10 C 104/2026

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudcem Mgr. Oldřichem Kajzrem ve věci žalobkyně: Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky, IČO 41197518 sídlem Orlická 2020/4, 130 00 Praha - Vinohrady proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 13 801 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se obrátila dne datum ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši částka s příslušenstvím. Tvrdila, že žalovaný byl rozhodnutím právnická osoba adresa ze dne datum, č. j. MUME-39288/DAP/24/MITA, uznán vinným z přestupku proti občanskému soužití dle ustanovení § 7 odst. 1 písm. b) zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích, kterého se dopustil dne datum v době kolem 14:15 hod. na autobusové zastávce v adresa v Litoměřické ulici, tak, že narušil občanské soužití, když jinému z nedbalosti ublížil na zdraví tím, že strčil do jméno FO, nar. datum(dále jen „poškozeného“) takovou intenzitou, že narazil do vývěsky Junáka a rozbil skleněnou výplň vývěsky, o kterou si poranil levou ruku a došlo ke zranění, které si vyžádalo lékařské ošetření. Žalobkyně uhradila náklady na léčení poškozeného jakožto svého pojištěnce v celkové výši částka, a má tak právo na jejich náhradu po žalovaném, jakožto původci protiprávního jednání. Žalobkyně dne datum zaslala žalovanému předžalobní výzvu, žalovaný však neuhradil ničeho.

2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru:

5. Žalovaný dne datum v době kolem 14:15 hod. na autobusové zastávce v adresa, v Litoměřické ulici adresa úmyslně narušil občanské soužití tak, že jinému z nedbalosti ublížil na zdraví, když strčil do jméno FO, nar. datum, takovou intenzitou, že narazil do vývěsky Junáka a rozbil skleněnou výplň vývěsky, o kterou si poranil levou ruku a došlo ke zranění, které si vyžádalo lékařské ošetření. Za toto jednání byl žalovaný uznán vinným z přestupku proti občanskému soužití dle § 7 odst. 1 písm. b) zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích, a to rozhodnutím právnická osoba adresa ze dne datum č. j. MUME-39288/DAP/24MITA, a byl mu uložen správní trest pokuty ve výši částka /viz rozhodnutí MÚ adresa na č. l. 13-15 spisu/. Žalobkyně jakožto zdravotní pojišťovna uhradila náklady léčení poškozeného v celkové výši částka (částka za ambulantní péči + částka za dopravu) /viz vyúčtování zdravotní péče na č. l. 16-18 spisu/. Žalobkyně vyzvala žalovaného dne datum k úhradě dluhu, a to ve lhůtě do 15 dnů od doručení výzvy /viz výzva k úhradě včetně kopie zásilky na č. l. 11-12 spisu/. Žalovaný netvrdil a ani jinak v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu.

6. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti (dále jen „zákon č. 48/1997 Sb.“).

7. Podle ustanovení § 55 odst. 1 věty první zákona č. 48/1997 Sb. má příslušná zdravotní pojišťovna vůči třetí osobě právo na náhradu těch nákladů na hrazené služby, které vynaložila v důsledku zaviněného protiprávního jednání této třetí osoby vůči pojištěnci.

8. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a v plném rozsahu jí včetně příslušenství vyhověl.

9. Soud vzal za prokázané, že žalobkyně provedla úhrady za léčebné výlohy související s ošetřením poškozeného ve výši částka, přičemž tyto vznikly poškozenému v důsledku zaviněného (ač z nedbalosti) jednání žalovaného, který byl za toto jednání uznán vinným ze spáchání přestupku proti občanskému soužití dle § 7 odst. 1 písm. b) zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích. Žalobkyně tak uplatnila svůj nárok po právu, a soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl.

10. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku řádně a včas, octl se s placením dluhu v prodlení, a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle ust. § 1970 o. z. ve výši dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. tak, jak je žalobkyně uplatnila.

11. Lhůta k plnění byla stanovena ve smyslu ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.

12. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná, přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši celkem částka. Z toho jednak soudní poplatek částka a dále paušální náhrada nákladů účastníka nezastoupeného advokátem (dva úkony po částka – předžalobní výzva k plnění a sepis žaloby) dle § 151 odst. 3 o.s.ř. a § 1 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. za použití § 2 odst. 3 citované vyhlášky s přihlédnutím k usnesení NS ze dne datum, sp. zn. spisová značka. Jejich zaplacení soud žalovanému uložil ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř.

13. Soud však nepřiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení za úkon „převzetí a přípravy“, neboť tento úkon nelze uplatnit v případě, že se žalobkyně nenechala zastupovat třetí, k tomu oprávněnou, osobou (zejména advokátem). V ustanovení § 1 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. jsou příkladem uvedeny některé úkony obdobně tak, jak je uvedeno v tzv. advokátním tarifu (vyhlášce č. 177/1996 Sb., dále jen „a. t.“) upravujícím odměnu advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, avšak úkon „převzetí a příprava“ ve vyhlášce o tzv. náhradě paušálních nákladů nezastoupeného účastníka zde uvedena není. Žalobkyně zajisté musela vynaložit čas i další prostředky na zvážení, zda žalobu podá, zda má dostatečné podklady pro úspěch ve sporu, a na zvážení i dalších souvisejících hledisek, avšak přiznaná náhrada nákladů soudního řízení nenahrazuje veškeré náklady žalobkyně, nýbrž toliko ty, které souvisí s uplatněním pohledávky v soudním řízení. Podstatou úkonu „převzetí a přípravy“ uvedeného v advokátním tarifu, tedy úkonu „převzetí a příprava zastoupení nebo obhajoby na základě smlouvy o poskytnutí právních služeb“ dle § 11 odst. 1 a. t., je odměna advokáta za provedení úkonu – seznámení se s případem svého klienta. Za tento úkon právní služby musí klient advokátovi zaplatit, a proto je klientovi v případě úspěchu v řízení přiznána náhrada tohoto nákladu protistranou. Podstatou tohoto úkonu je, že zástupce, tedy odlišná osoba od žalobkyně, se nově seznamuje s problematikou jako takovou, hodnotí možnou úspěšnost v soudním řízení, nutné doklady, skutkovou a právní situaci. Žalobkyně, která sama ve své věci žaluje, logicky se svým nárokem musí být seznámena již v okamžiku, kdy jej poprvé (nikoliv předžalobní výzvou, ale například za účelem vyvolání splatnosti) po dlužníkovi uplatní. Hledání analogie předávání si agendy mezi jednotlivými odděleními žalobkyně s převzetím právního zastoupení je tedy nepřípadné, a proto nelze žalobkyni přiznat ani analogicky odměnu za úkon „přípravy a převzetí“, neboť k tomuto úkonu nedošlo (srov. usnesení Krajského soudu v adresa ze dne datum, sp. zn. spisová značka). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mělníku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nebudou-li povinnosti stanovené tímto rozhodnutím plněny řádně a včas, může oprávněná osoba po právní moci rozhodnutí podat návrh na soudní výkon rozhodnutí podle části šesté o. s. ř. nebo návrh na exekuci podle zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu.