12 C 118/2025

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Danielou Kulíkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o určení vlastnictví

I. Určuje se, že od datum žalobkyně není vlastníkem motorového vozidla značky Anonymizováno - Anonymizováno, registrační značky SPZ, VIN: VIN kód.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 17 064,50 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se obrátila dne datum ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž se domáhala určení vlastnictví osobního vozidla zn. Anonymizováno - Anonymizováno, registrační značky SPZ, VIN VIN kód (dále také jen „předmětné vozidlo“) s tím, že kupní smlouvou č. Anonymizováno ze dne datum převedla vlastnické právo k předmětnému vozidlu na žalovaného. Žalovaný nesplnil povinnost, ke které byl povinen a dosud nepodal žádost o zápis změny vlastníka silničního vozidla, ačkoliv dle čl. 1.4 kupní smlouvy tak měl žalovaný učinit ve lhůtě 10 dnů ode dne podpisu kupní smlouvy. Dne datum odeslala žalobkyně žalovanému písemnou výzvu k podání žádosti o změnu údajů o vlastníkovi a provozovateli v registru vozidel. Ke změně zápisu do současné doby nedošlo a žalobkyně je nadále vedena jako vlastník/provozovatel předmětného vozidla.

2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil a v řízení zůstal zcela pasivní.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru: Žalobkyně jako prodávající a žalovaný jako kupující uzavřeli dne datum kupní smlouvu č. Anonymizováno. Předmětem koupě bylo vozidlo zn. Anonymizováno - Anonymizováno, registrační značky SPZ, VIN VIN kód. Žalovaný se v článku 1.4 smlouvy zavázal, že na své vlastní náklady zajistí změnu údajů o vlastníkovi a provozovateli předmětného vozidla v registru vozidel. Podle čl. 6.3 smlouva nabyla platnosti a účinnosti dnem jejího podpisu smluvními stranami. Žalovaný převzetí předmětného vozidla stvrdil podpisem Protokolu o zkušební jízdě a předání vozidla ze dne datum /viz kupní smlouva vč. přílohy - protokolu o zkušební jízdě a předání vozidla na č. l. 4-8 spisu, předvedení výbavy a kontrola dokladů na č. l. 13 spisu/. Žalobkyně žalovanému vystavila dne datum ke kupní smlouvě daňový doklad č. hodnota znějící na částku 75 500 Kč /viz daňový doklad na č. l. 9 spisu/. Dne datum žalobkyně vyplnila žádost o zápis změny vlastníka nebo provozovatele silničního vozidla /viz žádost na č. l. 11-12 spisu/. Žalovaný s předmětným vozidlem odjel z pobočky žalobkyně bez sjednaného tzv. povinného ručení, přičemž písemně prohlásil, že si je vědom rizik spojených s takovým jednáním /viz prohlášení na č. l. 10 spisu/. Dopisem odeslaným dne datum žalobkyně vyzvala žalovaného ke splnění smluvních povinností spočívajících v zajištění přepisu předmětného vozidla /viz předžalobní výzva na č. l. 15-16 spisu, potvrzení podání na č. l. 17 spisu/.

5. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.

6. Podle § 2079 odst. 1 o. z. se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.

7. Dle § 1099 o. z. vlastnické právo k věci určené jednotlivě se převádí už samotnou smlouvou k okamžiku její účinnosti, ledaže je jinak ujednáno nebo stanoveno zákonem.

8. Podle ustanovení § 80 o. s. ř. se určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

9. Soud se předně zabýval tím, zda má žalobkyně naléhavý právní zájem na určovací žalobě. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne datum, sp. zn. 32 Odo 10/2006 uzavřel, že naléhavý právní zájem na určení vlastnického práva k motorovému vozidlu je dán, jestliže bez tohoto určení nelze dosáhnout změny údajů v registru silničních vozidel. Stav zapsaný v registru silničních vozidel je totiž základním východiskem např. z hlediska odpovědnosti provozovatele za přestupek podle § 125f zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, či povinnosti platit příspěvky v případě porušení povinnosti pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (§ 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla). Byť i v těchto případech má žalobce zásadně možnost se případným negativním důsledkům vyhnout (jak blíže rozebral Ústavní soud ve svém nálezu ze dne datum, sp. zn. Pl. ÚS 114/20), bylo v rámci ustálené rozhodovací praxe soudů dovozeno, že prodávající, který již nedisponuje doklady nutnými k provedení přepisu v registru silničních vozidel ve smyslu § 8 a § 8a zákona č. 56/2001 Sb., má možnost podat u civilních soudů určovací žalobu ohledně vlastnictví předmětného vozidla (k tomu srov. např. již zmiňované rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. 32 Odo 10/2006 a nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. Pl. ÚS 114/20), a to buď formulovanou pozitivně (že je žalovaný vlastníkem předmětného vozidla, s výrokem závazným pro účastníky řízení, ale též pro všechny orgány dle § 159a odst. 1, 3 o. s. ř.), či negativně (že žalobce není nadále vlastníkem předmětného vozidla), přičemž právě určovací rozsudek soudu je dostatečným podkladem pro vymazání údajů osoby, jež není vlastníkem vozidla, z registru silničních vozidel (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne datum, sp. zn. 7 As 254/2016-33).

10. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Soud vzal za prokázané, že s ohledem na platně uzavřenou kupní smlouvu ze dne datum žalobkyně není vlastníkem předmětného vozidla. Žalobkyně má naléhavý právní zájem na určení vlastnictví, neboť pouze na základě deklaratorního rozsudku bude moci následně docílit odstranění údajů o své osobě jakožto nesprávně vedeného vlastníka předmětného vozidla v registru silničních vozidel. Žalobkyně tak uplatnila svůj nárok po právu, a soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl.

11. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení zcela úspěšná, náhradu nákladů řízení ve výši 17 064,50 Kč, které sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 000 Kč, odměny za 3 úkony právní služby dle § 9 odst. 3 písm. a), § 7 bod 5, § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „advokátní tarif“) po 3 700 Kč (příprava a převzetí věci, podání žaloby, výzva k plnění), náhrady hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 450 Kč dle § 13 odst. 1, 4 advokátního tarifu a 21 % DPH dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 2 614,50 Kč. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř. a platební místo dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mělníku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nebudou-li povinnosti stanovené tímto rozhodnutím plněny řádně a včas, může oprávněná osoba po právní moci rozhodnutí podat návrh na soudní výkon rozhodnutí podle části šesté zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu nebo návrh na exekuci podle zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu.