10 C 276/2023

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudcem Mgr. Oldřichem Kajzrem ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupená advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 proti žalovanému: Anonymizováno Anonymizováno – Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno ve Anonymizováno Anonymizováno , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 , sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 o určení dědice

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala určení, že je dědičkou ze závěti po zemřelé , jméno FO, , narozené , datum, , zemřelé , datum, , posledně trvale pobytem č. p. 46, , adresa, , se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou soudu dne , datum, domáhala určení, že je dědičkou z prosté allografní závěti ze dne , datum, podepsané zůstavitelkou , jméno FO, , nar. , datum, , zem. , datum, , naposledy bytem č. p. , Anonymizováno, , adresa, (dále jen „zůstavitelka“). Tvrdila, že podání žaloby jí bylo uloženo usnesením Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, ve znění usnesení Krajského soudu v Praze ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , které nabylo právní moci dne , datum, , a to poté co v pozůstalostním řízení vedeném soudním komisařem , tituly před jménem, , jméno FO, předložila závěť, ze které dovozuje svůj dědický titul, a žalovaná, které by za jiných okolností připadlo dědictví ve formě odúmrti, popřela pravost a platnost této závěti. V daném případě se jedná o závěť označenou jako „Poslední vůle – závěť“ vytvořenou na počítači doplněnou ručně psaným datem a podpisy zůstavitelky dvou přítomných svědků. Dále uvedla že zůstavitelka je autorem závěti a před současně přítomnými svědky prohlásila, že listina představuje její poslední vůli. Závěť ručně podepsala zůstavitelka a dva svědci, a to paní , jméno FO, , nar. , datum, , bytem , jméno FO, , Anonymizováno, , , adresa, a paní , jméno FO, nar. , datum, , bytem , adresa, . Obsahem závěti je vůle zůstavitelky povolat žalobkyni dědičkou nemovitých věcí evidovaných na listu vlastnictví , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, , vedeném Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, a dále veškerého movitého majetku zůstavitelky (dále jen „závěť“). Žalobkyně se považuje za univerzální dědičku, neboť zůstavitelka nemá dědiců ze zákonné dědické posloupnosti a jiné pořízení pro případ smrti či odkaz nezanechala.

2. Žalovaná ve vyjádření ze dne , datum, nárok uplatněný žalobkyní neuznala a navrhla žalobu zamítnout. Namítala, že předmětná závěť je neplatná. Žalovaná jakožto účastník pozůstalostního řízení byla ustanovena usnesením Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, č. j. , spisová značka, , které nabylo právní moci dne , datum, , správcem pozůstalosti po zůstavitelce, která neměla žádné zákonné dědice. Před tím, než se žalovaná vyjádřila k samotné závěti, jejíž kopie byla žalované notářem zaslána dne , datum, , navštívila žalovaná , právnická osoba, , adresa, , příspěvkovou organizaci, IČO , IČO, , sídlem , adresa, (dále jen „domov seniorů“), kde zjistila, že v den pořízení závěti, , datum, , zůstavitelku nikdo nenavštívil a sama zůstavitelka nemohla pro její zdravotní stav domov seniorů opustit. S ohledem na epidemiologickou situaci (Covid – 19) nebylo reálné, aby tři osoby bez povšimnutí prošly kolem vrátnice domova seniorů, bez jejich nezaevidování. Jedním z úkolů svědků závěti je potvrdit totožnost zůstavitele. Potvrdit, že ten, kdo závěť pořídil, je zůstavitelem, který prohlašuje, že listina, na níž poukazuje obsahuje jeho vůli. Žalovaná má za to, že svědkyně totožnost zůstavitelky nezjišťovaly. Žalovaná současně tvrdila, že jsou vážné pochybnosti o pravosti podpisu zůstavitelky na závěti, když po nahlédnutí do listin uložených v domově seniorů podepisovaných zůstavitelkou se tyto neshodují s podpisem na předmětné závěti. Žalované není známo, jak se žalobkyně, jakožto dědička ze závěti, se zůstavitelkou seznámila, jak dlouho se domlouvaly na textu závěti, jaký byl mezi nimi vztah apod. Pochybný je dle žalované i text samotné závěti, ve které zůstavitelka uvádí, že veškerý svůj majetek (nemovitosti zapsané na LV , Anonymizováno, pro k. ú. , adresa, ) odkazuje žalobkyni. Zůstavitelka zanechala značný majetek a byla vlastníkem i dalších nemovitostí (např. v k.ú. , adresa, a k. ú. , adresa, ), mimo jiné v podílovém spoluvlastnictví s paní , jméno FO, , která byla vypravitelkou pohřbu. Tyto podíly však v závěti zmiňovány nejsou.

3. V dané věci žaloba byla podána ve stanovené dvouměsíční lhůtě dle usnesení Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , ve znění usnesení Krajského soudu v Praze ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , které nabylo právní moci dne , datum, . Je dána aktivní i pasivní legitimace účastníků řízení, neboť řízení se účastní osoby, které uplatňují u soudu své dědické právo a jejichž účast v řízení o pozůstalosti nebyla ukončena. Jedná se pak o žalobu sui generis na určení sporné skutečnosti, u níž naléhavý právní zájem žalobkyně na požadovaném určení vyplývá přímo z právního předpisu, a proto není povinna tvrdit a prokazovat existenci naléhavého právního zájmu na požadovaném určení dědického práva po zůstavitelce.

4. Závět pořízená ve formě soukromé listiny může být buď holografní (§ 1533 o. z.) nebo allografní (§ 1534-1536 o. z.). Rozlišujeme pak „obecnou či prostou“ allografní závěť, jejímž pořizovatelem není osoba nevidomá nebo osoba se smyslovým postižením, která nemůže číst nebo psát (§ 1534 o. z.), a „zvláštní“ allografní závěť, jejímž pořizovatelem je osoba nevidomá nebo osoba se smyslovým postižením, která nemůže číst nebo psát (§ 1535 a 1536 o. z.). Pokud text závěti napíše jiná osoba, nejedná se o pisatele závěti ve smyslu § 1541 o. z. Takováto osoba (jejíž ruka je pouze „využita“ k tomu, aby napsala text závěti) totiž má (na rozdíl od pisatele „zvláštní“ allografní závěti) funkci pouhého vyhotovitele textu stejně jako tak činí např. psací stroj nebo počítač, na kterém text píšeme. Proto může být takováto závěť napsána i dědicem či odkazovníkem, popř. osobou jemu blízkou nebo jeho zaměstnancem (§ 1541 o. z. ve spojení s § 1540 odst. 1 o. z.). Allografní závěť je závěť, která není sepsána vlastní rukou zůstavitele, přičemž současně se nejedná o závěť pořízenou ve formě veřejné listiny (notářského zápisu). K allografním závětím se pořizovatelé obvykle uchylují, když jim činí potíže psát vlastní rukou. Volí tedy možnost sepsat závěť na psacím stroji, počítači nebo požádají o sepsání jinou osobu. Z praktického hlediska jde o závěť, kterou sice zákon připouští, a pokud je po formální stránce bezvadná, pak jde o plnohodnotnou závěť, nicméně je nutné na tomto místě zdůraznit, že bývá nejčastěji a nejsnáze zneužívána pro podvodná jednání (podvržení závěti), a proto tato forma závěti vede nejčastěji ke sporům o platnost a pravost poslední vůle. Jedním z pojmových znaků těchto závětí je to, že je lze pořídit pouze za účasti svědků závěti (§ 1539 a násl. o. z.). Svědkem závěti může být toliko osoba svéprávná, která zná jazyk nebo způsob dorozumívání, v němž se projev vůle činí (§ 1539 odst. 2 o. z.). Svědkem závěti nesmí být dědic a ani odkazovník, pokud je jim touto závětí cokoli zůstavováno, dále nesmí být svědkem závěti osoba dědici nebo odkazovníkovi blízká a ani zaměstnanec dědice či odkazovníka (§ 1540 odst. 1 o. z.). Je příhodné, aby pořizovatel s co nejvyšší mírou odpovědnosti přistupoval k výběru osob svědků. Obecným důvodem, proč při této formě závěti mají vystupovat svědci, je ten, že tito svědci mají v případě sporu o platnost závěti dosvědčit, že závěť je pořízena zůstavitelem a že zůstavitel věděl, že v listině, kterou podepisuje, je obsažena jeho poslední vůle. Kritériem pro výběr osoby svědka by měla být především jeho důvěryhodnost. Pokud zůstavitel zvolí s nejvyšší mírou odpovědnosti osoby svědků a tyto osoby s tímto souhlasí, pak musí být všichni svědci současně přítomni při prohlášení zůstavitele o tom, že uvedená listina obsahuje jeho poslední vůli, musí být s to tuto skutečnost potvrdit a dále též potvrdit, že zůstavitel a pořizovatel jsou tatáž osoba (srov. , adresa, , J., Klička, O.: Dědické právo v praxi. 2. vydání. , adresa, : , právnická osoba, . Beck, 2023, s. 87, marg. č. , hodnota, .). Nejvyšší soud uvedl, že je nezbytné, aby ten, kdo byl povolán jako svědek a kdo má z tohoto důvodu allografní závěť podepsat, neměl žádné pochybnosti o tom, že zůstavitel v listině uvedl poslední vůli (bez zřetele na skutečný obsah listiny a případné svědkovy vlastní poznatky a názory o obsahu listiny nebo na to, zda byl seznámen s obsahem závěti), a aby svědek z projevu zůstavitele nepochybně věděl, že zůstavitel v závěti skutečně vyjadřuje svou poslední vůli. Tedy že jde o jeho závěť, a že ji činí svobodně a vážně (srov. usnesení NS ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Svědci se musí podepsat přímo na listinu samou. I nadále platí, že svědek prosté allografní závěti si musí být vědom toho, že jde o pořízení závěti, nemusí však znát její obsah a nemusí být účasten jejího sepisu. Svědkem závěti není ten, kdo byl tomuto právnímu jednání přítomen pouze náhodně (srov. Občanský zákoník IV. Dědické právo (§ 1475–1720), 2. vydání, 2022, s. 144–148: R. Fiala).

5. V případě sporu o dědické právo mezi dědicem ze zákona a dědicem ze závěti ve formě soukromé listiny (kterou dědic ze zákona zpochybnil buď jen z hlediska pravosti, nebo jak z hlediska pravosti, tak i z hlediska platnosti) je slabším dědickým právem právo dědice závětního, a proto je třeba jej odkázat k podání žaloby dle § 170 odst. 1 z. ř. s. Pro určení nositele důkazního břemene ohledně pravosti závěti není rozhodující pouze a jedině to, který z účastníků řízení o pozůstalosti byl odkázán k podání žaloby dle § 170 odst. 1 z. ř. s. Otázku, který z účastníků je povinen tvrdit rozhodné skutečnosti a navrhovat o nich důkazy, si posuzuje soud ve sporném řízení vždy výlučně sám. Závěr o platnosti či neplatnosti závěti by neměl být odvislý toliko od závěrů případných znaleckých posudků, nýbrž je třeba přihlédnout i k výsledkům dalšího dokazování, které soud v poměrech projednací zásady k návrhu účastníků provedl.

6. V dané věci soud vycházel z toho, že již v pozůstalostním řízení žalovaná zpochybnila výše popsanými okolnostmi případu pravost a platnost závěti důvodně a věrohodně. Naproti tomu žalobkyně jako osoba zůstavitelce cizí (třetí) pak ani v tomto soudním řízení nesdělila žádné konkrétní či skutkové vylíčení bližších tvrzení o okolnostech souvisejících s předloženou sporovanou závětí zůstavitelky. Žalobkyně , Jméno zainteresované osoby 0/0, po poučení a výzvě soudu odmítla doplnit a žádoucím způsobem vysvětlit svůj vztah k zůstavitelce, jak a kde se s ní seznámila, zda zůstavitelku znala a od koho, atp. Podobně k otázkám v běžném lidském životě očekávaným, žalobkyně nijak soudu srozumitelně nevysvětlila např. k tomu, co ve vztahu se zůstavitelkou předcházelo projevu její vůle k pořízení či sepisu závěti, na čem a kde se domlouvaly, kolikrát ji třeba a kde navštívila, nebo co by vlastně vedlo k projevu vůle zůstavitelky, aby tato skutečně chtěla učinit pořízení pro případ smrti, atp. Žalobkyně se osobně nedostavila k žádnému z vedených jednání soudu a dále k výzvě soudu sdělila, že nesouhlasí ani se svým původně navrženým účastnickým výslechem. Nelze neuvést, že v tomto směru se tvrzení žalované způsobilé zpochybnit a znevěrohodnit pravost a platnost předloženého posledního pořízení jen prohloubily.

7. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které měl za rozhodující pro posouzení věci:Z pozůstalostního řízení vedeného u Okresního soudu v , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, (dále jen „dědický spis“) bylo zjištěno, že paní , jméno FO, , nar. dne , datum, , naposledy bytem č. p. , Anonymizováno, , , adresa, , zemřela dne , datum, . Usnesením Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, byl soudním komisařem pověřen notář , tituly před jménem, , jméno FO, . Vypravitelkou pohřbu se stala neteř zůstavitelky paní , jméno FO, , nar. , datum, , naposledy bytem , adresa, , pozn. zemřelá , datum, . V průběhu předběžného šetření ve věci řízení o pozůstalosti bylo k zůstavitelce zjištěno, že tato zůstala bez zákonného dědice, dlouhodobě žila v , právnická osoba, , adresa, a nebylo evidováno žádné pořízení pro případ smrti (závěť, dědická smlouva, dovětek či jiné právní jednání zůstavitelky pro případ smrti ani listina povolávající správce pozůstalosti). Ohledně majetku zůstavitelky byly mimo jiné zjištěny nemovitosti na LV 55 k. ú. , adresa, , na LV , Anonymizováno, k. ú. , adresa, a na LV , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, . Ohledně finančních prostředků zjištěny vkladní knížky u , právnická osoba, . se zůstatky , částka, , , částka, , , částka, a , částka, , u ČSOB , částka, , dále depozitní účet vedený na jméno zůstavitelky v , právnická osoba, , adresa, , Anonymizováno, Kč, a další věci movité včetně automobilu a motocyklu /viz v podrobnostech dědický spis/. Dne , datum, předložila do pozůstalostního řízení , Jméno zainteresované osoby 0/0, , Datum narození zainteresované osoby 0/0, závěť zůstavitelky ze dne , datum, , psanou strojově s dvěma svědky /viz úřední záznam na č. l. , Anonymizováno, p. v. a protokol na č. l. , Anonymizováno, , opis závěti a ověření na č. l. , Anonymizováno, –, Anonymizováno, dědického spisu/. Při jednání dne , datum, ve věci řízení o pozůstalosti za účasti České republiky – Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (v tomto řízení žalovaná) byly do dědického spisu založeny fotografie ze dne , datum, z , právnická osoba, , adresa, , kde zůstavitelka před smrtí pobývala a kde měla být závěť podepsána, včetně fotografie návštěvní knihy a knihy odchodů domova seniorů. Žalovaná považovala předloženou závěť za podezřelou a požádala o zproštění funkce správce pozůstalosti /viz protokol na č. l. 143 dědického spisu/. Z fotografií knihy návštěv a knihy odchodů je patrno, že zůstavitelku dne , datum, nikdo nenavštívil a sama zůstavitelka domov seniorů taktéž neopustila. Dle vyjádření , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne , datum, nebyla zůstavitelka dne , datum, mobilní a mohla se pohybovat pouze za pomocí mechanického vozíku po místnosti či chodbě. Ohledně jejího duševního stavu se vyjádřil tak, že byla schopna podpisu /viz kopie vyjádření na č. l. 144–144 p. v., fotografii knihy odchodů a knihy návštěv na č. l. 145–149, fotografie domova seniorů na č. l. 150–154 dědického spisu/.

8. Rovněž v rámci pozůstalostního řízení byly notářem dne , datum, vyslechnuti svědci závěti, a to paní , jméno FO, , nar. , datum, a , jméno FO, , nar. , datum, . Při výslechu byli přítomni i účastnici. , jméno FO, u notáře vypověděla, že paní , jméno FO, , kterou znala několik let, jí kontaktovala, jestli by mohla jako svědek podepsat závěť nemocné zůstavitelky paní , jméno FO, , o kterou se paní , jméno FO, starala. Zůstavitelku neznala, průkazem se ji neprokázala, byla menší hubenější postavy. S druhou svědkyní se seznámila v den podepsání závěti. Ke dni , datum, se vyjádřila tak, že přišly do domova seniorů, nezapisovaly se do žádné knihy návštěv, vyšly do pokojů asi v prvním patře, kde ležela zůstavitelka sama na pokoji. Dále uvedla, že zůstavitelka podepsala závěť vyhotovenou paní , jméno FO, , přičemž žalobkyně tuto nahlas přečetla a předala k podpisu zůstavitelce, která s jejím zněním souhlasila. K podpisu zůstavitelku paní , jméno FO, posadila na postel. Druhá svědkyně, paní , jméno FO, , u notáře vypověděla, že paní , jméno FO, zná díky její mamince a obě žily v Plzni a pomáhala jí. , jméno FO, ji oslovila, jestli by nejela jako svědek podepsat pozůstalost za její známou, o kterou se starala. Před Velikonocemi ji paní , jméno FO, vyzvedla a jely do domova důchodců, který se nacházel v růžové budově, vyšly po schodech do pokoje zůstavitelky v prvním patře. V pokoji byla zůstavitelka sama. Na recepci se nikterak nezapisovaly. , jméno FO, pomohla zůstavitelce se posadit a přečetla jí závěť, kterou si sama zůstavitelka, po nasazení brýlí, taktéž přečetla. Následně závěť, vyhotovenou paní , jméno FO, , podepsala. Svědkyně zůstavitelku neznala, viděla ji poprvé, průkazem se jí neprokázala. První svědkyni taktéž viděla poprvé. Žalobkyně při tomto jednání uvedla, že dědictví neodmítá a uznala pravost a platnost závěti. Žalovaná se vyjádřila dne , datum, tak, že allografní závěť zůstavitelky neuznává za pravou a platnou, neboť nebyla podepsána vlastní rukou zůstavitelky. Dále uvedla, že kniha návštěv domova seniorů neobsahuje žádný zápis, který by prokazoval, že v den sepsání této závěti měla zůstavitelka návštěvu /viz protokol na č. l. 170–171 p. v., vyjádření žalované na č. l. 172 a 177, přepis zvukového záznamu na č. l. 196–199 p. v., přepis zvukového záznamu na č. l. 200–203 dědického spisu /.

9. Usnesením Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, ve znění usnesení Krajského soudu v Praze ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , které nabylo právní moci dne , datum, , byla žalobkyni uložena povinnost podat žalobu na určení, že je dědičkou zůstavitelky ze závěti /viz citovaná usnesení/.

10. Podle obsahu textu listiny nazvané jako „Poslední vůle – závěť“ datované dne , datum, se , jméno FO, rozhodla svůj veškerý majetek, konkrétně pozemky: parc. č. St 71, jehož součástí je stavba s č. p. , Anonymizováno, , parc. č. St , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba s č. p. , Anonymizováno, , parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, – zahrada, parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, – zahrada, parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, – orná půda, parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, – orná půda a parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, – ostatní plocha, vše v , adresa, , obci , adresa, , katastrální území , adresa, uvedené na listu vlastnictví , Anonymizováno, , vedeném u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště , adresa, , odkázat , Jméno zainteresované osoby 0/0, (žalobkyni), včetně veškerého movitého majetku, jehož bude v době úmrtí vlastníkem. Podpis u jména zůstavitelky není čitelný. Na spodní části listiny se nachází další dva podpisy (parafy). Na levé straně je pod podpisem ručně vepsaná identifikace svědkyně: „, jméno FO, , Anonymizováno, , adresa, d. n. , datum, “ a na pravé straně, pod podpisem, ručně vepsaná identifikace druhé svědkyně: „, jméno FO, Strahschneiderová , adresa, “. Na konci listiny je ručně uvedeno místo a datum: „V , adresa, dne , datum, “.

11. Při jednání soudu konaném dne , datum, byla vyslechnuta jako svědkyně , jméno FO, , nar. , datum, , státní příslušnosti Ukrajina, bytem , jméno FO, , Anonymizováno, , , adresa, . Svědkyně vypověděla, že se zná s žalobkyní asi 5 let z podnikatelské činnosti z Kladna a schází se asi jednou za tři měsíce na kafe. Zůstavitelku zná jen jako paní, co podepisovala závěť a viděla ji jednou v životě. Žalobkyně jí řekla (u kafe), že má tetu, o kterou se stará a která jí chce odkázat majetek, a proto potřebuje svědka. Žalobkyně pro svědkyni přijela autem do Hostivic, svědkyně nastoupila do auta, ve kterém již seděla druhá svědkyně na přední sedačce. Jaké auto měla žalobkyně, ani jeho barvu, si svědkyně nepamatovala, možná škodovka. Svědkyně si nepamatovala, zda někde cestou do domova seniorů zastavovaly, možná na benzínce. Svědkyně uvedla, že chodí k psychiatrovi a více si nepamatuje. Co však svědkyně uvedla konkrétně, je průběh příjezdu k domovu seniorů a samotný podpis závěti. Uvedla, že zaparkovaly hned u domova seniorů na hlavní silnici, tento byl velký a prosklený, tmavě modrý, uvnitř prosvětlený. U okna recepce byly zastaveny a požádány, aby si nasadily roušku, dále měly být dotazovány, koho jdou navštívit. Za zůstavitelkou šly po schodech do prvního patra, kde vešly do pokoje se dvěma postelemi, byla zapnutá televize. Zůstavitelka ležela u okna, v pokoji byla sama, vedle postele měla chodítko (vozík). Žalobkyně všechny přítomné navzájem představila (ne průkazem). Žalobkyně předložila závěť, kterou nahlas přečetla, tuto dala zůstavitelce, ta se posadila, závěť si přečetla a na stolečku ji podepsala. Svědkyně uvedla, že zůstavitelka byla nízká a visely ji nohy z postele. Svědkyně si nepamatuje, v jakém pořadí závěť podepsaly, myslí si, že byla poslední, seděly na židlích, žalobkyně stála. To vše mělo trvat asi půl hodiny, svědkyně však neví, jaký den či hodinu, asi odpoledne. Se zůstavitelkou se měly bavit o válce na Ukrajině, o tom, že zůstavitelka nemá děti.

12. Při jednání soudu konaném téhož dne byla vyslechnuta jako svědkyně , jméno FO, , nar. , datum, , bytem , adresa, . Svědkyně vypověděla, že žalobkyni zná, neboť jejich matky byly kamarádkami. Žalobkyně se provdala do Plzně a brala svědkyni občas na nákup a povídaly si. Žalobkyně se následně rozvedla, přestěhovala do Prahy a se svědkyní se již vídaly méně. Svědkyně zmateně popisovala, kdy se vlastně s žalobkyní viděla naposledy, nejdříve uvedla předloni o Velikonocích, pak asi dva měsíce poté, co umřela zůstavitelka a nakonec, že tomu tak bylo loni. Uvedla, že když byl ještě „covid“, asi předloni, kolem Velikonoc, požádala ji žalobkyně, aby jela s ní za zůstavitelkou, o kterou se měla starat, podepsat jako svědek závěť. Svědkyně uvedla, že neví odkud a jak se žalobkyně se zůstavitelkou znala a jaký měly vztah. Žalobkyně pro svědkyni asi dva dny poté přijela v dopoledních hodinách všedního dne, cestou vyzvedly další svědkyni, kterou viděla poprvé a která si v autě sedla vzadu. Svědkyně si nepamatuje, zdali cestou do domova seniorů někde zastavovaly. Svědkyně podrobně uvedla, že žalobkyně zaparkovala podélně u chodníku asi 50 m před proskleným, moderním domovem seniorů. Uvnitř se nacházela po levé straně vrátnice, ve které byla paní a dotazovala se, kam jdou a posléze zda ví, kde se nachází paní , jméno FO, . Vyšly schody a vešly do pokoje zkraje chodby. Zůstavitelku viděla poprvé, v pokoji se nacházely dvě postele, stůl, židle, chodítko. Zůstavitelka byla v pokoji sama a ležela u okna, žalobkyně ji pomohla si sednout na postel a představily se (ne průkazem). Obě svědkyně seděly, žalobkyně stála. Svědkyně popsala zůstavitelku jako malou, visely ji z postele nohy. Žalobkyně předložila závěť a nahlas ji přečetla. Žalobkyně měla následně závěť předat zůstavitelce, která si ji také přečetla a na přistaveném stolku ji podepsala. Svědkyně si nevybavuje, zda měla zůstavitelka brýle nebo ne. Po zůstavitelce závěť podepsala svědkyně a následně druhá svědkyně (paní , jméno FO, ), která do závěti ještě něco ručně dopisovala. Následně proběhla již krátká konverzace o lázních. Dle svědkyně to celé trvalo asi půl hodiny. Žalobkyně svědkyni odvezla zpět do Plzně, cestou vysadily druhou svědkyni. Svědkyně si nevybavuje, zdali se po cestě někde stavovaly. Žalobkyně asi za půl roku od smrti zůstavitelky opět vyzvedla svědkyni a jely společně k notáři, asi na , adresa, , druhá svědkyně přijela vlastním autem.

13. Z výslechu svědka , jméno FO, , nar. , datum, , bytem č. p. , Anonymizováno, , , adresa, soud zjistil, že byl sousedem zůstavitelky, znal ji od dětství a byl s ní v telefonickém kontaktu i v době, kdy pobývala v domově seniorů. Svědek popsal zůstavitelku jako silné postavy, staral se o ní spolu s družkou. Zůstavitelka mu měla sdělit, krátce před tím, než zemřela, že ji navštívili , jméno FO, (pro ni úplně cizí lidé) a chtěli ji za babičku. Zůstavitelka mu rovněž sdělila, že si nepřeje, aby ji (, jméno FO, ) navštěvovali. Dle svědka chtěla vždy zůstavitelka přenechat dědictví státu. Zůstavitelka byla v době před pobytem v , právnická osoba, , adresa, hospitalizována poté, co zkolabovala, v nemocnici , adresa, , poté v jiných pečovatelských domech a v léčebně dlouhodobě nemocných. V Domě seniorů , adresa, ji navštívil asi dvakrát a přivezl ji televizi. Vždy se zapisoval jako návštěva na vrátnici. Z výslechu svědkyně , jméno FO, , nar. , datum, , bytem č. p. , Anonymizováno, , , adresa, soud zjistil, že tato zůstavitelku znala, neboť byla její sousedkou odnaproti. S přítelem (panem , jméno FO, ) jí pomáhali. Svědkyně potvrdila výpověď jejího druha ohledně pobytu zůstavitelky v nemocnici v , adresa, , na LDN i v jiných pečovatelských domech, taktéž ohledně toho, že zůstavitelku v domově seniorů ve , adresa, navštěvovali a zapisovali se na vrátnici. Se zůstavitelkou si každý den telefonovaly. Svědkyně žalobkyni nikdy neviděla, věděla o ní pouze z doslechu od zůstavitelky, která měla odmítat návštěvy žalobkyně a nic od žalobkyně nechtěla. Dle svědkyně měla zůstavitelka vždy v úmyslu pozůstalost přenechat státu, který se o ní postará.

14. Z obsahu spisu Okresního soudu v , adresa, sp. zn. , spisová značka, soud zjistil, že dne , datum, byla zůstavitelka převzata k hospitalizaci bez jejího písemného souhlasu a hospitalizována na interním oddělení , právnická osoba, . Zůstavitelka s hospitalizací následně dodatečně dne , datum, souhlasila, neboť se její zdravotní stav zlepšil /viz citovaný spis/.

15. Soud nemohl provést navržený výslech svědkyně a vypravitelky pohřbu , jméno FO, , nar. , datum, , neboť tato v průběhu řízení zemřela dne , datum, . Z výslechu její dcery - svědkyně , tituly před jménem, , jméno FO, , nar. , datum, , bytem , adresa, , bylo zjištěno, že tato zůstavitelku znala jako svou pratetu. Matka svědkyně si byla se zůstavitelkou blízká a skoro každý den si telefonovaly. Svědkyně potvrdila, že se o zůstavitelku starali pouze ony jakožto rodina a sousedé, především pak pan , jméno FO, (slyšený svědek). Zůstavitelka po kolapsu pobývala v nemocnici a v různých pečovatelských domech. Osobně s matkou navštívila zůstavitelku v , právnická osoba, , adresa, jednou, a to před Vánoci, než zůstavitelka zemřela. O žalobkyni se matka svědkyně před smrtí zůstavitelky nikdy nezmínila. Žalobkyně sama matku svědkyně po smrti zůstavitelky kontaktovala s tím, že má podepsané nějaké dokumenty, přidá peníze na pohřeb zůstavitelky a chtěla se s matkou zůstavitelky „nějak domluvit“. Matka svědkyně však neměla na dědictví po zůstavitelce žádný nárok. Další kontakt s žalobkyní už proto neproběhl.

16. Z výslechu svědkyně , jméno FO, , nar. , datum, , bytem , adresa, soud zjistil, že tato zůstavitelku znala pouze jako klientku domova seniorů ve , adresa, . Žalobkyni ani její jméno nezná. Pracuje v tomto domově na vrátnici a zapisuje do knihy jméno a čas příchodu a odchodu každé návštěvy a zaznamenává za kým tato jde. Takto zaznamenává i odchod klientů domova pro seniory. Pokud si jde pro oběd nebo na toaletu, dveře od domova seniorů vždy zamyká. Z výslechu svědkyně , jméno FO, , nar. , datum, , bytem , adresa, konaném téhož dne soud zjistil, že tato zůstavitelku znala pouze jako klientku domova seniorů ve , adresa, . Žalobkyni ani její jméno nezná. Taktéž pracuje na vrátnici na ranní a odpolední směny. Svědkyně potvrdila výpověď paní , jméno FO, ohledně náplně práce na vrátnici. Obě svědkyně pracující na vrátnici uvedly, že v době opatření spojených s Covid-19 došlo k uzavření domova nebo byly podmínky pro vstup (návštěv) přísnější. Na zapisování příchodů a odchodů používají dva sešity, jeden pro návštěvy, druhý pro klienty. Vchodové dveře do domova seniorů mají zvenčí kouli a otevírají se z vrátnice. Při odchodu je lze otevřít klikou.

17. Z obsahu sdělení , právnická osoba, , adresa, soud zjistil, že v průběhu listopadu , Anonymizováno, až do , datum, probíhaly návštěvy v domově bez omezení. Od , datum, do odvolání byl v domově zákaz návštěv z důvodu nepříznivé epidemiologické situace. Od , datum, bylo návštěvám domova umožněn vstup v případě, že tato absolvovala nejpozději tři dny před zahájením návštěvy RT-PCR vyšetření s negativním výsledkem a doložila o tom doklad nebo absolvovala nejdéle před 24 hod. POC test na přítomnost antigenu viru SARS CoC-2 s negativním výsledkem a doložila o tom doklad nebo tato prodělala uvedené onemocnění před ne více než 180 dny a má k tomu laboratorní potvrzení či byla proti tomuto onemocnění tato osoba očkována. Od , datum, byly v domově povoleny návštěvy v případě, že tyto nejevily žádné příznaky onemocnění Covid-19 při použití ochranných pomůcek dýchacích cest. Od , datum, do odvolání byly opět návštěvy v domově zakázány. Od , datum, byly návštěvy opět povoleny pro osoby, které nejeví žádné příznaky onemocnění Covid-19. Uvedená pravidla byla v domově seniorů vyhlašována interním pokynem. Tyto pravidla byla vyvěšována na internetových stránkách domova, u hlavního vchodu a v prostorách budovy /viz oznámení na č. l. 88, 88 p. v. – 89, 89 p. v., 90 a 90 p. v., sdělení na č. l. 91/.

18. Z knihy návštěv domova seniorů , adresa, bylo zjištěno, že k zůstavitelce byly zaevidovány tyto návštěvy: , datum, (rodina), , datum, (pan Krumpolec), , datum, (paní , jméno FO, ), , datum, (paní , jméno FO, + 1), , datum, (rodina) a , datum, (vnučky) /viz kopie z knihy návštěv na č. l. 85–87 p. v./.

19. Z jiných, než výše uvedených důkazů soud při svém rozhodnutí nevycházel. Jak soud uvedl měl v úmyslu provést účastnický výslech žalobkyně, která však se svým výslechem před soudem nesouhlasila a k žádnému z konaných jednání se ani nedostavila i přes skutečnost, že svůj výslech původně v žalobě navrhovala. Bez významu pro rozhodnutí věci byl videozáznam natočený dle tvrzení samotnou žalobkyní, kterým se demonstruje volný průchod neztotožněné osoby do budovy , právnická osoba, , adresa, (n. b. ani autor videa nebyl průkazně ztotožněn; DVD v příloze spisu). Soud jakožto nepotřebný a nadbytečný vzhledem k provedenému dokazování a zjištění o skutkovém stravu pro rozhodnutí věci považoval navržený důkaz (účastníky) v podobě znaleckého posudku z oboru písmoznalectví k určení pravosti podpisu zůstavitelky na předložené allografní závěti.

20. Soud ke skutkovému stavu uzavřel, že zůstavitelka , jméno FO, , nar. , datum, zemřela dne , datum, v , právnická osoba, , adresa, , kde vzhledem ke svému zdravotnímu stavu a věku dlouhodobě pobývala. Zůstavitelka zemřela bez zákonného dědice. Zanechala poměrně značný majetek jak ve vlastnictví nemovitostí (nejen domu, ve kterém sama naposledy před hospitalizacemi bydlela), ale též značných finančních prostředků, mimo jiné i vyšší částky deponované na účtu v , právnická osoba, , adresa, . V průběhu pozůstalostního řízení uplatnila své dědické právo , Jméno zainteresované osoby 0/0, , která předložila notáři listinu nazvanou „Poslední vůle – závěť“ s datem , datum, . Podle soudu jde o listinu zcela nevěrohodnou a neplatnou, když taková závěť nemohla být pořízena způsobem, jak žalobkyně se snažila v žalobě bez dalšího tvrdit a navrženými svědkyněmi závěti prokazovat. Zůstavitelka udržovala bližší kontakt jen se svými sousedy a vzdálenou rodinou. Neměla žádné příbuzné, kromě neteře, paní , jméno FO, , která se posléze stala i vypravitelkou pohřbu. Zůstavitelka byla se známými (svědky , jméno FO, , , jméno FO, ) a neteří , jméno FO, v době, kdy pobývala v domově seniorů ve , adresa, , pouze v telefonickém kontaktu s občasnými návštěvami. O osobě v žalobě označené žalobkyně není nic bližšího známo, dle provedených zjištění nešlo o osobu, která by byla v nějakém kontaktu se zůstavitelkou, natož aby se o zůstavitelku starala nebo ji navštěvovala. K osobě označené žalobkyně není ničeho známo ani z činnosti , právnická osoba, , adresa, , a nikdo ji kromě žalobkyní označených svědkyň závěti nezná. Zůstavitelka se o osobě v žalobě označené žalobkyně nezmínila ani v hovorech se svými známými a neteří, když jen jednou měla v době krátce před smrtí sdělit svědkovi , jméno FO, , že ji navštívili nějací , jméno FO, (pro ni úplně cizí lidé) a chtěli ji za babičku, a že si nepřeje, aby ji navštěvovali. O návštěvě žalobkyně a dalších dvou osob jako svědkyň závěti dne , datum, není záznamu v knize návštěv , právnická osoba, , adresa, , nikdo z vrátnice či osoba jiná ani vstup takových osob do budovy , právnická osoba, , adresa, nepotvrdila. Službu konající vrátné (slyšené svědkyni) takovou návštěvu v podané výpovědi vyloučili.Výpovědi svědkyň závěti (, jméno FO, , , jméno FO, ) soud považoval za zcela nepřesvědčivé, nevěrohodné a nepravdivé. Svědkyně nebyly schopné popsat průběh jízdy autem k domovu pro seniory, zda se někde po cestě zdržely, kdy se měla návštěva uskutečnit, zda vedly nějakou konverzaci, kdy naposledy se s žalobkyní potkaly atp. Svědkyně se rozcházely v podstatných částech v údajích sdělených při slyšení v pozůstalostním řízení a slyšení před soudem zejména ohledně toho, zda byly při příchodu zastavovány pracovnicí vrátnice a s touto komunikovaly, a že byly při příchodu upozorněny na covidová opatření. Soud hodnotil jejich výpovědí jako účelově připravené k ovlivnění rozhodování soudu ve prospěch žalobkyně, když svědkyně se až podezřele podrobně naopak shodovaly v detailním líčení průběhu samotného podpisu závěti. Soud výpovědím těchto svědkyň neuvěřil, jimi popsaná návštěva v , právnická osoba, , adresa, dne , datum, se neuskutečnila. Zde nelze neuvést, že z knihy návštěv domova seniorů a výslechu vrátných jasně vyplynulo, že v den údajného podpisu závěti , datum, žádnou návštěvu zůstavitelka neměla. Rovněž podmínky vstupu do budovy , právnická osoba, , adresa, byly vzhledem k epidemiologické situaci ohledně onemocnění Covid-19 přísnější a bylo po návštěvách vyžadováno minimálně použití ochranné roušky. Je také nepravděpodobné, že by skupina tří cizích lidí do domova prošla bez povšimnutí a bez zaznamenání této návštěvy pracovníky vrátnice do knihy návštěv, nota bene za situace, že se mělo jednat o návštěvu za účelem podepsání allografní závěti klientkou domova seniorů před přítomnými svědky. Svědkyně před soudem vypovídaly nepravdivě.

21. Po právní stránce je věc posuzována podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.

22. Dle § 1534 o. z. závěť, kterou zůstavitel nenapsal vlastní rukou, musí vlastní rukou podepsat a před dvěma svědky současně přítomnými výslovně prohlásit, že listina obsahuje jeho poslední vůli.

23. Dle § 1539 odst. 1 o. z. se svědci zúčastní pořizování závěti takovým způsobem, aby byli s to potvrdit, že zůstavitel a pořizovatel jsou jedna a táž osoba. Svědek se podepíše na listinu obsahující závěť; k podpisu zpravidla připojí doložku poukazující na jeho vlastnost jako svědka a údaje, podle nichž ho lze zjistit. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení svědkem nemůže být osoba nesvéprávná, nebo osoba, která není znalá jazyka, nebo způsobu dorozumívání, v němž se projev vůle činí.

24. Dle § 565 o. z. je na každém, kdo se dovolává soukromé listiny, aby dokázal její pravost a správnost. Je-li soukromá listina použita proti osobě, která listinu zjevně podepsala, nebo proti jejímu dědici nebo proti tomu, kdo nabyl jmění při přeměně právnické osoby jako její právní nástupce, má se za to, že pravost a správnost listiny byla uznána.

25. V souzené věci soud s odkazem na výše uvedený skutkový stav žalobu zamítnul, když dospěl k závěru, že bylo vyvráceno tvrzení žalobkyně, že by právě dne , datum, zůstavitelka ve svém pokoji umístěném v Domě seniorů , adresa, před svědkyněmi , jméno FO, a , jméno FO, projevila svou poslední vůli a následně také podepsala listinu ve formě allografní závěti. Žalobkyní předložená listina „Poslední vůle – závěť“ datovaná dnem , datum, není platným pořízením zůstavitelky pro případ své smrti, ze kterého by pro žalobkyni vyplývalo dědické právo po této zůstavitelce.

26. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) za použití ustanovení § 151 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení dle uplatněného vyúčtování v částce celkem , částka, . Z toho za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb. účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka , částka, představující , částka, za každý z šesti úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky (jedno vyjádření a pět účastí na jednání). Dále pak cestovní náhrada v celkové výši , částka, v souvislosti s cestami osobním automobilem na jednání soudu ve dnech , datum, , , datum, , , datum, , , datum, a , datum, (110 km zpáteční cesta, , jméno FO, , jméno FO, se spotřebou 5,5 l/100 km, vyhláškové ceny benzinu). Jejich zaplacení soud žalobkyni uložil ve lhůtě podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.