9 C 7/2020

Plný text

Okresní soud v Lounech rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Machytkou, v právní věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 62 000 Kč

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal, aby mu byla žalovaná povinna uhradit částku 62 000 Kč s příslušenstvím z titulu náhrady škody způsobené zvěří na jím obhospodařovaných zemědělských pozemcích, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 28 138 Kč k rukám JUDr. [jméno] [příjmení], advokáta se sídlem [adresa], do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 6. 1. 2020 domáhal po žalovaném zaplacení částky ve výši 62 000 Kč s příslušenstvím s tím, že žalobce jako zemědělský podnikatel podniká na půdním bloku [číslo] půdním čtverci [číslo] v [katastrální uzemí] a [obec], přičemž dne [datum] zjistil na tomto půdním čtverci poškození řepky ozimé v rozsahu přibližně 1 hektaru, kdy porost byl v pořádku ještě dne 29. 10. 2018. Oznámení o této škodě učinil dne 9. 11. 2018 s tím, že vyčíslení škody bude provedeno po provedené sklizni. Žalobce na tomto půdním bloku zjistil i další škodu, konkrétně dne 14. 1. 2019, přičemž porost byl s výjimkou poškození zjištěného dne 5. 11. 2018 v pořádku ještě dne 30. 12. 2018. Nový rozsah poškození činil přibližně 4,9 hektarů. Oznámení tohoto poškození žalobce učinil dne 18. 1. 2019, kdy rovněž oznámil, že škoda bude vyčíslena po provedené sklizni. Opatření k zabránění vzniku škod zvěří byla učiněna. Žalobce dále uvedl, že zemědělsky podniká také na půdním bloku [číslo] na půdním čtverci [číslo] v [katastrální uzemí], kde zjistil dne 5. 11. 2018 poškození porostu pšenice ozimé v rozsahu přibližně 3 hektarů, přičemž porost byl v pořádku ještě dne 30. 10. 2018. Oznámení o této škodě učinil žalobce dne 9. 11. 2018 s tím, že vyčíslení škody bude provedeno po sklizni. Další poškození na tomto půdním bloku zjistil dne 14. 1. 2019, když porost byl s výjimkou předchozího poškození v pořádku ještě dne 30. 12. 2018. Poškození bylo v rozsahu přibližně 6,54 hektarů, kdy se zároveň zvýšilo procentuální poškození porostu. Oznámení o této škodě učinil žalobce dne 15. 1. 2019 s tím, že škoda bude vyčíslena po sklizni. Na tomto půdním bloku zjistil žalobce škodu ještě dne 20. 2. 2019 v rozsahu asi 7 hektarů, přičemž porost byl s výjimkou předchozího poškození v pořádku ještě dne 11. 2. 2019. Žalobce oznámil žalovanému škodu dne 26. 2. 2019, kdy mu současně sdělil, že škoda bude vyčíslena po sklizni. Opatření k zabránění vzniku škod zvěří byla učiněna. Žalobce dále zemědělsky podniká na půdním bloku [číslo] na půdním čtverci [číslo] v [katastrální uzemí], kde zjistil dne 14. 1. 2019 škodu na porostu řepky ozimé v rozsahu 3,43 hektarů, přičemž porost byl v pořádku ještě dne 30. 12. 2018. Oznámení o škodě bylo učiněno dne 15. 1. 2019. Žalobce zemědělsky podniká také na půdním bloku [číslo] na půdním čtverci [číslo] v [katastrální uzemí]. Dne 16. 1. 2019 zjistil žalobce poškození porostu řepky ozimé v rozsahu 4,2 hektarů, kdy však ještě dne 5. 1. 2019 byl porost v pořádku. Oznámení o škodě žalovanému učinil žalobce dne 18. 1. 2019. Žalobce zemědělsky podniká rovněž na půdním bloku [číslo] na půdním čtverci [číslo] v [katastrální uzemí] a [část obce] u [obec], kdy na tomto půdním bloku zjistil škodu na porostu řepky ozimé v rozsahu 5,56 hektarů, přičemž ještě dne 5. 1. 2019 byl porost v pořádku. Oznámení o škodě bylo učiněno dne 18. 1. 2019 s tím, že škoda bude vyčíslena po sklizni. Další poškození na uvedeném půdním bloku zjistil žalobce dne 20. 2. 2019, kdy porost byl s výjimkou dříve zjištěných škod v pořádku ještě dne 15. 2. 2019. V tomto případě došlo ke zvýšení procentuálního poškození porostu. Oznámení o škodě žalovanému bylo učiněno dne 26. 2. 2019 s tím, že škoda bude vyčíslena po sklizni. Žalobce zemědělsky podniká také na půdním bloku [číslo] na půdním čtverci [číslo] v [katastrální uzemí]. Škoda na tomto půdním bloku byla zjištěna dne 20. 2. 2019, a to na porostu pšenice ozimé v rozsahu 2,05 hektarů. Porost byl v pořádku ještě dne 17. 2. 2019, žalobce oznámil škodu žalovanému dne 26. 2. 2019 s tím, že tuto vyčíslí po sklizni. Veškeré uvedené pozemky jsou součástí honitby [obec], jejímž uživatelem je žalovaný. Ve věci se konaly schůzky na místě za účelem posouzení vzniklé škody. Sklizeň pšenice ozimé proběhla na půdních blocích [číslo] [číslo] dne 26. 7. 2019, sklizeň řepky ozimé na půdních blocích [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] pak dne 28. 7. 2019. Žalobce vyčíslil škodu dne 8. 8. 2019, což dne 9. 8. 2019 sdělil žalovanému. Žalovaný škodu ve lhůtě 60 dnů, tedy do 8. 10. 2019 neuhradil, ani se s žalobcem nedohodl na její náhradě.

2. Ve věci byl následně vydán platební rozkaz, proti kterému podal žalovaný v zákonné lhůtě odpor, který doplnil svým vyjádřením, dle kterého žalobou uplatněný nárok neuznává, a to proto, že škoda nebyla žalobcem uplatněna v souladu se zákonem č. 449/2001 Sb., o myslivosti (dále jen„ zákon o myslivosti“). Žalobce ve svých přípisech žalovanému sice oznamuje škodu, avšak není zde uvedeno, kdy ke škodě došlo, ani kým byla způsobena. O těchto skutkových tvrzeních není rovněž navržen žádný důkaz. Uplatnění škod tak dle žalovaného není důvodné.

3. Ve věci bylo následně provedeno dokazování, a to listinným důkazy, DVD diskem s fotografiemi a svědeckými výpověďmi.

4. Z oznámení o způsobené škodě ze dne 8. 11. 2018 bylo zjištěno, že žalobce uplatnil vůči žalovanému nárok na náhradu škody způsobené na řepce ozimé na půdním bloku [číslo] půdním čtverci [číslo] v rozsahu přibližně 1 hektaru s tím, že škoda byla zjištěna dne 5. 11. 2018 a tato bude v souladu s § 55 odst. 2 zákona o myslivosti vyčíslena po proběhlé sklizni.

5. Z oznámení o způsobené škodě ze dne 14. 1. 2019 bylo zjištěno, že žalobce uplatnil vůči žalovanému nárok na náhradu škody způsobené na řepce ozimé na půdním bloku [číslo] půdním čtverci [číslo] v rozsahu přibližně 4,19 hektarů s tím, že škoda byla zjištěna dne 14. 1. 2019 a tato bude v souladu s § 55 odst. 2 zákona o myslivosti vyčíslena po proběhlé sklizni.

6. Z oznámení o způsobené škodě ze dne 8. 11. 2018 bylo zjištěno, že žalobce uplatnil vůči žalovanému nárok na náhradu škody způsobené na ozimé pšenici na půdním bloku [číslo] půdním čtverci [číslo] v rozsahu přibližně 3 hektarů s tím, že škoda byla zjištěna dne 5. 11. 2018 a tato bude v souladu s § 55 odst. 2 zákona o myslivosti vyčíslena po proběhlé sklizni.

7. Z oznámení o způsobené škodě ze dne 14. 1. 2019 bylo zjištěno, že žalobce uplatnil vůči žalovanému nárok na náhradu škody způsobené na ozimé pšenici na půdním bloku [číslo] půdním čtverci [číslo] v rozsahu přibližně 6,54 hektarů s tím, že škoda byla zjištěna dne 14. 1. 2019 a tato bude v souladu s § 55 odst. 2 zákona o myslivosti vyčíslena po proběhlé sklizni.

8. Z oznámení o způsobené škodě ze dne 25. 2. 2019 bylo zjištěno, že žalobce uplatnil vůči žalovanému nárok na náhradu škody způsobené na ozimé pšenici na půdním bloku [číslo] půdním čtverci [číslo] v rozsahu přibližně 7 hektarů s tím, že škoda byla zjištěna dne 20. 2. 2019 a tato bude v souladu s § 55 odst. 2 zákona o myslivosti vyčíslena po proběhlé sklizni.

9. Z oznámení o způsobené škodě ze dne 14. 1. 2019 bylo zjištěno, že žalobce uplatnil vůči žalovanému nárok na náhradu škody způsobené na řepce ozimé na půdním bloku [číslo] půdním čtverci [číslo] v rozsahu přibližně 3,43 hektarů s tím, že škoda byla zjištěna dne 14. 1. 2019 a tato bude v souladu s § 55 odst. 2 zákona o myslivosti vyčíslena po proběhlé sklizni.

10. Z oznámení o způsobené škodě ze dne 17. 1. 2019 bylo zjištěno, že žalobce uplatnil vůči žalovanému nárok na náhradu škody způsobené na řepce ozimé na půdním bloku [číslo] půdním čtverci [číslo] v rozsahu přibližně 4,2 hektarů s tím, že škoda byla zjištěna dne 16. 1. 2019 a tato bude v souladu s § 55 odst. 2 zákona o myslivosti vyčíslena po proběhlé sklizni.

11. Z oznámení o způsobené škodě ze dne 17. 1. 2019 bylo zjištěno, že žalobce uplatnil vůči žalovanému nárok na náhradu škody způsobené na řepce ozimé na půdním bloku [číslo] půdním čtverci [číslo] v rozsahu přibližně 5,56 hektarů s tím, že škoda byla zjištěna dne 16. 1. 2019 a tato bude v souladu s § 55 odst. 2 zákona o myslivosti vyčíslena po proběhlé sklizni.

12. Z oznámení o způsobené škodě ze dne 25. 2. 2019 bylo zjištěno, že žalobce uplatnil vůči žalovanému nárok na náhradu škody způsobené na řepce ozimé na půdním bloku [číslo] půdním čtverci [číslo] v rozsahu přibližně 5,56 hektarů s tím, že škoda byla zjištěna dne 20. 2. 2019 a tato bude v souladu s § 55 odst. 2 zákona o myslivosti vyčíslena po proběhlé sklizni.

13. Z oznámení o způsobené škodě ze dne 25. 2. 2019 bylo zjištěno, že žalobce uplatnil vůči žalovanému nárok na náhradu škody způsobené na ozimé pšenici na půdním bloku [číslo] půdním čtverci [číslo] v rozsahu přibližně 2,05 hektarů s tím, že škoda byla zjištěna dne 20. 2. 2019 a tato bude v souladu s § 55 odst. 2 zákona o myslivosti vyčíslena po proběhlé sklizni.

14. Ze zápisu z jednání ze dne 14. 11. 2018 plyne, že se uvedeného dne za účelem posouzení škod způsobených zvěří na půdním bloku [číslo] sešli zástupce žalobce, [jméno] [celé jméno žalobce] st., zástupce uživatele honitby, MVDr. [jméno] [příjmení] a dále [jméno] [příjmení] jako nezúčastněná osoba a [jméno] [celé jméno žalobce] ml.

15. Ze zápisu z jednání ze dne 14. 11. 2018 je patrné, že se daného dne za účelem posouzení škod způsobených zvěří na půdním bloku [číslo] sešli zástupce žalobce, [jméno] [celé jméno žalobce] st., zástupce uživatele honitby, MVDr. [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] jako nezúčastněná osoba a [jméno] [celé jméno žalobce] ml.

16. Z opakovaného návrhu na termín schůzky k posouzení škod způsobených zvěří ze dne 25. 2. 2019 bylo zjištěno, že žalobce vyzval zástupce žalovaného k účasti na jednání za účelem posouzení škod vzniklých na pozemcích žalobce, které se mělo uskutečnit dne 1. 3. 2019.

17. Ze zápisu z jednání ze dne [datum] plyne, že se tohoto dne za účelem posouzení škod způsobných zvěří na půdních blocích [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] sešli zástupce žalobce, [jméno] [celé jméno žalobce] st., zástupce žalovaného [příjmení] [jméno] [příjmení] a [jméno] [celé jméno žalobce] ml.

18. Z náhledů pozemků plyne podoba pozemků žalobce, konkrétně půdních bloků [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo].

19. Z fotografií půdního bloku [číslo] ze dne 5. 11. 2018 obsažených na DVD plyne podoba a rozsah škod na plodině žalobce.

20. Z fotografií půdního bloku [číslo] ze dne 5. 11. 2018 obsažených na DVD plyne podoba a rozsah škod na plodině žalobce.

21. Z fotografií půdního bloku [číslo] ze dne 14. 1. 2019 obsažených na DVD plyne podoba a rozsah škod na plodině žalobce.

22. Z fotografií půdního bloku [číslo] ze dne 14. 1. 2019 obsažených na DVD plyne podoba a rozsah škod na plodině žalobce.

23. Z fotografií půdního bloku [číslo] ze dne 14. 1. 2019 obsažených na DVD plyne podoba a rozsah škod na plodině žalobce.

24. Z fotografií půdního bloku [číslo] ze dne 17. 1. 2019 obsažených na DVD plyne podoba a rozsah škod na plodině žalobce.

25. Z fotografií půdního bloku [číslo] ze dne 17. 1. 2019 obsažených na DVD plyne podoba a rozsah škod na plodině žalobce.

26. Z fotografií půdního bloku [číslo] ze dne 20. 2. 2019 obsažených na DVD plyne podoba a rozsah škod na plodině žalobce.

27. Z fotografií půdního bloku [číslo] ze dne 20. 2. 2019 obsažených na DVD plyne podoba a rozsah škod na plodině žalobce.

28. Z fotografií půdního bloku [číslo] ze dne 20. 2. 2019 obsažených na DVD plyne podoba a rozsah škod na plodině žalobce.

29. Z oznámení o vyčíslení škody ze dne 8. 8. 2019 plyne, že žalobce vyčíslil žalovanému škodu na plodinách pěstovaných na půdních blocích [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] to vše na půdním čtverci [číslo] částkou 62 000 Kč.

30. Z rozpisu vyčíslení způsobené škody byl zjištěn způsob výpočtu škody žalobcem. Pokud jde o půdní bloky [číslo] [číslo] byl výnos pšenice z těchto pozemků v roce 2019 o 3 tuny nižší než byl průměrný výnos z těchto půdních bloků v dřívějších letech. Při ceně pšenice 4 200 Kč za tunu tak škoda způsobená na uvedených půdních blocích činila 12 600 Kč. Výnos řepky na půdním bloku [číslo] byl pak nižší o 1,86 tuny oproti průměru, při ceně 10 000 Kč za tunu řepky tak výše škody činila 18 600 Kč. Výnos řepky na půdním bloku [číslo] se snížil o 1,67 tuny, škoda na tomto půdním bloku tak činila 16 700 Kč, na půdním bloku [číslo] pak při výnosu nižším o 1,4 tuny 14 100 Kč Celkem tak žalobce vyčíslil škodu částkou 62 000 Kč.

31. Z vážních lístků plyne, že žalobce uskladnil u odbytového družstva [anonymizováno] [obec] pšenici o celkové hmotnosti 54,22 tun a řepku o hmotnosti 54,22.

32. Z výpovědi svědka [jméno] [celé jméno žalobce] st., otce žalobce bylo zjištěno, že se všechny pozemkové bloky, na kterých byla zjištěna škoda, nacházejí u silnic vedoucí z [část obce] do [obec] nebo z [obec] do [anonymizováno], s výjimkou bloků [číslo] [číslo] které se nachází u polní cesty do [část obce]. Na půdní blok [číslo] má svědek výhled ze svého bydliště. Všechny uvedené půdní bloky byly ošetřeny pěnou Hagopur a postřikem Markante, tedy postřikem proti mšicím a květnince. Uvedené bloky jsou kontrolovány přibližně třikrát až čtyřikrát do týdne, kdy po silnicích podél pozemku jezdí buď svědek, nebo jeho syn, [jméno] [celé jméno žalobce] ml. Škody byly způsobeny v čerstvém porostu, byly dobře viditelné i z větší vzdálenosti. Po zjištění a zadokumentování škod byla zaslána oznámení žalovanému, spolu s návrhem na osobní setkání v místě škody ke zjištění jejich rozsahu. S bývalým předsedou žalovaného spolku, panem [příjmení] se sešli dvakrát. Místního šetření, které se konalo [datum], byla přítomna pracovnice [stát. instituce] paní [příjmení]. Obilí z uvedených bloků sklízel žalobce, do sila v [obec] toto obilí odvážel svědek spolu s [jméno] [celé jméno žalobce] ml. Rozsah poškození je patrný z pořízených fotografií, je zde obsažen i celkový pohled na daná pole.

33. Z výpovědi svědka [jméno] [celé jméno žalobce] ml., bratra žalobce, plyne, že tento uvedená pole objíždí zhruba třikrát až čtyřikrát týdně. Z přilehlé silnice je na tato pole vidět, některá poškození zjistil on, některá jeho otec, [jméno] [celé jméno žalobce] st. Svědek se následně účastnil všech obhlídek za účelem zjištění poškození a nafocení škod. Přesná data vzniku škod ani čísla původních bloků si v současné době již nevybavuje. Jednotlivé škody byly vždy oznámeny žalovanému, přičemž se následně konaly dvě prohlídky za účasti předsedy žalovaného. Jedné ze schůzek se zúčastnila i pracovnice obecního úřadu, paní [příjmení]. Žalovaný neprovedl žádnou, ani částečnou úhradu požadovaných škod a nenavrhl žádná další preventivní opatření. Ochrana polí byla prováděna pravidelnou obchůzkou ze strany svědka a jeho otce a dále aplikací odpuzovací pěny. Fotodokumentace pozemků vzniká pouze tehdy, pokud dojde ke vzniku škody.

34. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že se tato zúčastnila schůzky zástupců žalobce a žalovaného dne [datum], na kterou byla vyslána starostou [územní celek], který se osobně zúčastnit nemohl s tím, že tato účast, tedy účast nezúčastněné třetí osoby, byla vyžádána zástupcem žalovaného. Komunikace účastníků na místě probíhala slušně. Na místě samém bylo vidět určité poškození, avšak tato nebyla schopna posoudit jeho rozsah ani stáří.

35. Soud hodnotil důkazy jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti a dospěl k závěru, že se žalobci v řízení ani přes poučení dle § 118a odst. 1, odst. 3 občanského soudního řádu nepodařil prokázat okamžik vzniku poškození jednotlivých pozemků zvěří. Žalobce dobu vzniku škody dovozuje z logické úvahy, že pakliže byla v jím uvedených dnech (dne 29. 10. 2018 resp. dne 30. 12. 2018 na půdním bloku [číslo] dne 30. 10. 2018 resp. dne 30. 12. 2018 a dne 11. 2. 2019 na půdním bloku [číslo] dne 30. 12. 2018 na půdním bloku [číslo] dne 5. 1. 2019 na půdním bloku [číslo] dne 5. 1. 2019 resp. dne 15. 2. 2019 na půdním bloku [číslo] dne 17. 2. 2019 na půdním bloku [číslo]) úroda pšenice ozimé a řepky ozimé nepoškozená, musela škoda vzniknout v rozmezí mezi těmito dny a dny, ve kterých byla žalobcem škoda zjištěna (viz shora). K tomuto je však třeba uvést, že z žádného před soudem provedeného důkazu s jistotou neplyne, že pozemky byly v žalobcem uvedených dnech skutečně v pořádku a pěstované plodiny nebyly v těchto dnech poškozeny. Z výpovědi svědka [jméno] [celé jméno žalobce] st. vyplynulo pouze obecné konstatování, že škoda měla vzniknout ve dnech tvrzených žalobcem, svědek [jméno] [celé jméno žalobce] ml. pak uvedl, že vzhledem k tomu, že pozemky obchází třikrát až čtyřikrát týdně, mohla škoda vzniknout v rozmezí tří až čtyř dnů od doby obhlídky. Skutečnost, že jsou pozemky obcházeny třikrát až čtyřikrát týdně, potvrdil i svědek [jméno] [celé jméno žalobce] st. Dle soudu je však toto tvrzení svědka [jméno] [celé jméno žalobce] ml. do určité místy nejasné. Pakliže by tento svědek skutečně obcházel pozemky třikrát až čtyřikrát týdně, mohla by škoda pouze stěží vzniknout v rozmezí tří až čtyř dnů od poslední obhlídky, když by takto dlouhá doba nemohla vzhledem k četnosti jednotlivých obhlídek mezi těmito projít. Svědci nadto vůbec neupřesnili, kdy konkrétně v jednotlivých obdobích, ve kterých mělo dojít k žalovaným škodám, obhlídky učinili, z žádného jiného důkazu krom jejich výpovědí pak neplyne, že se tyto obhlídky skutečně v předmětnou dobu uskutečnili. Skutečnost, že byly jednotlivé pozemky v žalobcem tvrzených dnech zvěří nedotčeny, proto není postavena najisto. Pokud pak jde o fotografie poškozených pozemků, k těmto soud uvádí, že tyto zachycují toliko stav a rozsah poškození jednotlivých pozemků žalobce, nevypovídají a samy o sobě ani nemohou vypovídat nic o tom, kdy bylo toto poškození způsobeno, obzvláště za situace, kdy i sám žalobce tvrdí, že fotografie nebyly pořizovány bezprostředně po vzniku škody, ale až po jejím zaznamenání. Vzhledem k tomu, že nebylo prokázáno, že plodiny byly ve dnech tvrzených žalobcem nepoškozeny a rovněž vzhledem k tomu, že fotografie pozemků žalobce neprokazují okamžik vzniku škody, nelze s jistotou učinit závěr o přesném okamžiku vzniku škody na plodinách žalobce.

36. Provedeným dokazováním byl zjištěn následující skutkový stav. Žalobce jako zemědělský podnikatel zjistil ve dnech 5. 11. 2018 a 14. 1. 2019 poškození řepky ozimé na půdním bloku [číslo] ve dnech 5. 11. 2018, 14. 1. 2019 a 20. 1. 2019 poškození pšenice ozimé na půdním bloku [číslo] dne 14. 1. 2019 poškození řepky ozimé na půdním bloku [číslo] dne 16. 1. 2019 poškození řepky ozimé na půdním bloku [číslo] ve dnech 16. 1. 2019 a 20. 2. 2019 poškození řepky ozimé na půdním bloku [číslo] konečně dne 20. 2. 2019 poškození pšenice ozimé na půdním bloku [číslo]. Tato škoda byla zdokumentována prostřednictvím fotografií, načež žalobce o způsobené škodě vyrozuměl žalovaného, jakožto uživatele honitby, do které spadají právě i poškozené pozemky žalobce. Takto žalobce oznámil žalovanému škodu na půdním bloku [číslo] dopisem ze dne 8. 11. 2018, ze dne 14. 1. 2019 a ze dne 25. 2. 2019, škodu na půdním bloku [číslo] dopisem ze dne 8. 11. 2018 a ze dne 14. 1. 2019, škodu na půdním bloku [číslo] dopisem ze dne 14. 1. 2019, škodu na půdním bloku [číslo] dopisem ze dne 17. 1. 2019 a ze dne 25. 2. 2019, škodu na půdním bloku [číslo] dopisem ze dne 17. 1. 2019 a konečně škodu na půdním bloku [číslo] dopisem ze dne 25. 2. 2019. Ve dnech 14. 11. 2018 a 1. 3. 2019 se konala schůzka mezi zástupci účastníků za účelem posouzení vzniklých škod. Žalobce vyčíslil žalovanému škody dopisem ze dne 8. 8. 2019, a to částkou ve výši 62 000 Kč, když se tato částka sestává ze součinu ceny za poškozené plodiny a rozdílu mezi výnosem z dotčených pozemků v roce 2019 a průměrným výnosem z totožných pozemků v dřívějších letech.

37. Popsaný skutkový stav posoudil soud po stránce právní.

38. Podle ustanovení § 52 odst. 1 písm. b) zákona o myslivosti je uživatel honitby povinen hradit škodu, kterou v honitbě na honebních pozemcích nebo na polních plodinách dosud nesklizených, vinné révě, ovocných kulturách nebo na lesních porostech způsobila zvěř.

39. Podle ustanovení § 53 zákona o myslivosti činí vlastník, popřípadě nájemce honebního pozemku přiměřená opatření k zabránění škod působených zvěří, přičemž však nesmí být zvěř zraňována. Stejná opatření může učinit se souhlasem vlastníka honebního pozemku uživatel honitby. Ustanovení zvláštních právních předpisů ukládající vlastníkům, popřípadě nájemcům honebních pozemků provádět opatření k ochraně před škodami působenými zvěří nejsou dotčena.

40. Podle ustanovení § 55 odst. 1 písm. a) musí nárok na náhradu škody způsobené zvěří poškozený u uživatele honitby uplatnit u škody na zemědělských pozemcích, polních plodinách a zemědělských porostech do 20 dnů ode dne, kdy škoda vznikla. Dle druhého odstavce citovaného ustanovení současně s uplatněním nároku na náhradu škody způsobené zvěří vyčíslí poškozený výši škody. Na polních plodinách a zemědělských porostech, u nichž lze vyčíslit škodu teprve v době sklizně, ji poškozený vyčíslí do 15 dnů po provedené sklizni. Dle třetího odstavce citovaného ustanovení se mají poškozený a uživatel honitby se mají o náhradě škody způsobené zvěří dohodnout. Pokud uživatel honitby nenahradí škodu do 60 dnů ode dne, kdy poškozený uplatnil svůj nárok a vyčíslil výši škody nebo ve stejné lhůtě neuzavřel s poškozeným písemnou dohodu o náhradě této škody, může poškozený ve lhůtě 3 měsíců uplatnit svůj nárok na náhradu škody u soudu. Dle odstavce čtvrtého věty první zmíněného ustanovení nárok na náhradu škody způsobené zvěří zaniká, nebyl-li poškozeným uplatněn ve lhůtách uvedených v odstavcích 1 až 3.

41. Na základě zjištěného skutkového stavu posouzeného podle shora uvedených právních ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. Povinnost uživatele honebního pozemku k náhradě škody způsobené zvěří na polních plodinách plyne z ustanovení § 52 odst. 1 písm. b) zákona o myslivosti, které tak zakotvuje speciální úpravu povinnosti k náhradě škody vůči obecné právní úpravě obsažené v ustanoveních § 2894 a násl. občanského zákoníku. Povinnost k náhradě škody je v tomto případě objektivního charakteru, provozovatel honitby se této povinnosti může zprostit toliko při existenci některého z liberačních důvodů uvedených ve třetím odstavci zmíněného ustanovení § 52 zákona o myslivosti. Proto, aby byla povinnost uživatele honitby, v tomto případě žalovaného, k náhradě škody způsobené zvěří dána, předpokládá zákon o myslivost naplnění vícero podmínek. Předně pak musí být naplněna podmínka obsažená v ustanovení § 55 odst. 1 písm. a) zákona o myslivosti, tedy podmínka spočívající ve včasném uplatnění nároku u uživatele honitby, které musí být pod hrozbou prekluze nároku ze strany poškozeného (žalobce) učiněno ve lhůtě 20 dní od vzniku škody. Následně musí být tato škoda vyčíslena, přičemž v případě, že lze škodu vyčíslit až po provedené sklizni, musí být škoda vyčíslena ve lhůtě 15 dnů od provedené sklizně. Jak již bylo uvedeno výše, v dané věci se nepodařil prokázat okamžik vzniku škody na plodinách na pozemcích žalobce. Vzhledem k této skutečnosti pak není možné uzavřít, že žalobce uplatnil svůj nárok u žalovaného včas (tedy v prekluzivní lhůtě 20 dnů) a shledat tak naplnění této základní podmínky. Žalobce v tomto posuzovaném případě okamžik skutečného vzniku škody opíral pouze o svá skutková tvrzení a svědecké výpovědi svého otce a bratra, přičemž nelze těmto důkazům přiznávat stejnou důkazní hodnotu, jako v případě svědecké výpovědi nezaujatých třetích osob. Uvedené je podpořeno i tím, že oba svědci se rovněž podílejí na zemědělské činnosti žalobce, a tedy jejich snaha o zlepšení situace žalobce v rámci soudního řízení může být motivována nejen příbuzenskými vazbami, ale do jisté míry i možnou finanční zainteresovaností na výsledku řízení. I přes příslušné procesní poučení, tak žalobce nepředložil důkazy, ze kterých by bylo možno učinit objektivní zjištění ohledně skutečného vzniku jednotlivých škod, s následným posouzením dodržení či nedodržení prekluzivní lhůty 20 dnů k nahlášení škody. Protože tedy žalobce nesplnil podmínky pro uplatnění škody plynoucí ze zákona o myslivosti, nelze tak shledat ani vznik povinnosti žalovaného hradit žalobci škodu způsobenou zvěří.

42. Jelikož soud v dané věci neshledal povinnost žalovaného hradit žalobci škodu, nezabýval se tento již dále povinností žalobce učinit v souladu s ustanovením § 53 zákona o myslivosti opatření k zabránění škod působených zvěří. Skutečnost, že vlastník či nájemce honebního pozemku činí nebo nečiní dostatečná opatření k zabránění škod, totiž může mít vliv toliko na případné subsidiární použití ustanovení § 2918 občanského zákoníku a s ním spojené rozhodování o určení rozsahu v jakém se budou provozovatel honitby a vlastník nebo nájemce honitby (v tomto případě účastníci) podílet na vlastní náhradě této škody, jiným slovy může mít toto případné neplnění uvedené povinnosti vliv toliko na výši přisouzeného nároku. Za situace, kdy povinnost žalovaného vůbec nevznikla, tudíž nebylo podstatné ani to, zda, případně v jaké výši přispěl ke vzniku škody žalobce právě tím, do jaké míry plnil či neplnil svou povinnost plynoucí z § 53 zákona o myslivosti.

43. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, když žalovaný měl ve věci plný úspěch. Žalobci tak byla uložena povinnost hradit žalovanému náhradu nákladů v celkové výši 28 138 Kč. Tato částka se sestává z náhrady za 5 úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen„ vyhláška“) po 3 580 Kč, konkrétně za převzetí a přípravu zastoupení, odůvodněné vyjádření k odporu a účast na jednáních soudu ve dnech 24. 2. 2021, 4. 8. 2021 a 13. 10. 2021). Žalovanému rovněž náleží 5 režijních paušálů dle § 13 odst. 4 vyhlášky po 300, tedy celkem 1 500 Kč. Vzhledem k tomu, že byl žalovaný zastoupen, náleží mu též náhrada jízdného jeho právního zástupce, kdy tento vykonal tři jízdy [značka automobilu] [anonymizováno] z [anonymizováno] do [obec] a zpět (918 km), a to k jednáním Okresního soudu v Lounech ve dnech 24. 2. 2021, 4. 8. 2021 a 13. 10. 2021 při spotřebě 6,6 litru benzinu na 100 km, kdy tento údaj čerpal soud z předloženého technického průkazu vozidla, přičemž výše přiznané náhrady činila vzhledem k vyúčtování žalovaného při ceně benzinu 33,80 Kč za litr a výši základní náhrad 4,2 Kč na kilometr celkem 5 738 Kč. Žalovanému náleží rovněž náhrada promeškaného času jeho právního zástupce za 30 půlhodin dle § 14 odst. 3 vyhlášky po 100 Kč, tedy v celkové výši 3 000 Kč.