11 C 70/2021

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivou Kylarovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 39 255 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 310 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 8 310 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v rozsahu, ve kterém se žalobkyně domáhala uložení povinnosti zaplatit: -) částku ve výši 10 033 Kč, -) kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 1 954,27 Kč za období od datum do datum, -) kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 1 681,84 Kč za období od datum do datum -) kapitalizovaný úrok ve výši 3 739,88 Kč za období od 5. 4. 2016 do datum a ve výši 3 930,48 Kč za období od datum do datum, -) smluvní úrok ve výši 19,98 % ročně z částky 4 861,85 Kč od datum do zaplacení a ve výši 20,5% ročně z částky 5 019,86 Kč od datum do zaplacení, -) úrok z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 4861,85 Kč od datum do datum a z částky 5 019,86 Kč od datum do 30. 4. 2020, -) úrok z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 10 033 Kč od datum do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se dne datum obrátila ke zdejšímu soudu s žalobou, v rámci které uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 39 255 Kč s příslušenstvím. Žalovaná částka se skládá ze 4 nároků. Žalobkyně tyto nároky odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba, IČO (dále jen“ právní předchůdkyně žalobkyně”) uzavřela s žalovaným celkem čtyři smlouvy o zápůjčce a to dne datum číslo dne datum číslo dne datum číslo dne datum číslo. Na základě těchto smluv právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému vždy jistinu ve výši 6 000 Kč v hotovosti. Celkem tedy byly žalovanému poskytnuty peněžité prostředky ve výši 24 000 Kč. Na základě první smlouvy o zápůjčce ze dne datum se žalovaný zavázal právní předchůdkyni žalobkyně vrátit částku ve výši 11 017 Kč, která se sestává z jistiny ve výši 6 000 Kč a poplatku ve výši 5 017 Kč, který představuje úrok ve výši 19,98% p.a. (celkem 766 Kč), odměnu za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 1 141 Kč a náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 110 Kč, a to v 60 týdenních splátkách po 184 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na den datum. Na základě druhé smlouvy o zápůjčce ze dne datum se žalovaný zavázal právní předchůdkyni žalobkyně vrátit částku ve výši 11 016 Kč, která se sestává z jistiny ve výši 6 000 Kč a poplatku ve výši 5 016 Kč, který představuje úrok ve výši 20,50% p.a. (celkem 760 Kč), odměnu za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 1 233 Kč a náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 993 Kč, a to v 60 týdenních splátkách po 184 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na den datum. Na základě třetí smlouvy o zápůjčce ze dne datum se žalovaný zavázal právní předchůdkyni žalobkyně vrátit částku ve výši 11 016 Kč, která se sestává z jistiny ve výši 6 000 Kč a poplatku ve výši 5 016 Kč, který představuje úrok ve výši 20,50% p.a. (celkem 790 Kč), odměnu za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 1 233 Kč a náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 993Kč, a to v 60 týdenních splátkách po 184 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na den datum. Na základě čtvrté smlouvy o zápůjčce ze dne datum se žalovaný zavázal právní předchůdkyni žalobkyně vrátit částku ve výši 11 016 Kč, která se sestává z jistiny ve výši 6 000 Kč a poplatku ve výši 5 016 Kč, který představuje úrok ve výši 20,50% p.a. (celkem 790 Kč), odměnu za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 1 233 Kč a náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši 2 993Kč, a to v 60 týdenních splátkách po 184 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na den datum. Žalovaný však své dluhy z výše uvedených smluv nehradil řádně a včas, přičemž na první smlouvu o zápůjčce zaplatil celkem 2 090 Kč (poslední platba provedena dne datum), na druhou celkem 1 600 Kč (poslední platba provedena dne datum), na třetí celkem 800 Kč (poslední platba provedena dne datum) a na čtvrtou celkem 320 Kč (poslední platba provedena dne datum). Žalobkyně tak zbývající neuhrazené splátky, plynoucí ze všech čtyř smluv o zápůjčce zesplatnila a to dne datum (první smlouva o zápůjčce), dne datum (druhá smlouva o zápůjčce), dne datum (třetí smlouva o zápůjčce) a dne datum (čtvrtá smlouva o zápůjčce). Pohledávky za žalovaným byly jako soubor právní předchůdkyní žalobkyně postoupeny na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum (žalované oznámeno dopisem ze dne datum) na žalobkyni. Aktuální výše jistiny a poplatku u prvé úvěrové smlouvy činí 4 861,85 Kč a 4 065,15 Kč, u druhé činí jistina 5 019,86 Kč a poplatek 4 396,14 Kč a u třetí činí jistina 5 500 Kč a poplatek 4 716 Kč a u čtvrté činí jistina 5 800 Kč a poplatek 4 896 Kč. Od okamžiku zesplatnění se žalobkyně dále domáhá kapitalizovaného úroku, u prvé úvěrové smlouvy ve výši 19,98% p.a. a u zbývajících třech smluv vždy 20,50% p.a. a to od marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře do data postoupení pohledávky, tedy u první smlouvy činí kapitalizovaný úrok částku 3 739,88 Kč, u druhé částku 3 930,48 Kč, u třetí částku 4 224,99 Kč a u čtvrté částku 4 386,09 Kč. Dále žalobkyně uplatňuje nárok na kapitalizované úroky z prodlení ve výši 8,05% p.a. a to od data zesplatnění do postoupení pohledávky, tedy u prvé úvěrové smlouvy ve výši 3 739,88 Kč, u druhé 3 930,48 Kč, u třetí 4 224,99 Kč a u čtvrté 4 386,09 Kč. Žalobkyně uplatňuje také nárok na zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,05% p.a. od data postoupení do zaplacení a to z dlužných jistin ve výši 4 861,85 Kč, ve výši 5 019,86 Kč, ve výši 5 500 Kč a ve výši 5 800 Kč. Žalobkyně dále požaduje úrok ve výši 19,98% p.a. v případě prvé smlouvy o zápůjčce a ve výši 20,50% p.a. v případě ostatních smluv o zápůjčce a to z částek 4 861,85 Kč (prvá smlouva o zápůjčce) 5 019,86 Kč (druhá smlouva o zápůjčce), 5 500 Kč (třetí smlouva o zápůjčce), 5 800 Kč (čtvrtá smlouva o zápůjčce) a to vždy od data postoupení pohledávky do zaplacení. Pohledávky za žalovaným byly následně jako soubor právní předchůdkyní žalobkyně postoupeny smlouvou ze dne datum na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno dopisem z téhož dne. Žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k úhradě dlužné částky žalobkyní.

2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil.

3. Soud v této věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v platném znění (dále jen„ o. s . ř.“) a věc rozhodl jen na základě listinných důkazů předložených žalobkyní bez nařízeného jednání. Postup soudu dle § 115a o. s. ř. je podmíněn tím, aby se účastníci práva účasti na projednávání věci vzdali nebo s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Účastníci byli vyzváni usnesením zdejšího soudu ze dne datum rozhodnutí číslo jednací, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání. Soud k této výzvě ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. připojil doložku, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude se předpokládat, že nemají námitek. Žalobkyně s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasila již ve svém návrhu na zahájení řízení. Žalovaný se nevyjádřil. S ohledem na shora uvedené jsou splněny všechny podmínky pro postup dle § 115a o. s .

4. Žalobkyně byla přípisem ze dne datum vyzvána, aby doložila smlouvy o zápůjčce číslo číslo. Žalobkyně na tento přípis reagovala tak, že svým podáním ze dne datum vzala svou žalobu částečně zpět, protože její právní předchůdkyně výše uvedené smlouvy o zápůjčce nedohledala.

5. Nadále je tak v tomto řízení požadováno: z titulu smlouvy číslo zaplacení částky ve výši 8 927 Kč (dlužná jistina ve výši 4 861,85 Kč a poplatek ve výši 4 065,15 Kč) společně s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 739,88 Kč, kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 681,84 Kč, úrokem ve výši 19,98 % p.a. z částky 4 861,85 Kč od datum do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 8,05% p.a. z částky 4 861,85 Kč od datum do zaplacení, z titulu smlouvy číslo zaplacení částky ve výši 9 416 Kč (dlužná jistina ve výši 5 019,86 Kč a poplatek ve výši 4 396,14 Kč) společně s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 930,48 Kč, kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 954,27 Kč, úrokem ve výši 20,5 % p.a. z částky 5 019,86 Kč od datum do zaplacení a úrokem z prodlení ve výši 8,05% p.a. z částky 5 019,86 Kč od datum do zaplacení.

6. S ohledem na shora uvedené soud usnesením ze dne datum řízení z důvodu zpětvzetí zastavil v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 10 696 Kč společně s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 2 151,63 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 4 386,09 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % p.a. z částky 5 800 Kč od datum do zaplacení a úrokem ve výši 20,50 % p.a. z částky 5 800 Kč od datum do zaplacení a dále zaplacení částky ve výši 10 216 Kč společně s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 2 141,19 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 4 224,99 Kč, zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % p.a. z částky 5 500 Kč od datum do zaplacení a s úrokem ve výši 20,50 % p.a. z částky 5 500 Kč od datum do zaplacení.

7. Po provedeném dokazování učinil soud následující skutková zjištění. Žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně uzavřel dne datum Smlouvu o zápůjčce číslo dne datum druhou smlouvu o zápůjčce číslo. V obou předmětných smlouvách se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému jistinu ve výši 6 000 Kč. Žalovaný se v prvé úvěrové smlouvě zavázal zapůjčenou jistinu vrátit společně s úrokem ve výši 766 Kč, odměnou za administrativní zpracování ve výši 1 141 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso ve výši 3 110 Kč. Na základě druhé smlouvy o zápůjčce se žalovaný zavázal právní předchůdkyni žalobkyně jistinu vrátit společně s úrokem ve výši 760 Kč, odměnou za administrativní zpracování ve výši 1 233 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso ve výši 2 993 Kč. Oba úvěry měly být žalovaným spláceny v 60 týdenních splátkách po 184 Kč Celkem se tedy žalovaný zavázal vrátit právní předchůdkyni žalobkyně z titulu prvé úvěrové smlouvy částku ve výši 11 017 Kč a z titulu druhé úvěrové smlouvy částku ve výši 10 986 Kč. Ačkoli je ve druhé smlouvě o zápůjčce jako celková splatná částka uvedena částka 11 016 Kč, jedná se o zřejmou početní chybu, když součet jednotlivých položek je 10 986 Kč. Soud tak dále vychází u druhé smlouvy o zápůjčce z faktické celkové dlužné částky ve výši 10 986 Kč. Nedílnou součástí obou smluv byly též Smluvní podmínky /viz první smlouva o zápůjčce na č. l. 25 spisu a druhá smlouva o zápůjčce na č. l. 22 spisu/. Úvěry byly poskytnuty v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem. Pokud jde o zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, právní předchůdkyně žalobkyně se dotazovala žalovaného na jeho rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry s tím, že takto získané informace byly následně ověřeny prostřednictvím dokladů, které byly žalovaným předloženy. Poskytnuté informace pak právní předchůdkyně žalobkyně zaznamenala do dokumentu zvaného„ zákaznická karta“. Žalovaný na svůj dluh z titulu prvé úvěrové smlouvy uhradil pouze 2 090 Kč a z titulu druhé úvěrové smlouvy pouze 1 600 Kč/viz nesporovaná tvrzení žalobkyně a tabulka umoření na č. l. 23a, 24 a 27 spisu/. Pohledávky za žalovaným byly jako soubor postoupeny na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum /viz smlouva o postoupení pohledávek a seznam postoupených pohledávek v interním systému anonymizováno Postoupení pohledávek bylo žalovanému oznámeno dopisem z téhož dne /viz oznámení o postoupení pohledávek na č. l. 28 spisu/. Žalovaný byl naposledy k úhradě svých dluhů vyzván předžalobní výzvou ze dne datum /viz výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě na č. l. 31-32 spisu a podací lístek na č. l. 33 spisu/. Žalovaný netvrdil a ani to jinak v řízení nevyšlo najevo, že by své dluhy zcela uhradil, nebo že by mu tyto zanikly z jiného důvodu.

8. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Na základě shora popsaných skutkových dospěl soud k závěru, že žalovaný a právní předchůdkyně žalobkyně podepsali dvě výše specifikované smlouvy o zápůjčce a to dne datum a dne datum, na základě kterých byla žalovanému poskytnuta jistina v obou případech ve výši 6 000 Kč (celkem tedy 12 000 Kč). Na prvou smlouvu bylo ze strany žalovaného uhrazeno celkem 2 090 Kč a na druhou smlouvu celkem 1 600 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně obě výše uvedené pohledávky za žalovaným postoupila na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno dopisem z téhož dne.

9. Po právní stránce soud hodnotil věc podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen„ o. z.”), a dle zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění od 25. 2. 2013 do 30. 11. 2016 (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“).

10. Podle § 2395 o. z. se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

11. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

12. Podle § 588 věty první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

13. Podle § 3016 o. z. ustanoveními tohoto zákona nejsou dotčena ustanovení jiných právních předpisů o ochraně spotřebitele.

14. Podle § 1 zákona o spotřebitelském úvěru se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem.

15. Dle § 9 odst. 1 poslední věty zákona o spotřebitelském úvěru věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

16. Podle ustanovení § 22 odst. 5 zákona č. 145/2010 Sb. není-li prokázán opak, má se za to, že věřitel povinnosti podle § 5, 7 a 9 nesplnil.

17. Dle § 2991 odst. 1 o. z. ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

18. Dle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

19. Dle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

20. Pokud jde o zkoumání úvěruschopnosti, soud dospěl k závěru, že žalobkyně v řízení dostatečně netvrdila a neprokázala, že její právní předchůdkyně řádně a s odbornou péčí posuzovala úvěruschopnost žalovaného. Právní předchůdkyně žalobkyně sice uvedla, že veškeré informace o rodinných, majetkových a jiných poměrech žalovaného byly zaznamenány do tzv.„ zákaznické karty“, ale tuto k důkazu nepředložila. Žalobkyně tak v žalobě pouze popsala postup, který její právní předchůdkyně obecně aplikuje při zkoumání úvěruschopnosti žadatelů o úvěr (zápůjčku), avšak pro dostatečné prokázání této skutečnosti je třeba uvést konkrétní údaje, ze kterých právní předchůdkyně žalobkyně u žalovaného vycházela. Takovým dokumentem, který by dostatečně prokazoval zkoumání úvěruschopnosti, by mohla být již výše uvedená zákaznická karta. Jelikož faktické zkoumání příjmů a výdajů žalovaného nebylo možné zjistit z učiněných tvrzení žalobkyně ani z předložené dokumentace, žalobkyně byla usnesením ze dne datum rozhodnutí č. j. 11 C 70/2021-51 vyzvána k doplnění žaloby. Žalobkyně svou žalobu sice dne datum doplnila, ovšem ani tímto doplněním neprokázala řádné zkoumání úvěruschopnosti žalované a prakticky popsala jen obecný postup procesu uzavírání úvěrových smluv. S ohledem na výše uvedené lze uzavřít, že žalobkyně tímto neprokázala, že její právní předchůdkyně s odbornou péčí posoudila schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr.

21. Smyslem zakotvení povinnosti poskytovatelů spotřebitelských úvěrů posuzovat úvěruschopnost spotřebitele je především ochrana spotřebitelů před rizikovými úvěry a dále řešení problému rostoucího zadlužeností domácností. Povinnost věřitele posoudit před uzavřením smlouvy bonitu spotřebitele představuje pro spotřebitele i určitou záruku, že věřitel bude při poskytování úvěru postupovat tak, aby jej do určité míry chránil před neschopností splácet. Primárním chráněným zájmem je zde ochrana spotřebitele před neodpovědným poskytnutím úvěru, které by vedlo k jeho insolvenci se všemi negativními následky, a to jak ekonomickými v podobě ztráty majetku, tak společenskými v podobě společenské stigmatizace (viz příjmení, L.; příjmení, J. Zákon o spotřebitelském úvěru. Komentář. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2011, s. 99). Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je přitom i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. 1 As 30/2015-39, publikovaný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 3225/2015).

22. Nezkoumání úvěruschopnosti s dostatečnou péčí a odborností má za důsledek neplatnost takové úvěrové smlouvy. Neplatnost smlouvy je nutno vykládat za použití § 588 o. z. jako neplatnost absolutní, neboť dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a zároveň zjevně narušuje veřejný pořádek (pro širší dopady porušení této povinnosti; zde srov. kupř. již citovaný rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 nebo rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/18). Soud je proto povinen zabývat se uvedenou otázkou i bez návrhu žalovaného spotřebitele (shodně např. rozhodnutí Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020, ve věci C -679/18 či rozhodnutí Krajského soudu v Praze sp. zn. 27 Co 132/2019 nebo sp. zn. 23 Co 128/2019). Vzhledem k tomu, že žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a břemeno důkazní, že dostála právní předchůdkyně žalobkyně své povinnosti stanovené v § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., posoudil soud obě smlouvy jako absolutně neplatné, přičemž k absolutní neplatnosti je dle § 588 o. z. soud povinen přihlédnout i bez návrhu, neboť porušení zákonné povinnosti zkoumat před poskytnutím spotřebitelského úvěru schopnost spotřebitele splácet odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018). Pakliže je úvěrová smlouva absolutně neplatná, na straně žalované vzniklo poskytnutím peněžních prostředků právní předchůdkyní žalobkyně obohacení bez spravedlivého důvodu (neexistence platného právního titulu) a tím pádem neměla právní předchůdkyně žalobkyně ani nárok na příslušenství ve formě úroků, ani na jiné poplatky související s poskytnutím jistiny. Soud proto žalobu v rozsahu požadovaných poplatků a smluvních úroků žalobu zamítl (výrok II. tohoto rozsudku).

23. Žalobkyně má tedy na základě shora uvedeného pouze nárok na vrácení zbytku poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 o. z. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla z titulu obou smluv žalovanému jistinu ve výši 12 000 Kč, kdy žalovaný zaplatil celkem 3 690 Kč. Pokud byly obě smlouvy o zápůjčce shledány jako absolutně neplatné, provedené částečné úhrady musí být započteny pouze na částku, představující bezdůvodné obohacení. Soud tedy žalovanou zavázal pouze k zaplacení částky ve výši 8 310 Kč představující zbytek poskytnuté jistiny (jistina ve výši 12 000 Kč po odečtení všech částečných úhrad celkem ve výši 3 690 Kč).

24. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil svůj dluh (poskytnuté bezdůvodné obohacení) řádně a včas, octl se s placením dluhu v prodlení, a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. tak, jak je žalobkyně uplatnila. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný byl vyzván k vrácení poskytnutých peněžitých prostředků naposledy dopisem ze dne 23. 4. 2020, a to ve lhůtě 7 dnů od jeho doručení. Uvedený dopis byl žalovanému odeslán dne 24. 4. 2020, ve smyslu § 573 o. z. se má za to, že dopis byl doručen dne 27. 4. 2020, splatnost dluhu tedy nastala dnem 1. 5. 2020. Nezaplacením dluhu do dne splatnosti se žalovaný dostal do prodlení, a vznikla mu tak povinnost dle § 1970 o. z. platit vedle jistiny dluhu též úroky z prodlení, a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., což by v daném případě činilo 10 % ročně. Jelikož však žalobkyně požadovala uložit žalovanému povinnost zaplatit zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně a soud je návrhem vázán, uložil soud žalovanému povinnost zaplatit zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně od 1. 5. 2020 do zaplacení a ve zbytku požadovaných úroků žalobu zamítl. Lhůta k plnění byla stanovena v obecné třídenní lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř.

25. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že úspěšnějšímu žalovanému žádné náklady nepřiznal, jelikož mu podle obsahu spisu žádné nevznikly. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mělníku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost stanovenou tímto rozhodnutím, lze se jejího výkonu domáhat podáním návrhu u soudu (§ 251 o. s. ř.) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem (zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti, ve znění pozdějších předpisů) u soudního exekutora.