9 C 56/2022

Plný text

Okresní soud v Lounech rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Machytkou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Anonymizováno - Jméno žalovaného , IČO IČO žalovaného sídlem Adresa žalovaného o žaloba oprávněného dědice podle § 189 odst. 2 zákona č. 292/2013 Sb.

I. Určuje se, že žalobkyně je vlastnicí podílu ve výši 1/24 na níže uvedených pozemcích a sice č. parc. , Anonymizováno, - chmelnice, , Anonymizováno, – chmelnice, , Anonymizováno, – orná půda, , Anonymizováno, – orná půda, , Anonymizováno, – orná půda, , Anonymizováno, – ostatní plocha, , Anonymizováno, – orná půda, , Anonymizováno, – orná půda, , Anonymizováno, – orná půda, , Anonymizováno, – orná půda, zapsáno na LV č. , hodnota, u , právnická osoba, pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště , adresa, , pro katastrální území a obec , adresa, , a na pozemku parc. č. , Anonymizováno, orná půda zapsaném na LV č. , hodnota, u , právnická osoba, pro Ústecký kraj, katastrální pracoviště , adresa, , pro katastrální území Horní , adresa, a obec , adresa, .

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 65 943,14 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně , Jméno advokáta, , Ph.D, advokáta se sídlem , Anonymizováno, , , adresa, , a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala, aby soud určil, že je vlastníkem spoluvlastnického podílu ve výši 1/6 (který následně v průběhu řízení změnila na 1/24) na pozemcích v současné době zapsaných ve vlastnictví České republiky, a sice č. parc. , Anonymizováno, - chmelnice, , Anonymizováno, – chmelnice, , Anonymizováno, – orná půda, , Anonymizováno, – orná půda, , Anonymizováno, – orná půda, , Anonymizováno, – ostatní plocha, , Anonymizováno, – orná půda, , Anonymizováno, – orná půda, , Anonymizováno, – orná půda, , Anonymizováno, – orná půda, zapsáno na LV č. , hodnota, u , právnická osoba, pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště , adresa, , pro katastrální území a obec , adresa, , a na pozemku parc. č. , Anonymizováno, – orná půda zapsaném na LV č. , hodnota, u , právnická osoba, pro Ústecký kraj, katastrální pracoviště , adresa, , pro katastrální území , Anonymizováno, , adresa, a obec , adresa, . Svůj návrh odůvodnila tím, že uvedené pozemky byly původně ve vlastnictví , jméno FO, , nar. , datum, , zemř. , datum, a na tuto osobu byly pozemky zapsány až do roku 2021. Poté na základě usnesení Okresního soudu v Lounech č.j. , Anonymizováno, -45 ze dne , datum, , které nabylo právní moci dne , datum, a kterým došlo k dodatečnému projednání dědictví po zemřelé , jméno FO, z důvodu dodatečně zjištěného majetku – předmětných pozemků – nabyla tyto pozemky Česká republika jako odúmrť. Správcem pozemků se poté na základě rozhodnutí , právnická osoba, ze dne , datum, stal , Jméno žalovaného, . Dědictví po , jméno FO, bylo původně projednáno Státním notářstvím v Lounech pod sp.zn. , Anonymizováno, , jehož předmětem byly pouze nemovitosti zapsané na knihovních vložkách č. , hodnota, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , přičemž na těchto vložkách nebyly zapsány pozemky, které jsou předmětem tohoto řízení. Řízení ohledně dědictví bylo skončeno tak, že dědictví nemovitostí bylo ze strany dědiců odmítnuto z důvodu finanční tísně a nemovitosti přešly na stát jako odúmrť. Tehdejšími dědici byli sourozenci zůstavitelky, a sice , jméno FO, (nar. , datum, , zemř. , datum, ), , jméno FO, (nar. , datum, , zemř. , datum, ) a , jméno FO, (nar. , datum, , zemř. , datum, ). Vhledem ke způsobu skončení tohoto dědického řízení mohli poté právní nástupci jmenovaných své nároky na nemovitosti uplatnit v rámci restituce majetku podle z.č. 87/1991 Sb., což žalobkyně rovněž úspěšně učinila. V případě předmětných pozemků však nedošlo k naplnění podmínek pro uplatnění restitučního nároku, pozemky zcela očividně žádnou z předpokládaných forem v předmětné době nepřešly do vlastnictví státu s tím, že zřejmě z důvodu úřední chyby v roce 1961, kdy proběhlo dědické řízení, nebyly tyto pozemky do dědictví po , jméno FO, zahrnuty. Ohledně těchto pozemků tedy platí právní domněnka, že žádný z následujících právních nástupců zůstavitelky , jméno FO, dědictví neodmítnul a kterýkoli z nich je tedy oprávněným dědicem v rámci jeho daného dědického podílu. Takto žalobkyně shledává svůj nárok na vlastnictví ideálního spoluvlastnického podílu na předmětných pozemcích ve výši 1/24, když toto odvozuje od té skutečnosti, že , jméno FO, byla výlučným vlastníkem pozemků, po její smrti by každý ze tří žijících sourozenců (, jméno FO, nar. , datum, , , jméno FO, nar. , datum, a , jméno FO, nar. , datum, ) zdědil 1/3, přičemž svůj nárok odvozuje od (teoreticky) zděděného podílu , jméno FO, , nar. , datum, , po kterém by následně dědily jeho potomci , jméno FO, nar. , datum, a , jméno FO, nar. , datum, (matka žalobkyně) a po , jméno FO, by následně dědily , jméno FO, , , jméno FO, a , Jméno žalobkyně, (žalobkyně), tudíž spoluvlastnický podíl žalobkyně na pozemcích by představoval výši 1/24 vůči celku.

2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil v tom smyslu, že s touto nesouhlasí a navrhuje její zamítnutí v celém rozsahu. Předně se domnívá, že žalobkyně dostatečným způsobem nespecifikuje a neodůvodňuje svůj požadavek na spoluvlastnický podíl ve výši 1/6 (který žalobkyně původně požadovala, než změnila žalobu). Žalovaný dále uvedl, že se stal oprávněným vlastníkem předmětných pozemků na základě dodatečného projednání dědictví po , jméno FO, , které skončilo pravomocným rozhodnutím Okresního soudu v Lounech č.j. , Anonymizováno, ze dne , datum, , kterým bylo rozhodnuto, že pozemky, které jsou předmětem tohoto řízení a které byly dosud v katastru nemovitostí evidovány na , jméno FO, , žalovaný nabývá do svého vlastnictví jako odúmrť. Současně žalovaný zdůraznil, že je toho názoru, že pokud žalobkyně dříve úspěšně uplatnila restituční nárok ohledně jiných pozemků, které již dříve připadly do vlastnictví státu na základě dědického řízení v roce 1961, mohla uplatnit své restituční nároky i ohledně předmětných pozemků, což neučinila. K této otázce pak uvedl judikaturu Nejvyššího a Ústavního soudu, kde byla vyslovena teze, že pokud se účastník bez zjevného důvodu nedomáhal vrácení nemovitostí podle z.č. 229/1991 Sb., ačkoli tak učinit mohl, nemůže se pak následně ohledně týchž nemovitostí domáhat určení svého vlastnictví jiným způsobem. Žalovaný je tedy přesvědčen, že žalobkyně touto žalobou obchází restituční předpisy.

3. Ve věci soud provedl všechny důkazy navržené účastníky, kdy se jednalo zejména o obstarání dědických spisů všech právních předchůdců žalobkyně, přičemž tato činnosti byla zejména časově značně náročná a rovněž ohledně dostatečné identifikace všech zmíněných předchůdců. Jednalo se pak konkrétně o dědický spis , jméno FO, nar. , datum, , zemř. , datum, , kterým bylo projednáno dědictví u Státního notářství v Lounech pod sp.zn. D 581/61 a dědický spis Okresního soudu v Lounech, kterým došlo k dodatečnému projednání dědictví po , jméno FO, pod sp.zn. , Anonymizováno, , dědický spis , jméno FO, , nar. , datum, , zemř. , datum, , kterým bylo projednáno dědictví u Státního notářství pro , adresa, pod sp.zn. , Anonymizováno, , dědický spis , jméno FO, , nar. , datum, , zemř. , datum, , kterým bylo projednáno dědictví u Státního notářství v Lounech pod sp.zn. , Anonymizováno, , dědický spis , jméno FO, , nar. , datum, , zemř. , datum, , kterým bylo projednáno dědictví u Státního notářství v Lounech pod sp.zn. , Anonymizováno, , dědický spis , jméno FO, , nar. , datum, , zemř. , datum, , kterým bylo projednáno dědictví u Státního notářství , adresa, pod sp.zn. , právnická osoba, a dědický spis , jméno FO, , nar. , datum, , zemř. , datum, , kterým bylo projednáno dědictví u Státního notářství v Lounech pod sp.zn. D 679/89. Z uvedených dědických spisů má soud za prokázánu dědickou posloupnost a příbuzenské vztahy v obecném slova smyslu. Ze spisů rovněž vyplývá, což bylo rovněž hlavním důvodem jejich zajišťování, že v žádném z uvedených nebylo řešeno dědictví ohledně sporných pozemků, když v původním dědickém řízení po , jméno FO, tyto do dědictví, zřejmě úředním pochybením, nebyly zahrnuty a zůstaly nadále evidovány na zůstavitelku až do roku 2020, kdy pracovnice Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního zjistila u pozemků nedostatečně identifikovaného vlastníka, což následně vedlo k podání návrhu na dodatečné projednání dědictví, jehož výsledkem bylo nabytí pozemků do vlastnictví státu, jako odúmrť. Z dědického spisu Okresního soudu v Lounech sp.zn. , Anonymizováno, , Anonymizováno, dále zjištěny specifikace předmětných pozemků tak, že v případě listu vlastnictví č. , hodnota, pro kat. území , Anonymizováno, , adresa, se jedná o obnovenou parcelu č. , Anonymizováno, a v případě pozemků zapsaných na listu vlastnictví č. , hodnota, pro kat. území , adresa, se jedná o pozemky původně zapsané v pozemkových knihách pod č. , Anonymizováno, , ze kterých byly následně vytvořeny parcely č. , Anonymizováno, s tím, že parcely pod původně evidovanými čísly nebyly předmětem žádného z předchozích dědických řízení, jak to již bylo uvedeno výše.

4. Z usnesení Okresního soudu v Lounech č.j. , Anonymizováno, -45 ze dne , datum, a z rozhodnutí Úřadu pro zastupování státu vše věcech majetkových o změně příslušnosti hospodařit s majetkem státu č. ULN/29/2021 ze dne , datum, má soud za prokázánu pasivní legitimaci žalovaného, když v rozhodnutí je zmíněna pouze správa pozemku č. , Anonymizováno, nicméně žalovaný vykonává správu i ostatních předmětných pozemků, které připadly státu na základě uvedeného rozhodnutí OS , adresa, , což je dále podpořeno sdělením , právnická osoba, ze dne , datum, (ze kterého rovněž vyplývá, že družstvo na předmětných pozemcích hospodařilo bez nájemní smlouvy, když tyto pozemky byly stále evidovány na , jméno FO, ) a pachtovní smlouvou ze dne , datum, uzavřené mezi žalovaným a družstvem ohledně předmětných pozemků č. , Anonymizováno, . Pasivní legitimace žalovaného nebyla rovněž v průběhu řízení nijak zpochybněna. Z uplatnění nároku na vydání nemovitostí podle § 9 odst. 1 z.č. 229/1991 Sb., rozsudku Městského soudu v Praze č.j. 33Ca 187/93-19 ze dne , datum, a navazujícího rozhodnutí Okresního pozemkového úřadu v Lounech č.j. , Anonymizováno, ze dne , datum, má soud za prokázáno, že se žalobkyně úspěšně domohla vydání pozemků v rámci restitučního nároku, které původně připadly státu jako odúmrť v rámci projednání dědictví po , jméno FO, v roce 1961 a které tehdejší oprávnění dědicové odmítli z důvodu finanční nouze.

5. Podle § 80 o.s.ř. Určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

6. Podle § 189 odst. 2 z.č. 292/2013 Sb. Tomu, kdo nebyl účastníkem jako dědic v době vydání rozhodnutí o pozůstalosti, nebrání právní moc rozhodnutí o pozůstalosti v tom, aby se svého práva k pozůstalosti domáhal žalobou.

7. V daném případě má soud za nepochybně dán naléhavý právní zájem na straně žalobkyně k podání určovací žaloby, neboť otázka vyřešení vlastnictví spoluvlastnického podílu na předmětných nemovitostech má dopad do její majetkové sféry. Z provedených důkazů má soud za prokázané, , jméno FO, byla výlučným vlastníkem předmětných pozemků a že, zřejmě z důvodu administrativního pochybení, po její smrti nedošlo ze strany státního notářství k zahrnutí těchto pozemků do dědictví, a proto zůstaly nadále vedeny na zůstavitelku. Pokud by však v době předcházející úmrtí paní , jméno FO, ze strany státu docházelo k určitému procesu, kterým měla být zbavena svých vlastnických práv k daným pozemkům, tak lze konstatovat, že takový proces nebyl platně a účinně dokončen a vlastnictví pozemků na stát nepřešlo, čímž vlastnické právo nadále zůstalo zachováno paní , jméno FO, . Z dědických spisů následně zemřelých právních nástupců , jméno FO, pak jednoznačně vyplývá, že zmíněné původní pochybení bylo následně promítáno do všech následujících dědických řízení, a to až do roku 2022, kdy došlo k dodatečnému projednání dědictví ohledně předmětných pozemků, které poté připadly státu jako odúmrť. V tomto smyslu soud nemůže akceptovat námitku žalovaného ohledně toho, že se žalobkyně mohla domáhat navrácení těchto pozemků cestou restitučních předpisů s odkazem na související judikaturu, neboť žalobkyně se vydání těchto restitučních nároků domáhat nemohla, protože v rozhodné době, pro úspěšné následné uplatnění restitučního nároku, předmětné pozemky na stát nepřešly, na rozdíl od ostatních nemovitostí po , jméno FO, , které byly předmětem dědického řízení a na stát přešly způsobem, které restituční předpisy předpokládají pro úspěšné vymáhání restitučních nároků. V tomto případě tomu došlo v rámci rozhodnutí Státního notářství v Lounech pod sp.zn. , Anonymizováno, , kterým bylo rozhodnuto, že nemovitosti připadají na stát jako odúmrť z toho důvodu, že se jich oprávnění dědicové vzdávají z důvodu finanční tísně. Ohledně těchto nemovitostí pak byla žalobkyně následně úspěšná v rámci uplatnění svého restitučního nároku. V případě předmětných pozemků tak tomu však být nemohlo z již výše uvedených důvodů, pro které by žalobkyně se svým restitučním nárokem nemohla být úspěšná. Žalobkyně pak rovněž nebyla ani účastníkem řízení o dodatečném projednání dědictví vedeném u Okresního soudu v Lounech pod sp.zn. , Anonymizováno, , a proto jí svědčí právo podat žalobu oprávněného dědice podle § 189 odst. 2 z.ř.s. a soud má tímto za prokázánu aktivní legitimaci žalobkyně v tomto řízení. Jelikož právní nástupci po , jméno FO, neměli možnost se vyjádřit, zdali pozemky, resp. následný podíl, který by na ně připadal, v rámci dědictví přijímají či odmítají, když nebyly předmětem žádného z následujících dědických řízení, lze důvodně předpokládat, že by takové dědictví neodmítli, neboť z dostupných zjištění nelze učinit jednoznačný závěr o tom, že by tento předmět dědictví odmítli, když dědictví po svých právních předchůdcích v žádném z případů odmítnuto nebylo. Za této situace pak lze přisvědčit tvrzení žalobkyně, že by v rámci dědické posloupnosti, podrobně uvedené výše, byla oprávněnou dědičkou spoluvlastnického podílu na předmětných pozemcích ve výši 1/24. Z těchto podrobně vyložených důvodů pak soud shledává návrh žalobkyně za důvodný a rozhodl, že žalobkyně je vlastníkem spoluvlastnického podílu ve výši 1/24 na pozemku č. parc. , Anonymizováno, - chmelnice, , Anonymizováno, – chmelnice, , Anonymizováno, – orná půda, , Anonymizováno, – orná půda, , Anonymizováno, – orná půda, , Anonymizováno, – ostatní plocha, , Anonymizováno, – orná půda, , Anonymizováno, – orná půda, , Anonymizováno, – orná půda, , Anonymizováno, – orná půda, zapsaných na LV č. , hodnota, u , právnická osoba, pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště , adresa, , pro katastrální území a obec , adresa, , a na pozemku parc. č. , Anonymizováno, – orná půda zapsaného na LV č. , hodnota, u , právnická osoba, pro Ústecký kraj, katastrální pracoviště , adresa, , pro katastrální území , Anonymizováno, , adresa, a obec , adresa, .

8. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle zásady úspěchu ve věci podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že žalobkyni přiznal vůči žalovanému jejich plnou náhradu, a to i za situace, kdy sice žalobkyně v průběhu řízení svůj návrh omezila z původně požadovaného spoluvlastnického podílu ve výši 1/6 na následně přiznaný spoluvlastnický podíl ve výši 1/24, nicméně v základu sporu lze konstatovat, že byla zcela úspěšná, a proto jí patří plná náhrada nákladů řízení, která představuje celkovou částku 65 943,14 Kč, což představuje odměnu za 7 úkonů právní služby po 3 100 Kč (počítáno z tarifní hodnoty 50 000 Kč podle § 9 odst. 4 písm. b) vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění účinném do 31. 12. 2024), odměnu za 3 úkony právní služby po 6 800,20 Kč (počítáno z tarifní hodnoty 50 000 Kč podle § 9 odst. 4 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1. 1. 2025), paušální náhrada za 7 úkonů učiněných do 31. 12. 2024 a za 3 úkony učiněné po 1. 1. 2025, cestovní náhrady za účast při jednáních ve výši 3x 1 050 Kč a 1x 1 074 Kč na cestě , adresa, a zpět, náhrada za 21% DPH z uvedených položek ve výši 9 709,14 Kč a zaplacený soudní poplatek ve výši 10 000 Kč. Jednotlivé úkony právní služby pak představují 4x účast při jednání, první porada s klientem, podání žaloby a 4x písemná podání. Ve vyčíslení nákladů řízení žalobkyně rovněž požadovala přiznat odměnu za účast při jednání dne 27. 9. 2023 a související paušál, což však přiznáno být nemohlo z toho důvodu, že toto jednání se nekonalo.