10 C 68/2026

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudcem Mgr. Oldřichem Kajzrem ve věci žalobkyně: Credivo Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 136 328,89 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z této částky od , datum, do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení jednak částky , částka, s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, a rovněž částky , částka, , se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se obrátila dne , datum, ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši , částka, s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že žalovaný s žalobkyní uzavřel prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (internetových stránek www. flexifin.cz) dne , datum, smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě mohl žalovaný čerpat úvěr až do výše , částka, , a žalovaný se zavázal revolvingový úvěr splatit a s případnými poplatky v pravidelných denních splátkách ve výši stanovené všeobecnými obchodními podmínkami, přičemž první splátka byla splatná dne , datum, , se splatností úvěru dne , datum, . Žalovaný úvěr čerpal ve výši , částka, , nedodržel však řádně podmínky pro splácení všech závazků vyplývajících ze smlouvy, a proto žalobkyně smlouvu vypověděla a žalovaného o výpovědi informovala emailem dne , datum, . Žalovanou částku , částka, tvoří dlužná jistina ve výši , částka, , poplatky za vyplacení tranší úvěru v celkové výši , částka, , poplatek za službu „Presto“ ve výši , částka, , poplatek za službu „Informační SMS servis“ ve výši , částka, , poplatek za službu „Klidné spaní“ ve výši , částka, a kapitalizovaný smluvní úrok ve výši , částka, , příslušenství se skládá z běžícího zákonného úroku z prodlení od dne následujícího po ukončení smlouvy ze strany žalobkyně. Dále žalobkyně po žalovaném požaduje uhrazení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné částky ohledně níž je žalovaný v prodlení, a to za prvních 90 dnů prodlení, tj. částku v kapitalizované výši , částka, .

2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil.

3. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, která má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru:

4. Žalovaný uzavřel s žalobkyní dne , datum, prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (internetu) smlouvu o revolvingovém úvěru č. , hodnota, včetně všeobecných obchodních podmínek a sazebníku žalobkyně, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému úvěrový rámec až do výše , částka, a žalovaný se zavázal revolvingový úvěr splácet s úrokem ve výši 0,933 % denně a poplatky dle obchodních podmínek a sazebníku v pravidelných denních splátkách dle sazebníku. Identita žalovaného byla ověřena náhledem na bankovní účet žalovaného (AISP) a doložením kopie OP žalovaného. V případě aktivace služby žalovaným za Informační SMS servis byl poplatek za tuto službu stanoven na částku , částka, denně. V případě aktivace služby „Presto“ ze strany žalovaného byl tento zpoplatněn částkou , částka, za expresní vyplacení každé tranše a v případě aktivace služby „Klidné spaní“ byl poplatek za tuto službu stanoven na částku , částka, denně/viz smlouvu o revolvingovém úvěru na č. l. 8-10 spisu, všeobecné obchodní podmínky, sazebník a standardní informace o spotřebitelském úvěru dostupné v sytému soudu CEPR, autorizace ověření totožnosti na č. l. 23 spisu, informace pro spotřebitele na č. l. 11-12 spisu, údaje o poskytovateli úvěru na č. l. 13-14 spisu, souhlas se zpracováním osobních údajů na č. l. 18- 20 spisu, kopie OP žalovaného na č. l. 21-22spisu/. Žalovaný úvěr čerpal ve výši , částka, , splácel jej v nepravidelných splátkách /přehled bankovních transakcí na č. l. 28 spisu, informace banky na č. l. 41 spisu, přehled plateb na účtu žalovaného na č. l. 42 spisu/. Dne , datum, žalobkyně vygenerovala email s informací o dluhu žalovaného v celkové výši , částka, /viz informace o prodlení na č. l. 29 spisu/. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě žalované částky prostřednictvím předžalobní výzvy ze dne , datum, , ve které žalovanému poskytla lhůtu k dobrovolnému splnění dluhu v déle tří dnů. Výzva byla žalovanému odeslána dne , datum, /viz předžalobní upomínku na č. l. 30 spisu, doručenkou na č. l. 31 spisu/. Žalovaný netvrdil, že by dlužné plnění (vyjma úhrad uvedených žalobkyní) uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu.

5. Soud však dále z hlediska skutkového stavu nemohl učinit skutkový závěr takový, že žalobkyně řádně provedla posouzení úvěruschopnosti (schopnosti splácet spotřebitelský úvěr) žalovaného s odbornou péčí. Žalobkyně skutečnost o zkoumání úvěruschopnosti sice tvrdila, avšak dostatečně neprokazovala. K otázce zkoumání úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně předložila výpis o posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Z uvedeného výpisu není zřejmé, z čeho žalobkyně údaje ve výpise obsažené čerpala. Disponibilní příjmy žalovaného však dle uvedeného výpisu měly činit , částka, měsíčně, pravidelné výdaje pak měl žalovaný mít ve výši , částka, měsíčně (pravidelné výdaje na půjčky , částka, , pravidelné výdaje na bydlení , částka, , ostatní zbytné výdaje , částka, ). Již z rozdílu mezi příjmy a výdaji žalovaného je pak zřejmé, že měsíční výdaje žalovaného byly vyšší než jeho příjmy. Soudu rovněž byl předložen dokument nazvaný jako identifikované příjmy, bohužel z tohoto dokumentu není možné zjistit, zda jde skutečně o příjmy žalovaného, zda se nejedná například o převod finančních prostředků mezi účty žalovaného, či zda nejde o výběry a následné vklady. Tento dokument pak o finanční situaci žalovaného nevypovídá ničeho. K výdajům žalovaného pak žalobkyně neuvedla nic /viz výpis na č. l. 24 spisu, přehled plateb na č. l. 25-27 spisu/. Žalobkyně byla proto soudem vyzvána, aby písemně doplnila své tvrzení ohledně řádného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného. Na výzvu soudu žalobkyně nereagovala. K nařízenému ústnímu jednání se žalobkyně s omluvou nedostavila s tím, nechť je jednáno v její nepřítomnosti a bude-li třeba doplnění důkazů či tvrzení, nechť je žalobkyně k tomuto vyzvána. Soudu tak nezbylo nežli uzavřít, že úvěruschopnost žalovaného nebyla žalobkyní dostatečně zkoumána a posuzována. Pokud žalobkyně ve svém podání, jímž učinila omluvu z jednání soudu, uvedla, že k výzvě soudu důkazy či tvrzení doplní, tak toto poučení soud dává právě při jednání soudu dle ust. § 118a odst. 1, 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). Poučení dle citovaného zákonného ustanovení není možné dávat mimo jednání soudu, neboť jednání soudu je ústní a není možné jej vést korespondenčně. Poněvadž se žalobkyně prvního ústního jednání ve věci neúčastnila, nebylo možné ji v rámci jednání poučit o jejích povinnostech a o následcích jejich nesplnění dle ust. § 118a odst. 1, 3 o. s. ř.

6. Po právní stránce soud hodnotil věc podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”), a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.

7. Podle ust. § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle ust. § 2 odst. 1 ZoSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

9. Dle ust. § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (…).

10. Dle ust. § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s ust. § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

11. Dle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

12. Dle ust. § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

13. Dle ust. § 122 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. Dle odst. 2 uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než , částka, a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše , částka, . Dle odst. 3 souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla , hodnota, a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však , částka, .

14. Dle ust. § 2991 odst. 1 o. z. ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

15. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná.

16. Soud vzal za prokázané, že žalobkyně s žalovaným uzavřela smlouvu o (spotřebitelském) úvěru, jelikož však před uzavřením smlouvy s odbornou péčí dostatečně nezkoumala úvěruschopnost spotřebitele (žalovaného), nesplnila svou povinnost stanovenou jí zákonem. Důsledkem nesplnění této zákonné povinnosti je absolutní neplatnost dotčené smlouvy a redukce nároku žalobkyně vůči žalovanému na vrácení holého zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru z titulu bezdůvodného obohacení. Soud proto žalobu v rozsahu požadovaných poplatků, smluvní pokuty a smluvních úroků zamítl.

17. Žalobkyně poskytla žalovanému jistinu v celkové výši , částka, bez právního titulu (s ohledem na zjištěnou absolutní neplatnost smlouvy), došlo tak k bezdůvodnému obohacení žalovaného. Ze zprávy společnosti , právnická osoba, ., soud zjistil, že v období od září 2024 do března 2025 uhradil žalovaný ve prospěch účtu žalobkyně částku v celkové výši , částka, , vše pod variabilním symbolem shodným s číslem úvěrové smlouvy. Rozdíl mezi plněním poskytnutým žalobkyní a úhradami žalovaného pak představuje částku ve výši , částka, . Soud proto přiznal žalobkyni částku , částka, odpovídající nesplacené části poskytnuté jistiny (po odečtení úhrad žalovaného ve výši celkem , částka, ) včetně zákonného úroku z prodlení z této částky.

18. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku řádně a včas, octl se s placením dluhu v prodlení, a soud proto žalobkyni přiznal i úrok z prodlení dle ust. § 1970 o. z. ve výši dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud však úrok z prodlení přiznal až od okamžiku faktického prodlení žalovaného. Prvním dokumentem, který se mohl fakticky dostat do dispozice žalovaného je pak předžalobní výzva, která byla žalovanému odeslána dne , datum, . Dle § 573 o. z. se za den dojití považuje , datum, . Následně měl žalovaný 3 dny na dobrovolné splnění své povinnosti, v prodlení je tak až ode dne , datum, .

19. Lhůta k plnění byla stanovena ve smyslu ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.

20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků nepřiznal náhradu nákladů řízení, neboť v řízení úspěšnému žalovanému žádné náklady nevznikly.