10 C 55/2023

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudcem Mgr. Oldřichem Kajzrem ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 39 082,35 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 21 588 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 21 588 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 17 494,35 Kč s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 22 911,68 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 323,68 Kč od [datum] do zaplacení zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se obrátila dne [datum] ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 39 082,35 Kč s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně ([právnická osoba], [IČO]) uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které mu poskytla v hotovosti jistinu ve výši 24 000 Kč. Žalovaný se zavázal zápůjčku vrátit spolu s poplatkem ve výši 19 411 Kč, jenž představuje kapitalizované úroky za dobu řádného trvání smlouvy s úrokovou sazbou 29,00 % ročně ve výši celkem 5 882 Kč, administrativní poplatek (částku za zpracování, doručení a flexibilní splácení) ve výši 8 242 Kč a náklady za hotovostní inkaso (částku za administrativní činnosti a komfortní splácení spočívající ve výběru splátek v hotovosti v místě bydliště žalovaného) ve výši 5 287 Kč, a to v 18 měsíčních splátkách po 2 412 Kč. Žalovaný však sjednané splátky nehradil řádně a včas, když uhradil celkem pouze 2 412 Kč. Právní předchůdkyni žalobkyně tak vzniklo nejpozději dne [datum] právo na uhrazení celé dosud neuhrazené dlužné částky. Pohledávka byla dne [datum] postoupena na žalobkyni a postoupení bylo žalovanému oznámeno. Aktuální výše dlužné částky činí na jistině 22 911,68 Kč a na dlužném poplatku (souhrnu úroků, administrativního poplatku a poplatku na inkaso) částku 16 170,67 Kč. Tuto dlužnou částku žalobkyni žalovaný neuhradil, a to ani přes předžalobní výzvu žalobkyně.

2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil.

3. Soud věc projednal postupem podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), v nepřítomnosti účastníků (přičemž mohl vycházet jen z obsahu spisu a provedených označených a předložených důkazů), neboť žalobkyně se z jednání omluvila a s projednáním ve své nepřítomnosti souhlasila a žalovaný se k jednání soudu nedostavil bez řádné a včasné omluvy, ač byl k jednání procesně korektním způsobem předvolán.

4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru:

5. Žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně uzavřel po posouzení úvěruschopnosti žalovaného dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] včetně smluvních podmínek /viz zákaznickou kartu na č. l. 6 spisu/. Ve smlouvě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému zápůjčku ve výši 24 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s poplatkem ve výši 19 411 Kč, jenž představuje kapitalizované úroky za dobu řádného trvání smlouvy s úrokovou sazbou 29,00 % ročně ve výši 5 882 Kč, administrativní poplatek ve výši 8 242 Kč a náklady za hotovostní inkaso ve výši 5 287 Kč (společně dále jen„ poplatky“), a to v 18 měsíčních splátkách po 2 412 Kč. Svým podpisem potvrdil žalovaný převzetí zápůjčky ve výši 24 000 Kč v hotovosti. RPSN činí v případě splatnosti zápůjčky 18 měsíců 129,05 % /viz smlouvu o zápůjčce včetně smluvních podmínek na č. l. 7-8 Právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitel a žalobkyně jako postupník podepsaly dne [datum] smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byla pohledávka vůči žalovanému uvedená v příloze [číslo] seznamu postoupených pohledávek této smlouvy postoupena na žalobkyni s účinností k témuž dni /viz tabulku umoření na č. l. 10 a smlouvu o postoupení pohledávek v elektronické evidenci CEPR/. Oznámení o postoupení pohledávky právní předchůdkyně žalobkyně bylo žalovanému oznámeno dopisem /viz oznámení o postoupení na č. l. 9 Žalovaný byl předžalobní výzvou vyzván žalobkyní k úhradě dlužné částky /viz předžalobní výzvu v elektronické evidenci CEPR/. Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění (nad rámec žalobkyní uvedených plateb) uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu.

6. Po právní stránce soud s ohledem na okamžik vzniku předmětného závazku (uzavření smlouvy) posuzoval danou věc dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen„ o. z.”), ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.

7. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

8. Podle § 2392 odst. 1 věta první o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.

9. Dle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

10. Dle § 588 věty první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek (tzv. absolutní neplatnost).

11. Dle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

12. Dle § 2991 odst. 1 o. z. ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

13. Dle ust. § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

14. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná.

15. Soud vzal za prokázané, že byla mezi účastníky uzavřena písemná smlouva o zápůjčce (která byla současně spotřebitelským úvěrem), na základě níž přenechala právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému v hotovosti jistinu ve výši 24 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s poplatkem ve výši 19 411 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla tato pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně, dle ustanovení § 1879 a násl. o. z., postoupena na žalobkyni.

16. Ohledně poplatku však soud uvádí, že všechny jednotlivé části poplatku (zejména ty, které nejsou výslovně označeny jako úrok – tudíž odměna za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení a poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení) posoudil toliko jako další formu sjednaných úroků, neboť v souvislosti s poskytnutím úvěru představovaly úplatu za půjčení peněz, což je dle soudní praxe i odborné literatury definice smluvního úroku (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 7. 2014, sp. zn. 33 Cdo 1401/2014, či M. [příjmení] v komentáři k § 658 v J. Švestka, J. Spáčil, M. Škárová, M. Hulmák a kolektiv. Občanský zákoník II, 2. vydání, [obec a číslo], s. [číslo]), v tomto případě předem kapitalizovaného za období předpokládaného trvání smlouvy.

17. Dle názoru soudu, s přihlédnutím ke koncepci a znění smlouvy o zápůjčce jako celku, nelze administrativní poplatky a náklady za hotovostní inkaso považovat za sjednanou odměnu za samostatná poskytnutá plnění (služby), neboť tyto přímo a neoddělitelně souvisejí toliko s poskytnutím peněžních prostředků žalovanému. Uvedené činnosti, za které mají být jednotlivé poplatky hrazeny, představují vzniklé náklady s poskytnutím a správou pohledávky, včetně zajišťování řádného výběru jednotlivých splátek. Soud nikterak nepopírá, že žalobkyni v souvislosti s touto činností vznikají určité náklady, které však jsou hrazeny v rámci sjednaného celkového úroku jakožto odměny žalobkyně za poskytování úvěru, když poskytování úvěrů představuje podnikatelskou činnost žalobkyně. Úrok je úplata za poskytnutí úvěru, která má v sobě z povahy věci zahrnovat i veškeré ostatní náklady. Současná praxe některých úvěrových institucí, které rozdělují částky, jež má spotřebitel celkem zaplatit, do různých kategorií, je pouhá snaha skrýt skutečnou výši ceny za poskytnutí úvěru (tj. úroku). Soud proto s ohledem na výše uvedené shledává všechny části požadovaného poplatku (úroky, administrativní poplatky, náklady za hotovostní inkaso) pouze jako různě nazvané úroky z poskytnuté jistiny.

18. V rámci smluvní volnosti, která je jednou ze stěžejních zásad závazkového práva, obecně platí možnost smluvit si libovolný obsah smlouvy. Existují však korektivy, které autonomii vůle z různých důvodů omezují, a jedním z nich jsou i dobré mravy. Také úrok sjednaný nad určitou mez může být považován za nemravný, a tudíž v rozporu se zákonem. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 uvedl, že při sjednávání úroku při peněžité (zá) půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o (zá) půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček.

19. V daném případě součet úroků, administrativního poplatku a nákladů za hotovostní inkaso odporuje svou výší zjevně dobrým mravům, když úroky byly sjednány ve výši 29,00 % ročně a administrativní poplatek spolu s náklady za hotovostní inkaso činil 13 529 Kč při poskytnutí jistiny ve výši 24 000 Kč. Konkrétně se jednalo v souhrnu o kapitalizovaný úrok ve výši 19 411 Kč, za poskytnutí jistiny ve výši 24 000 Kč, která měla být vrácena ve splátkách po dobu 18 měsíců. Dle smlouvy o zápůjčce tedy činila úroková sazba 53,92 % ročně a RPSN 129,05 %. Úrokové sazby měnových finančních institucí u úvěrů domácnostem na spotřebu dle měnových statistik [obec] národní banky, veřejně dostupných na webových stránkách [obec] národní banky [webová adresa]), se pohybovaly v měsíci [číslo] okolo 8 % ročně. Za této situace nelze než uzavřít, že sjednaný kapitalizovaný úrok byl nepřiměřený a svou výší zjevně odporoval dobrým mravům, neboť nelze akceptovat úrokovou míru ve výši více než šestinásobku míry obvyklé v bankovním sektoru. Soud proto shledal sjednání úvěrové smlouvy jako celku absolutně neplatným dle ustanovení § 588 o. z. (k neplatnosti kapitalizovaného úroku označeného jako poplatek za půjčení peněz lze odkázat též na rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 18. 2. 2003, sp. zn. 28 Co 33/2003, dostupný v Evidenci soudních rozhodnutí vrchních a krajských soudů na [webová adresa]). Smlouva o zápůjčce je neplatná jako celek, neboť není možného oddělení neplatné části sjednaného úroku od zbytku obsahu smlouvy ve smyslu § 576 o. z.

20. Ohledně zjištěné nemravnosti sjednaných smluvních úroků soud uvádí, že předmětem podnikání žalobkyně je poskytování spotřebitelských úvěrů jako tzv. nebankovní instituce poskytující spotřebitelské úvěry, které poskytují spotřebitelské úvěry obvykle s vyšším úrokem oproti bankovním institucím, zpravidla s odkazem na vyšší rizikovost. Nejvyšší možná výše sjednaných úroků není nikterak stanovena právním předpisem, a to ani (vyjma případu prodlení přesahujícím 90 dnů) v zákoně o spotřebitelském úvěru [číslo] Sb., který jinak upravuje mnohé aspekty sjednávání spotřebitelských úvěrů, a její posouzení (zejm. ve vztahu k určení mravnosti či nemravnosti jejich výše) je ponecháno k úvaze soudů pro posouzení s ohledem na specifické okolnosti každého případu. Na základě ustálené rozhodovací praxe soudů však lze dospět k závěru, že ani v případě nebankovních půjček či úvěrů mezi dvěma fyzickými osobami, tím spíše v případech vztahu podnikatele a spotřebitele jako slabší strany, zpravidla nelze sjednat výši úroků více než trojnásobnou oproti průměrné výši poskytované bankovními subjekty. Nejvyšší soud uvedl např. v rozsudku ze dne 27. 2. 2017, sp. zn. 33 Odo 236/2005, že„ Lze připustit, že u půjčky na základě smluv uzavíraných mezi fyzickými osobami, zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba nacházející se v obtížné finanční situaci, mají pro věřitele na rozdíl od půjček či úvěrů poskytovaných peněžními ústavy výrazně vyšší míru rizikovosti, a proto - v závislosti na okolnostech konkrétního případu - nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů. Není možné však tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem“, tedy že ani sjednaný smluvní úrok ve výši 2-3 násobku výše úroků poskytovaných bankovními institucemi nemusí být nemravný. Právě v tomto rozpětí lze dle názoru soudu sjednávat výši úrokových sazeb při poskytování nebankovních spotřebitelských úvěrů, aniž by takto sjednaná sazba odporovala dobrým mravům (při absenci jiných zjištěných skutečností) v takové míře, že by musela být posouzena jako absolutně neplatná ve smyslu § 588 o. z. pro zjevný rozpor s dobrými mravy. V daném rozpětí by sjednaná výše úroků mohla být nemravná (ať již ve smyslu § 580 či § 588 o. z.), avšak nemravnost by musela být zjištěna ve vztahu ke konkrétním okolnostem daného případu. Zatímco v případě vyššího násobku ve vztahu mezi fyzickými osobami (a tím spíše ve vztahu podnikatele vůči spotřebiteli jakožto slabší straně) již sjednaná výše bude až na výjimky zjevně odporovat dobrým mravům, a tudíž bude absolutně neplatná ve smyslu § 588 o. z. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004).

21. S ohledem na absolutní neplatnost smlouvy o úvěru proto soud zamítl žalobu v části, v které se žalobkyně domáhala uhrazení zbývající části poplatku, včetně příslušného zákonného úroku z prodlení. Vzhledem k tomu, že smlouva o zápůjčce nebyla mezi účastníky řízení platně uzavřena (s ohledem na zjištěnou neplatnost pro rozpor s dobrými mravy smlouvy jako celku), došlo ze strany žalovaného k bezdůvodnému obohacení. Je-li smlouva od počátku neplatná, nemá žalobkyně právo na zaplacení příslušenství. Soud proto vyhověl žalobě co do částky 21 588 Kč, odpovídající nesplacené části poskytnuté jistiny po odečtení úhrady žalovaného (24 000 Kč – 2 412 Kč).

22. Stran příslušenství pohledávky v podobě zákonných úroků z prodlení a jejich výše soud aplikoval ust. § 1968 a § 1970 o. z. ve výši dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném a účinném znění k prvnímu dni prodlení dlužníka.

23. Lhůta k plnění byla stanovena ve smyslu ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.

24. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků nepřiznal náhradu nákladů řízení, neboť poměrný úspěch žalobkyně odpovídá úspěchu žalovaného, přičemž v tomto případě soud ohledně poměru úspěchu a neúspěchu přihlédl i k uplatněnému příslušenství pohledávky v souladu s nálezem Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 2717/08.