11 C 31/2021

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivou Kylarovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa žalovaného o zaplacení 118 409,08 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 59 408 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 48 708 Kč od [datum] do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 10 700 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, ve které žalobkyně požadovala uložit povinnost žalovanému zaplatit: a. částku ve výši 46 760 Kč, b. zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 65 220,86 Kč od [datum] do [datum], c. zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 16 512,86 Kč od [datum] do zaplacení, d. smluvní úrok ve výši 29 % ročně z částky 65 220,86 Kč od [datum] do [datum] vyčísleným na částku 11 716,20 Kč, e. smluvní úrok ve výši 29 % ročně z částky 65 220,86 Kč od [datum] do zaplacení, f. částku ve výši 12 241,08 Kč, g. zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 13 632,64 Kč od [datum] do [datum], h. zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2 932,64 Kč od [datum] do zaplacení, i. smluvní úrok ve výši 29 % ročně z částky 13 632,64 Kč od [datum] do [datum] vyčísleným na částku 5 622,71 Kč, j. smluvní úrok ve výši 29 % ročně z částky 13 632,64 Kč od [datum] do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se obrátila dne [datum] ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 118 409,08 Kč s příslušenstvím.

2. Nárok odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] [anonymizováno], [IČO], se sídlem [adresa] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] (dále i jako„ smlouva [číslo]“), na základě které mu poskytla v hotovosti jistinu ve výši 80 000 Kč. Žalovaný se zavázal částku vrátit spolu s celkovým poplatkem ve výši 45 899 Kč, jenž představuje kapitalizované úroky za dobu řádného trvání smlouvy s úrokovou sazbou 29 % ročně ve výši 26 367 Kč, odměnu za zpracování ve výši 7 700 Kč a za administrativní činnost ve výši 11 832 Kč. Žalovaný se vše výše uvedené zavázal splácet v 24 měsíčních splátkách po 5 246 Kč. Právní předchůdkyni žalobkyně tak vzniklo nejpozději dne [datum] právo na uhrazení celé dosud neuhrazené dlužné částky. Žalovaný však sjednané splátky nehradil řádně a včas. Na svůj dluh uhradil jen částku 31 292 Kč. Pohledávka byla dne [datum] postoupena na žalobkyni a postoupení bylo žalovanému oznámeno. Aktuální výše dlužné částky činí dle žalobkyně na jistině 65 220,86 Kč, na dlužném poplatku (souhrnu úroků, odměny za zpracování a za administrativní činnost) částku 30 247,14 Kč. Příslušenství sestává z kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 11 716,20 Kč (tj. ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny 65 220,86 Kč od [datum] do data postoupení dne [datum]), kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 10 255,98 Kč (tj. ve výši 8,50 % ročně z dlužné jistiny 65 220,86 Kč od [datum] do data postoupení [datum]), smluvního úroku ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny 65 220,86 Kč od [datum] do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,50 % ročně z dlužné jistiny 65 220,86 Kč od [datum] do zaplacení. Tuto dlužnou částku žalobkyni žalovaný neuhradil, a to ani přes předžalobní výzvu žalobkyně.

3. Dále právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] (dále i jako„ smlouva [číslo]“), na základě které mu poskytla v hotovosti jistinu ve výši 18 000 Kč. Žalovaný se zavázal částku vrátit spolu s celkovým poplatkem ve výši 12 918 Kč, jenž představuje kapitalizované úroky za dobu řádného trvání smlouvy s úrokovou sazbou 29 % ročně ve výši 2 396 Kč, odměnu za zpracování ve výši 4 856 Kč a za administrativní činnost ve výši 5 666 Kč. Žalovaný se vše výše uvedené zavázal splácet v 45 týdenních splátkách po 688 Kč. Právní předchůdkyni žalobkyně tak vzniklo nejpozději dne [datum] právo na uhrazení celé dosud neuhrazené dlužné částky. Žalovaný však sjednané splátky nehradil řádně a včas. Na svůj dluh uhradil jen částku 7 300 Kč. Pohledávka byla dne [datum] postoupena na žalobkyni a postoupení bylo žalovanému oznámeno. Aktuální výše dlužné částky činí na jistině 13 632,64 Kč a na dlužném poplatku (souhrnu úroků, odměny za zpracování a za administrativní činnost) částku 9 308,44 Kč. Příslušenství sestává z kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 5 622,71 Kč (tj. ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny 13 632,64Kč od [datum] do data postoupení [datum]), kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 292,40 Kč (tj. ve výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny 13 632,64 Kč od [datum] do [datum]), smluvního úroku ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny ve výši 13 632,64 Kč od [datum] (tj. ode dne následujícího po dni postoupení pohledávky) do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z dlužné jistiny ve výši 13 632,64 Kč od [datum] (tj. ode dne následujícího po dni postoupení pohledávky) do zaplacení. Ani tuto dlužnou částku žalobkyni žalovaný neuhradil, a to ani přes předžalobní výzvu žalobkyně.

4. Žalovaný se v rámci nařízeného jednání soudu vyjádřil tak, že si není vědom toho, že by se [právnická osoba] uzavíral nějaké smlouvy o zápůjčce a domáhal se přezkoumání jeho podpisu na smlouvě.

5. K jednání soudu dne [datum] se zástupce žalobkyně omluvil a souhlasil s projednáním a rozhodnutím věci v jeho nepřítomnosti. Soud proto postupem podle ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. projednal věc v nepřítomnosti zástupce žalobkyně.

6. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru: Žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně uzavřel dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] (smlouvu [číslo]), jejíž součástí strany učinily i smluvní podmínky. Ve smlouvě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému zápůjčku ve výši 80 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s poplatkem ve výši 45 899 Kč, jenž představuje kapitalizované úroky za dobu řádného trvání smlouvy s úrokovou sazbou 29 % ročně ve výši 26 367 Kč, odměnu za zpracování ve výši 7 700 Kč a za administrativní činnost ve výši 11 832 Kč, a to v 23 měsíčních splátkách po 5 246 Kč a poslední 24. splátce ve výši 5 241 Kč. Svým podpisem potvrdil žalovaný převzetí zápůjčky ve výši 80 000 Kč v hotovosti /viz smlouvu o zápůjčce na č. l. 22-23 spisu/. Žalovaný na svůj dluh uhradil celkem 31 292 Kč /viz tvrzení žalobkyně a přehled plateb na č. l. 24 Dále žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně uzavřel dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] (smlouva [číslo]), jejíž součástí strany učinily i smluvní podmínky. Ve smlouvě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému zápůjčku ve výši 18 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s poplatkem ve výši 12 918 Kč, jenž představuje kapitalizované úroky za dobu řádného trvání smlouvy s úrokovou sazbou 29 % ročně ve výši 2 396 Kč, odměnu za zpracování ve výši 4 856 Kč a za administrativní činnost ve výši 5 666 Kč, a to v 44 týdenních splátkách po 688 Kč a poslední 45. splátce ve výši 645 Kč. Svým podpisem potvrdil žalovaný převzetí zápůjčky ve výši 18 000 Kč v hotovosti /viz smlouvu o zápůjčce na č. l. 18-19 spisu/. Žalovaný na svůj dluh uhradil celkem 7 300 Kč /viz tvrzení žalobkyně a přehled plateb na č. l. 20 Právní předchůdkyně žalobkyně v rámci zkoumání úvěruschopnosti žalovaného vycházela z formuláře nazvaného zákaznická karta, v níž je uvedeno, že žalovaný byl toho času ženatý, žil ve vlastní nemovitosti, dosáhl středoškolského vzdělání, vlastní automobil, má 3 vyživovací povinnosti. Žalovaný pracoval jako OSVČ jako pojišťovací poradce pod [IČO], kdy pracoval pro [právnická osoba] – [obec]. Žalovaný dosahoval čistého měsíčního příjmu 20 733 Kč, ostatní jeho příjmy činily 30 000 Kč měsíčně. Pokud jde o výdaje, právní předchůdkyně žalobkyně vyšla z odhadovaných výdajů ve výši 10 000 Kč a dále z výdajů 7 290 Kč měsíčně na externí splátky. V zákaznické kartě bylo vyznačeno, že právní předchůdkyně žalobkyně ověřila 3 výpisy z bankovního účtu žalovaného a jeho daňové přiznání za předchozí kalendářní rok /viz karta zákazníka na č. l. 52 spisu/. Ke dni [datum] byli žalovaný s [jméno] [příjmení] evidováni jako vlastníci nemovitostí zapsaných na [list vlastnictví] v k. ú. [obec], které se nacházejí na adrese trvalého pobytu žalovaného /viz přehled vlastnictví na č. l. /. Žalovaný před zdejším soudem jako účastník vystupoval celkem v 15 řízení, přičemž ani v jednom případě nevystupoval jako žalovaný či dlužník ve sporu z titulu uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru /viz výpis z vnitřní databáze soudu ISAS na č. l. 58-59 Právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitel a žalobkyně jako postupník uzavřeli smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byly obě pohledávky postoupeny na žalobkyni s účinností ke dni [datum] /viz smlouvu o postoupení pohledávek v elektronické databázi soudu [příjmení] a seznam postoupených pohledávek na č. l. 25 Oznámení o postoupení pohledávek právní předchůdkyně žalobkyně bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum] /viz dopis na č. l. 26, přičemž bylo odesláno až dne [datum] /viz podací lístek na č. l. 27 Žalovaný byl předžalobní výzvou ze dne [datum] vyzván žalobkyní k úhradě dlužné částky ve lhůtě do [datum] /viz předžalobní výzvu na č. l. 28-29, včetně podacího lístku na č. l. 30 Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění zcela uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu.

7. Soud návrh žalovaného na doplnění dokazování znaleckým posudkem z oboru písmoznalectví zamítl jako nadbytečný, když měl z provedeného dokazování za prokázané, že to byl právě žalovaný, který smlouvy s právním předchůdcem žalobce uzavřel.

8. Po právní stránce soud s ohledem na okamžik vzniku předmětného závazku (uzavření smlouvy) posuzoval danou věc dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen„ o. z.”), a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.

9. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle ust. § 2392 odst. 1 o. z. při peněžité zápůjčce lze dohodnout úroky.

10. Podle ust. § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

11. Podle § 86 odst. 1 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy 12. Podle § 588 věty první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

13. Dle ust. § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Podle § 1815 o. z. se k nepřiměřenému ujednání nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá. Podle ust. § 1812 odst. 1 o. z. lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější 14. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dle ust. § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

15. Dle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

16. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně, a to co do výše 59 408 Kč se zákonným úrokem z prodlení.

17. Soud vzal za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně s žalovaným uzavřela dne [datum] a následně dne [datum] dvě smlouvy o spotřebitelském úvěru, na základě níž poskytla žalovanému peněžní prostředky nejprve ve výši 80 000 Kč a posléze ve výši 18 000 Kč. Soud uzavřel, že právní předchůdkyně žalobkyně úvěruschopnost žalovaného v obou případech zkoumala a vyhodnotila řádně, když soud nepovažuje za nijak nevěrohodné prohlášení žalovaného učiněné v zákaznické kartě. Skutečnost, že žalovaný bydlí ve vlastní nemovitosti, byla prokázána na základě výpisu z katastru nemovitostí. Soud proto hodnotí odhadované výdaje žalovaného ve výši 10 000 Kč za zcela věrohodné. Právní předchůdkyně žalobkyně navíc věděla a zohlednila i externí splátky žalovaného. Jako věrohodné soud hodnotí též výsledky prověřování úvěruschopnosti žalovaného na stránce příjmové, kdy právní předchůdkyně žalobkyně vyšla z měsíčního příjmu žalovaného ve výši 50 733 Kč, když žalovaný pracoval jako OSVČ v oboru pojišťovacích poradců. Ani z úřední činnosti nemá soud žádné poznatky o tom, že by žalovaný byl osobou předluženou na základě čerpaných spotřebitelských úvěrů, nebo že by měl žalovaný v době poskytnutí spotřebitelských úvěrů jiné dluhy po splatnosti, které by vzbuzovaly důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného spotřebitelský úvěr splácet, a které by zároveň mohla právní předchůdkyně žalobkyně zjistit nahlédnutím do dostupných registrů obsahujících úvěrovou historii spotřebitelů. S ohledem na to, že žalovaný je mladý muž v produktivním věku, u kterého lze předpokládat, že je snadno zaměstnatelný, bylo zcela jistě v jeho silách oba spotřebitelské úvěry splatit. Soud tedy vyhodnotil obě smlouvy o zápůjčce jako platné.

18. V obou případech se žalovaný zavázal splatit poskytnutou jistiny zápůjčky společně s částkou, kterou žalobkyně označuje jako poplatek, která se sestává z kapitalizovaných úroků za dobu řádného trvání smlouvy s úrokovou sazbou 29 % ročně, odměny za zpracování a za administrativní činnost. K tomu soud uvádí, že celou tuto částku (poplatek) posoudil jako ujednání o úroku, neboť je zřejmé, že svou povahou jsou veškeré uvedené částky skryté úroky. Úrok je úplata za poskytnutí zápůjčky, přičemž výše úroku vyjadřuje zároveň i míru rizika, kterou věřitel nese pro případ, že dlužník dluh nesplatí. [příjmení] úvěrových institucí, které rozdělují částky, jež má spotřebitel celkem zaplatit do různých kategorií, je pouhá snaha skrýt skutečnou výši ceny za poskytnutí úvěru (tj. úroku). Soud proto tyto poplatky posoudil jako celkový úrok. Co se týče smlouvy [číslo] celkový úrok činil celkem částku 45 899 Kč za poskytnutí jistiny 80 000 Kč, která měla být vrácena v 24 měsíčních splátkách. Roční procentní úroková sazba tak v daném případě činila zhruba 47,97 %. Co se týče smlouvy [číslo] celkový úrok činil celkem částku 45 899 Kč za poskytnutí jistiny 80 000 Kč, která měla být vrácena v 24 měsíčních splátkách. Roční procentní úroková sazba tak v daném případě činila zhruba 47,97 %. U smlouvy [číslo] činil celkový úrok částku 12 918 Kč za poskytnutí jistiny 18 000 Kč, která měla být vrácena v 45 týdenních splátkách. Roční procentní úroková sazba tak v daném případě činila zhruba 121,1 %.

19. Nejvyšší možná výše sjednaných úroků není nikterak stanovena právním předpisem (a to ani v zákoně o spotřebitelském úvěru [číslo] Sb., který jinak upravuje mnohé aspekty sjednávání spotřebitelských úvěrů), a její posouzení (zejm. ve vztahu k určení mravnosti či nemravnosti jejich výše) je ponecháno k úvaze soudů pro posouzení s ohledem na specifické okolnosti každého případu. Na základě ustálené rozhodovací praxe soudů však lze dospět k závěru, že ani v případě nebankovních půjček či úvěrů mezi dvěma fyzickými osobami (tím spíše v případech vztahu podnikatele a spotřebitele jako slabší strany) zpravidla nelze sjednat výši úroků více než trojnásobnou oproti průměrné výši poskytované bankovními subjekty (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 2. 2017, sp. zn. 33 Odo 236/2005). Úrokové sazby měnových finančních institucí u úvěrů domácnostem na spotřebu dle měnových statistik [obec] národní banky, veřejně dostupných na webových stránkách [obec] národní banky (www.cnb.cz), se pohybovaly v červnu 2017 okolo 9,32 % a v říjnu 2017 okolo 9,01 % ročně. Za této situace nelze než uzavřít, že sjednaný úrok byl v obou případech zcela zjevně nepřiměřený a svou výší odporoval dobrým mravům. Ujednání o úrocích soud shledal absolutně neplatným pro zjevný rozpor s dobrými mravy dle ustanovení § 588 o. z.

20. Soud v daném případě nepřiznal žalobkyni právo na sjednané úroky ani ve výši obvyklé sazby ve smyslu § 1802 o. z., podle kterého mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem, a nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy, neboť v daném případě úroková sazba sjednána byla, avšak v takové výši, že byla sjednána absolutně neplatně. Věřitel je tak sankcionován za to, že se pokusil sjednat se spotřebitelem celkovou úplatu (úrok), která je zjevně nemravná (lichvářská). V takovém případě je zcela vyvážené, že kromě nároku na vrácení jistiny úvěru a případných nároků z prodlení s jejím splácením mu žádný nárok na úplatu nevzniká. U spotřebitelské smlouvy není důvod nahrazovat lichvářské nároky obvyklou výší, jinak by totiž žalobkyně nebyla nijak motivována od uvedené predátorské praktiky upustit (a poskytovat úvěry s úplatou, která popsané limity nepřekračuje) a došlo by naopak k eliminaci odrazujícího účinku akcentovaného judikaturou [anonymizováno] dvora EU ve spotřebitelských sporech (např. rozhodnutí [anonymizováno] dvora ze dne [datum] ve věci C [číslo] v řízení [anonymizována dvě slova] de [právnická osoba] v . [příjmení] [příjmení] [jméno]). Nejde přitom o nepřiměřenou jednostrannou ochranu dlužníka. Je třeba si uvědomit, že spotřebitel je skutečně slabší stranou, nemá před uzavřením smlouvy na rozdíl od poskytovatele úvěru znalost oboru, právní poradenství, účinný marketing, ekonomickou sílu apod. Právě proto má soud tuto nerovnováhu účinně vyvážit.

21. S ohledem na shora uvedené tak soud shledal, co se týče smlouvy [číslo] žalobu důvodnou co do výše 48 708 Kč, která představuje zbývající neuhrazenou část jistiny zápůjčky. Dle žalobních tvrzení totiž žalovaný na tento svůj dluh uhradil celkem částku ve výši 31 292 Kč. Soud pak zamítl nárok žalobkyně na zaplacení částky 46 760 Kč fakticky představující kapitalizovaný úrok za půjčení peněz, neboť ujednání o těchto nárocích soud shledal absolutně neplatným pro rozpor s dobrými mravy. Stejně tak byl zamítnut smluvní úrok ve výši 29 % ročně dále běžící až do zaplacení, který žalobkyně požadovala dílem v kapitalizované podobě.

22. Pokud jde o smlouvu [číslo] soud shledal žalobu důvodnou co do výše 10 700 Kč, která představuje zbývající neuhrazenou část jistiny zápůjčky. Dle žalobních tvrzení totiž žalovaný na tento svůj dluh uhradil celkem částku ve výši 7 300 Kč. Soud pak zamítl nárok žalobkyně na zaplacení částky 12 241,08 Kč fakticky představující kapitalizovaný úrok za půjčení peněz, neboť ujednání o těchto nárocích soud shledal absolutně neplatným pro rozpor s dobrými mravy. Stejně tak byl zamítnut smluvní úrok ve výši 29 % ročně dále běžící až do zaplacení, který žalobkyně požadovala dílem v kapitalizované podobě.

23. Nezaplacením dluhu do dne splatnosti se žalovaný dostal do prodlení, a vznikla mu povinnost dle § 1970 o. z., platit vedle jistiny dluhu, též zákonné úroky z prodlení, a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Soud tak žalobkyni přiznal i zákonný úrok z prodlení z přiznané částky odpovídající zbývající neuhrazené části jistin z obou smluv o zápůjčce. Pokud jde o vymezení data, od kterého žalobkyni vznikl nárok na úrok z prodlení, pak soud uvádí následující. U smlouvy [číslo] soud žalobkyni přiznal úrok z prodlení až od [datum], a nikoli od [datum], jak žalobkyně požadovala. U smlouvy [číslo] soud žalobkyni úrok z prodlení přiznal až od [datum], a nikoli již od [datum]. K tomuto žalobkyně v žalobě uvedla, že žádá přiznání úroku z prodlení od marného uplynutí týdenní lhůty pro úhradu zbývající dlužné částky. Z obsahu spisu se podává, že splatnost poslední splátky byla stanovena u smlouvy [číslo] k [datum] a u smlouvy [číslo] k [datum], avšak z ničeho nevyplývá, proč by měl být žalobkyni přiznán zákonný úrok z prodlení již ode dne [datum], potažmo od [datum], když navíc žalobkyně neuplatňuje smluvní úrok ani zákonný úrok z prodlení z jednotlivých dlužných splátek, ale až z celé zápůjčky poté, co se staly splatnými všechny splátky. Ve zbytku byl proto uplatněný nárok zamítnut. Pro úplnost soud konstatuje, že s ohledem na posunutí termínu, od něhož byl žalobkyni přiznán úrok z prodlení, by jí vznikl nárok na úrok z prodlení ve vyšší procentní sazbě. Avšak jelikož je v tomto směru soud vázán návrhem žalobkyně, byl jí proto přiznán úrok z prodlení v sazbě, v jaké byl žalobou uplatňován.

24. Lhůta k plnění byla stanovena v obecné třídenní lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř.

25. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků náhradu nákladů řízení nepřiznal, neboť procesně úspěšnějšímu žalovanému dle obsahu spisu v souvislosti s řízením žádné náklady nevznikly. Soud připomíná, že při poměřování míry úspěchu a neúspěchu účastníků bylo třeba přihlížet též k uplatněnému příslušenství, které bylo předmětem řízení (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 12. 2015, sp. zn. 23 Cdo 2585/2015, či nález Ústavního soudu ze dne 30. srpna 2010, sp. zn. I. ÚS 2717/08).