12 C 132/2021

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Daniely Kulíkové a přísedících Františka Vlacha a Jitky Moravcové ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený pplk. Mgr. jméno příjmení , pověřeným příslušníkem Policejního prezidia ČR proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 13 095 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 13 095 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 13 095Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 2 294,52 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> 1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhal vůči žalovanému zaplacení 13 095 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z této částky od [datum] do zaplacení. V odůvodnění žaloby uvedl, že žalovaný, který byl do [datum] příslušníkem Policie ČR, v noci ze dne [datum] na [datum] bez souhlasu oprávněného vedoucího příslušníka a bez stanovených oprávnění či služebních důvodů, v době, kdy neměl nařízený výkon služby, úmyslně užil služební vozidlo v civilním provedení značky Hyundai i30 GDH, [registrační značka] (dále jen„ služební vozidlo“) a odjel s ním z areálu Policie ČR na adrese [část obce a číslo], [obec]. Při této jízdě nedal přednost v jízdě vozidlu hlídky Policie ČR, obvodního oddělení [obec], která ho dále následovala a při jízdě po silnici č. III/6032, přibližně 100 metrů za obcí [část obce] ve směru jízdy na obec Babice srazil lesní zvěř (lišku), která mu vběhla před služební vozidlo z pravého silničního příkopu a v důsledku střetu byl poškozen nárazník a levé mlhové světlo služebního vozidla, čímž žalobci vznikla škoda na služebním vozidle ve výši 13 095 Kč. Žalobce dále uvedl, že žalovaný byl rozsudkem Okresního soudu v Benešově ze dne 11. 6. 2020 č. j. [číslo jednací] ve spojení s usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 17. 9. 2020 č. j. [číslo jednací] shledán vinným z přečinu porušení služební povinnosti příslušníka bezpečnostního sboru dle § 398 odst. 2 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník (dále jen „trestní zákoník“). Žalovaný byl k úhradě způsobené škody vyzván výzvou ze dne [datum] se splatností do 30 dnů od jejího doručení, kterou žalovaný převzal dne [datum]. Splatnost tak nastala dne [datum]. Naposledy byl žalovaný upomínán k zaplacení předžalobní výzvou ze dne [datum]. Žalovaný ničeho nezaplatil.

2. Ve věci byl vydán platební rozkaz č. j. [číslo jednací] ze dne 13. 5. 2021, který žalovaný napadl včas podaným odporem. Žalovaný navrhl, aby byla žaloba zamítnuta a na svou obranu uvedl, že nikdy nebyl shledán vinným z přestupku v souvislosti s dopravní nehodou (střetu s lesní zvěří), při které došlo k poškození předního nárazníku a levého mlhového světla služebního vozidla. Uvedl, že poškození na vozidle bylo staršího data a přestupkové řízení bylo zastaveno, tedy že škodu nemohl způsobit žalovaný a tato skutečnost mu nebyla nikdy prokázána.

3. Ve vyjádření ze dne [datum] žalobce uvedl, že tvrzení žalovaného, že nebyl shledán vinným z přestupku za jednání, na základě kterého mu vběhla před vozidlo liška, nemá v této věci žádný právní význam. Podstatné je, že žalovaný neoprávněně užil služební vozidlo a při tom došlo k jeho poškození. Žalobce dále uvedl, že lze předpokládat, že žalovaný řídil vozidlo pod vlivem alkoholu, když odmítl dechovou zkoušku a následně i odběr krve. Žalobce vychází z protokolu o nehodě v silničním provozu ze dne 7. 6. 2019 [číslo jednací], ve kterém je uvedeno, že se v levé spodní části nárazníku nacházela srst a v levé přední části bylo poškození odpovídající střetu s pevným předmětem. Skutečnost, že vozidlo nebylo před neoprávněným užitím žalovaným poškozeno, opírá o vyjádření pplk. JUDr. [jméno] [příjmení]. Žalobce tímto podáním připouští, že škoda na vozidle mohla vzniknout i jinak než srážkou s liškou, ale tvrdí, že zcela jistě vznikal v důsledku protiprávního jednání žalovaného.

4. Žalovaný v průběhu prvního ústního jednání před soudem dne [datum] doplnil, že žaloba nemá žádné opodstatnění, neboť žalovaný nespáchal žádný přestupek, o čemž svědčí skutečnost, že přestupkové řízení bylo zastaveno. Žalovaný na své obraně setrval po celou dobu řízení.

5. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním:

6. Z výpovědi žalovaného soud zjišťuje, že v noci ze dne [datum] na [datum] odjel předmětným služebním vozidlem z areálu Policie ČR, [část obce a číslo], [obec]. Žalovaný připustil, že někdy kolem [číslo] hod měl nějaký střik, cca 3-4 dcl vína s tím, že se služebním vozidlem ujel poté, co byl napaden plk. [jméno]. [příjmení] zkoušce a odběru krve se nepodrobil, protože se bál kolegů. K samotné jízdě služebním vozidlem uvedl, že asi po 15 minutách, které později upřesnil na 5 minut, od počátku jízdy ho začalo pronásledovat vozidlo Policie ČR. Uvedl, že jel vozidlem pomalu do 100 km/h, jakmile si byl jistý, že se jedná o vozidlo„ normální“ hlídky, zastavil u ní. [příjmení] stála u krajnice a žalovaný zajel k ní. Uvedl, že během jízdy nenarazil do pevného předmětu a zcela vyloučil, že došlo ke střetu s liškou. K poškození služebního vozidla uvedl, že neví, v jakém stavu bylo vozidlo před jízdou. Má za to, že nikdo z kolegů by neřešil, než by sedl do služebního vozidla, jestli je někde prasklý plast. Žalovaný uvedl, že nelze objektivně požadovat, aby každá oděrka, která nebrání provozu, byla hlášena do evidence, neboť jí několik měsíců poté opravují a příslušníci jsou bez služebního vozidla. Žalovaný dále uvedl, že nebyl přítomen komisionální prohlídce služebního vozidla a nikomu neuváděl, kudy přesně jel.

7. Z rozsudku Okresního soudu v Benešově č. j. [číslo jednací] ze dne 11. 6. 2020, který nabyl právní moci dne [datum], soud zjišťuje, že žalovaný byl uznán vinným z přečinu porušení služební povinnosti příslušníka bezpečnostního sboru dle § 398 trestního zákoníku, kterého se dopustil tím, že dne [datum] v době dolem 00:20 hod v obci [obec], okres [okres], v objektu Policie České republiky s názvem„ Lovecký zámeček [ulice] Požáry“ bez oprávnění či služebního důvodu pouze pro svou potřebu nastoupil do zaparkovaného předmětného služebního vozidla a řídil ho do obce Krhanice, kde nedal přednost služebnímu vozidlu Policie České republiky, v němž jela hlídka Obvodního oddělení Policie [obec], dále jel přes obce Netvořice, [obec], [obec] a [obec] zpět do obce Krhanice, kde ho uvedená hlídka v čase 00:50 hod vyzvala k zastavení, na což žalovaný nereagoval a naopak zvýšil rychlost vozidla a pokračoval v jízdě přes obce Dařbož a [obec] směrem na obec Jesenice, kdy se hlídce Obvodního oddělení [obec] ve spolupráci s dalšími hlídkami Policie České republiky podařilo žalovaného zastavit u levé krajnice před obcí [část obce], okres [okres]. Z odůvodnění tohoto rozsudku soud dále zjišťuje, že jízdu se služebním vozidlem měl schválenou [jméno] [příjmení], přičemž tento ponechal knihu jízd, doklady a klíče od služebního vozidla na pokoji. Skutečnost, že nemá klíče od vozidla, zjistil [jméno] [příjmení] až ráno. Soud v trestní věci vyslechl svědky [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], příslušníků Policie ČR, kteří se podíleli na pronásledování, zastavení následných úkonech s žalovaným, a z jejich výpovědi vycházel. Z hodnocení výpovědí soudem plyne, že žalovaný jevil známky opilosti, byl z něj cítit alkohol. Ze svědecké výpovědi příslušníků Policie ČR, kteří služební vozidlo, jenž řídil žalovaný, přímo pronásledovali, dále plyne, že styl jízdy byl nekoordinovaný, ze strany na stranu, občas jel skoro do protisměru, a to po celou dobu jízdy. Žalovaný nereagoval na výzvu k zastavení a zastavil, protože mu byl zatarasen průjezd policejními vozidly. Žalovaný se na výzvu odmítl podrobit dechové zkoušce a následně i odběru krve.

8. Z úředního záznamu Policie ČR [číslo jednací] [číslo] ze dne 10. 6. 2019 je dále zjišťováno, že v průběhu jízdy žalovaného došlo ke střetu služebního vozidla s lesní zvěří, a to mezi obcí [část obce] a Dařbož přibližně 200 metrů před obcí Dařbož. Zvěř vběhla před služební vozidlo, které řídil žalovaný, z pravé strany, žalovaný ale pokračoval stále stejnou rychlostí asi 80 km/h, kdy došlo k přejetí zvěře pravým předním a zadním pravým kolem. Žalovaný i přes uvedené dále pokračoval v jízdě směrem na obec Babice, [obec] a [obec].

9. Z protokolu o nehodě v silničním provozu [číslo jednací] ze dne 7. 6. 2019, fotodokumentace na č.l. 20-21 a na č.l.59- 65 spisu a z protokolu o komisionální prohlídce ze dne [datum] soud zjišťuje, že u služebního vozidla bylo zjištěno poškození přední části služebního vozidla, a to ve spodní části nárazníku. V levé části bylo zjištěno poškození svislé k pozemní komunikaci ve výšce [číslo] cm od povrchu pozemní komunikace odpovídající střetu s pevným předmětem, které neodpovídá srážce se zvěří, přičemž provedeným šetřením se nepodařilo zjistit místo události. Poškození služebního vozidlo je dále konkretizováno v Protokolu o nehodě v silničním provozu [číslo jednací], kterým je potvrzováno poškození, které nesporně vzniklo střetem se zvěří v levé přední části služebního vozidla, neboť se v místě nacházela srst a další poškození, které neodpovídalo střetu se zvěří. Z protokolu o komisionální prohlídce při účasti tří členů komise soud zjišťuje, že na laku předního nárazníku byly patrné i drobné oděrky způsobené provozem vozidla z období před událostí.

10. Z vyrozumění o odložení věci Policie ČR ze dne [datum] a rozhodnutí o odložení věci ze dne [datum] /viz č.l.72-73 spisu/ soud zjišťuje, že věc dopravní nehody – srážky se zvěří, ke které došlo v katastru obce Řehenice byla odložena.

11. Z protokolu o stanovení skutečné výše škody ze dne [datum] a nákladového listu opravy ze dne [datum] /viz č.l. 24-25 spisu/ soud vycházel při stanovení výše skutečné škody, když z těchto listiny soud zjišťuje, že náklady na opravu služebního vozidla, které žalovaný užil bez oprávnění či služebního důvodu pouze pro svou potřebu a řídil ho do obce Krhanice činily celkem 13 094,13Kč.

12. Soud z provedeného dokazování učinil tyto následující skutkové závěry:

13. Žalobce je právnickou osobou příslušnou hospodařit se služebním vozidlem, které potřebuje k plnění funkcí státu nebo jiných úkolů v rámci své působnosti nebo stanoveného předmětu činnosti (zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích). Žalovaný byl do [datum] příslušníkem Policie ČR, tedy ve vztahu k žalobkyni ve služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů dle zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů. Žalovaný v noci ze dne [datum] na [datum], poté co v cca [číslo] požil alkohol v množství 3-4dcl vína, bez souhlasu oprávněného vedoucího příslušníka a bez stanovených oprávnění nebo služebních důvodů, v době kdy neměl nařízený výkon služby, užil k jízdě služební vozidlo ve vlastnictví žalobce, a to vozidlo zn. Hyundai i30 GDH, [registrační značka] a odjel s ním z areálu Policie ČR na adrese [část obce a číslo], [obec]. Při jízdě se služebním vozidlem nedal při vjíždění na silnici č. II/106 přednost služebnímu vozidlu Policie ČR v barevném provedení, která započala služební vozidlo řízené žalovaným v cca 00:20 hod dne [datum] pronásledovat. Během pronásledování služební vozidlo řízené žalovaným kličkovalo po pozemní komunikaci, proto se hlídka Policie ČR rozhodla vozidlo zastavit. Žalovaný na výzvu hlídky Policie ČR nereagoval a hlídce se ve spolupráci s další hlídkou služební vozidlo řízené žalovaným podařilo zastavit až v 1:24 hod dne [datum]. [příjmení] Policie ČR služební vozidlo pronásledovala na trase v délce cca 30 km. Během jízdy došlo ke střetu služebního vozidla řízeného žalovaným s lesní zvěří (liškou). Žalovaný se následně na výzvu hlídky Policie ČR odmítl podrobit dechové zkoušce a odběru alkoholu, ačkoliv jevil známky opilosti, byl z něj cítit alkohol /viz úřední záznam [číslo jednací] [číslo] na č. l. 8 spisu, rozsudek Okresního soud v Benešově č. j. [číslo jednací] na č. l. 10-14 spisu, protokol o jednání ze dne [datum] na č. l. 96-97 spisu/. Žalovaný byl řádně seznámen s předpisy upravujícími používání dopravních prostředků pro služební účely /viz. bod 14. rozsudku Okresního soud v Benešově č. j. [číslo jednací] na č. l. 10-14 spisu/. Služební vozidlo nebylo před neoprávněným užitím stran žalovaného havarované, v přední části vozidla v oblasti nárazníků se nacházelo toliko provozní poškození laku ve formě oděrek a škrábanců způsobené běžným používáním /viz úřední záznam [číslo jednací] na č. l. 48 spisu/. Při neoprávněné jízdě žalovaného se služebním vozidlem došlo ke škodě na služebním vozidle částečně z důvodu střetu s lesní zvěří, částečně škodě odpovídající střetu s pevným předmětem v nezjištěném místě, přičemž škoda byla vyčíslena na částku 13 095 Kč /viz Protokol o nehodě v silničním provozu [číslo jednací] na č. l. 22-23, Protokol o nehodě v silničním provozu [číslo jednací] na č. l. 66-67 spisu, fotodokumentace na č. l. 20-22 spisu a na č. l. 59-65 spisu, protokol o stanovení skutečné výše škody a nákladový list oprav na č. l. 24-25 spisu, protokol o komisionální prohlídce na č. l. 52 spisu/. Věc srážky se zvěří byla dle § 74 odst. 3 písm. b) zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, orgánem Policie ČR, zastavena /viz [číslo jednací] [číslo] na č. l. 72 spisu/. Podezření z přestupku dle § 125c odst. 1 písm. k ) a § 125 odst. 1 písm. d) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů ve znění pozdějších předpisů, bylo předáno k rukám ředitele Národní centrály organizovaného zločinu Služby kriminální policie a vyšetřování, jako služebnímu funkcionáři, který měl nad žalovaným kázeňskou pravomoc /viz předání věci na č. l. 69-71 spisu/. Žalobce vyzval žalovaného k úhradě škody výzvou k náhradě škody ze dne [datum] se splatností 30 dnů od doručení a naposledy předžalobní výzvou ze dne [datum] /viz výzva k úhradě, předžalobní výzva, doručenky na č. l. 26-29 spisu/.

14. Soud danou věc posuzoval po právní stránce podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ OZ“) s přihlédnutím k zákonu č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů (dále jen zákon o služebním poměru“).

15. Podle § 95 odst. 1 zákona o služebním poměru příslušník odpovídá bezpečnostnímu sboru za škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při výkonu služby nebo v přímé souvislosti s ním.

16. Soud s ohledem na znění citovaného ustanovení předně konstatuje, že je věcně příslušný k projednání věci, neboť škoda nevznikla zaviněným porušením povinností při výkonu služby nebo v přímé souvislosti s ním a nejedná se tedy o otázku řešenou v řízení ve věcech služebního poměru, jedná se tak o věc spadající do příslušnosti obecného soudu.

17. Podle § 2900 OZ vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného.

18. Podle § 2910 OZ škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

19. Podle § 2911 OZ způsobí-li škůdce poškozenému škodu porušením zákonné povinnosti, má se za to, že škodu zavinil z nedbalosti.

20. Podle § 2912 odst. 1 OZ nejedná-li škůdce, jak lze od osoby průměrných vlastností v soukromém styku důvodně očekávat, má se za to, že jedná nedbale.

21. Podle § 2951 odst. 1 OZ se škoda nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích.

22. Podle § 2952 OZ se hradí skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Záleží-li skutečná škoda ve vzniku dluhu, má poškozený právo, aby ho škůdce dluhu zprostil nebo mu poskytl náhradu.

23. Ustanovení § 2910 OZ stanovuje podmínky pro vznik odpovědnosti za škodu, za kterých je škůdce povinen poškozenému nahradit, co svým jednáním způsobil. Jedná se o jednání spočívající v porušení stanovené povinnosti, vznik škody, která je v příčinné souvislosti s protiprávním jednáním a zavinění. Porušení právní povinnosti je takovým jednáním, které je způsobilé vyvolat právní následky a jedná se o takové jednání, které je v rozporu s objektivním právem. K podmínce příčinné souvislosti mezi jednáním a škodou soud uvádí, že posuzoval, zda jednání žalovaného mohlo být skutečnou a relevantní příčinou škody. V obecné rovině soud uvádí, že posuzoval a hodnotil nejen existenci zavinění, tedy zda žalovaný měl a mohl jednat jinak, ale také vztah zavinění k porušované povinnosti. V této souvislosti vycházel z rozlišování stupňů zavinění mezi nedbalostí a úmyslem a z konstrukce domněnky obecné odpovědnosti dle § 2911 OZ, tedy pokud poškozený prokáže splnění objektivních podmínek odpovědnosti, zavinění škůdce se předpokládá. Škůdce se pak může zprostit odpovědnosti, pokud prokáže, že škodu nezavinil, tedy že není splněna podmínka zavinění ani ve formě nedbalosti nevědomé (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] ze dne 28. 3. 2006).

24. Na základě provedeného dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Soud vzal za prokázané, že žalovaný sice jako příslušník bezpečnostního sboru, ale bez právního důvodu, tedy aniž by plnil služební úkoly, užil v noci ze dne [datum] na [datum] služební vozidlo Policie ČR. Služební vozidlo užil i bez souhlasu oprávněného pracovníka, což žalovaný nepopírá. Žalovaný ani nepopírá, že ve večerních hodinách dne [datum] požil alkoholické nápoje, konkrétně cca 3-4 dcl vína formou střiku. Soud má za prokázané, že žalovaný při jízdě služebním vozidlem jel způsobem, při kterém při vjíždění na hlavní silnici nedal přednost vozidlu přijíždějícímu po hlavní silnici, vozidlu Policie ČR v barevném provedení, a to takovým způsobem, že řidič vozidla Policie ČR v barevném provedení musel prudce brzdit, aby předešel střetu se služebním vozidlem řízeným žalovaným. Osádka tohoto vozidla se rozhodla za žalovaným jet a s ohledem na jeho způsob jízdy, kdy kličkoval po pozemní komunikaci, se rozhodla služební vozidla řízené žalovaným zastavit. Po celou dobu pronásledování měla hlídka Policie ČR zapnuta výstražná světla modré barvy s doprovodným zvukovým znamením. Žalovaný na výzvy hlídky Policie ČR nereagoval. [příjmení] Policie ČR žalovaného pronásledovala asi 30 km a tohoto se podařilo zastavit až provedením zátarasu v součinnosti s další hlídkou Policie ČR. Soud má dále za prokázané, že žalovaný v důsledku způsobu své jízdy nedokázal včas zareagovat na lesní zvěř (lišku), která mu vběhla před služební vozidlo, a tuto přejel. V důsledku tohoto střetu došlo k poškození služebního vozidla. Ohledáním služebního vozidla vyšlo najevo i další poškození, které sice neodpovídá srážce s lesní zvěří, ale soud má za prokázané, že k němu došlo během neoprávněné jízdy se služebním vozidlem, neboť dle vyjádření řidiče, který se služebním vozidlem oprávněně přijel do areálu Policie ČR, [část obce a číslo], [obec], bylo vyloučeno poškození vozidla nad rámec běžných oděrek a škrábanců.

25. K obraně žalovaného, že nikdy nebyl shledán vinným z přestupku, proto žaloba nemá opodstatnění, soud uvádí, že předchozí vedení řízení o jednání, které má znaky přestupku, jež bylo rozhodnutím zastaveno, a řízení o náhradě škody jsou samostatná řízení a uznání žalovaného vinným z přestupku není podmínkou pro uplatnění nároku na náhradu škody (srov. např. rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. [číslo jednací] ze dne 24. 8. 2017 ve spojení s usnesením Ústavního soudu č. j. [ústavní nález] ze dne [datum]).

26. Soud nevzal za prokázané tvrzení žalovaného, že poškození služebního vozidla byla staršího data, neboť toto bylo vyvráceno vyjádřením pplk. JUDr. [jméno] [příjmení] formou úředního záznamu [číslo jednací] ze dne 17. 6. 2019 a žalovaný své tvrzení nijak neprokázal.

27. Skutečnost, že nebylo zjištěno, kde k poškození vozidla žalovaným došlo /kromě místa srážky s liškou/, není ve věci zásadní. Ze samotného výslechu žalovaného plyne, že nikomu neuvedl, kudy přesně jel a k údajnému šetření k místu střetu s pevnou překážkou došlo až dne [datum]. Soud tak uzavírá, že je velmi nepravděpodobné, že by hlídka Policie ČR přes veškerou pečlivost podrobně prozkoumávala trasu délky 30 km, není vůbec zřejmé, jakým způsobem žalovaný jel v úseku lesa od areálu Policie ČR k pozemní komunikaci, odkud za ním jelo vozidlo Policie ČR v barevném provedení, a nelze ani opomenout, že na překážce nemusely vůbec být stopy po srážce a po 10 dnech nemusela být pevná překážka zjistitelná, již mohla být zničena nebo odstraněna.

28. Soud na základě uvedeného konstatuje, že protiprávnost je v posuzovaném případě dovozována z porušení obecné prevenční povinnosti dle § 2900 OZ, tedy v povinnosti chovat se s ohledem na okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě mimo jiné na vlastnictví jiného. Soud také zohledňoval místní a časové souvislosti, možnost odvrácení újmy a rozpoznatelnost rizika žalovaného, kdy dospěl k závěru, že bylo dostatečně prokázáno, že ke škodě na služebním vozidle došlo v průběhu neoprávněné jízdy služebním vozidlem žalovaným, přičemž žalovaný měl možnost škodě předejít tím, že by vozidlo neužil a pro účely soukromé cesty využil jiné prostředky. Soud dále uzavřel, že žalovaný jako držitel řidičského oprávnění a jako příslušník Policie ČR znalý právních předpisů k jízdě užil služební vozidlo bez oprávnění a v rozrušeném stavu (po konfliktu s nadřízeným) s ním nejen jel, ale dokonce ujížděl hlídce Policie ČR. Žalovaný tak měl a mohl vzhledem k okolnostem a svým osobním poměrům vědět, že jízdou částečně po lesní cestě, v nočních hodinách, ve stavu rozrušení (po konfliktu s nadřízeným), může porušit nebo ohrozit zájem chráněný zákonem. Žalovaný nejednal tak, aby nezavdal příčinu ke vzniku škody, nejednal tak, jak lze od osoby průměrných vlastností v soukromém styku důvodně očekávat, neboť průměrná osoba musí jednat tak, aby nepůsobila škodu třetím osobám, a přitom musí brát v úvahu zejména stupeň a hodnotu ohrožených a sledovaných zájmů, nebezpečnost situace a vztah blízkosti mezi jednotlivými stranami. (srovnej HRÁDEK, Jiří. § 2910 Porušení zákona. In: ŠVESTKA, Jiří, Jan DVOŘÁK, Josef FIALA aj. Občanský zákoník: Komentář, Svazek VI, (§ [číslo]) (Systém ASPI). Wolters Kluwer (cit. 2022 [číslo]). ASPI_ID KO89_f2012CZ. Dostupné v Systému ASPI. ISSN: [číslo]) Ke vzniku škody tak došlo zaviněným jednáním žalovaného, který škodu na služebním vozidle zavinil z nedbalosti. Ačkoliv nebylo prokázáno, jakým konkrétním způsobem došlo ke vzniku škody, která neodpovídá škodě související se střetem s lesní zvěří, bylo dostatečně prokázáno, že ke škodě jako celku došlo během neoprávněné jízdy žalovaného se služebním vozidlem. Soud tedy učinil závěr, že žalobce dostatečně prokázal splnění objektivních podmínek odpovědnosti žalovaného a je tak dána domněnka zavinění z nedbalosti žalovaného. Naopak žalovaný, na kterém leželo důkazní břemeno prokázat tvrzení, že škoda na služebním vozidle nevznikla v souvislosti s jeho neoprávněnou jízdou, svá tvrzení přes poučení soudu neprokázal. Žalobce tak uplatnil svůj nárok po právu. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl.

29. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku řádně a včas, octl se s placením dluhu v prodlení, a soud proto žalobci přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. tak, jak je žalobkyně uplatnila.

30. Lhůta k plnění byla stanovena ve smyslu § 160 odst. 1 o. s. ř.

31. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 294,52 Kč Tyto náklady sestávají z paušální náhrady ve výši 1 500 Kč za pět úkonů po 300 Kč (výzva k plnění, návrh ve věci samé, vyjádření k odporu, účast na jednání ve dnech [datum] a [datum]) dle § 1 odst. 1,3 písm. a), b) a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., a cestovného za cestu k soudu a zpět dne [datum] při ujetí celkem 114 km, náhradě za pohonné hmoty ve výši 44,5 Kč a náhradě opotřebení vozidla ve výši 4,7 Kč/km, tj celkem ve výši 794,52 Kč dle vyhlášky č. 116/2022 Sb. Tuto částku uložil soud žalovanému nahradit žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).