10 C 255/2022

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudcem Mgr. Oldřichem Kajzrem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o 1 483 825 Kč s příslušenstvím a smluvní pokutu

I. Řízení v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,05 % za každý den z částky 469 415 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 805 717 Kč od [datum] do zaplacení a z částky 208 693 Kč od [datum] do zaplacení, se zastavuje.

II. Po právní moci výroku pod bodem I. tohoto rozsudku bude žalobkyni vrácen z účtu České republiky – Okresního soudu v Mělníku soudní poplatek za žalobu (jeho snížená část) ve výši 47 896 Kč.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 1 483 825 Kč s úroky z prodlení ve výši 2 800,68 Kč a s úroky z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 469 415 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 805 717 Kč od [datum] do zaplacení a z částky 208 693 Kč od [datum] do zaplacení, dále smluvní pokutu ve výši 4 350 Kč a smluvní pokutu ve výši 156 611,97 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 30 479 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou podanou soudu dne [datum] domáhala po žalované zaplacení jednak pohledávky 1 483 825 Kč s příslušenstvím (úroky z prodlení specifikovanými jak uvedeno ve výroku pod bodem III tohoto rozsudku) a dále zaplacení smluvní pokuty ve výši 4 350 Kč a smluvní pokuty ve výši 0,05 % za každý den z částky 469 415 Kč od [datum] do zaplacení, z částky 805 717 Kč od [datum] do zaplacení a z částky 208 693 Kč od [datum] do zaplacení), a to z titulu neuhrazení ceny za převzetí a uložení dodávky násypového materiálu. Tvrdila, že žalovaná na základě smlouvy o podmínkách uložení násypového materiálu v zařízení Stabilizace skládky TKO [část obce], [obec a číslo] ze dne [datum] s přiděleným identifikačním číslem CZA00919 (dále jen„ smlouva“) dodala do zařízení žalobkyně násypový materiál, čímž žalované vznikla povinnost k úhradě sjednané ceny za jeho převzetí a uložení. Žalobkyně dále uvedla, že žalovaná ještě před vyhotovení první faktury uhradila zálohu celkem ve výši 500 000 Kč, a to dvěma platbami po 250 000 Kč ve dnech [datum] a [datum], které byly na úhradu této faktury započteny. Žalobkyně vyúčtovala žalované celkem tři faktury, a to daňový doklad [číslo] ze dne [datum] se splatností [datum], původně znějící na částku 1 069 414,58 Kč, posléze po odečtení zálohy znějící na částku 569 415 Kč. Dále daňový doklad [číslo] ze dne [datum] se splatností [datum] znějící na částku 805 717 Kč a daňový doklad [číslo] ze dne [datum] se splatností [datum] znějící na částku 208 693 Kč. Žalobkyně se po opakovaných urgencích obrátila dne [datum] na žalovanou prostřednictvím právního zástupce s výzvou k uhrazení výše uvedených faktur. Žalovaná reagovala dne [datum] přes e-mailovou komunikaci zasláním uznání dluhu vzniklého ze smlouvy ze dne [datum], za neuhrazení ceny za uložení násypového materiálu, která byla fakturována daňovými doklady specifikovanými výše. Žalovaná po urgencích dne [datum] uhradila na první fakturu částku 100 000 Kč, což žalobkyně považuje uznání dluhu ze strany žalované. Žalovaná nereagovala na předžalobní výzvy ze dne [datum] a [datum] ani na e-mailovou upomínku k zaplacení ze dne [datum] a uplatněnou pohledávku neuhradila.

2. Žalobkyně před zahájením jednání ve věci samé vzala žalobu částečně zpět a nadále se již nedomáhala zaplacení smluvní pokuty až do zaplacení, ale již jen v kapitalizované výši, resp. ve výši 0,05 % za každý den z částky 469 415 Kč od [datum] do [datum], z částky 805 717 Kč od [datum] do [datum] a z částky 208 693 Kč od [datum] do [datum]. Soud proto výrokem pod bodem I. tohoto rozsudku řízení v uvedené části zastavil postupem dle ust. § 96 odst. 1, 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). Nadále žalobkyní nárokovaná smluvní pokuta v kapitalizované výši za výše uvedené období a z výše uvedených částek činila 156 611,97 Kč.

3. Výrokem pod bodem II. tohoto rozsudku soud rozhodl o vrácení části soudního poplatku podle ust. § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.

4. Žalovaná ve vyjádření namítala, že žalobkyni uhradila celkový rozsah poskytnutých služeb, a to dvěma platbami po 250 000 Kč ve dnech [datum] a [datum], a dále platbou ve výši 100 000 Kč dne [datum]. Podle žalované poslední platbou nedošlo k uznání dluhu, dále rozporovala pravost uznání dluhu ze dne [datum] a podpisu na něm, stejně tak rozporovala konkludentní uznání jakéhokoli závazku skrze zaplacení částky 100 000 Kč. Podle žalované žalobkyně netvrdila, v jakém rozsahu měla dodat násypový materiál a v jakém rozsahu vznikl žalobkyni nárok na úhradu ceny za jeho převzetí a uložení. Žalobu proto navrhla v celém rozsahu zamítnout.

5. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru:

6. Žalovaná uzavřela s žalobkyní dne [datum] smlouvu o podmínkách uložení násypového materiálu v zařízení Stabilizace skládky TKO [část obce], [obec a číslo] ze s přiděleným identifikačním číslem CZA00919 /viz smlouvu na č. l. 8-9 spisu/. Podle vymezeného předmětu citované smlouvy žalovaná ukládala u žalobkyně násypový materiál, a to za podmínek a dohodnuté smluvní ceně podle čl. III smlouvy. Takto za odpad (zeminu, dále směs nebo oddělené frakce betonu, cihelné tašky a keramické výrobky neuvedené pod [číslo]) byla dohodnuta cena 110 Kč za tunu. Žalovaná se zavázala, že žalobkyni zaplatí smluvní cenu zálohově a po dokončení celého návozu násypového materiálu zaplatí částku dle konečného vyúčtování vyčísleného žalobkyní na základě skutečně dodaného materiálu, přičemž dle čl. III. odst. 4 smlouvy je úhrada zálohové faktury podmínkou u první dodávky násypového materiálu. V čl. III odst. 5 smlouvy se strany dohodly, že v případě prodlení žalované s úhradou ceny (zálohy) podle smlouvy uhradí žalovaná žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,05 % dlužné částky za každý den prodlení.

7. Žalovaná dodala do zařízení žalobkyně násypový materiál, čímž jí vznikla povinnost k úhradě ceny za jeho převzetí a uložení. Žalovaná před vyhotovení první faktury uhradila žalobkyni zálohovou platbu na tuto fakturu celkem ve výši 500 000 Kč, a to dvěma platbami po 250 000 Kč ve dnech [datum] a [datum] /viz potvrzení o provedení platby ze dne [datum] a [datum] na č. l. 14-15 Žalobkyně následně za ukládku zeminy vyúčtovala žalované celkem tři faktury, a to daňový doklad [číslo] ze dne [datum] se splatností [datum] znějící na částku 569 415 Kč (zde částka po zohlednění předně uvedené zálohy), daňový doklad [číslo] ze dne [datum] se splatností [datum] znějící na částku 805 717 Kč a daňový doklad [číslo] ze dne [datum] se splatností [datum] znějící na částku 208 693 Kč /viz daňové doklady na č. l. 10-12 Dne [datum] se žalobkyně obrátila prostřednictvím e-mailové komunikace na žalovanou s výzvou k úhradě /viz výzvu k úhradě – e-mail ze dne [datum] na č. l. 17 Žalovaná reagovala dne [datum] přes e-mailovou komunikaci tím, že zaslala žalobkyni písemné uznání dluhu ze dne [datum] za neuhrazení ceny za uložení násypového materiálu, která byla fakturována výše uvedenými daňovými doklady /viz e-mailová komunikace ze dne 21. 6 2022 na č. l. 60, uznání dluhu ze dne [datum] na č. l. 18 Za žalovanou uznání dluhu podepsal Ing. [jméno] [příjmení], který byl je v uvedené době jednatelem žalované a zastupoval společnost samostatně při právních jednáních do 5 000 000 Kč/úplný výpis z obchodního rejstříku ze dne [datum] na č. l. 29-30 Žalovaná tedy uznala svůj dluh co do důvodu (neuhrazené ceny za převzetí a uložení násypového materiálu) i výše (v rozsahu všech tří vystavených daňových dokladů). Žalovaná po urgencích dne [datum] uhradila jen na první z uvedených faktur částku 100 000 Kč /viz potvrzení o provedení transakce ze dne [datum] na č. l. 16 Žalobkyně následně v zastoupení právním zástupcem zaslala žalované do datové schránky dne [datum] a [datum] předžalobní upomínky, na které žalobkyně opět nereagovala /viz předžalobní upomínky a detaily zpráv na č. l. 19-22 Žalobkyně naposledy vyzvala žalovanou k úhradě prostřednictvím e-mailové komunikace dne [datum], přičemž žalovaná uplatněnou pohledávku neuhradila /viz výzva k úhradě – e-mail ze dne [datum] na č. l. 13 V řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění žalovaná (nad rámec žalobkyní uvedených úhrad) uhradila, nebo že by její dluh zanikl z jiného důvodu.

8. Z jiných než výše uvedených důkazů soud pro své rozhodnutí nevycházel, neboť vzhledem k posuzovanému sporu se jednalo o důkazy již nadbytečné případně podpůrné jen pro případ dalšího dokazování k uplatněnému nároku žalobkyně. Ostatně žalobkyně jen z opatrnosti takto předložila ke svým důkazům soubor tzv.„ vážných lístků“, které pak podrobně prokazují množství navrženého materiálu žalovanou, přičemž každý jednotlivý vážný lístek obsahuje informaci o automobilu, množství, materiálu, času, dnu návozu materiálu a místa odkud byl přivezen. A podobně soudu předložený přípis tehdy výkonného ředitele žalované [jméno] [jméno] k proplacení faktur v komunikaci po předání těchto„ vážných lístků“.

9. Soud neprovedl žalovanou navržený důkaz znaleckým posudkem z oboru písmoznalectví jen k případnému zpochybnění podpisu na uznání dluhu Ing. [jméno] [příjmení] (viz uznání dluhu v komunikaci účastníků jak uvedeno u důkazů shora), neboť žalovaná ani k výzvě a po poučení soudem nebyla schopna sdělit žádných konkrétních tvrzení či relevantních důvodů stran popření pravosti či správnosti listiny. Žalovaná soudu netvrdila žádné rozhodné skutečnosti, kterými by namítala pravost podpisu či okolnosti, při kterých došlo k uznání dluhu jednatelem žalované v komunikaci účastníků k předmětným pohledávkám a jejich zaplacení. Pouhý obecný (bez dalšího) návrh žalované, aby soud zadal vypracování znaleckého posudku je nedostatečným a přihlížeje k dosavadnímu průběhu řízení včetně učiněných závěrům provedeného dokazování procesně nevýznamným (účelově vedeným). Je-li totiž soukromá listina podepsána protistranou, pak platí vyvratitelná domněnka, že tímto podpisem protistrana uznala jak pravost (tedy skutečnost, že soukromá listina pochází od toho, kdo je v ní uveden jako vystavitel), tak i správnost (tj. pravdivost) soukromé listiny (arg. § 565 o. z.; má se za to, že pravost a správnost listiny byla uznána). Samotná pravost podpisu však nijak presumována není, a v případě potřeby proto jeho pravost by prokazoval ten, kdo se soukromé listiny dovolává (zde rozuměj žalobkyně). Žalované proto ke zbavení listiny důkazní síly nepostačuje, jen pokud pouze formálně popře její pravost či správnost, ale musela by tuto domněnku vyvrátit důkazem opaku, tj. musela by tvrdit a na úrovni praktické jistoty prokázat, že listina nepochází od ní, nebo že její obsah není pravdivý. Popření pravosti listiny není pouhým popíráním (jako je tomu v případě pouhého popírání její pravdivosti), ale zahrnuje v sobě implicitně tvrzení, že její vystavitel (zde jednatel žalované) tuto listinu nevystavil, resp. nepodepsal. Takové konkrétní popření však žalovaná v souzené věci neučinila ani přes dotazování a výzvy soudu, který proto postupoval podle úpravy institutu zásady volného hodnocení důkazů (§ 132 o. s. ř.), podle které soud důkazy hodnotí podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti; přitom pečlivě přihlíží ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co v průběhu řízení uvedli účastníci. Vzhledem k uvedenému pak soud neměl pochyb, že došlo k uznání předmětného dluhu žalovanou.

10. Po právní stránce soud hodnotil souzenou věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen„ o. z.”), ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.

11. Podle ust. § 2053 o. z. platí, že uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.

12. Dle ust. § 2054 odst. 2. o. z. plní-li dlužník dluh zčásti, má částečné plnění účinky uznání zbytku dluhu, lze-li z okolností usoudit, že tímto plněním dlužník uznal i zbytek dluhu.

13. Dle ust. § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

14. Dle úpravy § 1746 odst. 1 o. z. zákonná ustanovení upravující jednotlivé typy smluv se použijí na smlouvy, jejichž obsah zahrnuje podstatné náležitosti smlouvy stanovené v základním ustanovení pro každou z těchto smluv. Podle 2. odstavce mohou strany uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.

15. Podle ust. § 2586 odst. 1 o. z. se zhotovitel smlouvou o dílo zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu. Dle ust. § 2587 o. z. se dílem rozumí zhotovení určité věci, nespadá-li pod kupní smlouvu, a dále údržba, oprava nebo úprava věci, nebo činnost s jiným výsledkem.

16. V souladu s výše uvedeným hodnotil soud předmětnou smlouvu o podmínkách uložení násypového materiálu ze dne [datum] jako tzv. nepojmenovanou smlouvu ve smyslu § [číslo] odst. 2 o. z nejblíže s obsahovými náležitostmi institutu smlouvy o dílo dle ust. § 2586 o. z. Žalovaná uzavřela s žalobkyní smlouvu, na základě které byly upraveny podmínky ukládky násypového materiálu na pozemku žalobkyně za sjednanou cenu. Provedeným dokazováním měl soud za prokázaný nejen obsah dohody stran, její jednotlivé části (předmět, podmínky převzetí násypového materiálu, způsob dodávky násypového materiálu, dohoda o ceně, smluvní pokuta, datum splatnosti apod.), ale i samotný úmysl stran, tj. umožnit žalované dodat do zařízení žalobkyně násypový materiál, čímž jí vznikla povinnost uhradit cenu za převzetí a uložení násypového materiálu žalobkyní.

17. Po provedeném dokazování a hodnocení všech provedených důkazů každého jednotlivě a v jejich vzájemné souvislosti soud uzavřel, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a proto jí v plném rozsahu jistiny včetně uplatněného příslušenství vyhověl (výrok pod bodem III tohoto rozsudku). Soud vzal za prokázané, že účastníci platně uzavřeli smlouvu o podmínkách uložení násypového materiálu, kterou soud po právní stránce hodnotil jako smlouvu nepojmenovanou s prvky smlouvy o dílo. Žalovaná se zavázala uhradit sjednanou cenu za poskytnutí služby, kterou však neuhradila řádně a včas. Žalovaná uznala svůj dluh vůči žalobkyni co do důvodu (vzniklý z citované smlouvy za neuhrazenou cenu za uložení násypového materiálu, která byla vyúčtována citovanými fakturami) a co do výše (celkem 1 583 825 Kč s odkazem na jednotlivé shora citované faktury včetně data k jejich zaplacení) a dále žalovaná na dluh částečně plnila (částkou 100 000 Kč na první z uvedených faktur). Soud takto považuje za prokázané (má za to), že dluh žalované v žalobou uplatněné výši nadále trvá. S ohledem na to, že žalovaná nezaplatila žalovanou částku řádně a včas, octla se s placením dluhu v prodlení, a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle ust. § 1970 o. z. ve výši dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. tak, jak je žalobkyně uplatnila.

18. Soud rovněž přiznal žalobkyni žalobou uplatněné nároky ze smluvní pokuty, a to po částečném zastavení řízení pro zpětvzetí žalobkyně již jen v kapitalizované výši 4 350 Kč a 156 611,97 Kč Smluvní pokuta byla platně sjednána v předmětné smlouvě účastníků pro případ prodlení žalované s uhrazením dlužných částek, a to ve výši 0,05 % z jednotlivé dlužné částky za každý den prodlení, tj. smluvní pokuta jednak ve výši 0,05 % za každý den prodlení z uhrazené částky 100 000 Kč za období od [datum] do [datum], a dále smluvní pokuta ve výši 0,05 % za každý den prodlení z částky 469 415 Kč od [datum] do [datum], z částky 805 717 Kč od [datum] do [datum] a z částky 208 693 Kč od [datum] do [datum]. S ohledem na pouze sankční charakter smluvní pokuty v obchodním styku a celkovou její výši soud dospěl k závěru, že v daném případě smluvní pokuta není ani v rozporu s požadavkem přiměřenosti (§ 2051 o. z.).

19. Lhůtu k plnění soud stanovil v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.

20. Pro úplnost považuje soud za potřebné k procesnímu pořádku uvést, že jednání ve věci samé konané dne [datum] bylo odročeno jen za účelem vyhlášení rozsudku, který soud vyhlásil dne [datum] ve spojení s doplněním ze dne [datum]. Při vyhlášení rozsudku dne [datum] soud přehlédl/opomněl uložit žalované povinnost (nad rámec povinnosti uložené žalované ve výroku pod bodem III rozsudku) zaplatit žalobkyni též úroky z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 469 415 Kč od [datum] až do zaplacení, z částky 805 717 Kč od [datum] až do zaplacení a z částky 208 693 Kč od [datum] až do zaplacení. V souvislosti s vyhlášeným rozsudkem ve spojení s jeho doplněním nevznikly účastníkům žádné další náklady řízení.

21. O nákladech řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. za použití ustanovení § 146 odst. 2 věty první, kdy žalobkyně vzala podanou žalobu zpět v části 1 197 378,34 Kč, ve které zavinila (posuzováno z procesního hlediska) zastavení řízení, ale stran žalobní jistiny 1 483 825Kč a smluvní pokuty 4 350 Kč a smluvní pokuty 156 611,97 Kč byla jinak zcela úspěšná. Soud proto náhradu nákladů řízení určil podle poměru úspěchu a procesního neúspěchu, když vycházel z celkových nákladů řízení žalobkyně, které účelně vynaložené přihlížeje k jejich vyčíslení v podání žalobkyně by činily celkem 192 415 Kč. Z toho jednak soudní poplatek 94 353 Kč (rozdíl zaplaceného soudního poplatku za žalobu ve výši 142 249 Kč a vrácené snížené části soudního poplatku 47 896 Kč), odměna za zastupování advokátem 78 800 Kč za 4 úkony právní služby po 19 700 Kč/jeden úkon (z tarifní hodnoty 2 844 965,91 Kč jako součtu jistiny 1 483 825 Kč + samostatného příslušenství 2 800,68 Kč + smluvní pokuty 4 350 Kč + smluvní pokuty ve výši pětinásobku ročního plnění 1 353 990,31 Kč) a náhrada jeho hotových výdajů 1 200 Kč za 4 úkony právní pomoci po 300 Kč (příprava a převzetí zastoupení, kvalifikovaná výzva k plnění, podání žaloby, účast na jednání soudu), to vše podle § 6 odst. 1, § 7, § 8 odst. 1 a 2, § 13 odst. 3 ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a), d), e) vyhlášky č. 177/1996 Sb. Dále náhrada jeho cestovních výdajů ve výši zaokrouhleně 1 043 Kč (za cestu k jednání soudu osobním automobilem značky a typu SEAT Alhambra se spotřebou pro kombinovaný provoz 5,6 l [číslo] km, na trase [obec] – [obec] a zpět v délce celkem 136 km zpáteční cesta, při vyhláškové ceně motorové nafty 44,10 Kč a pevné sazbě základní náhrady 5,20 Kč km) dle § 157 odst. 3, odst. 4 písm. b) zák. č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, zde za použití § 1 písm. b) a § 4 písm. c) vyhl. MPSV ČR č. 467/2022 Sb. K tomu 21% daň z přidané hodnoty z odměny a náhrad zástupce žalobkyně ve výši zaokrouhleně 17 019 Kč (z částky 81 043,69 Kč), která patří k nákladům podle ustanovení § 137 odst. 2, 3 o. s. ř. za použití ust. § 14a vyhl. č. l77/l996 Sb., když dle předloženého osvědčení je zástupce žalobkyně registrován jako plátce daně. Jelikož rozdíl poměru úspěchu a neúspěchu žalobkyně ve smyslu procesním odpovídá 15,84 % (57,92 % - 42,08 %) soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku zaokrouhleně na celé koruny 30 479 Kč. Jejich zaplacení soud žalované uložil ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř. a k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta podle § 149 odst. 1 o. s. ř. (výrok pod bodem III. tohoto rozsudku).