Zaměstnavatel je povinen zaškolit nebo zaučit zaměstnance, který přechází z důvodů na straně zaměstnavatele na nové pracoviště nebo na nový druh práce, pokud je to nezbytné.

16. Podle § 231 odst. 1 a 2 z.č. 262/2006 Sb. Zvýšením kvalifikace se rozumí změna hodnoty kvalifikace; zvýšením kvalifikace je též její získání nebo rozšíření. Zvyšováním kvalifikace je studium, vzdělávání, školení, nebo jiná forma přípravy k dosažení vyššího stupně vzdělání, jestliže jsou v souladu s potřebou zaměstnavatele.

17. Z pohledu soudu bylo klíčové, pro posouzení důvodnosti obou nároků (žalobkyně i protinávrhu žalované) zodpovězení otázky platnosti kvalifikační dohody ze dne [datum]. Obecně lze konstatovat, že mezi účastníky vznikl pracovněprávní vztah na základě platně uzavřené dohody o provedení práce ze dne [datum] a že tento vztah zanikl výpovědí ze strany žalované počátkem srpna 2019 tak, že žalovaná nebyla u žalobkyně zaměstnána ani 2 měsíce. Je potřeba zdůraznit, že následně uzavřenou dohodou o započtení pohledávek-splátkový kalendář ze dne [datum] nedošlo k novaci původního závazku, a tedy ke vzniku žádného nového závazku, neboť dohoda jednoznačně odkazuje na nárok plynoucí z uzavřené kvalifikační dohody ze dne [datum] a nejedná se ani o uznání závazku, neboť tato dohoda nesplňuje základní náležitosti takového uznání, když zde není uvedeno jednoznačné prohlášení žalované, že nárok žalobkyně uznává. Mezi účastníky bylo v průběhu řízení učiněno nesporným, že uzavření kvalifikační dohody bylo podmínkou pro uzavření dohody o provedení práce a že žalované byla ze mzdy stržena první splátka jejího„ dluhu“ ve výši 2 000 Kč. S odkazem na komentovaná ustanovení § 228 a 231 z.č. 262/2006 Sb.„ zvyšování kvalifikace zaměstnanci nelze uložit a zaměstnanec nemá povinnost si kvalifikaci zvyšovat“ (KONEČNÁ, Petra. § 231 (Zvýšení kvalifikace). In: VALENTOVÁ, Klára, PROCHÁZKA, Jan, JANŠOVÁ, Marie, ODROBINOVÁ, Veronika, BRŮHA, Dominik a kol. Zákoník práce. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022, s. 759, marg. č. 3) a„ povinnost zaškolení či zaučení zaměstnance se vztahuje k dohodnutému druhu práce, k němuž zaměstnanec nemá potřebnou kvalifikaci; bez významu přitom je, jestli má zaměstnanec kvalifikaci pro jiný druh práce. Smyslem tohoto ustanovení je, aby každý zaměstnanec získal potřebné znalosti a dovednosti (zejména teoretické) pro dohodnutý výkon práce. Zaškolení a zaučení se považují za výkon práce, za který náleží zaměstnanci mzda nebo plat. Pokud by zaměstnanci mzda nebo plat nebyly vyplaceny, může být zaměstnavateli uložena pokuta od orgánů inspekce práce až do výše 2 000 000 Kč Náklady v souvislosti se zaškolením a zaučením hradí zaměstnavatel“ (KONEČNÁ, Petra. § 228 (Zaškolení a zaučení). In: VALENTOVÁ, Klára, PROCHÁZKA, Jan, JANŠOVÁ, Marie, ODROBINOVÁ, Veronika, BRŮHA, Dominik a kol. Zákoník práce. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022, s. 751, marg. č. 1). Z těchto ustanovení jednoznačně vyplývá, že žalobkyně měla povinnost poskytnout žalované zaučení na své vlastní náklady a zásadně neměla oprávnění k tomu, aby žalovanou nutila k uzavření kvalifikační dohody. Jak vyplynulo např. Ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení], tak i z veřejně dostupných informací z internetu ohledně nabídek pracovní pozice operátora call centra u různých zaměstnavatelů, nejedná se o nijak kvalifikačně náročné zaměstnání, které by vyžadovalo vyšší kvalifikaci a z tohoto důvodu u ostatních poskytovatelů je uvedeno pouze úvodní zaškolení po uzavření pracovní smlouvy. Uvedený postup je zcela logický, neboť základní rozdíl mezi zaškolením a zvýšením kvalifikace je v tom, že k zaškolení dochází téměř při každém nástupu do nového zaměstnání na náklady zaměstnavatele a ke zvyšování kvalifikace pak dochází zpravidla již v průběhu pracovního poměru, kdy zaměstnanec usiluje např. o vyšší pozici a zaměstnavatel mu toto zvýšení kvalifikace může umožnit a současně zaměstnanci poskytnout náhradu mzdy a případně další finanční benefity s vidinou toho, že následně získá kvalifikovanějšího zaměstnance. Poté lze pak důvodně předpokládat, že pokud zaměstnavatel takovýmto způsobem investuje do vzdělání svého zaměstnance, bude mít zájem na tom, aby u něj takový zaměstnanec byl i nadále zaměstnán, čímž dochází k uzavírání kvalifikačních dohod se závazkem zaměstnance setrvat v pracovním vztahu se zaměstnavatelem po určitou dobu pod sankcí náhrady nákladů zaměstnavateli. Z uvedeného je zcela zřejmé, že kvalifikační dohoda uzavřená dne [datum] mezi žalobkyní a žalovanou je zcela neplatná, neboť žalobkyně neměla oprávnění žalovanou nutit do uzavření takovéto dohody, náplň práce nevyžadovala žádné zvýšení kvalifikace ve smyslu ustanovení § 231 z.č. 262/2006 Sb. a žalobkyně byla naopak povinna poskytnout žalované pouze úvodní zaškolení podle § 228 z.č. 262/2006 Sb., a to na své vlastní náklady. Vzhledem ke zjištěné neplatnosti kvalifikační dohody lze konstatovat i neplatnost následného právního úkonu z této dohody vycházející, tj. dohody ze dne [datum] s tím, že žalobkyni z této dohody nevznikl nárok na jakékoli finanční plnění od žalované a naopak se žalobkyně na úkor žalované bezdůvodně obohatila o částku 2 000 Kč, o kterou žalované snížila vyplacenou mzdu za červenec 2019 a kterou použila na částečnou úhradu svého domnělého nároku vůči žalované. I v případě, že by bylo možno nahlížet na kvalifikační dohodu jako platnou s tím, že žalovaná nesplnila požadovanou dobu zaměstnání, nebylo by možné žalobkyni přiznat nárok na náklady vzniklé v souvislosti s porušením této dohody, neboť takovýto postup by byl zcela v rozporu s dobrými mravy z toho důvodu, že žalobkyně prokazatelně na počátku uvedla žalovanou v omyl ohledně místa výkonu práce, když bylo nepravdivě tvrzeno, že by žalobkyně pracovala v místě svého bydliště, což pro ni bylo v dané době zcela rozhodující. Za této situace pak nelze přičítat k tíži žalované, že nedodržela dvouměsíční dobu v zaměstnání, neboť nutnost ukončit pracovní vztah byl vyvolán žalobkyní, která žalovanou uvedla v omyl. Ze všech výše uvedených důvodů soudu nezbylo, než žalobu v plném rozsahu zamítnout a vyhovět protinávrhu žalované, neboť částka 2 000 Kč jí byla žalobkyní odebrána bez právního důvodu, a to včetně úroků z prodlení v zákonné výši od 26. 3. 2022, tj. ode dne následujícího po doručení protinávrhu žalobkyni.

18. Výrok o nákladech řízení je důsledkem ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., žalovaná měla ve věci plný úspěch, soud uložil žalobkyni zaplatit žalované celkem částku 10 551 Kč, což je odměna za 3 úkony právní služby po 1 900 Kč (převzetí zastoupení, podání odporu a vyjádření k žalobě, účast při jednání dne 9. 11. 2022 – počítáno ze základu 20 000 Kč před částečným zastavením řízení), 1 úkon právní služby ve výši 1 820 Kč (účast při jednání dne 14. 12. 2022 – počítáno ze základu 18 000 Kč po částečném zastavení řízení) 4x režijní paušál po 300 Kč a 21 % DPH ve výši 1 831 Kč.