11 C 88/2022

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivou Kylarovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o 40 188 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se částečně zastavuje co do částky ve výši 2 393 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 2 393 Kč od [datum] do zaplacení a dále s úrokem ve výši 32,53 % ročně z částky 29 628,21 Kč od [datum] do [datum].

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 26 460 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 26 460 Kč od [datum] do zaplacení a to ve splátkách po 500 Kč měsíčně splatných vždy nejpozději do 25. dne příslušného kalendářního měsíce počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, a to pod ztrátou výhody splátek.

III. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 6 859 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 6 859 Kč od [datum] do zaplacení, částku 4 476,78 Kč, úrok ve výši 22,32 % ročně z částky 29 628,21 Kč od [datum] do [datum], úrok ve výši 11,75 % ročně z částky 29 628,21 Kč od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od [datum] dosáhne částky 89 452 Kč, se zamítá.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 3 697,26 Kč a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení částky ve výši 35 712 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 35 712 Kč od [datum] do zaplacení, částky ve výši 4 476,78 Kč s úrokem ve výši 54,85 % ročně z částky 29 628,21 Kč od [datum] do [datum] ve výši 1 002,11 Kč, s úrokem ve výši 11,75 % ročně z částky 29 628,21 Kč od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od [datum] dosáhne částky 89 452 Kč. Svůj nárok odůvodnila tím, že žalobkyně s žalovanou uzavřela dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] na základě které byl žalované dne [datum] poskytnut úvěr ve výši 30 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr a úrok ve výši nominální úrokové sazby 54,85 % ročně splácet ve 48 měsíčních splátkách ve výši 1 770 Kč. Schopnost žalované řádně hradit úvěr byla ze strany žalobkyně prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalované, databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů, zejména z dokladů o příjmech, výpisech z bankovního účtu a prohlášení žalované. Z těchto údajů bylo zjištěno, že žalovaná měla dostatek volných zdrojů ke splácení úvěru. Žalobkyně rovněž ověřila úvěrovou historii žalované v databázích [příjmení] a v nebankovním registru klientských informací. Žalovaná nebyla v době žádosti evidována v insolvenčním rejstříku, neměla u žalobkyně předchozí smlouvu ve stavu žalobního vymáhání, doklad totožnosti žalované nebyl evidován jako neplatný, zaměstnavatel žalované nebyl evidován v insolvenčním rejstříku a obchodník jednající s žalovanou doporučil úvěr ke schválení. Žalovaná řádně neplnila své závazky ze smlouvy, na svůj dluh do data zesplatnění celého úvěru uhradila pouze splátky v částkách 1 770 Kč dne [datum] a 1 770 Kč dne [datum] (celkem tedy 3 540 Kč). Před zesplatněním úvěru vznikl žalobkyni nárok na úhradu smluvních pokut ve výši 499 Kč za každou splátku, se kterou byl žalovaný v prodlení o délce 30 dnů, tj. v celkové výši 998 Kč za dvě splátky. Žalobkyni dále vzniklo právo na náhradu nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované (za každou splátku, s níž je žalovaná v prodlení, ve výši 200 Kč), tj. v celkové výši 400 Kč. V důsledku prodlení došlo automaticky k zesplatnění celého úvěru, čímž se součástí jistiny stala celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru. [ulice] jistina tak odpovídala částce 33 663,33 Kč. [příjmení] jistinu byla žalovaná povinna uhradit nejpozději v den zesplatnění úvěru, tj. dne [datum]. Jelikož žalovaná novou jistinu v den zesplatnění neuhradila, měla žalobkyně dále nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny od [datum] do zaplacení, když žalobou je požadována smluvní pokuta ke dni vyhotovení této žaloby ve výši 4 476,78 Kč. Žalovaná byla před podáním žaloby vyzvána k úhradě dluhu, ničeho však neuhradila.

2. Žalovaná se k podané žalobě vyjádřila tak, že s podanou žalobou nesouhlasí, neboť žalobkyně při poskytnutí úvěru porušila svoji zákonnou povinnost zkoumat s odbornou péčí její úvěruschopnost jakožto spotřebitele. Žalovaná se dále domnívá, že je předmětná smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná, neboť ustanovení v ní obsažená jsou v rozporu s dobrými mravy, když žalobkyní stanovená RPSN přesahuje 8,5 krát částku, jež je považována za souladnou s dobrými mravy. Žalovaná uzavírala předmětnou smlouvu pod tlakem tíživé situace. Žalovaná by nikdy na takové podmínky nepřistoupila, kdyby se nenacházela ve finanční tísni. Žalovaná žádá, aby dosud uhrazená částka ve výši 3 540 Kč byla započtena na dlužnou jistinu. Dále žádá, aby zbylou částku ve výši 26 460 Kč mohla uhradit v měsíčních splátkách po 500 Kč.

3. V reakci na vyjádření žalované vzala žalobkyně podáním ze dne [datum] žalobu zpět co do částky ve výši 2 393 Kč, úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 2 393 Kč od [datum] do zaplacení, dále úroku ve výši 32,53 % ročně z částky 29 628,21 Kč od [datum] do [datum] a navrhla zastavení řízení v této části.

4. Soud částečnému zpětvzetí návrhu vyhověl a řízení podle § 96 odst. 2 věty prvé zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) výrokem I. tohoto rozsudku co do této části zastavil. Jelikož byl návrh vzat zpět dříve, než začalo jednání, nebylo třeba vyjádření žalované, zda se zpětvzetím žaloby souhlasí (§ 96 odst. 3 a 4 o. s. ř.).

5. Soud věc projednal postupem podle ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř., v nepřítomnosti žalované, neboť žalovaná se z jednání soudu předem omluvila.

6. Žalobkyně odkázala na veškerá podání založená ve spise, po částečném zpětvzetí trvala na zaplacení zbylé částky s tím, že souhlasila s uhrazením dlužné částky žalovanou ve splátkách ve výši 500 Kč měsíčně.

7. Na základě provedených listinných důkazů založených žalobkyní do spisu a shodných tvrzení účastníků dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním: Žalovaná a žalobkyně, prostřednictvím zprostředkovatele paní [jméno] [příjmení], podepsaly dne [datum] Návrh na uzavření smlouvy o úvěru/ Smlouva o úvěru [číslo] (dále jen„ smlouva o úvěru“), na jejímž základě poskytla žalobkyně žalované dne [datum] na účet uvedený ve smlouvě, bezúčelový úvěr ve výši 30 000 Kč, který se žalovaná zavázala splatit dle sjednaného splátkového kalendáře ve 48 měsíčních splátkách ve výši 1 770 Kč splatných vždy nejpozději 17. dne každého kalendářního měsíce, počínaje dnem kalendářním měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byl úvěr vyplacen, tj. dnem [datum]. Celková částka, kterou měla žalovaná zaplatit, činila dle části A) smlouvy o úvěru 74 544 Kč, se zápůjční úrokovou sazbou, vyjádřenou jako nominální úrokovou míru 54,85 % ročně. Bod 2.. části B) smlouvy o úvěru stanovil, že úrok běží i po zesplatnění úvěru, kdy i nadále přirůstá pouze k původní nesplacené jistině úvěru, a to až do doby její úplné úhrady s tím, že žalobkyně byla oprávněna na úrocích, které přirostou po zesplatnění, požadovat částku v maximální souhrnné výši 120 % celkové částky, kterou měla žalovaná zaplatit, tj. maximálně 89 452,80 Kč. Návrh na uzavření smlouvy byl žalobkyní akceptován dne [datum], přičemž dne [datum] byla žalované na její bankovní účet zaslána částka 30 000 Kč. Oznámení o schválení úvěru ze dne [datum] včetně splátkového kalendáře bylo žalované doručeno dne [datum] /viz návrh na uzavření smlouvy o úvěru/smlouva o úvěru na č. l. 31 - 33 spisu, prohlášení klienta/informace pro klienta poskytované zprostředkovatelem úvěru na č. l. 11 - 12 spisu, oznámení o schválení úvěru včetně splátkového kalendáře ke smlouvě o úvěru na č. l. 35 - 36 vč. dodejky na č. l. 42 spisu, doklad o vyplacení úvěru na č. l. 34 spisu, předsmluvní formulář na č. l. 13 - 15 spisu, úplný výpis ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu na č. l. 9 spisu/. Žalovaná byla před poskytnutím úvěru kontrolována v registru [příjmení], který byl bez záznamu/viz výpis záznamů z registru [příjmení] na č. l. 22 spisu/. Žalovaná dne [datum] podepsala dále [anonymizováno] [číslo] k návrhu smlouvy o úvěru / Smlouvě o úvěru [číslo] na základě kterého si účastníci dohodli, že Smlouva o úvěru [číslo] bude podepsána prostřednictvím prostředků komunikace na dálku. Žalovaná při sjednávání smlouvy o úvěru předložila kopii svého občanského průkazu /viz [anonymizováno] [číslo] na č. l. 16 – 17 spisu, kopie občanského průkazu na č. l. 29 – 30 spisu/. Žalovaná se dále účastnila pojištění schopnosti splácet úvěr na základě podpisu Přílohy [číslo] k Návrhu Smlouvy o úvěr, kdy měsíční úhrada za toto pojištění činila 217 Kč měsíčně a tato částka tvořila součást všech splátek dle smlouvy o úvěru / Smlouvy o úvěru – Pojištění schopnosti splácet úvěr /viz příloha [číslo] na č. l. 18 spisu, informace o pojištění na č. l. 37 – 39 spisu, přihláška do pojištění na č. l. 20 – 21 spisu, pojištění schopnosti splácet úvěry na č. l. 41 spisu/. Žalovaná dne [datum] podepsala hodnocení klienta, v němž je elektronicky vyplněno, že má příjmy ze zaměstnání, její měsíční příjem tak činí [částka], její životní výdaje činí [částka], výdaje s bydlením [částka], nemá žádné výdaje s další osobou v domácnosti, nespoří, nesplácí žádné další půjčky či úvěry, nemá výdaje na dopravu. Její celkové výdaje tedy činí [částka]. Dále je v hodnocení klienta uvedeno, že je rozvedená, forma bydlení uvedena jiná /viz hodnocení klienta na č. l. 19 spisu/. Skóre žalované při sjednávání úvěru bylo stanoveno na 291 bodů odpovídající Kategorii I. (nízké body do interního Score Card, vyšší riziko, úvěr je výrazněji limitován) /viz výpis z nebankovního registru klientských informací na č. l. 23 spisu/. Žalovaná předložila žalobkyni před podpisem smlouvy výplatní lístky za měsíc říjen a listopad roku [rok]. V říjnu činila její čistá mzda [částka], v listopadu [částka]. Dále žalovaná předložila výpis z bankovního účtu, ze kterého plyne, že za období od září do prosince [rok] měl pravidelný příjem ze zaměstnání ve výši [částka] měsíčně /viz výplatní pásky na č. l. 24 - 25 spisu, výpis z bankovního účtu na č. l. 26 spisu/. Žalovaná dle sjednaného splátkového kalendáře uhradila postupně v nepravidelných splátkách částku v celkové výši 3 540 Kč /viz karta klienta na č. l. 40 spisu/. Žalované byla odeslána výzva k zaplacení dlužných splátek [číslo] [číslo] ze dne [datum], dále výzva k zaplacení dlužných splátek [číslo] [číslo] [číslo] ze dne [datum], dále oznámení o zesplatnění úvěru ze dne [datum] a dne [datum] jí byla odeslána předžalobní výzva k úhradě dluhu, kdy tato výzva byla doručena dne [datum] /viz výzvy k zaplacení na č. l. 43 - 44 spisu, oznámení na č. l. 45 spisu, předžalobní výzva na č. l. 46 spisu, podací arch na č. l. 47 spisu, sledování zásilek pošta online na č. l. 53 spisu/.

8. Na základě provedeného dokazování učinil soud o skutkovém stavu následující závěr: Žalobkyně a žalovaná podepsaly dne [datum] smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalobkyně žalované dne [datum] částku ve výši 30 000 Kč, kterou měla žalovaná splatit dle sjednaného splátkového kalendáře ve 48 měsíčních splátkách po 1 770 Kč. Před uzavřením smlouvy byla žalovaná kontrolována v registru [příjmení], zároveň žalovaná doložila své měsíční příjmy a podepsala dokumenty Hodnocení klienta. Žalovaná na poskytnutý úvěr zaplatila částku 3 540 Kč.

9. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

10. Podle § 588 věty první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

11. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

12. Dle § 1968 o. z. stanoví, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

13. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

14. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

15. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

16. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

17. Dle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

18. Podle § 3016 o. z. ustanoveními tohoto zákona nejsou dotčena ustanovení jiných právních předpisů o ochraně spotřebitele.

19. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

20. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

21. Soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná toliko částečně, když v řízení bylo prokázáno, že žalobkyně zaslala žalované dne [datum] částku ve výši 30 000 Kč. V souvislosti se smlouvou o úvěru však žalobkyně v řízení neprokázala, že ve smyslu ustanovení § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytla žalované úvěr po posouzení její schopnosti úvěr splácet s odbornou péčí. K tomu soud uvádí, že není postačující, aby žalobkyně vyšla pouze z nedoloženého osobního prohlášení žalovaného o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, neboť odborná péče předpokládá, že věřitel údaje získané od spotřebitele náležitě ověří (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Žalobkyně v daném případě zjistila pouze příjmy žalované, avšak její výdaje, a to ani ty podstatné, zjišťovány a ověřovány nebyly. Pouhé doplnění čísel do formuláře žalobkyně k hodnocení klienta, aniž je zřejmé, na základě čeho a jak byly tyto údaje získány, nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. Žalobkyně se ani podrobněji nezajímala o výdaje žalované na bydlení, jako základní a podstatnou položku výdajů, kterou je vždy třeba pečlivě zjišťovat. Žalobkyně si vystačila s žalovanou uvedenou formou bydlení„ jiná“ s částkou [částka] měsíčně, aniž by bylo zřejmé, o jakou formu bydlení se skutečně jedná a zda uvedená částka odpovídá reálným výdajům na bydlení (což lze s ohledem na uvedenou nízkou výši bez dalšího zkoumání obtížně akceptovat). Soud s ohledem na výše uvedené uzavřel, že žalobkyně poskytla ve smyslu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 věta druhá zákona o spotřebitelském úvěru, a proto je taková smlouva neplatná. V porušení této povinnosti je pak třeba ve smyslu § 580 odst. 1 a § 588 o. z. spatřovat hrubé narušení veřejného pořádku a v některých případech i zjevný rozpor s dobrými mravy. Jak uvedl Nejvyšší soud v rozsudku ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka],„ povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve.“ Při výkladu a aplikaci právních předpisů je třeba vzít do úvahy i jejich účel a smysl, tj. zejména zásadu rovnosti a zásadu ochrany spotřebitele jako slabší strany, jehož nerovné postavení je na místě v případě sporu vyvažovat.

22. Jelikož soud uzavřel, že smlouva o úvěru nebyla mezi účastníky uzavřena platně, došlo na straně žalované na úkor žalobkyně k bezdůvodnému obohacení, a proto je žalovaná povinna toto obohacení ve smyslu ustanovení § 2991 a násl. o. z. vydat. Žalobkyně v řízení uvedla, že eviduje od žalované celkovou platbu ve výši 3 540 Kč. Žalovaná je tak povinna vrátit rozdíl mezi vyplacenými a vrácenými finanční prostředky ve výši 26 460 Kč, o které se na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila. Splatnost pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení nastala uplynutím lhůty bez zbytečného odkladu po výzvě k plnění (§ 1958 o. z.). V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně odeslala prostřednictvím poštovního doručovatele dne výzvu k úhradě celé dlužné částky dne [datum] a tato zásilka byla doručena dne [datum]. Za přiměřenou lhůtu k uhrazení pohledávky považoval soud lhůtu do [datum]. Splatnost pohledávky tak nastala následující den, tj. dne [datum], od kterého soud rovněž žalobkyni přiznal nárok na úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. z dlužné částky. S ohledem na stanovisko žalované, že v případě prokázání oprávněnosti žalobního nároku by ráda uhradila svůj dluh ve formě splátek ve výši 500 Kč měsíčně, rozhodl soud o možnosti žalované splnit shora uvedené povinnosti v pravidelných po sobě jdoucích měsíčních splátkách po 500 Kč splatných vždy ke každému 25. dni v měsíci, počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž tento rozsudek nabude právní moci. Soud má za to, že takto vysoké splátky jsou v souladu s oprávněnými ekonomickými zájmy žalobkyně a ke splacení tak dojde v přiměřené době, bude-li žalovaná splátky hradit řádně a včas. S hrazením dluhu v měsíčních splátkách po 500 Kč vyslovila žalobkyně svůj souhlas. Soud takto rozhodl podle § 160 odst. 1 věta za středníkem o. s. ř. a určil dále (dle § 565 občanského zákoníku), že nesplní-li žalovaná byť i jedinou splátku řádně a včas, stane se celý dluh splatný ihned. Soud má za to, že tento možný následek nesplacení bude pro žalovanou dostatečnou výstrahou, aby splátky plnila řádně a včas (výrok II. tohoto rozsudku).

23. Jelikož soud uzavřel, že nedošlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru, ve zbylém nárok žalobkyně jako nedůvodný zamítl, neboť vyplýval z neplatně uzavřené smlouvy o úvěru (výrok III. tohoto rozsudku).

24. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 a § 151 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení úspěšnější, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 3 697,26 Kč, přičemž tato částka představuje 31,68 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení žalobkyně v rozsahu 65,84 % a úspěchu žalované v rozsahu 34,16 %). Tyto náklady se skládají z 2 010 Kč představující zaplacený soudní poplatek, 1 500 Kč představující odměnu za zastupování advokátem, za tři úkony právní služby do podání návrhu na zahájení řízení po 500 Kč/úkon (příprava a převzetí právního zastoupení žalobkyně, sepis předžalobní výzvy, podání žaloby), odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) a 2 úkony právní služby po 2 180 Kč z tarifní hodnoty 26 460 Kč (doplnění důkazů na výzvu soudu čl. 55 spisu, účast na jednání soudu dne 7. 3. 2023) stanovený podle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb.,a.t., paušální částky náhrady hotových výdajů celkem 300 Kč za 3 úkony právní služby po 100 Kč a dva úkony právní služby po 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a § 13 odst. 4 a.t. Dále byla přiznána částka 400 Kč jako náhrada za promeškaný část dle § 14 a.t., náklady na cestu právního zástupce žalobkyně k jednání soudu a zpět dne 7. 3. 2023 ve výši celkem 824 Kč a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 7 984 Kč ve výši 1 676,64 Kč. Jejich zaplacení soud žalované uložil ve lhůtě dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta dle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř.