9 C 362/2021

Plný text

Okresní soud v Lounech rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Machytkou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 11 789 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 11 789 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 11 789 Kč od 26. 9. 2020 do zaplacení, to vše ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”).

2. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

3. Žalobkyně se svou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 11 789 Kč s příslušenstvím. Uvedený nárok vychází z toho, že žalobkyně s žalovaným uzavřela dne [datum] smlouvu o poskytování služeb elektronických komunikací, v rámci které následně žalovaný využíval dvě telefonní čísla. V rámci speciální bonusové nabídky označené jako [příjmení] [příjmení] měl žalovaný možnost zakoupit dvě koncová zařízení, a sice mobilní telefon [anonymizována dvě slova] a notebook [anonymizována dvě slova] za zvýhodněnou cenu ve výši 1 496 Kč, přičemž tato akce byla podmíněna tím, že žalovaný bude zavázán po dobu 24 měsíců využívat služby žalobkyně a řádně za tyto služby hradit příslušná vyúčtování. Pokud by žalovaný tuto svou povinnost porušil, porušil by tím rovněž i podmínky slevové akce a zbytek plné kupní ceny obou zařízení by mu byl naúčtován, přičemž celková cena obou zařízení byla 13 285 Kč, na kterou žalovaný uhradil zmíněných 1 496 Kč a zbytek této kupní ceny by tedy činil 11 789 Kč. Žalovaný se následně dostal do prodlení s řádným zaplacením třech po sobě jdoucích vyúčtování za období od 12. 7. 2019 do 11. 10. 2019, čímž porušil výše uvedené podmínky slevové akce a ze strany žalobkyně mu byly vystaveny daňové doklady na doplatek kupní ceny za dvě odebraná zařízení, a sice na částku 8 295 Kč se splatností do 14. 9. 2020 a 3 494 Kč se splatností do 25. 9. 2020. Žalovaný však následně tyto částky neuhradil ani zčásti.

4. Ve věci byl vydán platební rozkaz, který musel být následně zrušen z toho důvodu, že se jej nepodařilo žalovanému doručit do vlastních rukou. Žalovaný se v průběhu celého řízení k žalovaným nárokům nijak nevyjádřil a nevznesl proti nim žádné námitky.

5. Pokud se týká pravomoci soudu rozhodnout v této věci, tuto soud opírá o názor, že plnění z titulu kupní smlouvy ke koncovému zařízení není cenou za poskytnuté služby elektronických komunikací podle § 64 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích. V tomto směru soud odkazuje na rozhodnutí zvláštního senátu Nejvyššího správního soudu č. j. KONF 100/2011-24 ze dne 6. 3. 2012, který v obdobné věci rozhodl o pravomoci soudu.

6. Výše uvedený skutkový stav posuzoval soud po stránce právní ve spojení s předloženými důkazy a dospěl k závěru, že návrh žalobkyně je důvodný, neboť má za prokázáno, že žalobkyně měla s žalovaným platně uzavřenou smlouvu v režimu zákona č. 127/2005 Sb. o poskytnutí telekomunikačních služeb, na základě které byla rovněž mezi účastníky uzavřena kupní smlouva podle § 2079 a následující zákona č. 89/2012 Sb., která představovala zakoupení 1 ks mobilního telefonu a 1 ks notebooku s tím, že kupní cena byla vázána na splnění podmínky, že žalovaný bude řádně využívat služeb žalobkyně po dobu 24 měsíců a za tyto služby bude řádně hradit příslušná vyúčtování. V případě, že by žalovaný tuto podmínku porušil, došlo by k uplatnění rozvazovací podmínky ohledně výše sjednané kupní ceny a na místo celkové částky 1 496 Kč by žalovanému vznikla žalovanému povinnost doplatit zbytek kupní ceny do plné výše, tj. částku 11 789 Kč, neboť celková běžná kupní cena obou zařízení činila 13 285 Kč. V tomto případě má soud za prokázáno, že žalovaný porušil svůj závazek plynoucí ze smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací a neuhradil řádně vyúčtování za využité služby za období od 12. 7. 2019 do 11. 10. 2019, čímž tedy porušil podmínky pro uplatnění slevy z kupní ceny a byl tedy povinen doplatit zbytek kupní ceny ve výši 11 789 Kč. V rámci posuzování věci soud vycházel pouze ze skutkových tvrzení obsažených v žalobě a připojených důkazů, neboť žalovaný byl po celou dobu řízení nečinný. Na základě výše uvedených skutečností považuje soud nárok žalobkyně za důvodný, dostatečně skutkově a důkazně podložený, a proto žalobě v plném rozsahu vyhověl včetně úroků z prodlení, jejichž počátek byl určen dnem následujícím po splatnosti druhého vyúčtování.

7. Výrok o nákladech řízení je důsledkem ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., žalobkyně měla ve věci plný úspěch, soud uložil žalovanému zaplatit celkem částku 1 000 Kč představující 2krát paušál po 100 Kč pro nezastoupeného účastníka dle vyhlášky č. 254/2015 Sb. a zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč.