10 C 334/2024

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudcem Mgr. Oldřichem Kajzrem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného trvale pobytem Mladoboleslavská 2249/84, 276 01 Mělník o 25 486 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni , částka, s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení , částka, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši , částka, a s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, se zamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se obrátila dne , datum, ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši , částka, s příslušenstvím. Tvrdila, že žalovaný s žalobkyní uzavřel prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (internetových stránek www.kamali.cz) dne , datum, smlouvu o úvěru, na základě níž mohl žalovaný čerpat úvěr až do výše , částka, , a žalovaný se zavázal úvěr splatit s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši , částka, v pravidelných měsíčních splátkách a s případnými dalšími poplatky. Úvěr byl žalovanému poskytnut na dobu 24 měsíců. Totožnost žalovaného byla ověřena ověřovacím poplatkem ve výši , částka, z bankovního účtu žalovaného a prostřednictvím bank ID. Žalobkyně dále uvedla, že zkoumala, zda má žalovaný další úvěry u jiných společností prostřednictvím nahlížení do registrů , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a prověřila žalovaného v Centrální evidenci exekucí. Žalovaný úvěr čerpal ve výši , částka, , nedodržel však řádně podmínky pro splácení, když uhradil celkem pouze , částka, . Žalobkyně proto uplatnila právo okamžitého splacení všech závazků vyplývajících ze smlouvy a úvěr zesplatnila ke dni , datum, . Žalovanou částku , částka, tvoří dlužná jistina ve výši , částka, , úroky v celkové výši , částka, , náklady ve výši , částka, a smluvní pokuty ve výši , částka, , příslušenství se skládá ze zákonného úroku z prodlení kapitalizovaného ke dni , datum, ve výši , částka, , a následně z běžícího zákonného úroku z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení.

2. Žalovaný při jednání k věci uvedl, že s žalobkyní uzavřel smlouvu telefonicky a současně přes internet, půjčku dostal a zaplatil na ni to, co žalobkyně uvádí.

3. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci:

4. Žalovaný uzavřel s žalobkyní dne , datum, prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (internetových stránek www.kamali.cz) smlouvu o úvěru včetně všeobecných obchodních podmínek a sazebníku žalobkyně, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému úvěrový rámec až do výše , částka, a žalovaný se zavázal úvěr splácet s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši , částka, a dalšími případnými poplatky dle obchodních podmínek a sazebníku v pravidelných měsíčních splátkách dle splátkového kalendáře. Úvěr byl sjednán na 24 měsíců. Žalobkyně ověřila totožnost žalovaného prostřednictvím ověřovacího poplatku z bankovního účtu žalovaného ve výši , částka, a žalovaný smlouvu podepsal sms kódem 579663 z telefonního čísla , RČ, dne , datum, v 18:16 hod/viz smlouvu o úvěru včetně všeobecných obchodních podmínek a sazebníku/. Žalovaný úvěr čerpal ve výši , částka, /viz potvrzení o odeslání jistiny na bankovní účet žalovaného/, se splácením splátek se však dostal do prodlení, když uhradil pouze , částka, , jak tvrdí žalobkyně a žalovaný toto tvrzení potvrzuje. Dne , datum, , žalobkyně proto přistoupila k zesplatnění úvěru a zůstatek úvěru se stal ke dni , datum, splatným. Žalobkyně naposledy vyzvala žalovaného k úhradě předžalobní výzvou ze dne , datum, , kde žalovaného vyzvala, aby dlužnou částku uhradil nejpozději dne , datum, /viz předžalobní upomínku/. Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění (nad rámec žalobkyní uvedených plateb) uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu.

5. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

6. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne , datum, úvěrovou smlouvu, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému úvěrový rámec ve výši , částka, , a žalovaný se zavázal vyčerpané peněžní prostředky žalobkyni vrátit ve smluvených splátkách spolu s úroky a poplatkem do , datum, . Žalovaný se dále zavázal platit žalobkyni poplatky ve výši stanovené ve smlouvě. Žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky, žalovaný však své smluvní povinnosti nedostál, neboť splátky řádně a včas nehradil. Soud však z hlediska skutkového stavu nemohl učinit skutkový závěr, že žalobkyně řádně provedla posouzení úvěruschopnosti (schopnosti splácet spotřebitelský úvěr) žalovaného s odbornou péčí. Žalobkyně skutečnost o zkoumání úvěruschopnosti sice tvrdila, avšak dostatečně neprokazovala. Není postačující, aby žalobkyně vyšla pouze z nedoloženého osobního prohlášení žalovaného o jeho osobních a výdělkových poměrech, neboť odborná péče předpokládá, že věřitel údaje získané od spotřebitele náležitě ověří (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Žalobkyně v daném případě neprokázala, jak ověřovala příjmy a výdaje žalovaného. Žalobkyně ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalovaného odkázala na vlastní systém výpočtu dle statistického modelu, tedy stanovení kreditního skóre dlužníka při využití statistického modelu, v rámci kterého vypočetla limit nejvyšší měsíční splátky (dále jen „MLS“), a to jednak pro samotného žalovaného, tak i pro domácnost žalovaného (ačkoliv pouze žalovaný je účastníkem úvěrové smlouvy), dále zkontrolovala bonitu klienta kontrolou v externích registrech SOLUS a NRKI (a lustrací s negativním výsledkem v registrech CEE a ISIR). Žalobkyně nijak neověřovala žalovaným uvedené příjmy žalovaného ve výši , částka, čistého měsíčně, ani další tvrzené příjmy ostatních (blíže nespecifikovaných) členů domácnosti ve výši , částka, , žádným způsobem neověřovala ani výdaje, když pro výpočet , jméno FO, žalovaného vycházela toliko z výdajů sestávajících z částky životního minima domácnosti ve výši , částka, a výše ostatních splátek žalovaného úvěrovým společnostem (mimo žalobkyni) v celkové výši , částka, měsíčně, přičemž pro účely výpočtu MLS domácnosti dále využila statistické minimální výdaje na bydlení ve výši , částka, , a dále vycházela z životního minima členů domácnosti ve výši , částka, . Žalobkyně netvrdila ani neprokazovala, jak ověřovala tvrzení žalovaného o tom, že je zaměstnaný a že jeho příjem činí , částka, . Pouhé doplnění čísel do formuláře žalobkyně, aniž by bylo zřejmé, na základě čeho a jak byly tyto údaje získány, nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. Ve vztahu k výdajům žalovaného žalobkyně toliko zohlednila výši životního minima, ačkoliv se žalobkyně má zabývat skutečnými výdaji žalovaného, aby si mohla uzavřít, zda je ve finančních možnostech potenciálního klienta úvěr za sjednaných podmínek splácet. Soud nemohl žalobkyni o povinnosti doplnit tvrzení a důkazy ohledně zkoumání schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, neboť soud toto poučení dává právě při jednání soudu dle § 118 odst. 1, 3 o. s. ř. Poučení dle citovaného zákonného ustanovení není možné dávat mimo jednání soudu, neboť jednání soudu je ústní a není možné jej vést korespondenčně. Jelikož se žalobkyně prvního ústního jednání ve věci neúčastnila, nebylo možné ji v rámci jednání poučit o jejích povinnostech a poučit ji o následcích jejich nesplnění dle § 118 odst. 1, 3 o. s. ř. Soudu tedy nezbylo, nežli uzavřít, že úvěruschopnost žalovaného nebyla žalobkyní dostatečně zkoumána a posuzována.

7. Po právní stránce soud hodnotil věc podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”), a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.

8. Podle ust. § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Podle ust. § 2 odst. 1 ZoSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

10. Dle ust. § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (…).

11. Dle ust. § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s ust. § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

12. Dle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

13. Dle ust. § 2991 odst. 1 o. z. ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

14. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně s žalovaným uzavřela smlouvu o (spotřebitelském) úvěru, jelikož však před uzavřením smlouvy s odbornou péčí dostatečně nezkoumala úvěruschopnost spotřebitele (žalovaného), nesplnila svou povinnost stanovenou jí zákonem. Důsledkem nesplnění této zákonné povinnosti je absolutní neplatnost dotčené smlouvy a redukce nároku žalobkyně vůči žalovanému na vrácení holého zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru z titulu bezdůvodného obohacení. Soud proto žalobu v rozsahu požadovaných poplatků a smluvních úroků zamítl.

15. Žalobkyně poskytla žalovanému jistinu v celkové výši , částka, bez právního titulu (s ohledem na zjištěnou absolutní neplatnost smlouvy), došlo tak k bezdůvodnému obohacení žalovaného. Soud proto přiznal žalobkyni částku , částka, odpovídající nesplacené části poskytnuté jistiny včetně zákonného úroku z prodlení z této částky.

16. Vzhledem k tomu, že soud daný nárok posoudil jako bezdůvodné obohacení na straně žalovaného, došlo k jeho splatnosti okamžikem, kdy se o tomto obohacení žalovaný dozvěděl, tj. okamžikem, kdy žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne , datum, , se splatností dne , datum, . Žalovaný nezaplatil žalobci částku řádně a včas, ocitl se s placením dluhu v prodlení dnem , datum, . Soud proto žalobkyni přiznal úrok z prodlení dle ust. § 1970 o. z. ve výši dle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. tak, jak jej žalobkyně uplatnila. Lhůta k plnění byla stanovena ve smyslu ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.

17. Protože smlouva nebyla mezi účastníky platně sjednána, byla žaloba co do částky , částka, včetně příslušenství, zamítnuta.

18. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. za použití § 151 odst. 1 o. s. ř. a přiznal procesně úspěšnější žalobkyni poměrnou část jejích nákladů (výrok pod bodem III. tohoto rozsudku). Žalobkyně se návrhem na zahájení řízení původně domáhala zaplacení částky celkem , částka, s příslušenstvím. Žalobkyni byla v konečném rozhodnutí přisouzena částka , částka, s příslušenstvím. Při odečtení neúspěchu (28 %) od úspěchu (72 %), má žalobkyně právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 44 %. Soud proto přiznal žalobkyni nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, , přičemž tato částka představuje 44 % z jejich celkové výše , částka, , kdy tato výše sestává ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. a), d) a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem, podání žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t., a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši , částka, . Ohledně aplikace § 14b a. t. soud odkazuje na větší množství žalob tzv. formulářového typu podaných žalobkyní v databázi soudu ISAS. Jejich zaplacení soud žalovanému uložil ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta dle § 149 odst. 1 o. s. ř.