Okresní soud v Mělníku · Rozsudek

10 C 93/2025

č. j. 10 C 93/2025-37

ČÁSTEČNĚ ZMĚNĚNO KS Praha 26 Co 196/2025-63

Rozhodnuto 2025-05-22 · ZAMITNUTI,VYHOVENI · ECLI:CZ:OSME:2025:10.C.93.2025.1

  1. OS Mělník 10 C 93/2025-37
  2. KS Praha 26 Co 196/2025-63

Citované zákony (4)

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudcem Mgr. Oldřichem Kajzrem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , IČO IČO žalovaného sídlem Adresa žalovaného o 21 489 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, s kapitalizovaným smluvním úrokem z prodlení ve výši , částka, a smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,5 % denně z částky , částka, od , datum, do , datum, a smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se obrátila dne , datum, ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši , částka, s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že žalovaný jako podnikatel s žalobkyní uzavřel prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (internetových stránek www.openfactor.cz) dne , datum, smlouvu o úvěru č. , Anonymizováno, na základě níž mohl žalovaný čerpat úvěr až do výše , částka, , a žalovaný se zavázal úvěr splatit s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši , částka, jednorázově nejpozději do , datum, . Pro případ prodlení s úhradou byl sjednán smluvní úrok z prodlení ve výši 0,5 % denně z dlužné jistiny a poplatků po dobu prvních 90 dní a dále pak 0,1 % denně z dlužné jistiny a poplatků od 91. dne prodlení. Totožnost žalovaného byla ověřena ověřovacím poplatkem z bankovního účtu žalovaného a z předložené kopie občanského průkazu. Žalovaný úvěr čerpal ve výši , částka, , nedodržel však řádně podmínky pro splácení, když uhradil celkem pouze , částka, . Žalovanou částku , částka, tvoří dlužná jistina ve výši , částka, , poplatek za poskytnutí úvěru ve výši celkem , částka, , příslušenství se skládá ze smluvního úroku z prodlení kapitalizovaného ke dni , datum, ve výši , částka, , a následně z běžícího smluvního úroku z prodlení od , datum, do zaplacení.

2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil.

3. Soud věc projednal postupem podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), v nepřítomnosti účastníků, neboť žalovaný se k jednání soudu nedostavil bez řádné a včasné omluvy, ač byl k jednání řádně předvolán, žalobkyně se z jednání omluvila.

4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru:

5. Žalovaný jako podnikatel uzavřel s žalobkyní dne , datum, prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (internetu) smlouvu o podnikatelském úvěru č. , Anonymizováno, včetně všeobecných obchodních podmínek a sazebníku žalobkyně, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši , částka, a žalovaný se zavázal úvěr splatit s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši , částka, jednorázově dle obchodních podmínek a sazebníku nejpozději do , datum, . Strany si dále sjednaly náhradu nákladů za vymáhací proces/odeslání upomínek v paušální výši , částka, za každou jednotlivou upomínku a pro případ prodlení s úhradou smluvní úrok z prodlení ve výši 0,5 % denně z dlužné jistiny a poplatků po dobu prvních 90 dní a dále pak 0,1 % denně z dlužné jistiny a poplatků od 91. dne prodlení. Žalobkyně ověřila totožnost žalovaného prostřednictvím ověřovacího poplatku z bankovního účtu žalovaného a z předložené kopie občanského průkazu /viz smlouvu o úvěru včetně všeobecných obchodních podmínek a sazebníku na č. l. 8-11 spisu, údaje z veřejné části živnostenského/obchodního rejstříku na č. l. 28 spisu/. Žalovaný úvěr čerpal ve výši , částka, , avšak svůj dluh neuhradil řádně a včas /viz potvrzení o odeslání jistiny na bankovní účet žalovaného na č. l. 14 spisu, sdělení banky o majiteli účtu na č. l. 32-35 spisu/. Žalobkyně naposledy vyzvala žalovaného k úhradě předžalobní výzvou /viz předžalobní upomínku na č. l. 20 spisu/. Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění (nad rámec žalobkyní uvedených plateb ve výši , částka, ) uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu.

6. Po právní stránce soud hodnotil věc podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”), a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.

7. Dle § 8 o. z. zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany.

8. Podle § 433 odst. 1 o. z. kdo jako podnikatel vystupuje vůči dalším osobám v hospodářském styku, nesmí svou kvalitu odborníka ani své hospodářské postavení zneužít k vytváření nebo k využití závislosti slabší strany a k dosažení zřejmé a nedůvodné nerovnováhy ve vzájemných právech a povinnostech stran.

9. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

10. Dle § 1802 o. z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy.

11. Podle § 122 odst. 1 ZoSÚ věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. Dle odst. 2 uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než , částka, a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše , částka, . Dle odst. 3 souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla , hodnota, a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však , částka, .

12. Dle § 122 odst. 5 ZoSÚ se odstavce 1, 2 a 4 tohoto ustanovení použijí obdobně i na odloženou platbu, peněžitou zápůjčku, úvěr nebo obdobnou finanční službu, kde dlužník, který je fyzickou osobou, avšak není spotřebitelem, je v prodlení delším než 90 dnů s plněním peněžitého dluhu. Souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut v takovém případě nesmí přesáhnout součin čísla , hodnota, a celkové výše odložené platby, peněžité zápůjčky, úvěru nebo obdobné finanční služby.

13. Dle § 547 o. z. musí právní jednání obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.

14. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

15. Dle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

16. Podle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

17. Dle § 2991 odst. 1 o. z. ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

18. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná.

19. Soud vzal za prokázané, že žalobkyně s žalovaným měla záměr uzavřít smlouvu o podnikatelském úvěru na základě níž žalobkyně poskytla žalovanému jistinu ve výši , částka, s tím, že žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit společně s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši , částka, jednorázově nejpozději do , datum, , tedy za 20 dní od poskytnutí jistiny. S ohledem na veškeré parametry uvedené smlouvy jakožto i skutečnost, že uvedená smlouva byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (internetu) však soud uvedenou smlouvu považoval jako celek za neplatnou, jednak pro zjevný rozpor s dobrými mravy a jednak pro rozpor se zákonem a zjevné narušení veřejného pořádku ve smyslu ust. § 588 o. z.

20. Z obsahu smlouvy je zřejmé, že poplatek za čerpání a sjednání úvěru v souvislosti s poskytnutím půjčky představoval úplatu za půjčení peněz, což je dle soudní praxe i odborné literatury definice smluvního úroku (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , či M. Škárová v komentáři k ust. § 658 v J. Švestka, J. Spáčil, M. Škárová, M. Hulmák a kolektiv. Občanský zákoník II, 2. vydání, , adresa, , s. 1856). O tom, že se jednalo o vše zahrnující úplatu za půjčení peněz, svědčí i skutečnost, že poplatek nebyl, ani zčásti, složen z žádných dílčích položek, které by vyjadřovaly úplatu za poskytnutí určité zvláštní služby. Lze tedy konstatovat, že tzv. souhrnný poplatek svou podstatou představoval kapitalizovaný úrok. Jak uvedl Nejvyšší soud již v rozsudku ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , při sjednávání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. V daném případě činil kapitalizovaný úrok celkem , částka, za poskytnutí jistiny , částka, , která měla být vrácena za 20 kalendářních dnů. Výše úroků tak činí více než 43 % z jistiny za 20 kalendářních dní, což činí 785 % ročně. Úrokové sazby měnových finančních institucí u úvěrů domácnostem na spotřebu dle měnových statistik České národní banky, veřejně dostupných na webových stránkách České národní banky (www.cnb.cz), se pohybovaly ke dni okolo 14 % ročně, RPSN okolo 15. Za této situace nelze než uzavřít, že sjednaný kapitalizovaný úrok, označovaný jako poplatek za sjednání a čerpání úvěru společně se sjednaným úrokem, byl nepřiměřený a svou výší zjevně odporoval dobrým mravům, neboť nelze akceptovat úrokovou míru ve výši více než padesátinásobku míry obvyklé v bankovním sektoru.

21. Soud tak shledal smlouvu jako celek za neplatnou (dle ustanovení § 3, § 8, § 433 odst. 1, § 547 a § 580 odst. 1, § 588 odst. 1 věty první a § 1802 o. z.), neboť jí byl sjednán úrok vysoce přesahující obvyklou úrokovou míru, tedy úrok nemravný, zjevně se příčící dobrým mravům a do jisté míry také narušující veřejný pořádek. Je totiž třeba bezvýhradně trvat na tom, aby (hospodářsky) silnější subjekty nezneužívaly svého postavení tak, že s nimi (hospodářsky) slabší subjekt (třeba i podnikatel) uzavře smlouvu obsahující zcela nerovná a s požadavkem přiměřenosti rozporná ujednání prospěšná pouze silnějšímu a současně nevýhodná jen pro slabšího. Výsledně tak smlouva o podnikatelském úvěru nemůže obstát v testu proporcionality s přihlédnutím k zásadám a normám ochrany slabší smluvní strany (§ 433 odst. 1 o. z.), když žalobkyně jako poskytovatelka podnikatelských úvěrů zneužila své hospodářské postavení k vytvoření a využití závislosti slabší strany a k dosažení zřejmé a nedůvodné nerovnováhy ve vzájemných právech a povinnostech stran. Jednání žalobkyně přitom dosáhlo takové intenzity, že tím zjevně narušila dobré mravy i veřejný pořádek. Vzhledem k tomu, že bez ujednání o poplatku za sjednání úvěru by k uzavření smlouvy vůbec nedošlo, je smlouva neplatná jako celek (§ 576 o. z.).

22. Nad rámec uvedeného soud podotýká, že ani v případě platnosti smlouvy by nebylo možné přehlédnout k ujednání o smluvním úroku z prodlení tak, jak je požadován, tedy ve výši 0,5 % denně po dobu 90 dní od prodlení a 0,1 % denně od 91. dne do zaplacení, které je v rozporu s ustanovením § 122 odst. 1 písm. b) ZoSÚ. Stejně tak by žalobkyni nemohlo příslušet právo na úrok z prodlení ze sjednaného úroku (označeného jako poplatek), neboť ustanovení § 517 odst. 2 obč. zák. zakládá nárok na úrok z prodlení pouze z dlužné jistiny (viz rovněž rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).

23. Žalobkyně poskytla žalovanému úvěr v celkové výši , částka, bez právního titulu (s ohledem na zjištěnou absolutní neplatnost smlouvy), došlo tak k bezdůvodnému obohacení žalovaného. Soud proto přiznal žalobkyni částku , částka, odpovídající nesplacené části poskytnuté jistiny.

24. Ohledně zbývající požadované částky odpovídající požadovanému smluvního úroku (ve formě poplatku za poskytnutí úvěru ve výši , částka, ), kapitalizovaného smluvního úroku z prodlení ve výši 2 460,92 a běžícího smluvního úroku z prodlení ve výši 0,5 % denně od , datum, do , datum, a 0,1 % denně , datum, do zaplacení, však soud žalobě nevyhověl, neboť tyto nároky vyplývají z neplatné úvěrové smlouvy.

25. Lhůta k plnění byla stanovena ve smyslu ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.

26. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků nepřiznal náhradu nákladů řízení, neboť v řízení úspěšnějšímu žalovanému žádné náklady nevznikly.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.