10 C 44/2026

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudcem Mgr. Oldřichem Kajzrem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 50 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky částka s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a dále částky částka, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se obrátila dne datum ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši částka s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že žalovaný s žalobkyní uzavřel dne datum smlouvu o úvěru č. hodnota, na jejímž základě mohl žalovaný čerpat úvěr ve výši částka, a žalovaný se zavázal úvěr splatit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši částka. Žalovaný úvěr čerpal ve výši částka, nedodržel však řádně podmínky pro splácení. Žalobkyně proto uplatnila právo okamžitého splacení všech závazků vyplývajících ze smlouvy a úvěr zesplatnila ke dni datum. Žalovanou částku částka tvoří dlužná jistina ve výši částka, náhrada nákladů za vymáhací proces/odeslání 2 upomínek ve výši částka (částka za každou upomínku), příslušenství se skládá z běžícího úroku z prodlení od datum do zaplacení.

2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil.

3. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, která má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru:

4. Žalovaný uzavřel s žalobkyní dne datum prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (internetu) smlouvu o úvěru č. hodnota včetně všeobecných obchodních podmínek a sazebníku žalobkyně. Identita žalovaného byla ověřena prostřednictvím SMS kódu, potvrzeného z tel. čísla tel. číslo, z osobních dokladů žalovaného, tj. občanského průkazu a řidičského průkazu a prostřednictvím ověřovacího poplatku z bankovního účtu žalovaného ve výši částka. Na základě uvedené smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši částka a žalovaný se zavázal úvěr splácet dle obchodních podmínek a sazebníku ve 12 pravidelných měsíčních splátkách ve výši částka. RPSN činila 436 %. Strany si dále sjednaly náhradu nákladů za vymáhací proces, odeslání upomínek v paušální výši částka za každou jednotlivou upomínku/viz smlouvu o úvěru na č. l. 8-15 spisu, včetně přílohy č. hodnota posouzení úvěruschopnosti na č. l. 16-28 spisu, předsmluvní informace na č. l. 29-34 spisu, kopie OP na č. l. 68-69 spisu, kopie ŘP na č. l. 67 spisu, doklad o platbě za účelem ověření totožnosti na č. l. 36 spisu/. Žalovaný dne datum úvěr ve výši částka čerpal, se splácením splátek se však dostával do prodlení. /viz detail pohybu na č. l. 35 spisu, sdělení banky na č. l. 51–52 spisu/. Žalobkyně naposledy vyzvala žalovaného k úhradě předžalobní výzvou, kterou došlo i ke zesplatnění úvěru a tento se stal ke dni datum splatným /viz předžalobní výzva, oznámení o zesplatnění na č. l. 41 spisu/. Žalovaný netvrdil, že by na svůj dluh něčeho uhradil, sama žalobkyně přiznala přijaté plnění ze strany žalovaného ve výši částka, kdy tuto částku započetla zcela na úroky, dle sdělení banky žalovaného byly z účtu žalovaného na účet žalobkyně uhrazeny platby v celkové výši částka /viz příloha č. hodnota sdělení banky na č. l. 53 spisu/.

5. Soud však dále z hlediska skutkového stavu nemohl učinit skutkový závěr takový, že žalobkyně řádně provedla posouzení úvěruschopnosti (schopnosti splácet spotřebitelský úvěr) žalovaného s odbornou péčí. Žalobkyně skutečnost o zkoumání úvěruschopnosti sice tvrdila, avšak dostatečně neprokazovala. V příloze ke smlouvě označené jako posouzení úvěruschopnosti spotřebitele jsou uvedeny příjmy žalovaného ve výši částka, aniž by tyto příjmy byly jakkoli doloženy. Výdaje žalovaného jsou uvedeny pouze jako výdaje na bydlení ve výši částka, žádné jiné výdaje uvedeny nejsou. Žalobkyně tak výši příjmů a výdajů, z nichž při posuzování úvěruschopnosti vycházela, pouze zaznamenala, aniž by jejich výši jakkoli ověřila (např. nájemní smlouvou, výplatními páskami, výpisy z účtu). Dále žalobkyně konstatovala, že žalovaný má výbornou platební morálku a zároveň, že výše jeho měsíčních závazku před poskytnutím předmětného úvěru již činila částka měsíčně. Výpisy z bankovního účtu, ze kterých měla žalobkyně při posouzení úvěruschopnosti vycházet pak přiloženy k žalobě nebyly a soudu nebyly doloženy ani k písemné výzvě. Nutno podotknout, že i samotné částky, ze kterých žalobkyně měla při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného vycházet pak neodpovídají údajným zjištěním, které měla žalobkyně učinit z výpisů z účtů žalovaného. Kdy dle výpisů pak měl být příjem žalovaného částka. Na bydlení měl žalovaný vynaložit částka. Náklady domácnosti žalovaného byly částka. Ze systému Solus žalobkyně zjistila měsíční závazky žalovaného ve výši částka a z účtu žalovaného byly zjištěny závazky ve výši částka měsíčně. Nutno pak podotknou, že dalšími možnými výdaji, např. reálnými náklady na bydlení, které mohly být hrazeny v hotovosti, se žalobkyně nezabývala. Stejně tak není zřejmé, zda příjmy na účtu za sledované období jsou faktickým a pravidelným příjmem žalovaného, nebo se jednalo o jiný příjem. Žalobkyně proto byla písemně soudem vyzvána ke sdělení konkrétního postupu ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalovaného. Žalobkyně k výzvě soudu zopakovala svou argumentaci, kdy však své závěry o úvěruschopnosti žalovaného nijak nedoložila. K nařízenému ústnímu jednání se žalobkyně s omluvou nedostavila s tím, nechť je jednáno v její nepřítomnosti. Soudu tak nezbylo nežli uzavřít, že úvěruschopnost žalovaného nebyla žalobkyní dostatečně zkoumána a posuzována. Poučení dle ustanovení § 118a odst. 1, 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu nebylo možno žalobkyni pro její absenci u jednání poskytnout, neboť jednání soudu je ústní a není možné jej vést korespondenčně. Poněvadž se žalobkyně prvního ústního jednání ve věci neúčastnila, nebylo možné ji v rámci jednání poučit o jejích povinnostech a o následcích jejich nesplnění dle ust. § 118a odst. 1, 3 o. s. ř.

6. Po právní stránce soud hodnotil věc podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”), a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.

7. Podle ust. § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle ust. § 2 odst. 1 ZoSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

9. Dle ust. § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (…).

10. Dle ust. § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s ust. § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

11. Dle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

12. Dle ust. § 2991 odst. 1 o. z. ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

13. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

14. Soud vzal za prokázané, že žalobkyně s žalovaným uzavřela smlouvu o (spotřebitelském) úvěru, jelikož však před uzavřením smlouvy s odbornou péčí dostatečně nezkoumala úvěruschopnost spotřebitele (žalovaného), nesplnila svou povinnost stanovenou jí zákonem. Důsledkem nesplnění této zákonné povinnosti je absolutní neplatnost dotčené smlouvy a redukce nároku žalobkyně vůči žalovanému na vrácení holého zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru z titulu bezdůvodného obohacení. Soud proto žalobu v rozsahu požadovaných poplatků za odeslané upomínky v celkové výši částka a smluvních úroků zamítl.

15. Žalobkyně poskytla žalovanému jistinu v celkové výši částka bez právního titulu (s ohledem na zjištěnou absolutní neplatnost smlouvy), došlo tak k bezdůvodnému obohacení žalovaného. Žalovaný však doposud na svůj závazek uhradil celkovou částku ve výši částka, tedy nárok na vrácení bezdůvodného obohacení byl již zcela splacen (dokonce přeplacen), proto žaloba není ani v této části důvodná a soud jí proto zamítl v celém rozsahu.

16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků nepřiznal náhradu nákladů řízení, neboť v řízení úspěšnému žalovanému žádné náklady nevznikly. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mělníku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nebudou-li povinnosti stanovené tímto rozhodnutím plněny řádně a včas, může oprávněná osoba po právní moci rozhodnutí podat návrh na soudní výkon rozhodnutí podle části šesté o. s. ř. nebo návrh na exekuci podle zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu.