12 C 138/2024

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Danielou Kulíkovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupená advokátem Anonymizováno Adresa zainteresované společnosti 0/0 žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení 17 571,61 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši , částka, s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky ve výši , částka, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 0,25 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z žalované částky od , datum, do zaplacení. Svůj návrh odůvodnila tím, že žalobkyně s žalovaným uzavřela dne , datum, smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému částku , částka, . Smlouva byla sjednána elektronicky prostřednictvím klientské zóny. K podpisu smlouvy došlo pomocí SMS kódu, který žalobkyně zaslala žalovanému na jeho telefonní číslo. Tuto částku měl žalovaný vrátit spolu s úrokem ve sjednaných měsíčních splátkách ve výši 865. Před uzavřením smlouvy žalobkyně posuzovala schopnost žalovaného splácet úvěr, a to na základě porovnání příjmů a výdajů žalovaného a způsobu plnění dosavadních dluhů. Od žalovaného si žalobkyně vyžádala občanský průkaz, evropský průkaz zdravotního pojištění, výpis z účtu žalovaného a výplatní pásku. Situaci žalovaného si žalobkyně ověřovala též z insolvenčního rejstříku, centrální evidence exekucí, databáze neplatných dokladů a registru , Anonymizováno, . Žalovaný nehradil splátky řádně a včas, když na dluh uhradil toliko částku , částka, a se splátkou splatnou dne , datum, se dostal do prodlení. Žalobkyně proto prohlásila úvěr ke dni , datum, za zesplatněný. Žalobkyně naposledy vyzvala žalovaného k uhrazení dluhu předžalobní výzvou. Žalovaná částka pak představuje zesplatněnou neuhrazenou jistinu2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil a v řízení zůstal zcela pasivní.

3. Soud věc projednal postupem podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), v nepřítomnosti obou účastníků, neboť oba byli předvolání způsobem souladným s § 49 odst. 4 o. s. ř. při zachování lhůty uvedené v § 115 o. s. ř. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila a požádala, aby bylo jednáno v její nepřítomnosti, žalovaný se bez omluvy nedostavil. Soud tak mohl vycházet jen z obsahu spisu a označených a předložených důkazů.

4. Z provedených listinných důkazů učinil soud následující skutková zjištění: Žalobkyně uzavřela s žalovaným dne , datum, smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, , kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku , částka, . Z této částky měla být částka ve výši , částka, vyplacena přímo žalovanému, částka , částka, měla být použita na úhradu předchozích závazků žalovaného a částka ve výši , částka, měla být započtena na náklady žalobkyně (, částka, za lustrum v registrech, , částka, za expresní vyplacení úvěru, , částka, za administrativní náklady, , částka, za odměnu zprostředkovatele a , částka, za náklady na ověření úvěrového případu). Žalovaný měl tuto částku spolu s úrokem ve výši 23 % ročně splácet v pravidelných měsíčních splátkách po , částka, . Přílohu č. , hodnota, smlouvy tvoří smlouva o zřízení doplňkové služby Podpora, kterou si účastníci sjednali možnost žalovaného ročně odložit tři splátky, přerušení splácení na dobu až devíti měsíců v případě nezaviněného úrazu, závažného onemocnění nebo hospitalizace nebo v případě ztráty zaměstnání. Žalovaný se smlouvou zavázal za sjednané doplňkové služby Podpora společně se splátkami úvěru hradit žalobkyni částku ve výši , částka, za službu odklad tří splátek, , částka, za službu přerušení ze zdravotních důvodů a částku ve výši , částka, za službu přerušení z důvodu ztráty zaměstnání /viz smlouva č. l. 12-16 spisu, žádost a smlouva o zřízení doplňkové služby na č. l. 19rub-21 spisu, předsmluvní informace č. l. 7-10 spisu/. V příloze č. , hodnota, ke smlouvě o poskytnutí spotřebitelského úvěru nazvané Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je uvedeno, že žalovaný je svobodný, nemá vyživované děti, průměrný příjem žalovaného činí , částka, , náklady na bydlení činí , částka, , pravidelné finanční závazky , částka, , sázky , částka, . Finanční zůstatek činí , částka, . Mezi pravidelnými finančními závazky je uveden úvěr u , Anonymizováno, ve výši , částka, , splátka úvěru ve výši , částka, , , Anonymizováno, ve výši , částka, , , Anonymizováno, ve výši , částka, a , částka, , , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ve výši , částka, , a v soupisu jednorázových finančních závazků je uveden úvěr u společnosti Zaplo ve výši , částka, a , částka, , , Anonymizováno, ´, Anonymizováno, , Anonymizováno, ve výši , částka, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, ve výši , částka, /viz příloha č. , hodnota, na č. l. 16rub-19 spisu/. Žalovaný žalobkyni předložil občanský průkaz, evropský zdravotní průkaz a výplatní lístek za měsíc prosinec 2021 vystavený Fakultní nemocnicí , adresa, , ze kterých žalobkyně zjistila, že čistý měsíční příjem žalovaného byl v tomto měsíci ve výši , částka, . Žalovaný dále předložil výpis z účtu č. , č. účtu, vedený na jméno žalovaného za období od , datum, do , datum, , ze kterého bylo zjištěno, že počáteční zůstatek byl ve výši , částka, a konečný ve výši , částka, , na účet za toto období bylo připsáno , částka, a odepsáno , částka, . Finančně významné příchozí platby byly tvořeny platbou ve výši , částka, označenou jako výplata půjčky od společnosti , právnická osoba, . ze dne , datum, , transferem z hráčského účtu u společnosti , právnická osoba, . ve výši , částka, dne , datum, , platbou ve výši , částka, za dne , datum, označenou jako půjčka od Zaplo, platbou ve výši , částka, ze dne , datum, označenou jako , Anonymizováno, , Anonymizováno, , platbou ve výši , částka, připsanou dne , datum, a označenou jako smlouva o posk. úvěru, platbou ve výši , částka, připsanou dne , datum, a označenou jako dodatečná půjčka od , Anonymizováno, ., Anonymizováno, , platbou ve výši , částka, připsanou dne , datum, a označenou jako mzda na účet, a platbou ve výši , částka, připsanou dne , datum, z účtu označeného FN , adresa, /viz kopie občanského průkazu, kopie evropského zdravotního průkazu na č. l. 48-50 spisu, kontrola v neplatných dokladech na č. l. 52 spisu, výpis z účtu na č. l. 59-67 spisu, výpis z Živnostenského rejstříku k subjektu Fakultní nemocnice , adresa, na č. l. 68-70 spisu, výplatní lístek na č. l. 71 spisu/. Žalobkyně k osobě žalovaného provedla lustraci v insolvenčním rejstříku a v systému , Anonymizováno, , s negativním výsledkem /viz lustrace na č. l. 53-55 spisu/. Dne , datum, žalobkyně zaúčtovala platbu ve výši , částka, z účtu č. , č. účtu, nazvaného jménem žalovaného. V poznámce je uvedeno jméno žalovaného. Dne , datum, žalobkyně vyplatila na účet č. , č. účtu, částku ve výši , částka, , přičemž ve zprávě pro příjemce je uvedeno „, Anonymizováno, doplatek úvěru“, v poznámce „, Anonymizováno, doplatek úvěru“ a dne , datum, na svůj účet částku ve výši , částka, , přičemž ve zprávě pro příjemce a v poznámce operace je uvedeno „Malát“ /viz detail pohybu – bezhotovostní platba na č. l. 23-25 spisu/. Žalovaný sjednané splátky nehradil řádně a včas. Žalovaný na svůj dluh uhradil toliko částku , částka, . Žalovaný nereagoval ani na opakované upomínky k uhrazení, proto žalobkyně dopisem ze dne , datum, úvěr zesplatnila a vyzvala žalovaného k uhrazení celého nesplaceného úvěru do , datum, /viz upomínky na č. l. 11, 22 spisu, podací lístky na č. l. 5, 6 spisu, tvrzení žalobkyně a tabulka umoření na č. l. 47 spisu, předžalobní výzva, zesplatnění úvěru na č. l. 26-27 spisu + podací lístek na č. l. 29 spisu/.

5. Na základě shora popsaných skutkových zjištění dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalovaný s žalobkyní dne , datum, uzavřel úvěrovou smlouvu s doplňkovými službami Podpora, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši , částka, a žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit s úroky a poplatky dle smlouvy. Žalovanému byla vyplacena částka , částka, na jeho účet a částka , částka, , která byla použita na úhradu předchozího dluhu u žalobkyně. Před poskytnutím úvěru disponovala žalobkyně údaji o žalovaném, které byly zaznamenány v příloze č. , hodnota, smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru. Žalovaný žalobkyni uhradil , částka, . Žalobkyně vyzvala žalovaného k uhrazení celé dlužné částky do , datum, .

6. Po právní stránce soud hodnotil věc podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění účinném do , datum, (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).

7. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

9. Podle § 588 věty první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

10. Podle § 3016 o. z. ustanoveními tohoto zákona nejsou dotčena ustanovení jiných právních předpisů o ochraně spotřebitele.

11. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

12. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

13. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

14. Soud na základě hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech ve vzájemné souvislosti dospěl k závěru, že žaloba je z části důvodná. Soud vzal za prokázané, že žalobkyně chtěla s žalovaným uzavřít smlouvu o (spotřebitelském) úvěru ve výši , částka, a žalovanému měla vzniknout povinnost půjčené peněžní prostředky spolu s poplatky vrátit. Protože šlo o smlouvu o spotřebitelském úvěru, soud se předně zabýval otázkou, zda ze strany žalobkyně, coby poskytovatelky úvěru jakožto spotřebitelského úvěru, byla před vlastním uzavřením smlouvy splněna zákonná povinnost zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele, tedy žalovaného. V tomto směru nelze než konstatovat, že žalobkyně své povinnosti ve smyslu § 86 zákona o spotřebitelském úvěru nedostála. Z provedených důkazů vyplynulo, že žalobkyně nezkoumala výdaje žalovaného, a to ani ty podstatné. Žalobkyně vyšla pouze z tvrzené výše výdajů žalovaného. Takový postup žalobkyně soud nemohl hodnotit jako souladný se zákonem o spotřebitelském úvěru, neboť není postačující, aby žalobkyně vyšla pouze z nedoloženého osobního prohlášení žalovaného o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, neboť odborná péče předpokládá, že věřitel údaje získané od spotřebitele náležitě ověří (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). V řízení nebylo prokázáno, že by žalobkyně s odbornou péčí zkoumala příjmy a výdaje žalovaného. Jak již soud uvedl výše, poskytovatel spotřebitelského úvěru je povinen před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru ověřit příjmy a výdaje žadatele. Na žalobkyni tak bylo, aby si od žalovaného vyžádala podklady ke zjištění jeho příjmů a výdajů, na nichž jsou příjmy a výdaje žadatele spolehlivě zachyceny. Pouhé doplnění čísel do formuláře žalobkyní, aniž je zřejmé, na základě čeho, a jak byly tyto údaje získány, nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení „na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací“. V souladu se shora citovaným § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel předmětné posouzení činí zejména na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele, a dále způsobu plnění dosavadních dluhů. K tomuto porovnání však reálně vzhledem k absenci jakýchkoli podkladů k výdajům žalovaného v daném případě nemohlo dojít. Žalobkyně sice ověřila příjmy žalovaného za měsíc listopad a prosinec 2021 (výpisem z účtu a výplatní páskou), ale nijak neověřovala, zda pracovní poměr bude trvat i v dalším období, tedy, zda není žalovaný ve zkušební době nebo ve výpovědi. Při posouzení výdajů žalovaného se žalobkyně spokojila pouze s tvrzeními žalovaného o nikterak nedoložených měsíčních výdajích. Výdaje žalovaného, ani ty podstatné (zejména výdaje na bydlení) ověřeny nebyly. Žalobkyně evidovala u žalovaného výdaje na bydlení částkou , částka, , což mělo vést žalobkyni k pochybnosti o správnosti tak nízké výše. Závěr žalobkyně o schopnosti žalovaného úvěr splácet nemohl odpovídat reálné finanční situaci žalovaného, když z předloženého výpisu z účtu žalovaného je zřejmé, že výdaje žalovaného byly podstatně vyšší než jeho příjmy. Tyto skutečnosti pak žalobkyně při hodnocení úvěruschopnosti žalovaného dostatečně nezohlednila. Žalobkyně měla schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr ověřovat o to pečlivěji, když věděla, že žalovaný má jiné nesplacené závazky. S ohledem na shora uvedené nelze dovodit, že by ze strany žalobkyně byla úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí zkoumána. V této souvislosti soud dále konstatuje, že žalobkyně se k jednání soudu nedostavila a svým procesním postupem se tak sama zbavila možnosti být poučena soudem při jednání o povinnosti označit důkazy, včetně následku nesplnění této povinnosti v podobě neúspěchu ve sporu dle § 118a odst. 3 o. s. ř.

15. Soud k výše uvedenému dodává, že tyto závěry jsou zcela v souladu i s judikaturou. Ústavní soud v nálezu ze dne , datum, , sp. zn. III. ÚS 4129/18, mj. zdůraznil, že „poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit“ s tím, že by „státní moc neměla poskytovat ochranu právům subjektu, který nejenže neprověřil finanční možnosti toho, komu půjčil své peníze, ale také toho, kdo úvěr neposkytl s odůvodněnou důvěrou v to, že bude řádně splacen, nýbrž spíše s cílem dosažení (většího) zisku realizací mnohdy násobného zajištění původního dluhu, k němuž žadatel úvěrů - dlužník, ať už z nevědomosti, z bezvýchodnosti aktuální životní situace nebo i z vlastní nezodpovědnosti a lhostejnosti přistoupil.“ Konečně uvedl, že „obecné soudy by měly poskytovatele úvěrů vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit.“ V daném případě však s ohledem na nedostatečné zkoumání výdajů žalovaného nelze uzavřít, že by se ze strany žalobkyně o takové přesvědčivé zkoumání, s ohledem na zjištění, která ze zákaznické karty vyplývala, skutečně jednalo.

16. Smyslem zakotvení povinnosti poskytovatelů spotřebitelských úvěrů posuzovat úvěruschopnost spotřebitele v zákoně je především ochrana spotřebitelů před rizikovými úvěry a dále řešení problému rostoucí zadluženosti domácností (viz důvodovou zprávu k zákonu o spotřebitelském úvěru). Povinnost věřitele posoudit před uzavřením smlouvy bonitu spotřebitele představuje pro spotřebitele i určitou záruku, že věřitel bude při poskytování úvěru postupovat tak, aby jej do určité míry chránil před neschopností splácet, neboť v případě pochybností o úvěruschopnosti úvěr neposkytne. Primárním chráněným zájmem je zde ochrana spotřebitele před neodpovědným poskytnutím úvěru, které by vedlo k jeho insolvenci se všemi negativními následky, a to jak ekonomickými v podobě ztráty majetku, tak společenskými v podobě společenské stigmatizace (viz Wachtlová, L.; Slanina, J. Zákon o spotřebitelském úvěru. Komentář. 1. vyd. , adresa, : , právnická osoba, . Beck, 2011, s. 99). Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je přitom i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , publikovaný ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 3225/2015, použitelný i za účinnosti zákona č. 257/2016 Sb.).

17. Ohledně následku absolutní neplatnosti soud konstatuje, že v § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru stanovenou neplatnost smlouvy jakožto důsledek porušení povinnosti poskytovatele řádně a s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost spotřebitele je nutno vykládat za použití § 588 o. z. jako neplatnost absolutní, neboť dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a zároveň (pro širší dopady porušení této povinnosti) zjevně narušuje veřejný pořádek (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, či nález Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. III. ÚS 4129/18). Soud je proto povinen zabývat se uvedenou otázkou i bez návrhu žalovaného spotřebitele. V podrobnostech srov. např. rozsudky Krajského soudu v Praze ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, nebo ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , v nichž se soud detailně zabýval otázkou výkladu právní úpravy účinné od , datum, a obsažené v § 86 a § 87 zákona o spotřebitelském úvěru a uzavřel, že výklad předmětného § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru stanovujícího důsledky porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, aby respektoval smysl a účel daného ustanovení (teleologický výklad), kontinuitu (historický výklad) a dosavadní vývojové trendy v dané právní oblasti (výklad z judikatury), a aby se současně jednalo o výklad eurokonformní, nepřipouští, aby důsledkem uvedeného porušení povinnosti věřitele (poskytovatele úvěru) byla pouhá relativní neplatnost, ale zákonem stanovenou neplatnost, k níž v důsledku daného porušení dochází, je nutno chápat jako absolutní, k níž musí soud přihlédnout již z úřední povinnosti. Na tomto místě soud dále odkazuje na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne , datum, ve věci C-679/18 z jehož závěru vyplývá, že Články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne , datum, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu.

18. V poměrech projednávané věci tudíž soud uzavírá, že žalobkyně svou povinnost stanovenou jí zákonem nesplnila. Důsledkem nesplnění této zákonné povinnosti je absolutní neplatnost smlouvy o úvěru. Jelikož soud uzavřel, že smlouva o úvěru nebyla mezi účastníky uzavřena platně, došlo na straně žalovaného na úkor žalobkyně k bezdůvodnému obohacení, a proto je žalovaný povinen toto obohacení ve smyslu § 2991 a násl. o. z. vydat. Žalobkyně v řízení uvedla, že eviduje od žalovaného částku v celkové výši , částka, . Žalovaný je tak povinen vrátit rozdíl mezi poskytnutými a vrácenými peněžními prostředky, tj. ve výši , částka, (, částka, – , částka, ), o které se na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil. K tomu soud dodává, že v řízení bylo prokázáno, že žalobkyně skutečně ve prospěch žalovaného vyplatila pouze , částka, , nikoliv , částka, , neboť , částka, si žalobkyně bez dalšího započetla na své náklady a žalovanému nikdy poskytnuty nebyly (nemohl se proto o tuto částku na úkor žalobkyně obohatit). Splatnost pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení pak nastala uplynutím lhůty bez zbytečného odkladu po výzvě k plnění (§ 1958 o. z.). Soud vzal za prokázané, že první výzvou k úhradě dlužné částky, která se dostala do dispozice žalovaného, byla výzva spojená s oznámením o zesplatnění, kterou byla stanovena lhůta k zaplacení do , datum, . Soud proto přiznal žalobkyni dle ustanovení § 1968 ve spojení s § 1970 o. z. úrok z prodlení z dlužné částky , částka, od , datum, do zaplacení v zákonné výši 14,75 % ročně. Lhůta k plnění byla určena v souladu s ustanovením § 160 o. s. ř. (výrok I. tohoto rozsudku).

19. Jelikož soud uzavřel, že nedošlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru, ve zbylém nárok žalobkyně jako nedůvodný zamítl, neboť vyplýval z neplatně uzavřené smlouvy o úvěru a v části zamítl nárok žalobkyně na úrok z prodlení uplatněný nad rámec zákonné výše (výrok II. tohoto rozsudku).

20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení, neboť úspěšnějšímu žalovanému žádné náklady nevznikly (výrok III. tohoto rozsudku).