11 C 95/2021

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivou Kylarovou ve věci žalobkyně název žalobkyně, jiné registrační číslo sídlem adresa, země zastoupená advokátkou JUDr. jméno příjmení, Ph.D. sídlem adresa proti žalovanému celé jméno žalovaného, datum narození trvale bytem adresa žalovaného o zaplacení 111 151,78 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 111 151,78 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 101 521,53 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 22 031 Kč jako náhradu nákladů řízení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.

1. Žalobkyně se obrátila dne datum na zdejší soud s žalobou, kterou se domáhala po žalovaném zaplacení částky 111 151,78 Kč s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnila tak, že poskytla žalovanému revolvingový úvěr ve formě úvěrového rámce, a to na základě smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru ze dne datum. Žalovaný vyčerpal z úvěrového rámce prostředky v celkové výši 296 662,57 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splácet v měsíčních splátkách po 5 500 Kč, které byly splatné vždy k 10 dni v měsíci a počínaje měsícem září rok. Žalovaný svému závazku vyplývajícímu ze smlouvy o spotřebitelském úvěru nedostál a dluh věřiteli neuhradil řádně a včas. Žalovanému byla v souladu se smlouvou o úvěru účtována smluvní pokuta za prodlení se splacením dluhu, jejíž výše činila do datum 8% z každé splátky, s jejíž úhradou se žalovaný dostal do prodlení více než 30 dnů a od datum ve výši 0,1 % denně ze splátky, s jejímž splacením se žalovaný dostal do prodlení více než 30 dnů. Žalobkyně dopisem ze dne datum od úvěrové smlouvy odstoupila s účinností ke dni datum. K tomuto dni se stal dluh žalovaného v celkové výši 111 151,78 Kč splatným, z toho 98 623,73 Kč představuje jistinu, 9 630,25 Kč představuje úroky, 1 347,30 Kč představuje pojistné, 600 Kč představuje náhradu nákladů za vymáhací proces/odeslání upomínky a 950,50 Kč představuje smluvní pokutu za prodlení. Žalobkyně opakovaně vyzývala žalovaného k úhradě dluhu. Ke dni podání žaloby žalovaný nezaplatil ničeho.

2. Žalovaný se k žalobě ani přes výzvu soudu nevyjádřil.

3. Soud v této věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu v platném znění (dále jen„ o. s. ř.“) a věc rozhodl jen na základě listinných důkazů předložených žalobkyní bez nařízeného jednání. Postup soudu dle § 115a o. s. ř. je podmíněn tím, aby se účastníci práva účasti na projednávání věci vzdali nebo s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Účastníci byli vyzváni usnesením zdejšího soudu ze dne datum, aby se vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání. Soud k této výzvě ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř. připojil doložku, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude se předpokládat, že nemají námitek. Žalobkyně zaslala soudu vyjádření, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí /vyjádření na č. l. 37 spisu/, žalovaný se nevyjádřil. S ohledem na shora uvedené jsou splněny všechny podmínky pro postup dle § 115a o. s. ř.

4. Soud uvádí, že se v tomto případě jedná o tzv. věc s cizím prvkem, neboť žalobkyně je společností založenou v jiné zemi než České republice a podle jiných právních předpisů. Nařízení Evropského parlamentu a rady (EU) č. 1215/2012 ze dne datum, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen„ nařízení Brusel I bis“), které platí ve vztazích mezi členskými státy EU s výjimkou Dánska, reguluje jednak stanovení mezinárodní pravomoci soudů členských států EU, a zadruhé uznání a výkon rozhodnutí soudů jednoho členského státu v jiném členském státě. Dle čl. 1 uvedeného nařízení je dána věcná příslušnost pro věci občanské a obchodní (bez ohledu na druh soudu). Pro určení personální působnosti nařízení je rozhodující domicil žalovaného, který musí být pro účely nařízení lokalizován na území některého z členských států. Podle čl. 4 bodu 1 nařízení Brusel I bis platí, že nestanoví-li toto nařízení jinak, mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu. Naopak domicil žalující strany je z pohledu nařízení irelevantní. příjmení žalující tak může mít domicil i ve třetím, nečlenském státě. V dané věci je navíc s ohledem na spotřebitelský charakter smlouvy dána též výlučná mezinárodní příslušnost soudu státu dle bydliště žalovaného (tedy soudu České republiky) dle čl. 18 bodu 2 nařízení Brusel I bis. S ohledem na uvedené, kdy žalovaný je občanem České republiky a má trvalý pobyt v obvodu Okresního soudu v Mělníku, dospěl soud k závěru, že je dána jak jeho pravomoc ve věci rozhodovat, tak i místní příslušnost.

5. Pro úplnost soud uvádí, že žalovaný uzavřel smlouvu o úvěru s právnická osoba, a.s., sídlem adresa. Jak vyplývá z obchodního rejstříku, vedeného Městským soudem v Praze, oddíl anonymizováno, vložka číslo, k datum, tj. ke dni účinnosti přeshraniční fúze, přešel veškerý majetek, dluhy, práva a povinnosti včetně práv a povinností z pracovněprávních vztahů právnická osoba na žalobkyni. Na straně žalobkyně je tak dána aktivní legitimace.

6. Soud na základě předložených listinných důkazů učinil tato skutková zjištění. Žalovaný uzavřel s žalobkyní smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru ve formě úvěrového rámce, a to na základě žádosti o poskytnutí úvěru ze dne datum. Žalovaný se zavázal čerpaný úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách, přičemž měsíční splátka byla sjednána ve výši 5 % z dlužné částky k poslednímu pracovnímu dni v měsíci. Jejich splatnost byla sjednána k 10. dne v měsíci. Smluvní strany si dále ujednaly, že žalovaný je povinen platit pojištění, a to ve výši 1,75 % ze splátky úvěru /viz žádost /smlouva o poskytnutí úvěru a všeobecné úvěrové podmínky anonymizována dvě slova na č. l. 12 spisu/. Žalovaný postupně čerpal úvěr, který částečně splatil, ale z části svému závazku nedostál a žalobkyni tak dluží na jistině částku 98 623,73 Kč, na úroku částku 9 630,25 Kč, na pojistném částku 1 347,30 Kč a na smluvní pokutě částku 950,50 Kč a dále žalobkyni dluží částku 700 Kč, představující náklad za vymáhací proces /viz výpis z úvěrového účtu na č. l. 13-25 spisu/. Dopisem ze dne datum žalobkyně odstoupila od smlouvy a neuhrazený dluh se stal k datum splatným /viz odstoupení od smlouvy na č. l. 27 spisu/. Žalobkyně naposledy vyzvala žalovaného k úhradě dluhu dopisem ze dne datum /viz dopis na č. l. 28 spisu/.

7. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu. Mezi žalobkyní a žalovaným došlo k uzavření smlouvy o úvěru. Žalovaný v rámci tohoto smluvního vztahu průběžně čerpal peněžní prostředky v rámci úvěru a část peněžních prostředků řádně a včas nevrátil.

8. Ke vzniku předmětného závazku došlo datum. Podle § 3028 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) je třeba tento smluvní vztah posoudit podle dosavadní právní úpravy, a to zejména ustanovení § 497 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ obch. zák.“) upravující smlouvu o úvěru a ustanovení § 544 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák.“) ve spojení s ust. § 300 a násl. obch. zák. upravující smluvní pokutu.

9. Podle ust. § 497 obch. zák. smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

10. Podle ust. § 499 obch. zák. za sjednání závazku věřitele poskytnout na požádání peněžní prostředky lze sjednat úplatu, jestliže poskytování úvěru je předmětem podnikání věřitele.

11. Podle ust. § 502 odst. 1 obch. zák. od doby poskytnutí peněžních prostředků je dlužník povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona. Nejsou-li takto úroky stanoveny, je dlužník povinen platit obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. Jestliže strany sjednají úroky vyšší než přípustné podle zákona nebo na základě zákona, je dlužník povinen platit úroky ve výši nejvýše přípustné.

12. Podle ust. § 544 odst. 1 obč. zák. sjednají-li strany pro případ porušení smluvní povinnosti smluvní pokutu, je účastník, který tuto povinnost poruší, zavázán pokutu zaplatit, i když oprávněnému účastníku porušením povinnosti nevznikne škoda. Podle odst. 2 smluvní pokutu lze sjednat jen písemně a v ujednání musí být určena výše pokuty nebo stanoven způsob jejího určení.

13. Podle ust. § 517 odst. 1 věta prvá obč. zák. dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Podle odst. 2 jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.

14. Na základě hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná a v plném rozsahu jí vyhověl. Soud vzal za prokázané, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru. Na základě této smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky, které žalovaný z části vrátil. Část úvěru ve výši 98 623,73 Kč žalovaný nevrátil. V důsledku porušení povinnosti žalovaného splácet dluh řádně a včas dle dohodnutých podmínek žalobkyně od smlouvy odstoupila a celý dluh žalovaného se stal splatným k datum Smluvní strany si sjednaly smluvní pokutu ve výši 8 % z každé splátky, s jejíž úhradou se dostal dlužník do prodlení víc než 30 dnů. Smluvní strany si také ujednaly, že žalovaný je povinen platit pojistné ve výši 1,75 % ze splátky úvěru a poplatky spojené s vymáháním dluhu, které soud posoudil jako smluvní pokutu. S ohledem na shora uvedené soud uzavírá, že žaloba je důvodná a proto uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 111 151,78 Kč (výrok I. tohoto rozsudku).

15. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal s plněním své smluvní povinnost platit řádně a včas dluh do prodlení, přiznal soud žalobkyni také právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. a to z částky 101 521,53 Kč od datum do zaplacení.

16. O náhradě nákladů řízení rozhod soud podle § 142 odst. 1 a § 151 odst. 1 o. s. ř. a žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši 22 031 Kč. Z toho 4 062 Kč představuje zaplacený soudní poplatek, 17 969 Kč představuje odměnu za zastupování advokátem, a to v rozsahu tří úkonů právních služeb celkem ve výši 13 950 Kč (příprava a převzetí právního zastoupení žalobkyně, sepis předžalobní výzvy a podání žaloby), přičemž výše odměny za jeden úkon právních služeb je určená dle § 7 vyhlášky ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu a činí 4 650 Kč (tj. 3 × 4 650 Kč), 900 Kč představuje paušální částku na náhradu hotových výdajů advokáta dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu ve výši 300 Kč za každý úkon právních služeb (tj. 3 × 300 Kč). Jelikož je advokát plátcem DPH, což bylo prokázáno osvědčením o jeho registraci, soud žalobkyni přiznal též DPH ve výši 3 119 Kč.

17. Lhůty k plnění ve výrocích I. a II. byly určeny podle 160 odst. 1 o. s. ř. a platební místo dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze. Odvolání se podává prostřednictvím Okresního soudu v Mělníku. Žalobkyně má právo v případě, že žalovaný nesplní svou povinnost ve stanovené lhůtě dobrovolně podat návrh na provedení soudního výkonu rozhodnutí podle části šesté o. s. ř. nebo návrh na provedení exekuce podle zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu.