9 C 475/2025

Plný text

Okresní soud v Lounech rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Machytkou v právní věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení částky 48 780 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba se ohledně částky 18 780 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 12 000 Kč od 7. 3. 2025 do zaplacení, zamítá.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 30 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 30 000 Kč od 7. 3. 2025 do zaplacení, to vše ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 439 Kč k rukám právní zástupkyně žalobkyně , Jméno advokátky, advokátky se sídlem , adresa, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Lounech doplatek soudního poplatku ve výši 487 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně podala u zdejšího soudu žalobu, kterou se po žalované domáhala uložení povinnosti zaplatit žalobkyni částku ve výši 48 780 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % p.a. z částky 42 000 Kč od 7. 3. 2025 do zaplacení a částku 6 780 Kč. Svůj návrh odůvodnila tím, že žalobkyně uzavřela se žalovanou prostřednictvím sítě internet smlouvu o úvěru, na jejímž základě byla žalovanému poskytnuta částka v celkové výši 30 000 Kč celkem 18 dílčími platbami v rozmezí od 2. 10. 2024 do 11. 11. 2024 na účet žalované č. , č. účtu, . Úvěr byl poskytnut na dobu neurčitou, žalovaná měla splácet každý měsíc úrok ve výši 40 % měsíčně přirostlý za uplynulé období, a to nejpozději k 20. dni v měsíci. Předmětem žaloby je nesplacená jistina ve výši 30 000 Kč, úrok v kapitalizované výši 12 000 Kč a smluvní pokuta v částce 6 780 Kč a dále příslušenství v podobě výše uvedeného zákonného úroku z prodlení. Žalobkyně ve svém návrhu dále uvedla, že pokud by soud měl za to, že nárok z úvěrové smlouvy nemá za dostatečně prokázaný, navrhuje, aby byl nárok na zaplacení jistiny úvěru posouzen jako bezdůvodné obohacení na straně žalované.

2. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

3. Po zhodnocení přiložených důkazů bez účasti účastníků řízení dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru. Žalovaná uzavřela s žalobkyní dne , datum, prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (internetu) smlouvu o úvěru č. , hodnota, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěrový rámec až do výše 1 000 Kč (přičemž jednotlivé platby probíhaly i ve vyšších částkách) a žalovaná se zavázala úvěr splatit s úrokem ve výši 40 % měsíčně. Z obsahu smlouvy o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že žalobkyně ověřila totožnost žalované z předložené kopie občanského průkazu, když tato fotokopie byla soudu také doručena včetně kopie rodného listu. Dle dokladů o vyplacení úvěru a zprávy ČSOB a.s. ze dne 24. 2. 2026 má soud za prokázáno, že žalovaná úvěr čerpala opakovanými platbami v celkovém počtu 18 plateb v rozmezí od 2. 10. 2024 do 11. 11. 2024 v celkové výši 30 000 Kč. Z listiny zesplatnění spotřebitelského úvěru č. , hodnota, ze dne 3. 3. 2025 má soud za prokázané, že žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení částky ve výši 85 090 Kč jako dlužné částky z úvěru č. , hodnota, ke dni 6. 3. 2025. Žalobkyně naposledy vyzvala žalovanou k úhradě předžalobní výzvou.

4. K tvrzení žalobkyně, že řádně zjišťovala úvěruschopnost žalované byl přiložen pouze výpis z účtu žalované za období od prosince 2023 do května 2024 s tím, že žádné další podklady k posouzení úvěruschopnosti nebyly k žalobě připojeny. Z předloženého výpisu z účtu navíc vyplývá, že žalovaná má mnoho různých finančních závazků, opakovaně čerpá různé typy úvěrů, provádí neúměrné množství platebních transakcí, přičemž pobírá pouze dávky státní sociální podpory od Úřadu práce ve výši 11 330 Kč.

5. Pokud pak jde o tvrzení, že žalobkyně provedla lustraci žalované ve veřejně dostupných databází, ISIR, CEE, CRKI a BRKI, tyto skutečnosti nebyly prokázány, neboť žalobkyně k jejich prokázání nepřipojila žádné důkazy.

6. Po právní stránce soud hodnotil věc podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”), a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.

7. Podle ust. § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle ust. § 2 odst. 1 ZoSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

9. Dle ust. § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (…).

10. Dle ust. § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s ust. § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

11. Dle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

12. Dle ust. § 2991 odst. 1 o. z. ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

13. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze zčásti. Soud vzal za prokázané, že vůle žalované a žalobkyně směřovala k uzavření předmětné smlouvy o úvěru, avšak smlouva nebyla sjednána platně. Nebylo prokázáno, že žalobkyně před uzavřením smlouvy dostála svých povinností ve smyslu § 86 ZoSÚ. Z předložených důkazů nelze dovodit, že žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalované s řádnou pečlivostí. Žalobkyně sice prokázala, že se úvěruschopností žalované zabývala a prokázala, že měla k dispozici výpis z účtu žalované za období od února do července 2024, avšak z provedeného dokazování nijak nevyplynula celková osobní situace žalované před uzavřením předmětné smlouvy, nejsou nijak prokázány výdaje žalované před uzavřením smlouvy, a to výdaje pravidelné, měsíční. Z uvedeného důkazu lze mít pouze orientační přehled o příjmech a výdajích s tím, že z tohoto jednoznačně vyplývá rizikové a nezodpovědné finanční chování ze strany žalované. Z důkazů nijak nevyplynulo, zda žalovaná má nějaké další dluhy, splácí pravidelně úvěry, půjčky, leasingy či zda se jí týkají případně nějaké exekuce. Z důkazů ani nijak nevyplynulo, zda má žalovaná vyživovací povinnosti, případně v jaké výši, pouze to, že jejím jediným stabilním příjmem jsou vyplácené dávky státní sociální podpory a že opakovaně čerpá značné množství různých úvěrových produktů od většího množství poskytovatelů. Z žádného důkazu tak není prokázáno, že by se žalobkyně zabývala jejími závazky a tyto ověřovala. Soud má za to, že nelze při ověřování úvěruschopnosti spotřebitele vycházet jen z výše jeho příjmů (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018).

14. Soud na základě výše uvedeného dospěl k závěru, že žalobkyně poskytla v daném případě spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 ZoSÚ. Důsledkem nesplnění zákonné povinnosti zkoumat úvěruschopnost spotřebitele je absolutní neplatnost dotčené smlouvy a redukce nároku žalobkyně vůči žalované na vrácení zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru z titulu bezdůvodného obohacení. Soud proto uložil žalované zaplatit žalobkyni částku ve výši 30 000 Kč tedy částku, o kterou se žalovaná bezdůvodně obohatila a současně uložil žalované vrátit tuto částku žalobkyni spolu se zákonným úrokem z prodlení, když ve zbývajícím rozsahu byl nucen žalobu zamítnout, a sice ohledně kapitalizovaného obchodního úroku ve výši 12 000 Kč a souvisejícího zákonného úroku z prodlení z této částky od 7. 3. 2025 do zaplacení a ohledně kapitalizované smluvní pokuty ve výši 6 780 Kč.

15. Výrok o nákladech řízení vychází z aplikace ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř., žalobkyně měla ve věci toliko částečný úspěch, soud náhradu nákladů poměrně rozdělil tak, že přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení za zaplacený soudní poplatek ve výši 2 439 Kč a uložil žalované zaplatit tuto částku do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám , Jméno advokátky, , advokátky se sídlem , adresa, .

16. Vzhledem k tomu, že žalobkyně v souvislosti s podáním návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu zaplatila soudní poplatek ve výši 1 952 Kč, pro nepřiměřenou výši smluvního úroku nebyl elektronický platební rozkaz vydán, důsledně tomu soud uložil žalobkyni doplatit soudní poplatek ve výši 487 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku na účet Okresního soudu v Lounech. Celková výše soudního poplatku byla žalobkyni přiznána viz. bod 15.