9 C 317/2020

Plný text

Okresní soud v Lounech rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Machytkou, v právní věci žalobce: Jméno žalobce , IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky A sídlem Adresa advokátky A proti žalované: Jméno žalované ., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o zaplacení 31 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 15 570 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 15 570 Kč od 27. 9. 2020 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se ohledně částky 15 430 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 15 430 Kč od 27. 9. 2020 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 45 512 Kč, k rukám právního zástupce žalobce , Jméno advokátky A, , sídlem , Jméno advokátky B, . , adresa, , do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soud v Lounech náhradu nákladů řízení ve výši 2 550, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 22. 12. 2020 domáhal po žalovaném zaplacení částky ve výši 31 000 Kč s příslušenstvím s tím, že žalobce jako zemědělský podnikatel podniká na půdním bloku č. 0101/16, půdním čtverci č. 770-1000 v katastrálním území , adresa, , přičemž dne 3. 1. 2020 zjistil na tomto půdním čtverci poškození řepky ozimé, kdy porost byl v pořádku ještě dne 31. 12. 2019. Na místě byla provedena fotodokumentace zjištěných škod a oznámení o této škodě žalobce učinil dne 15. 1. 2020 s tím, že vyčíslení škody bude provedeno po provedené sklizni a navrhl osobní setkání na 27. 1. 2020, na což žalovaná nereagovala a k místnímu šetření se nedostavila. Žalobce na tomto půdním bloku zjistil další škodu, konkrétně dne 16. 1. 2020, přičemž porost byl s výjimkou poškození zjištěného dne 3. 1. 2020 v pořádku ještě dne 15. 1. 2020. Navýšení škody bylo opět fotograficky zaznamenáno a oznámení tohoto poškození žalobce učinil dne 20. 1. 2020, kdy rovněž oznámil, že škoda bude vyčíslena po provedené sklizni a navrhl osobní setkání na 27. 1. 2020, na což žalovaná nereagovala a k místnímu šetření se nedostavila. Žalobce na tomto půdním bloku poté zjistil další škodu, konkrétně dne 24. 1. 2020, přičemž porost byl s výjimkou poškození zjištěných dne 3. 1. 2020 a dne 16. 1. 2020 v pořádku ještě dne 22. 1. 2020 a další poškození pak bylo zjištěno v den plánovaného setkání, tj. dne 27. 1. 2020. Navýšení škody bylo opět fotograficky zaznamenáno a oznámení tohoto poškození žalobce učinil dne 27. 1. 2020, kdy rovněž oznámil, že škoda bude vyčíslena po provedené sklizni a navrhl další osobní setkání na 10. 2. 2020, na což žalovaná nereagovala a k místnímu šetření se nedostavila. Opatření k zabránění vzniku škod zvěří byla učiněna. Žalobce dále uvedl, že zemědělsky podniká také na půdním bloku č. 0001/4 na půdním čtverci č. 770-1000 v katastrálním území , adresa, , kde zjistil dne 28. 2. 2020 poškození porostu řepky ozimé, přičemž porost byl v pořádku ještě dne 27. 2. 2020. Další poškození tohoto porostu byla zaznamenána ještě dne 5. 3. 2020 a 10. 3. 2020. Poškození bylo fotograficky zaznamenáno a oznámení o této škodě učinil žalobce dne 10. 3. 2020 s tím, že vyčíslení škody bude provedeno po sklizni a žalovanou vyzval k účasti na místním šetření na den 20. 3. 2020, ke kterému se žalovaná nedostavila. Všechna výše popsaná poškození porostu byla řádně zadokumentována, v zákonné lhůtě oznámena a žalovaná byla vždy vyzvána, aby se na místo dostavila a osobně zkontrolovala zjištěné škody včetně jejich rozsahu pro účely následné dohody o finanční kompenzaci. Žalobcem byla na místě učiněna všechna ekonomicky únosná opatření směřující k zabránění vniku černé zvěře na půdní bloky, a to zejména provedl aplikaci pachových ohradníků a přípravek Markate. Za účelem objektivity byl na místo přizván znalec , tituly před jménem, , jméno FO, , který na místě dne 21. 1. 2020 rovněž pořídil vlastní fotodokumentaci zachycující rozsah a stav škod vzniklých do tohoto data, tj. jednalo se o zachycení prvních dvou poškození porostu. Veškeré uvedené pozemky jsou součástí honitby , adresa, , jejímž uživatelem je žalovaný. Sklizeň řepky ozimé proběhla na půdních blocích č. 0101/16 a č. 0001/4 dne 14. 7. 2020 a 17. 7. 2020 a škoda byla celkově vyčíslena na celkovou částku 31 000 Kč metodou porovnání průměrného a skutečného výnosu z půdních bloků tak, že průměrný výnos řepky z půdního bloku č. 1010/16 byl 24,22 tuny, zatímco v roce 2020 došlo vlivem poškození porostu černou zvěří k propadu výnosu na 21,10 tuny, tj. ztráta činí 3,12 tuny při výkupní ceně 10 100 Kč za tunu. Tato výše škody byla žalované oznámena dopisem ze dne 26. 7. 2020, který si žalovaná převzala dne 28. 7. 2020, avšak žalovaná tuto škodu ve lhůtě 60 dnů, tedy do 26. 9. 2020 neuhradila, ani se s žalobcem nedohodla na její náhradě.

2. Žalovaná se k věci samé vyjádřila tak, že žalobou uplatněný nárok neuznává, a to proto, že škoda nebyla žalobcem uplatněna v souladu se zákonem č. 449/2001 Sb., o myslivosti (dále jen „zákon o myslivosti“). Žalobce ve svých přípisech žalované sice oznamuje škodu, avšak není zde uvedeno, kdy ke škodě skutečně došlo, ani kým byla způsobena. O těchto skutkových tvrzeních není rovněž navržen žádný důkaz. Rovněž tak žalobce náhradu vzniklé škody neuplatnil v zákonné lhůtě, která činí 15 dnů po sklizni. Uplatnění škod tak dle žalované není důvodné.

3. Ve věci bylo následně provedeno dokazování, a to listinným důkazy, DVD diskem s fotografiemi, svědeckými výpověďmi a znaleckým posudkem. Na tomto místě je třeba uvést, že v souvislosti se zpracováním znaleckého posudku ve věci vznikly značné průtahy, neboť původně ustanovený znalec , tituly před jménem, , jméno FO, se svým ustanovením nesouhlasil z důvodu jeho podjatosti a následně ustanovený znalec , tituly před jménem, , jméno FO, následně ani po četných urgencích, uložení pořádkové pokuty ani po stížnosti na Ministerstvo spravedlnosti znalecký posudek ve věci nezpracoval, ani soudu nevrátil zapůjčený soudní spis. Následně tak musela být provedena kompletní rekonstrukce celého spisu a byl ustanoven znalec , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , který již ve věci požadovaný posudek zpracoval.

4. Z oznámení o způsobené škodě ze dne 10. 3. 2020 bylo zjištěno, že žalobce uplatnil vůči žalované nárok na náhradu škody způsobené na řepce ozimé na půdním bloku č. 0001/4, půdním čtverci č. 770-1000 v rozsahu přibližně 22,55 hektaru s tím, že škoda byla zjištěna dne 28. 2. 2020 a tato bude v souladu s § 55 odst. 2 zákona o myslivosti vyčíslena po proběhlé sklizni.

5. Z oznámení o způsobené škodě ze dne 20. 1. 2020 bylo zjištěno, že žalobce uplatnil vůči žalované nárok na náhradu škody způsobené na řepce ozimé na půdním bloku č. 0101/16, půdním čtverci č. 770-1000 v rozsahu přibližně 6,92 hektaru s tím, že škoda byla zjištěna dne 16. 1. 2020 a tato bude v souladu s § 55 odst. 2 zákona o myslivosti vyčíslena po proběhlé sklizni.

6. Z oznámení o způsobené škodě ze dne 27. 1. 2020 bylo zjištěno, že žalobce uplatnil vůči žalované nárok na náhradu škody způsobené na řepce ozimé na půdním bloku č. 0101/16, půdním čtverci č. 770-1000 v rozsahu přibližně 6,92 hektarů s tím, že škoda byla zjištěna dne 24. 1. 2020 a tato bude v souladu s § 55 odst. 2 zákona o myslivosti vyčíslena po proběhlé sklizni.

7. Z oznámení o způsobené škodě ze dne 15. 1. 2020 bylo zjištěno, že žalobce uplatnil vůči žalované nárok na náhradu škody způsobené na ozimé pšenici na půdním bloku č. 0101/16, půdním čtverci č. 770-1000 v rozsahu přibližně 6,92 hektarů s tím, že škoda byla zjištěna dne 3. 1. 2020 a tato bude v souladu s § 55 odst. 2 zákona o myslivosti vyčíslena po proběhlé sklizni. K výše uvedeným oznámením byly rovněž provedeny důkazem podací lístky prokazující odeslání těchto oznámení žalované. Z těchto oznámení rovněž vyplývá, že žalobce vždy žalovanou vyzval k účasti na místním šetření s uvedením konkrétního data a času s tím, že se žalovaná předchozích místních šetření nezúčastnila.

8. Z náhledů pozemků plyne podoba pozemků žalobce, konkrétně půdních bloků č. 0101/16 a č. 0001/4.

9. Z fotografií půdního bloku č. 0101/16 ze dne 21. 1. 2020 obsažených na DVD plyne podoba a rozsah škod na plodině žalobce tak, jak je zachytil , tituly před jménem, , jméno FO, (složka označena „foto , adresa, “).

10. Z fotografií půdního bloku č. 0001/4 ze dne 10. 3. 2020 obsažených na DVD plyne podoba a rozsah škod na plodině žalobce tak, jak je zachytil žalobce (složka označena „škody z 10.3.20 na půdním bloku 0001 4“).

11. Z fotografií půdního bloku č. 0101/16 ze dne 16. 1. 2020 obsažených na DVD plyne podoba a rozsah škod na plodině žalobce tak, jak je zachytil žalobce (složka označena „škody z 16.1.20 na půdním bloku 0101 16“).

12. Z fotografií půdního bloku č. 0101/16 ze dne 24. 1. 2019 obsažených na DVD plyne podoba a rozsah škod na plodině žalobce tak, jak je zachytil žalobce (složka označena „škody z 24.1.20 na půdním bloku 0101 16“).

13. Z fotografií půdního bloku č. 0101/16 ze dne 27. 1. 2020 obsažených na DVD plyne podoba a rozsah škod na plodině žalobce tak, jak je zachytil žalobce (složka označena „škody z 27.1.20 na půdním bloku 0101 16“).

14. Z oznámení o vyčíslení škody ze dne 26. 7. 2020 plyne, že žalobce vyčíslil žalovanému škodu na plodinách pěstovaných na půdních blocích č. 0101/16 a č. 0001/4, to vše na půdním čtverci č. 770-1000 celkovou částkou 31 000 Kč.

15. Z rozpisu vyčíslení způsobené škody byl zjištěn způsob výpočtu škody žalobcem. Na půdním bloku č. 0101/16 měl být v dřívějších letech čistý výnos 24,22 tuny (tedy 3,5 t/ha), avšak při sklizni v roce 2020 měl být výnos z tohoto půdního bloku pouze 21,10 tuny, a to z důvodu poškození porostu divokými prasaty v zimním období. Zjištěná škoda tedy představuje ztrátu na výnosu ve výši 3,12 tuny, což s ohledem na výkupní ceny řepky ozimé 10 100 Kč/t představuje škodu ve výši 31 000 Kč. Poté zde byly řešeny další skutečnosti ohledně pěstování řepky ozimé, které však pro danou věc nemají podstatný význam.

16. Z faktury č. , hodnota, plyne, že žalobce v roce 2020 prodal odbytovému družstvu , Anonymizováno, , adresa, řepku o hmotnosti 60 tun za 654 000 Kč.

17. Ze znaleckého posudku č. , č. účtu, ze dne 22. 8. 2024, který zpracoval znalec , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, soud zjistil, že znalec stáří škod zachycených na fotografiích, které měl pro své účely k dispozici, odhaduje v rozpětí 0 – 14 dnů a celkovou vzniklou škodu pak odhadl na 15 570 Kč. Tohoto výsledku dosáhl za použití metody výnosové a porovnáním zachycených škod vzhledem k celkové ploše půdního bloku č. 0101/16.

18. Ze svědecké výpovědi , tituly před jménem, , jméno FO, bylo zjištěno, že tento byl v první polovině ledna požádán , jméno FO, starším, jestli by nemohl učinit prohlídku pole a podívat se na vzniklé škody a tyto zadokumentovat. , jméno FO, st. dříve osobně neznal, ale ze své praxe na podobné obhlídky jezdí celkem běžně. Osobně se dostavil dne 21. 1. 2020 na obhlídku půdního bloku č. 0101/16, kde zaznamenal poškození porostu řepky ozimé a pořídil jejich fotodokumentaci. Tuto následně identifikoval nahlédnutím do soudního spisu při svém výslechu a rovněž identifikoval příslušný půdní blok na ostatních fotografiích pořízených žalobcem. Škody zde zjištěné byly různého data, ale všechny poměrně čerstvé a všechny byly způsobeny černou zvěří. Na místech největšího poškození se pak již porost obnovit nemohl a místa zůstala trvale poškozena. Nemohl provést celkovou obhlídku z důvodu nepříznivého počasí a silné mlhy, ale většinu poškození viděl a zaznamenal. Na místě rovněž viděl opatření sloužící k zabránění vzniku škod, a sice pachový ohradník s aplikovanou pěnou a myslivecký posed, přičemž zdůraznil, že intenzivní odlov je jedinou skutečně účinnou metodou prevence vzniku těchto škod.

19. Z výpovědi svědka , jméno FO, st., otce žalobce bylo zjištěno, že škoda se uplatňuje pouze ohledně půdního bloku č. 0101/16 a nikoli bloku 0001/4. Celkem žalobce obhospodařuje celkem 30 půdních bloků, které se všechny nachází v katastrálním území , adresa, . Půdní bloky bývají zhruba ze 2/3 osety řepkou ozimou a pšenicí ozimou, přičemž na těchto porostech dochází k největším škodám v období od října do jara. Všechny uvedené půdní bloky byly ošetřeny pěnou Hagopur a postřikem Markante. Osobně byl přítomen při zjišťování všech škod tak, jak to popsal žalobce s tím, že 21. 1. 2020 se místního ohledání účastnil i , tituly před jménem, , jméno FO, , který zde pořídil vlastní fotodokumentaci. Dále uvedl, že v rizikovém období on a ostatní členové rodiny žalobce pozemky pravidelně obcházejí a kontrolují v rozpětí zhruba 5 – 7 dnů. V období vzniku nejvyšších škod nebyl na místě zaznamenán žádný zvýšený pohyb členů mysliveckého sdružení provádějící odlov. Svědek byl rovněž tím, kdo zpracovával jednotlivá písemná oznámení o škodách i následné konkrétní vyčíslení škody v penězích.

20. Z výpovědi svědka , jméno FO, ml., bratra žalobce, plyne, že sice nebyl osobně přítomen u obhlídek všech zjištěných škod, nicméně v období, kdy se škody vyskytují nejčastěji, tj. od září do jara, zasetá pole on a ostatní členové rodiny prohlížejí zhruba jednou až dvakrát týdně. On sám na půdním bloku 0101/16 ke konci roku 2019 nezaznamenal žádné poškození, ale následně v lednu 2020 docházelo ze strany černé zvěře k četným dílčím poškozením porostu. Naposledy byl svědek na půdním bloku dne 27. 1. 2020, kde viděl četná poškození. Některé byla čerstvá a jiná starší. U každého zjištěného poškození se prováděla fotodokumentace. Veškerá oznámení o škodách zpracovával otec a byly žalovanému doručovány osobně na Obecním úřadu a poté doporučeně poštou. Na konci ledna 2020 pak zřejmě došlo v této oblasti k intenzivnějšímu odlovu, neboť byly na místě zaznamenány čerstvé stopy krve a škody na porostu poté ustaly.

21. Ze souběžného výslechu svědka , tituly před jménem, , jméno FO, a znalce , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, bylo zjištěno, že znalec i nadále zcela trvá na svých závěrech ohledně stáří zaznamenaných škod. Tyto nebyly starší než 15 dnů. Rovněž tak trvá na výši zjištěné škody, kterou určil podle dostupných podkladů. K tomu dále uvedl, že přesnější metoda je srovnávací očekávaného a reálného výnosu, protože z dostupných fotografií lze stěží určit přesnou poškozenou plochu, a proto fotografie bylo možno použít pouze podpůrně. Navíc fotografie škod mohou být zavádějící v tom smyslu, že z nich nelze zcela určit oblast, kde je porost nenávratně poškozen vyrytím a kde se nachází pouze odhrabaná hlína, pod kterou zůstanou sazenice neporušeny. Dále doplnil, že všechny zaznamenané škody byly zcela nepochybně způsobeny prasetem divokým. Se všemi těmito závěry se rovněž ztotožnil , tituly před jménem, , adresa, a doplnil, že na místě vstupu zvěře na pole zaznamenal pachový ohradník, který je jediným ekonomicky možným opatřením pěstitele k omezení pohybu zvěře. Oba vyslýchaní se na tomto rovněž shodli a také na tom, že jediným skutečně účinným preventivním opatřením je intenzivní lov. , tituly před jménem, , adresa, rovněž uvedl, že tak, jak on osobně škody na místě viděl a podle toho, jak žalobce tyto škody oznamoval uživateli honitby, tak tato oznámení byla činěna do 15 dnů od vzniku těchto škod.

22. Podle ustanovení § 52 odst. 1 písm. b) zákona o myslivosti je uživatel honitby povinen hradit škodu, kterou v honitbě na honebních pozemcích nebo na polních plodinách dosud nesklizených, vinné révě, ovocných kulturách nebo na lesních porostech způsobila zvěř.

23. Podle ustanovení § 53 zákona o myslivosti činí vlastník, popřípadě nájemce honebního pozemku přiměřená opatření k zabránění škod působených zvěří, přičemž však nesmí být zvěř zraňována. Stejná opatření může učinit se souhlasem vlastníka honebního pozemku uživatel honitby. Ustanovení zvláštních právních předpisů ukládající vlastníkům, popřípadě nájemcům honebních pozemků provádět opatření k ochraně před škodami působenými zvěří nejsou dotčena.

24. Podle ustanovení § 55 odst. 1 písm. a) zákona o myslivosti musí nárok na náhradu škody způsobené zvěří poškozený u uživatele honitby uplatnit u škody na zemědělských pozemcích, polních plodinách a zemědělských porostech do 20 dnů ode dne, kdy škoda vznikla. Dle druhého odstavce citovaného ustanovení současně s uplatněním nároku na náhradu škody způsobené zvěří vyčíslí poškozený výši škody. Na polních plodinách a zemědělských porostech, u nichž lze vyčíslit škodu teprve v době sklizně, ji poškozený vyčíslí do 15 dnů po provedené sklizni. Dle třetího odstavce citovaného ustanovení se mají poškozený a uživatel honitby se mají o náhradě škody způsobené zvěří dohodnout. Pokud uživatel honitby nenahradí škodu do 60 dnů ode dne, kdy poškozený uplatnil svůj nárok a vyčíslil výši škody nebo ve stejné lhůtě neuzavřel s poškozeným písemnou dohodu o náhradě této škody, může poškozený ve lhůtě 3 měsíců uplatnit svůj nárok na náhradu škody u soudu. Dle odstavce čtvrtého věty první zmíněného ustanovení nárok na náhradu škody způsobené zvěří zaniká, nebyl-li poškozeným uplatněn ve lhůtách uvedených v odstavcích 1 až 3.

25. Na základě provedeného dokazování má soud za prokázáno, že žalobce u žalované notifikoval škody vzniklé na půdním bloku č. 0101/16, které byly zjištěny dne 3. 1. 2020, 16. 1. 2020, 24. 1. 2020 a 27. 1. 2020 a oznámení o těchto zjištěných škodách byla žalované učiněna dne 15. 1. 2020, 20. 1. 2020 a 27. 1. 2020. Škodami na půdním bloku č. 0001/4 se soud nezabýval, neboť tyto nebyly předmětem žalobního návrhu. V oznámeních bylo rovněž uvedeno, že výše škody bude vyčíslena až po sklizni a žalovaná byla vyzvána, aby se její odpovědný zástupce v určitém dni a hodině na místo dostavil a provedl osobně prohlídku. Žalovaná se však na žádné z navržených setkání neodstavila a osobní prohlídku neprovedla. Uvedená zjištění plynou ze svědeckých výpovědí , jméno FO, st. a ml., žalobce a oznámení o vzniklých škodách včetně podacích lístků. Rovněž bylo prokázáno, že na místě zjištěných škod byla provedena fotodokumentace , jméno FO, st. a , tituly před jménem, , jméno FO, , přičemž zaznamenané škody byly čerstvé v rozpětí několika dnů, kromě již dříve zadokumentovaných starších poškození, neboť tento a ostatní půdní bloky byly v době zvýšeného pohybu černé zvěře ze strany žalobce a členů jeho rodiny pravidelně kontrolovány i několikrát týdně. Toto zjištění vyplývá z předložené fotodokumentace a výslechu , jméno FO, st. a ml., , tituly před jménem, , jméno FO, a výpovědi žalobce. U škod vzniklých do 21. 1. 2020 pak čerstvost škod byla potvrzena výpovědí , tituly před jménem, , jméno FO, , jehož výpověď soud hodnotí jako důvěryhodnou s ohledem na skutečnost, že se jedná o soudního znalce z daného oboru a s ohledem na absenci jeho osobních vazeb k žalobci a ostatním členům jeho rodiny, jak to vyplynulo z provedených výslechů. Čerstvost poškození byla rovněž potvrzena závěry znaleckého zkoumání, kdy znalec , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, porovnáním fotografií jednotlivých poškození s daty zjištění škod dle příslušných oznámení o vzniklých škodách dospěl k závěru, že zachycené jednotlivé škody nejsou starší než než 15 dnů s tím, že je však třeba počítat s jistou mírou tolerance, která je způsobena daným ročním obdobím s tím, že v tomto období jsou jednotlivé procesy v přírodě zpomalené a rovněž závislé na povětrnostních podmínkách. Na tomto závěru se znalec rovněž shodl s , tituly před jménem, , jméno FO, při společném výslechu, tj. tyto skutečnosti byly potvrzeny dvěma nezaujatými znalci téže odbornosti. Na základě těchto zjištění má pak soud za to, že ze strany žalobce byla naplněna zákonná podmínka uvedená v § 55 odst. 1 písm. a) z.č. 449/2001 Sb. a jednotlivé dílčí škody byly žalobcem u žalovaného řádně uplatněny ve lhůtě do 20 dnů od jejich vzniku.

26. Soud má rovněž za prokázáno, že žalobce splnil zákonnou povinnost zakotvenou v § 53 z.č. 449/2001 Sb., a sice že provedl přiměřená opatření k zabránění vzniku škod tím, že na místech vniku zvěře na půdní blok provedl aplikaci pachového ohradníku, což vyplývá z provedených výslechů všech svědků, z fotografické dokumentace a ze závěru znaleckého posudku. Zde je potřeba zdůraznit, že ohledně této povinnosti vlastníka honebního pozemku shodně uvedl svědek , tituly před jménem, , adresa, a , tituly před jménem, , jméno FO, , že zjištěné opatření je jediným ekonomicky únosným opatřením k zabránění vniku zvěře na pozemek, které lze po majiteli/nájemci pozemku spravedlivě požadovat. Rovněž je třeba uvést, že toto opatření je současně tím nejméně účinným, ale jakékoli jiné řešení (spočívající např. v elektrickém ohradníku kolem celého pozemku, stabilní monitoring pozemku elektronickým zařízením apod.) by nedávalo ekonomický smysl v poměru k výši způsobených škod i k samotnému výnosu. Rovněž se shodli, že jediným skutečně účinným preventivním opatřením je intenzivní lov, který je v působnosti žalovaného a ke kterému zjevně nedocházelo v potřebné míře.

27. Co se týče oznámení výše škody, zde soud rovněž nezaznamenal pochybení ze strany žalobce, když sklizeň řepky proběhla od 14. do 17. 7. 2020 a oznámení o výši škody ve výši 31 000 Kč bylo vůči žalované učiněno dne 26. 7. 2020, tj. došlo k dodržení zákonné 15denní lhůty stanovené v § 55 odst. 2 z.č. 449/2001 Sb. V tomto směru se soud neztotožňuje s názorem žalované, že by výše škody z každého jednotlivého dílčího poškození porostu měla být vyčíslena a uplatněna samostatně. Takovýto postup není ani v zásadě technicky proveditelný a zákon rovněž takovouto konstrukci nezná. Vyčíslení škody se provádí vcelku až po provedené sklizni, kdy je možno tuto konkrétně vyčíslit, ale není již možné určit, jaká konkrétní výše škody vznikla na určitém kusu porostu před půl rokem. Je pravdou, že každé dílčí poškození sdílí svůj vlastní osud, ale pouze v rámci prvotní notifikace vzniklé škody pro zachovaní prekluzivní 20denní lhůty a nikoli pro její vyčíslení.

28. Ohledně samotné výše škody pak soud tuto určil ve výši, která je uvedena v závěru znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, č. , č. účtu, ze dne 22. 8. 2024, a to částkou 15 570 Kč, neboť znalec ve svém posudku a svých následných výsleších přesvědčivým způsobem zdůvodnil své závěry a použité metody s tím, že, z pochopitelných důvodů, měl k dispozici pouze omezené podklady, které byly obsaženy v soudním spise. Za této situace pak sám uvedl, že použitá metoda srovnání skutečného a předpokládaného výnosu je v tomto případě přesnější, než metoda založená na posouzení poškozené plochy s předpokládaným odhadem celkem poškozené rozlohy a z toho plynoucího nižšího výnosu, a proto škoda zjištěná z přiložených fotografií je tedy pouze metodou podpůrnou. I přes toto však na svých závěrech ohledně výše zjištěné škody trvá. K těmto závěrům se rovněž vyjádřil soudní znalec, v řízení v pozici svědka, , tituly před jménem, , jméno FO, , který se závěry znalce rovněž souhlasil. Z těchto důvodů a pro nedostatek přesnějších údajů soud neměl důvod se od závěru znaleckého posudku odchýlit, a proto v souladu se všemi výše uvedenými skutečnostmi rozhodl, že žalovaná je povinna žalobci zaplatit částku 15 570 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 15 570 Kč od 27. 9. 2020 do zaplacení, přičemž počátek prodlení v tomto případě představuje den následující po uplynutí poskytnuté 60denní lhůty pro úhradu vyčíslené škody.

29. Jelikož soud v dané věci žalobci vůči žalované přiznal částku výše uvedenou a tomu, že žalobce původně požadoval úhradu škody ve výši 31 000 Kč společně s úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,25 % ročně od 27. 9. 2020 do zaplacení, soud žalobu částečně zamítl ohledně částky 15 430 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 15 430 Kč od 27. 9. 2020 do zaplacení, neboť tato část žalobního nároku byla shledána nedůvodnou.

30. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 a 3 občanského soudního řádu, když žalobce měl ve věci sice částečný úspěch, ale rozhodnutí o výši plnění záviselo na znaleckém posudku a úvaze soudu. Žalované tak byla uložena povinnost hradit žalobci náhradu nákladů v celkové výši 45 512 Kč. Tato částka se sestává z náhrady z 13 úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „vyhláška“) po 1 740 Kč, konkrétně za převzetí a přípravu zastoupení, podání žaloby, 3x písemné podání ve věci, 4x účast při jednání (z toho jedna účast za dva úkony) a 3x doložená porada s klientem. Žalobci rovněž náleží 13 režijních paušálů, z toho 6 paušálů po 300 Kč a 7 paušálů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 vyhlášky. Vzhledem k tomu, že byl žalobce zastoupen, náleží mu též náhrada jízdného jeho právního zástupce, kdy tento vykonal 4 jízdy osobním automobilem zn. BMW X5 z Teplic do Loun a zpět (80 km), při spotřebě 5,9 litru nafty na 100 km, při ceně 6,8299 Kč/km v roce 2022 a 7,8473 Kč/km v roce 2025 v celkové výši 2 430 Kč, náhrada promeškaného času právního zástupce za 4 půlhodiny/jedna cesta dle § 14 odst. 3 vyhlášky po 100 Kč v roce 2022 (jedno jednání) a po 150 Kč v roce 2025 (tři jednání), tedy v celkové výši 2 200 Kč, náhrada za složenou zálohu na znalecký posudek ve výši 5 000 Kč, 21% DPH ve výši 6 762 Kč a zaplacený soudní poplatek ve výši 1 550 Kč.

31. O nákladech řízení vzniklých státu soud rozhodl tak, že jejich výše celkem činí částku 2 550 Kč, která představuje znalečné , tituly před jménem, , jméno FO, ve výši 750 Kč a znalečné ve výši 6 800 Kč, v součtu 7 550 Kč, což po odečtení žalobcem uhrazené zálohy ve výši 5 000 Kč představuje uvedenou částku 2 550 Kč a k jejich náhradě zavázal žalovanou podle § 148 o.s.ř. ve spojení s § 142 odst. 3 o.s.ř., a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku podle § 160 odst. 1 o.s.ř.