10 C 106/2019

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudcem Mgr. Oldřichem Kajzrem ve věci žalobců: a) celé jméno žalobce , datum narození bytem adresa žalobkyně a žalobce b) celé jméno žalobkyně , datum narození bytem adresa žalobkyně a žalobce oba zastoupeni advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovaným: 1. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalované a žalovaného 2. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalované a žalovaného oba zastoupeni advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví

I. Podílové spoluvlastnictví žalobců a žalovaných k pozemkům – parcele [číslo] v katastrální území Všetaty a parcele [číslo] v katastrální území Všetaty, zapsaným v katastru nemovitostí vedeném u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Mělník na [list vlastnictví] pro katastrální území a obec Všetaty, se zrušuje.

II. Do výlučného vlastnictví žalobců (v režimu společného jmění manželů) se přikazuje po rozdělení nově vzniklý pozemek - parcela [číslo] o výměře 1 414 m2 v katastrální území Všetaty podle geometrického plánu pro rozdělení pozemku [celé jméno znalce] [číslo] který je ve stejnopisu nedílnou součástí tohoto rozsudku.

III. Do výlučného vlastnictví žalovaných (v režimu společného jmění manželů) se přikazují pozemek - parcela [číslo] v katastrální území Všetaty a dále po rozdělení nově vzniklý pozemek - parcela [číslo] o výměře 1 403 m2 v katastrální území Všetaty podle geometrického plánu pro rozdělení pozemku [celé jméno znalce] [číslo] který je ve stejnopisu nedílnou součástí tohoto rozsudku.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

V. Žalobci jsou povinni zaplatit na náhradě nákladů státu České republice – Okresnímu soudu v Mělníku 2 997,50 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VI. Žalovaní jsou povinni zaplatit na náhradě nákladů státu České republice – Okresnímu soudu v Mělníku 2 997,50 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobci se domáhali zrušení podílového spoluvlastnictví k pozemkům – parcele [číslo] o výměře o výměře 2 817 m2 (ovocný sad) v katastrální území Všetaty a parcele [číslo] o výměře 10 m2 (ostatní plocha) v katastrální území Všetaty, zapsaným v katastru nemovitostí vedeném u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Mělník na [list vlastnictví] pro katastrální území a obec Všetaty. Tvrdili, že žalobci v režimu společného jmění manželů a žalovaní v režimu společného jmění manželů jsou spoluvlastníky předmětných pozemků se spoluvlastnickým podílem o velikosti ideální jedné poloviny. Navrhovali reálné rozdělení pozemku - parcely [číslo] v katastrální území Všetaty na zásadně stejné poloviny s umístěním tak, že tento pozemek by se dělil ve směru podél silnice a blízké železniční trati se zohledněním výměry pozemku – parcely [číslo] v katastrální území Všetaty, která by byla přikázána žalovaným.

2. Rovněž žalovaní měli zájem na zrušení spoluvlastnictví s reálným rozdělením předmětného pozemku - parcely [číslo] v katastrální území Všetaty, ovšem na dvě poloviny s umístěným směrem podél trati příčně. Souhlasili s přikázáním pozemku parcely [číslo] v katastrální území Všetaty do svého vlastnictví a zohledněním výměry při rozdělení pozemku.

3. Původně rozdílný postoj účastníků ke konkrétnímu způsobu rozdělení pozemku se při závěrečném jednání před vyhlášením rozsudku sjednotil ve shodný souhlas s návrhem na rozdělení pozemku v souladu se závěry znaleckého posudku a geometrického plánu pro rozdělení pozemku [celé jméno znalce] [číslo] jak uvedeno dále.

4. Po provedeném dokazování, vycházeje z listinných důkazů, ze závěrů znaleckého posudku a vypracovaného geometrického plánu, jakož i ze shodných tvrzení účastníků dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci: Účastníci jsou v režimu společného jmění manželů spoluvlastníky se spoluvlastnickým podílem o velikosti ideální jedné poloviny pozemků – parcely [číslo] o výměře o výměře 2 817 m2 (ovocný sad) v katastrální území Všetaty a parcely [číslo] o výměře 10 m2 (ostatní plocha) v katastrální území Všetaty /vizte výpis [list vlastnictví] pro katastrální území a obec Všetaty vedeném u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Mělník Podle znaleckého posudku /vizte č.l. 113 – 128 spisu/ a geometrického plánu /vizte č.l. 111-112 spisu/ pro rozdělení pozemku vyhotoveného ověřeným úředně oprávněným zeměměřičským inženýrem [celé jméno znalce] pod číslem plánu [číslo] potvrzeného katastrálním úřadem, byl původní pozemek – parcela [číslo] o výměře 2 817 m2 v katastrální území Všetaty rozdělen na dvě zásadně stejné poloviny svisle směrem k veřejné komunikaci s přihlédnutím k vyjádření úřadu Městyse [obec] ze dne [datum] /vizte č.l. 84 spisu/ a se zohledněním výměry pozemku – parcely [číslo] o výměře 10 m2 v katastrální území Všetaty ve prospěch levé poloviny pozemku - parcely [číslo] v katastrální území Všetaty. Takto po rozdělení výměra nově vzniklého pozemku - parcely [číslo] v katastrální území Všetaty činí 1 414 m2 a výměra nově vzniklého pozemku - parcely [číslo] v katastrální území Všetaty činí 1 403 m2. Uvedený geometrický plán dle jmenovaného znalce tedy zohlednil k použití i stanovisko odboru výstavby a územního plánování Úřadu Městyse [obec], podle kterého dělení pozemku – parcely [číslo] v katastrální území Všetaty je možné a není v rozporu s územním plánem, když ke všem odděleným částem je zajištěn přístup z přilehlé veřejné komunikace. Dále v souladu s tímto stanoviskem a návrhem účastníků byl jako nerozdělený ponechán ve stávajícím stavu pozemek – parcela [číslo] v katastrální území Všetaty s přístupem k tomuto pozemku ze sousedního pozemku ve vlastnictví žalovaných.

5. Po právní stránce soud věc posuzoval podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.”).

6. Podle § 1140 odst. 2 o. z. každý ze spoluvlastníků může kdykoliv žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.

7. Dle § 1143 o. z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

8. Dle § 1144 odst. 1 o. z. je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota.

9. Dle § 1147 o. z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě, v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.

10. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je opodstatněná. Především zůstalo mimo spor a bylo současně prokázáno, že účastníci řízení jsou spoluvlastníky předmětných nemovitostí, a to jak žalobci, tak i žalovaní v režimu společného jmění manželů se shodnými podíly žalobců a žalovaných ve výši jedné poloviny. Z pohledu splnění podmínek pro zrušení spoluvlastnictví, kdy zásadně nelze žádného ze spoluvlastníků nutit, aby nadále ve spoluvlastnickém svazku setrvával, soud dále konstatuje, že neshledal ani žádnou zákonnou překážku, která by bránila zrušení a vypořádání spoluvlastnictví ve smyslu § 1140 odst. 2 o. z. Z konečného vyjádření účastníků bylo rovněž zřejmé, že ani jeden z nich nechce spoluvlastnictví nadále udržet a obě strany jsou ve shodě v zájmu na jeho zrušení, a to způsobem shodně jak proveden ve vypracovaném znaleckém posudku, resp. vyhotoveném geometrickém plánu pro rozdělení pozemku. V řízení nebyly tvrzeny ani žádné skutečnosti, které by nasvědčovaly tomu, že by žalobci zvolili pro podání žaloby, jíž se zrušení spoluvlastnictví domáhají, nevhodnou dobu nebo že by sledovali nepoctivý záměr v podobě způsobení újmy ostatním spoluvlastníkům.

11. Soud proto spoluvlastnictví účastníků k předmětným pozemkům zrušil, a při zjištění dělitelnosti zásadního pozemku – parcely [číslo] v katastrální území Všetaty podle podílů účastníků zvolil zákonem primárně určený způsob vypořádání reálným rozdělením tohoto pozemku se zohledněním výměry pozemku – parcely [číslo] v katastrální území Všetaty, který byl jako nedělitelný přikázán do výlučného vlastnictví žalovaných. Vzhledem k tomu, že soud po provedeném dokazování neměl pochybnosti o správnosti vypracovaného geometrického plánu (včetně stanoviska úřadu stavebního) mohl ve věci rozhodnout v souladu se zákonnou úpravou a zároveň i přihlédnout ke konečnému shodnému postoji účastníků stran vypořádání zrušeného spoluvlastnictví (výroky pod body I. – III. tohoto rozsudku).

12. O náhradě nákladů řízení (výrok IV.) soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, což je odůvodněno s odkazem na ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. ve světle nálezu Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I ÚS 262/20, neboť soud vyhověl návrhu na zrušení spoluvlastnictví a rozhodl dále o způsobu jeho vypořádání, kdy je na procesní úspěch obou stran řízení (majících v řízení s povahou iudicium duplex totožné postavení žalobkyně i žalovaných), třeba pohlížet jako na částečný (nota bene stejný). Soud zároveň v daném případě neshledal konkrétní okolnosti, pro které by mohlo dojít k odchýlení se od uvedeného pravidla a aplikovat ve věci náhrady nákladů řízení postup dle ust. § 142 odst. 3 o. s. ř. Po zahájení řízení se účastníci snažili dospět ke smírnému řešení věci, k čemuž však nedošlo, ale i přesto bylo lze hovořit o jejich konečné shodě po té, co účastníci vyslovili při závěrečném jednání souhlas s vypořádáním dle závěrů vypracovaného znaleckého posudku, resp. předmětného geometrického plánu, který je součástí tohoto rozsudku.

13. Ve výrocích V. a VI. soud rozhodl o povinnosti účastníků k zaplacení nákladů státu podle ust. § 148 odst. 1 o. s. ř., podle něhož má stát podle výsledku řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladu řízení, které platil. V tomto řízení vznikly České republice – Okresnímu soudu v Mělníku náklady v souvislosti s vyplacením znalečného. Soud tedy s ohledem na výsledek řízení, v němž byli účastníci paritně stejně částečně úspěšní, uložil každému z nich povinnost k náhradě nákladů státu rovným dílem. Z rozpočtových prostředků bylo na znalečné jinak kryté zálohou (náklady řízení na straně žalobců) vyplaceno 5 995 Kč (č.l. 141 spisu), tj. pro každého z účastníků k náhradě polovina odpovídající 2 997,50 Kč.

14. Soud považuje za potřebné uvést, že rozsudek, jehož součástí rozsudečného výroku se stal geometrický plán (jako jedinečný výsledek zeměměřičských činností obsahující zákonné náležitosti dle předpisů katastrálních) je písemností, jejíž povaha vylučuje doručení elektronického vyhotovení rozsudku prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky adresáta. Důvodem je okolnost, že na rozdíl od rozsudku samotného nelze geometrický plán jako dokument v listinné podobě konvertovat do dokumentu obsaženého v datové zprávě (arg. § 24 odst. 4 písm. b), § 22 odst. 1 zák. č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů). Z uvedených důvodů není tento rozsudek (jehož součástí je geometrický plán) doručován zástupcům účastníků jako advokátům prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky (§ 45 odst. 2 o. s. ř.), ale způsobem uvedeným v ust. § 45 odst. 3 o.s.ř. zásadně prostřednictvím doručujícího orgánu.