9 C 348/2021

Plný text

Okresní soud v Lounech rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Machytkou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zvýšení výživného na zletilé dítě

I. Žalovaný je povinen přispívat žalobkyni na výživu částkou 4 000 Kč měsíčně, počínaje dnem 1. 9. 2020 a to nejpozději k 15. dni každého kalendářního měsíce. Tímto se mění rozsudek Okresního soudu v Lounech č.j. 0 P 13/2015-418 ze dne 8. 11. 2016 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem č.j. 13 Co 77/2017-459 ze dne 9. 1. 2018.

II. Nedoplatek na výživném za dobu od 1. 9. 2020 do 23. 9. 2022 v celkové částce 19 200 Kč je žalovaný povinen vyrovnat ve splátkách po 500 Kč měsíčně, které budou splatné vždy spolu s běžným výživným, počínaje od následujícího měsíce po právní moci tohoto rozsudku, pod ztrátou výhody splátek.

III. V rozsahu požadovaného zvýšení výživného o částku 500 Kč od 1. 9. 2020 se žaloba zamítá.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 11 301,18 Kč, k rukám právního zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa], do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala zvýšení výživného pro zletilé dítě proti žalovanému otci, když u ní došlo ke změně poměrů a dosavadní výživné, které otec platil ve výši 3 200 Kč měsíčně na základě rozsudku Okresního soudu v Lounech č.j. 0 P 13/2015-418 ze dne 8. 11. 2016 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem č.j. 13 Co 77/2017-459 ze dne 9. 1. 2018 je v dané situaci již nedostatečné. Svůj návrh odůvodnila tím, že od posledního rozhodování o výživném se majetkové poměry její matky, se kterou stále žije ve společné domácnosti, podstatně nezměnily, když je stále zaměstnána na pozici účetní u společnosti [právnická osoba] za průměrnou čistou mzdu ve výši 14 000 Kč měsíčně a současně pobírá částečný invalidní důchod ve výši 7 457 Kč měsíčně. U žalobkyně se poměry změnily v tom smyslu, že vzrostly její náklady na studium a na trávení volného času. Absolvovala online studijní kurz fitness a výživy a aktivně navštěvuje fitcentrum, a to 3x týdně. V této souvislosti jí vznikly i zvýšené náklady na pořizování sportovního vybavení a oblečení. Co se týče její soustavné přípravy na budoucí povolání tak uvedla, že od roku 2016 do roku 2019 studovala na Středním odborném kadeřnickém učilišti v [obec], které úspěšně ukončila výučním listem, následně byla přijata na [ulice] obchodní školu v [obec], kde však v průběhu prvního pololetí prvního ročníku v roce 2020 studium ukončila z důvodu problémů s jednou z vyučujících, od ledna do dubna 2020 pracovala pro [právnická osoba]. Následně byla přijata ke studiu na [ulice] odborné škole SČMSD [obec], kde nastoupila k dennímu studiu od září 2020 a tuto školu úspěšně ukončila maturitní zkouškou v opravném termínu 1. a 2. 9. 2022 a následně byla přijata k dennímu studiu na [ulice] odborné zdravotnické škole v [obec]. Žalovaný nad rámec stanoveného výživného žalobkyni nic nepřispívá. Majetkové poměry žalovaného nejsou žalobkyni známy, neboť žalovaný s žalobkyní ani s její matkou dlouhodobě nekomunikuje a nejeví o ně žádný zájem. V této souvislosti pouze poukazuje na to, že žalovaný má nadále vykonávat samostatnou výdělečnou činnost se svým bratrem v oblasti stavebnictví a na parcele v jeho vlastnictví [číslo] zapsané na [list vlastnictví] pro kat. území a obec Zbrašín u Katastrálního úřadu pro Ústecký kraj, kat. pracoviště [obec], si postavil rodinný dům, který je v současné době již téměř kompletně dokončen. V uvedeném domě má současně již bydlet. Dále vlastní parcelu [číslo] zapsanou na [list vlastnictví] pro kat. území a obec Louny u Katastrálního úřadu pro Ústecký kraj, kat. pracoviště Louny, jejíž součástí je garáž. Své příjmy ze samostatné výdělečné činnosti uvádí okolo 15 000 Kč, což se však jeví jako zcela účelové tvrzení s ohledem na výše uvedené. Z těchto výše popsaných důvodů lze mít tedy za to, že na straně žalobkyně došlo ke změně majetkových poměrů tak, že výdaje se podstatným způsobem zvýšily a ještě zvýší a že na straně žalovaného nedošlo k úbytku jeho majetku, spíše naopak, žalobkyně tedy navrhla zvýšení výživného na částku 4 500 Kč počínaje 1. 9. 2020.

2. Žalovaný se k nároku žalobkyně žádným způsobem nevyjádřil, neposkytl soudu žádné údaje o svých příjmech a výdajích za požadované období a ústního jednání se neúčastnil, ačkoli byl řádně předvolán a toto předvolání si osobně převzal. Soud tak tedy za daného stavu vycházel z důkazů předložených žalobkyní a z důkazů, jejichž provedení žalobkyně navrhla a které byly zdejším soudem opatřeny na základě metody vyšetřovací v paralelním sporu o zvýšení výživného na tehdy nezletilého [jméno] [celé jméno žalovaného], [datum narození] pod sp. zn. 0 P 13/2015.

3. Z rozsudku, Okresního soudu v Lounech č.j. 0 P 13/2015-418 ze dne 8. 11. 2016 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem č.j. 13 Co 77/2017-459 ze dne 9. 1. 2018 má soud za prokázáno, že tímto bylo stanoveno výživné pro tehdy nezletilou žalobkyni ve výši 2 500 Kč od 1. 4. 2015 do 31. 8. 2015 a od 1. 9. 2015 ve výši 3 200 Kč za situace, kdy byly zjištěny příjmy matky žalobkyně ve výši 14 359 Kč měsíčně a příjmy žalovaného ve výši 18 374 Kč měsíčně.

4. Z výpisu z účtu matky žalobkyně vyplývají její kreditní a debetní obraty za měsíce srpen a září 2020 a celkové roční obraty souhrnnou částkou.

5. Z jednotlivých potvrzení o provedených bezhotovostních platbách má soud za prokázáno, že v období od srpna 2020 do dubna 2022 bylo řádně hrazeno školné ve výši 1 200 Kč měsíčně.

6. Z potvrzení o studiu ze dne 31. 8. 2020 a 1. 9. 2021 má soud za prokázáno, že žalobkyně byla v období od roku 2020 do 2022 žákyní Středního odborného učiliště a [ulice] odborné školy SČMSD, [právnická osoba]

7. Z pokladních dokladů předložených žalobkyní v počtu 21 kusů má soud za prokázáno, že pro potřeby žalobkyně došlo v období od 22. 11. 2019 do 13. 11. 2021 k nákupu zejména oblečení, drobného sportovního vybavení a školních potřeb v celkové hodnotě 17 379,70 Kč.

8. Z informačního materiálu a potvrzení o úhradě má soud za prokázáno, že žalobkyně absolvovala online kurz výživy a fitness v hodnotě 4 700 Kč, která byla uhrazena dne 9. 4. 2021.

9. Ze čtyř daňových dokladů má soud za prokázáno, že dne 22. 6. 2021 došlo k nákupu ochlazovače vzduchu s ionizátorem v ceně 2 499 Kč, dne 9. 11. 2020 došlo k nákupu sluchátek JBL Tune 220TWS v ceně 1 699 Kč, dne 6. 2. 2022 došlo k nákupu běžeckého pásu Lifefit TM1300 v ceně 8 412 Kč a dne 4. 4. 2022 došlo k nákupu knihy Biologie člověka v ceně 212 Kč.

10. Žalobkyně dále jízdními doklady v počtu 12 kusů prokázala, že v období března a dubna roku 2022 pravidelně jezdila mezi Louny a Žatcem za jednotlivé zlevněné jízdné ve výši 20 Kč.

11. Z pozvánek k přijímacímu řízení má soud za prokázáno, že se žalobkyně přihlásila k těmto řízením s úmyslem dále pokračovat ve studiu, a to na VOŠ zdravotnická v Praze nebo na UK 1. lékařské fakultě. Z maturitního vysvědčení, záznamu o docházce na praktické vyučování, přehledem oborů, specifikace oboru diplomovaný nutriční terapeut a potvrzení o studiu má soud za prokázáno, že žalobkyně úspěšně absolvovala středoškolské vzdělání maturitní zkouškou dne [datum] a následně zahájila vzdělávání na VOŠ zdravotnická v Praze oboru diplomovaný nutriční terapeut a ve studiu řádně pokračuje.

12. Žalobkyně ve své účastnické výpovědi uvedla, že se s žalovaným od svých 14 let nestýká. I když se jej pokoušela následně kontaktovat, žalovaný zprvu částečně komunikoval, poté již veškeré kontakty s žalobkyní ukončil, nepřeje jí k svátku, narozeninám ani k Vánocům, nekupuje žádné dárky a obecně nad rámec stanoveného výživného žádné plnění neposkytuje. Žalovaný jakoukoli komunikaci či dohodu odmítá. K poměrům matky uvedla, že její měsíční příjem činí cca 20 000 Kč, přičemž o výdajích nemá přesné informace. K majetkovým poměrům žalovaného uvedla, že jí nejsou známy, nicméně dokončuje rodinný dům a jeho bratr, se kterým podniká a se kterým má současně žalobkyně dobré vztahy, je z tohoto podnikání schopen uživit pětičlennou rodinu za situace, že jeho manželka je na rodičovské. Z tohoto důvodu předpokládá, že příjmy žalovaného nebudou v zanedbatelné výši, i když sám opakovaně tvrdí, že nic nemá. Žalovaný se svým bratrem má provozovat samostatnou výdělečnou činnost v oblasti předělávání koupelnových jader apod. Žalovaný je vyučen zámečníkem.

13. Z výpisu z [list vlastnictví] pro kat. území a obec Zbrašín soud zjistil, že žalovaný je vlastníkem parcely [číslo] – orná půda o výměře [číslo] m², kterou nabyl kupní smlouvou ze dne [datum] a z výpisu z [list vlastnictví] pro kat. území a obec Louny soud zjistil, že žalovaný je vlastníkem parcely [číslo] o výměře 18 m² – zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je garáž č.e. 904, kterou žalovaný nabyl na základě darovací smlouvy ze dne [datum] Ani jedna z uvedených nemovitostí není zatížena zástavním právem, exekučním příkazem, či jiným omezením či právní závadou, kromě věcného břemene ve prospěch společnosti [právnická osoba]

14. Ze satelitních snímků a fotografií pořízených na místě má soud za prokázáno, že žalovaný na pozemku ve [obec] [číslo] vybudoval přízemní rodinný dům, který je téměř zcela dokončen.

15. S ohledem na výše uvedou pasivitu žalovaného, jeho nespolupráci při objasnění jeho příjmů a výdajů za rozhodné období a současně nedostatek informací o této problematice na straně žalobkyně, soud provedl k návrhu žalobkyně důkazy opatřené v rámci řízení pod sp.zn. 0 P 13/2015, ze kterých učinil následující skutková zjištění.

16. Z daňových přiznání žalovaného za roky 2020 a 2021 soud zjistil, že žalovaný v roce 2020 vykázal příjmy ve výši 189 500 Kč a výdaje byly stanoveny paušální částkou a v roce 2021 vykázal příjmy ve výši 340 800 Kč a výdaje byly rovněž stanoveny paušální částkou. Z oznámení Finančního úřadu pro Ústecký kraj ze dne 13. 1. 2022 soud zjistil, že žalovaný měl v roce 2018 základ daně 115 600 Kč, v roce 2019 základ daně 156 320 Kč a v roce 2020 základ daně 136 320 Kč. Ze sdělení Úřadu práce ČR ze dne 22. 4. 2022 a dne 8. 6. 2022 vyplývá, že cena práce v oboru řemeslník na stavbách v podnikatelské sféře byla v roce 2020 26 510 Kč a v roce 2021 27 473 Kč a že cena práce v oboru zedník byla v roce 2020 24 412 Kč a v roce 2021 26 020 Kč [právnická osoba] ze dne 26. 4. 2022 vyplývá, že žalovaný neměl k tomuto datu u společnosti uzavřeny žádné úvěrové produkty. Ze sdělení České správy sociálního zabezpečení ze dne 18. 1. 2022 a ze dne 24. 1. 2022 soud zjistil, že žalovaný je evidován jako osoba samostatně výdělečně činná a není mu vyplácen žádný důchod. V rámci svého účastnického výslechu při ústním jednání ve věci 0 P 13/2015 dne 6. 6. 2022 žalovaný pouze uvedl, že jeho zdravotní stav (zřejmě zejména po psychické stránce) není v pořádku, že žije jako bezdomovec, přitom v rodinném domě ve [obec] a vydělá si zhruba 18 000 Kč měsíčně. Z tabulky příjmů a výdajů, kterou žalovaný soudu předložil v rámci řízení 0 P 13/2015 by mělo vyplývat, že žalovaný má měsíční příjmy ve výši 17 800 Kč a výdaje ve výši 19 815 Kč, přičemž tato sdělení nejsou podepřena žádnými důkazy a soud je nemůže považovat za prokázané. Ze sdělení Živnostenského úřadu má soud za prokázáno, že žalovaný celkem 5 živnostenských oprávnění, a sice 1) malířství, lakýrnictví a natěračství, 2) výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona, 3) vodoinstalatérství, topenářství, 4) montáž, opravy, revize a zkoušky plynových zařízení a plnění nádob plyny, 5) dokončovací stavební práce.

17. Podle § 910 odst. 1 z.č. 89/2012 Sb. mají předci a potomci vzájemnou vyživovací povinnost.

18. Podle § 911 z.č. 89/2012 Sb. lze výživné přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.

19. Podle § 913 odst. 1 z.č. 89/2012 Sb. pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného.

20. Podle § 915 odst. 1 z.č. 89/2012 Sb. má být životní úroveň dítěte zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte.

21. Soud se při hodnocení projednávané věci nejdříve zabýval tím, jaké nastaly změny v poměrech žalobkyně a žalovaného s porovnáním ke stavu, který byl na straně účastníků v období posledního rozhodování o výživném, tj. v roce 2016 resp. 2018. Co se týče vzájemného vztahu žalobkyně a žalovaného, tak tento nedoznal od posledního posuzování žádných změn a nadále platí, že spolu navzájem nekomunikují a žalovaný nad rámec běžného výživného žalobkyni nic dalšího neposkytuje. Ohledně finanční stránky je zcela nepochybné, že na straně žalobkyně došlo od uvedeného roku 2016 ke zvýšené potřebě finančních prostředků, což je dáno zejména studiem na dvou středních školách a v současné době i vyšší odborné škole, což má soud za prokázáno z potvrzení o studiu, dále pak zvýšenými životními nároky na trávení volného času a s přihlédnutím k obecnému růstu cen věcí sloužících k uspokojování základních životních potřeb. Na straně žalobkyně sice došlo v roce 2020 ke krátkému přerušení studia, nicméně při první možné příležitosti žalobkyně svá studia obnovila a soud v tomto případě tuto skutečnost i nadále shledává za soustavnou přípravu na budoucí zaměstnání. Tyto uvedené zvýšené potřeby má soud rovněž za prokázány ze všech žalobkyní poskytnutých důkazů tak, jak to bylo již výše podrobně popsáno u jednotlivých důkazů. Co se týče příjmových poměrů na straně matky žalobkyně, zde má soud za prokázáno, že tato doposud je zaměstnána u společnosti [právnická osoba], a současně nadále pobírá částečný invalidní důchod, přičemž zde došlo k navýšení příjmu z původních 14 359 Kč čistého na současných cca 21 500 Kč čistého, přičemž i v současné době trvá její vyživovací povinnost jak k žalobkyni, tak k synovi [jméno] [celé jméno žalovaného], [datum narození]. Je nepochybné, že žalobkyně tráví svůj volný čas aktivním způsobem, který vyžaduje zvýšené náklady a který má současně přímou souvislost se souvisejícím studiem a předpokládaným budoucím povoláním. Na straně žalobkyně je tedy odůvodněný požadavek na zvýšení výživného. Při posouzení majetkových poměrů žalovaného soud vycházel z objektivně zjistitelných údajů, neboť žalovaný se soudem nespolupracoval, přičemž specifikace jeho příjmů a výdajů tak, jak to uvedl v rámci řízení 0 P 13/2015 soud nepovažuje za zcela věrohodné, a to včetně základů daně za roky 2020 a 2021 tj. 75 800 Kč, resp. 136 320 Kč za situace, kdy by měly měsíční výdaje převyšovat příjmy a přitom ze strany žalovaného v tomto období došlo k dobudování rodinného domu ve [obec] a jeho bratr, se kterým své podnikání provozuje, je z těchto příjmů schopen uživit pětičlennou rodinu, jak to ve své výpovědi uvedla žalobkyně, přičemž toto tvrzení nebylo nijak zpochybněno. Soud tedy vycházel ze sdělení Úřadu práce a příjmy žalovaného zhodnotil částkou minimálně 27 000 Kč měsíčně. Při rozhodnutí o nové výši výživného soud vzal v úvahu, že žalovanému zůstala zachována vyživovací povinnost vůči [jméno] [celé jméno žalovaného], které bylo navíc zvýšeno z původní výše 2 200 Kč měsíčně od 1. 9. 2020 na částku 3 200 Kč, avšak současně s přihlédnutím k tomu, že se žalovaný žádným jiným způsobem na výchově a výživě žalobkyně nepodílí. Z výše uvedených důvodů pak soud žalobě částečně vyhověl tak, že výživné zvýšil z původních 3 200 Kč měsíčně na částku 4 000 Kč od 1. 9. 2020, neboť zhodnocením všech objektivně zjištěných skutečností v rámci řízení soud dospěl k závěru, že toto zvýšení je dostatečné k zajištění oprávněných potřeb žalobkyně a současně není ve zjevném rozporu s finančními možnostmi žalovaného, jehož skutečné příjmy a výdaje nebylo možno zcela přesně určit z objektivních důvodů. Soud tedy nepovažuje za odůvodněné zvýšení o dalších 500 Kč měsíčně, jak to původně žalobkyně navrhovala, a proto soud žalobu ohledně tohoto zvýšení zamítl jako nedůvodnou. Dlužné výživné vzniklé za období od 1. 9. 2020 do 23. 9. 2022 ve výši 19 200 Kč soud uložil žalovanému zaplatit s využitím ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř. v měsíčních splátkách po 500 Kč měsíčně, přičemž jednotlivé splátky budou splatné společně s běžným výživným až do úplného zaplacení pod ztrátou výhody splátek s prodlením zaplacení některé ze splátek v době splatnosti nebo v nižší, než stanovené výši. V případě takového prodlení se celý dluh stává splatným následujícím dnem po splatnosti splátky, se kterou se žalovaný dostal do prodlení. Poslední splátka je ve výši 200 Kč. Tato forma úhrady dlužného výživného byla zvolena z důvodu co nejnižšího dopadu na finanční situaci žalovaného.

22. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř., neboť žalobkyně měla ve věci pouze částečný úspěch. Při určení výše oprávněných nákladů soud určil výši nákladů řízení v případě, že by žalobkyně byla se svým nárokem zcela úspěšná a následně byl určen poměr úspěšnosti ve věci. Žalobkyně by tedy v případě plného úspěchu ve věci měla nárok na odměnu za 8 úkonů právní služby po 4 200 Kč (převzetí zastoupení, sepis žaloby, 3x doplnění důkazů a žalobních tvrzení, 3x účast při jednání), 8x paušální náhradu nákladů po 300 Kč, 3x cestovné Praha – Louny a zpět po 1 035,72 Kč, 3x náhradu za ztrátu času 4x 100 Kč a 21% DPH ve výši 8 498,10 Kč, celkem tedy 48 965,26 Kč. Jelikož v řízení se žalobkyně domáhala zvýšení výživného o 1 300 Kč a byla úspěšná v částce 800 Kč, byly jí přiznány náklady řízení ve výši 23,08 % z celkové výše, tj. v částce 11 301,18 Kč a k jejich náhradě soud zavázal žalovaného ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku.