12 C 154/2021

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Danielou Kulíkovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupena opatrovnicí celé jméno opatrovnice , datum narození , bytem adresa opatrovnice zastoupena JUDr. jméno příjmení , advokátkou se sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované zastoupena Mgr. jméno příjmení , advokátem se sídlem adresa o určení vlastnictví, <b>I. Určuje se, že vlastníkem pozemku parc. č. st. 51, zastavěna plocha a nádvoří, o výměře 473m2, jehož součástí je stavba – budova [adresa], objekt k bydlení, a pozemek parc. [číslo] zahrada, o výměře 971 m2, to vše zapsané na [list vlastnictví], vedeném v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Mělník, katastrální území [obec], obec Vraňany, je žalobkyně.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni k rukám právní zástupkyně žalobkyně na náhradě nákladů řízení částku 25 467,41Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>III. Žalovaná je povinna zaplatit na náhradě nákladů státu České republice – Okresnímu soudu v Mělníku částku ve výši 11 960Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>IV. Žalovaná je povinna uhradit České republice – Okresnímu soudu v Mělníku soudní poplatek ve výši 5 000Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet soudu [číslo] [variabilní symbol].</b> 1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala určení, že je vlastníkem nemovitosti, a to pozemku parc. č. st. 51, zastavěná plocha a nádvoří, o výměře 473m2, jehož součástí je stavba – budova [adresa], objekt k bydlení, a pozemek parc. [číslo] zahrada, o výměře 971 m2, to vše zapsané na [list vlastnictví], vedeném v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Mělník, katastrální území [obec], obec Vraňany. Uvedla, že dne [datum] uzavřela žalobkyně s žalovanou darovací smlouvu, jejímž předmětem byly výše uvedené nemovitosti. Žalobkyně dlouhodobě trpí Alzheimerovou demencí, která ji byla diagnostikována poprvé v únoru 2019. V návaznosti na to bylo u Okresního soudu v Mělníku vedeno řízení o omezení svéprávnosti žalobkyně a současně o určení jejího opatrovníka. Rozsudkem ze dne 7.9.2020, [anonymizováno] [číslo jednací], byla žalobkyně omezena ve svéprávnosti tak, že není způsobilá samostatně právně jednat v žádných záležitostech s výjimkou běžných záležitostí každodenního života na dobu 5 let. Opatrovníkem žalobkyně byla jmenovaná dcera žalobkyně, paní [celé jméno opatrovnice]. Žalobkyně v době podpisu darovací smlouvy již nebyla s ohledem na svůj zdravotní stav schopna posoudit důsledky právního jednání, tudíž nemohla být uzavřena platně. Opatrovnice pečuje o žalobkyni dlouhodobě a je přesvědčena o tom, že nebyla schopna posoudit obsah a účinky darovací smlouvy. Vzhledem ke zhoršujícímu se zdravotnímu stavu žalobkyně došlo dne [datum] k umístění žalobkyně do [příjmení] [příjmení] z.ú., se sídlem [adresa]. Žalobkyně má starobní důchod ve výši 18 800Kč a náklady na péči žalobkyně činí 25 000Kč, je tedy nutno minimálně 6000Kč měsíčně doplácet. Převod nemovitosti nebyl realizován ve prospěch žalobkyně, jelikož došlo k převodu veškerých nemovitostí ve vlastnictví žalobkyně formou darování.

2. K žalobě se vyjádřila žalovaná tak, že je přesvědčena, že darovací smlouva byla uzavřena platně a zcela v souladu s vůlí žalobkyně. Uvedla, že je vnučkou žalobkyně, opatrovnice její tetou. Žalovaná uvedla, že nikdy neudělala nic, čím by zneužila tvrzenou nesvéprávnost žalobkyně ke svému vlastnímu obohacení. Až po podání žaloby se dozvídá skutečnosti, které ji nebyly dosud známy. Darovací smlouva byla uzavřena na přímé přání žalobkyně a na základě jejího přání oslovil p. [celé jméno svědka] svého známého advokáta Mgr. [jméno] [příjmení], zda by připravil dokumenty k převodu nemovitosti a následně došlo k podpisu dokumentů za jeho přítomnosti v převáděném domě žalobkyně. Za tím účelem si musel posoudit i způsobilost žalobkyně. Žalobkyně je přesvědčena, že při podpisu darovací smlouvy žalobkyně věděla, ač trpí Alzheimerovou chorobou, jaké jednání činí, jaké budou jeho důsledky a vědomě se rozhodla nemovitosti darovat žalované, což odpovídala i záměru prarodičů žalované z minulosti. Žalovaná uvedla, že žalobkyně se po smrti otce žalované uzavřela do sebe a částečně izolovala od okolního světa, stýkala se pouze s rodinnými příslušníky a několika sousedy, společnost nevyhledávala. Žalobkyně vždy vedla domácnost, šetřila peníze, nerada opouštěla domov a při vyřizování úředních věcí bývala nervózní, proto ji žalovaná pomáhala. Prarodiče žalobkyně chtěli nemovitost ve [obec] darovat žalované a její sestře. Žalovaná uvedla, že v únoru 2019 viděla první zprávu od psychiatra, v té době byla žalobkyně v dobré fyzické kondici, další kontroly u psychiatra s žalobkyní se žalovaná osobně účastnila. Následně ji bylo sděleno od opatrovnice žalobkyně, že se žalobkyně zhoršuje. V dubnu 2019 se situace zlepšila, mezi lékařskými zprávami z února a listopadu nespatřuje žalovaná změny. O zbavení svépravnosti se opratrovnice žalobkyně zmínila žalované už při prvním psychiatrickém vyšetření, o vedení řízení o zbavení svépravnosti žalovaná nevěděla. O umístění žalobkyně do Alzheimer centra si s opatrovnicí žalobkyně psali po druhé návštěvě žalobkyně u psychiatra. Žalovaná rovněž uvedla, že je zdravotnicí, a to všeobecnou zdravotní sestrou ve VFN Neurologické klinice JIP. Žalobkyně měla nastoupit od poloviny května 2019 do Alzeimer home v Modřanech, avšak nenastoupila, až na podzim byla žalovaná informována telefonicky p. [celé jméno svědka], že je žalovaná umístěna v Alzheimer home v Modřanech.

3. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím zjištěním stran skutkového stavu: Žalobkyně s žalovanou uzavřela dne [datum] darovací smlouvu, jejímž předmětem byla nemovitosti, a to pozemek parc. č. st. 51, zastavěná plocha a nádvoří, o výměře 473m2, jehož součástí je stavba – budova [adresa], objekt k bydlení, a pozemek parc. [číslo] zahrada, o výměře 971 m2, to vše zapsané na [list vlastnictví], vedeném v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Mělník, katastrální území [obec], obec Vraňany. Tuto nemovitost žalobkyně darovala žalované do výlučného vlastnictví a ve prospěch žalobkyně bylo zřízeno věcné břemeno /služebnost/ doživotního bezplatného užívání /viz citovaná darovací smlouva na č.l. 8-11, výpis z katastru nemovitostí na č.l. 15-16 4. Rozsudkem Okresního soudu v Mělníku ze dne 7.9.2020, [anonymizováno] [číslo jednací], byla žalobkyně omezena ve svéprávnosti tak, že není způsobilá samostatně právně jednat v žádných záležitostech s výjimkou běžných záležitostí každodenního života s tím, že soud žalobkyni omezil ve svéprávnosti po dobu 5 let. Opatrovníkem žalobkyně byla soudem jmenována [celé jméno opatrovnice], [datum narození] /viz citovaný rozsudek na č.l. 13-14 spisu/. V rámci řízení o omezení svéprávnosti žalované byl vypracován dne [datum] znalecký posudek z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, MUDr. [jméno] [příjmení], která žalobkyni vyšetřila dne [datum], tedy 6 měsíců po uzavření darovací smlouvy mezi žalobkyní a žalovanou. Znalkyně uzavřela, že žalobkyně trpí demencí středně těžkého stupně, projevující se významným narušením mnoha vyšších kognitivních funkcí, včetně paměti, myšlení, orientace, chápání, uvažování, schopnosti učení, řeči a úsudku. Uvedla, že žalobkyně není schopna samostatné existence, je odkázána na péči okolí, není schopna řádně testovat realitu a předvídat následky svého jednání. Vlivem uvedené poruchy není žalobkyně schopna sama se o sebe postarat po finanční, právní, sociální a ani zdravotní stránce, není schopna sama o sobě rozhodovat, nemá náhled na své onemocnění. Zjištěná psychická porucha je trvalého rázu, není již výrazněji ovlivnitelná léčebnými prostředky a do budoucnosti lze předpokládat další prohlubování zjištěného defektu. V rámci otázek soudu se znalkyně vyjádřila k uzavírání smluv, tedy že není žalobkyně schopna porozumět důsledkům uzavření smlouvy a není schopna účasti na soudním jednání, není schopna výslechu/viz znalecký posudek MUDr. [jméno] [příjmení] na č.l.18-21 spisu, rovněž obsažen ve spisovém materiálu sp.zn. [spisová značka]

5. V rámci zadání znaleckého úkolu v tomto soudním řízení usnesením ze dne 24.3.2022, č.j. 12C 154/2021-82, se ustanovená znalkyně z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, MUDr. [jméno] [příjmení], která již žalobkyni dne [datum] vyšetřovala v rámci řízení o omezení její svéprávnosti, vyjádřila v rozhodnému období, kdy byla uzavřena darovací smlouva mezi žalobkyní a žalovanou, kdy mimo jiné vyšla ze zdravotní dokumentace datované dříve než byla uzavřena darovací smlouva mezi žalobkyní a žalovanou, a to zprávy ambulantní psychiatrie Clineterap, kdy při prvním vyšetření žalobkyně v únoru 2019 byla konstatována u žalobkyně demence lehká až středně těžká, rovněž z kontroly žalobkyně dne [datum] vyplynulo, že lékař zhodnotil orientaci žalobkyně jako sníženou, myšlení chudé, mnestické a kognitivní funkce deteriovány, test [právnická osoba] u žalobkyně prezentoval patologický nález ve věci kognitivních funkcí. Při psychiatrické kontrole žalobkyně dne [číslo] si žalobkyně nepamatovala, že napsala dům na vnučku /viz znalecký posudek ze dne [datum] MUDr. [jméno] [příjmení] na č.l. 91-97 spisu/. Znalkyně ve znaleckém posudku uzavřela na základě spisového materiálu, zdravotnické dokumentace, že žalobkyně v rozhodné době, tj. ke dne [datum], nebyla z důvodu forezně významného oslabení kognitivních funkcí v důsledku dementogenního procesu schopna právního jednání, nebyla schopna mu plně porozumět a dohlídnout konsekvence, nebyla schopna adekvátně sledovat svůj zájem, byla významně ovlivnitelná a manipulovatelná druhou osobou.

6. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] /viz protokol z ústního jednání dne [datum] na č.l. 75-76 spisu/ soud zjišťuje, že ta v období od [datum] do [datum] docházela jako terénní zdravotník k žalované a podávala ji léky. Uvedla, že žalobkyně od počátku nevěděla, jak se svědkyně jmenuje, nepamatovala si ji, stávalo se, že si někam dala věci a nevěděla kam. Uvedla, že ze zkušenosti s žalobkyní a obdobnými pacienty má za to, že nebyla schopna pochopit souvislý text, vnímala realitu zkresleně, měla své rituály, stále topila a to i v létě, opakovala věci, od počátku péče svědkyni odpovídala na její dotazy naučeným způsobem a na konkrétní dotaz svědkyni neodpověděla. Uvedla, že její zdravotní stav byl ze strany svědkyně vnímán jako setrvalý. Následně byla umístěna do Alzheimer centra.

7. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] /viz protokol z ústního jednání soudu dne [datum] na č.l. 76 spisu/ soud zjišťuje, že byla sousedkou žalobkyně, chodila ji nakupovat a v létě 2019 u žalobkyně byla asi 3x do týdne, uvedla, že žalobkyně byla čilá po fyzické stránce a neměla pocit, že zapomíná.

8. Z výpovědi svědka [celé jméno svědka] /viz protokol z ústního jednání soudu dne [datum] na č.l.62 spisu/ soud zjišťuje, že svědek zajišťoval pro žalobkyni vyhotovení darovací smlouvy s věcným břemenem u svého známého advokáta Mgr. [příjmení]. Z výpovědi žalované plyne, že byl přítomen i podpisu darovací smlouvy žalobkyní. Poradil ji, že by bylo dobré, aby ve smlouvě měla doživotní užívání. Uvedl, že znal rovněž manžela žalobkyně, který zemřel, a ten si přál, aby nemovitost ve [obec] získala žalovaná. Svědek uvedl, že začátkem roku 2019 se žalobkyně před svědkem vyjadřovala, že chce, aby nemovitost získala žalovaná, svědek ji přislíbil, že zajistí advokáta. Svědek žalobkyně je povoláním elektrikář, žalobkyni příležitostně navštěvoval a pomáhal ji, když něco potřebovala, obhospodařoval zahradu žalobkyně.

9. Z výpovědi žalované /viz protokol z ústního jednání soudu dne [datum] soud zjišťuje, že žalobkyně je babičkou žalované. Pracuje jako všeobecná zdravotní sestra Všeobecné fakultní nemocnice Karlovo náměstí. Žalobkyně se před žalovanou zmiňovala při každé z návštěv o tom, že chce předmětnou nemovitost darovat žalované. V srpnu 2019 ji volal soused žalobkyně p. [celé jméno svědka], že žalobkyni to trápí a že chce věc řešit. Darovací smlouvu s žalobkyní podepsala za účasti svědka [celé jméno svědka], advokáta Mgr. [příjmení], které ho viděla poprvé a nezná jej. Žalobkyně trvala na tom, že obsahem darovací smlouvy má být doživotní užívání nemovitosti její osobou. Žalovaná uvedla, že sice byla informována o tom, že žalobkyně trpí Alzheimerovou chorobou v době uzavření darovací smlouvy, avšak má za to, že ne vždy je tato nemoc předpokladem pro zbavení svéprávnosti, záleží na typu demence. Žalovaná byla přítomna vyšetření žalobkyně na psychiatrii u MUDr. [příjmení] v dubnu 2019, měla k dispozici i zprávu z prvního vyšetření žalobkyně z února 2019, kde rovněž s žalobkyní byla, avšak čekala na ni na chodbě před ordinací ambulantní psychiatrie. Uvedla, že se žalobkyně chovala vždy nervózně, znuděně a možná i apaticky vždy, když byla vytržena ze svého prostředí, stěžovala si, že zapomíná. Věděla, že za žalobkyní dochází denní sestra.

10. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] /viz protokol z ústního jednání soudu dne [datum] na č.l. 74 spisu/ soud zjišťuje, že je vnukem žalobkyně, v létě 2019 ji chodil navštěvovat a to i v době, kdy byli rodiče na dovolené. V létě 2019 k žalobkyni již chodila zdravotní sestra, žalobkyně se chovala zmateně, dolehla na ni smrt manžela, její stav byl houpavý, kdy v zimě na tom byla hůř, měla deprese a v létě lepší. Uvedl, že se ale situace zhoršovala. Na jaře 2019 se od své matky, opatrovnice žalobkyně, dozvěděl, že lékařka doporučila umístění žalobkyně do Alzheimer centra, uvedl, že na jednom z prvních vyšetření žalobkyně byla i žalovaná. Svědek uvedl, že žalovaná věděla, že má žalobkyně [příjmení]. K předmětné nemovitosti uvedl, že ji žalobkyně nabízela, že nemovitost přepíše jak svědkovi, tak jeho sestřenici, žalované.

11. Z výpovědi opatrovnice žalobkyně, [celé jméno opatrovnice], /viz protokol z ústního jednání soudu dne [datum] č.l. 76-77 spisu/, soud zjišťuje, že je dcerou žalobkyně. Uvedla, že si ji žalobkyně v létě 2018 ztěžovala, že zapomíná a obvodní lékařka doporučila psychiatra, na jehož vyšetření čekaly až do února 2019. Na vyšetření na psychiatrii se rovněž potkaly s žalovanou, kdy bylo po vyšetření sděleno, že by nebylo od věci uvažovat o zbavení svépravnosti žalobkyni, bylo sděleno, že stav žalobkyně se bude zhoršovat, nechť uvažuji o jejím umístění na specializované pracoviště. Jak vážný je zdravotní stav žalobkyně si neuvědomovala. Uvedla, že za žalobkyní jezdila každý víkend, o převodu nemovitosti na žalovanou se dozvěděla v době, kdy se vrátili z dovolené. Žalobkyně i poté, co byla uzavřena darovací smlouva a dům převeden, žalobkyně uváděla, že to není pravda, že dům není její a stále i v současné době řeší dům, že ho musí přepsat na dceru.

12. Z emailové korespondence /viz č.l. 39-41, 54 spisu/ mezi opatrovnicí žalobkyně a žalovanou ze dne [datum], soud zjišťuje, že opatrovnice žalobkyně informuje žalovanou o tom, že MUDr. [příjmení] uvedla, že se stav žalobkyně bude horšit, radila hledat místo na LDN nebo v nějakém Alzheimer centru, rovněž se tázala na zbavení svéprávnosti žalobkyně, zda o tom rodina uvažuje. Rovněž informovala o medikaci žalobkyně. Žalovaná reagovala, že s denní sestrou u žalobkyně je to dobrý nápad a že se sice za Alzheimer centrum dost platí, ale žalobkyně má našetřeno dost peněz. Přislíbila, že se pokusí jezdit za žalobkyní častěji. Opatrovnice žalobkyně dne [datum] informuje žalovanou emailem o tom, že se zdravotní stav žalobkyně zhoršuje, popisuje nastalé situace s žalobkyní, obavy o její zdravotní stav, jak vše zlvádne, a rovněž ji informuje o tom, že se rozhodla žalobkyni umístit do Alzheimer centra v Modřanech z důvodu, že její stav se rapidně zhoršuje. Opatrovnice žalobkyně emailem informuje žalovanou dne [datum] o tom, že žalobkyně dostala nové prášky a je téměř úplně fit a že nástup do Alzheimer centra zruší a vyčká, až se zdravotní stav žalobkyně zhorší. Žalovaná prokazatelně email obdržela a obratem na něj reagovala, že děkuje za informace o žalobkyni.

13. Z lékařské zprávy MUDr. [příjmení] ze dne [datum], [právnická osoba], [obec] /viz citovaná zpráva na č.l. 38, shodně i na č.l. 55 spisu/ soud zjišťuje, že žalobkyně se za doprovodu její dcery /opatrovnice/dostavila na vyšetření a byla ji diagnostikována Alzheimerova nemoc s pozdním začátkem – demence lehká až středně těžká s doporučení zařídit žalobkyní pečovatelskou službu a do budoucna pomýšlet na umístěním do domova důchodců se zvláštním režimem.

14. Z lékařské zprávy MUDr. [příjmení] ze dne [datum], [právnická osoba], [obec] /viz citovaná zpráva na č.l. 12 spisu/soud zjišťuje, že u žalované dominuje špatná orientace, lehká ovlivnitelnost, pokleslé mnestické a kognitivní funkce, snížení exekutivních funkcí a místy poruchy chování. Lékařka uvedla, že prognóza je infaustní /nepříznivá/. Opětovně doporučila pečovatelskou službu a pomýšlet na umístění do domova důchodců se zvláštním režimem.

15. Soud zamítl návrh na provedení důkazu svědeckou výpovědí Mgr. [příjmení], který byl přítomen pouze podpisu žalobkyně a žalované na darovací smlouvě, neboť uvedená osoba nebyla v častém kontaktu s žalobkyní, taková výpověď by s ohledem na potřebu zachytit zdravotní stav žalobkyně v časových souvislostech neměla velkou váhu, a soud rovněž zamítl návrh na ustanovení znalce z oboru psychiatrie, odlišného od osoby MUDr. [jméno] [příjmení], k přezkoumání závěrů znalkyně z řízení o omezení svéprávnosti žalobkyně, neboť považoval za vhodné oslovit naopak stejnou znalkyni, která již žalobkyni vyšetřovala v únoru 2020, aby se vyjádřila k jejímu psychickému zdravotnímu stavu i v rozhodné období, tedy období, kdy byla uzavřena darovací smlouvy mezi žalobkyní a žalovanou.

16. Na základě výše uvedeného zjištění soud dospěl k následujícím skutkovým závěrům: Žalobkyně uzavřela s žalovanou dne [datum] darovací smlouvu, na jejímž základě byla jako vlastník nemovitostí, a to pozemku parc. č. st. 51, zastavěna plocha a nádvoří, o výměře 473m2, jehož součástí je stavba – budova [adresa], objekt k bydlení, a pozemku parc. [číslo] zahrada, o výměře 971 m2, to vše zapsané na [list vlastnictví], vedeném v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Mělník, katastrální území [obec], obec Vraňany, zapsána do katastru nemovitostí žalovaná. K podpisu darovací smlouvy došlo v převáděné nemovitosti za přítomnosti svědka [celé jméno svědka], který oslovil k přípravě darovací smlouvy svého známého advokáta Mgr. [příjmení], který rovněž ověřil podpisy žalobkyně a žalované na darovací smlouvě. Žalobkyně od února 2019 navštěvovala ambulanci psychiatrie, kde ji již byla diagnostikována demence lehká až středně těžká, v březnu 2019 se zdravotní stav žalobkyně zhoršuje, dcera žalobkyně uvažuje se rozhodla umístit žalobkyni do Alzheimer centra v Modřanech, o čemž informuje žalovanou emailem, v dubnu se zdravotní stav žalobkyně dle její dcery zlepšuje, nicméně od [datum] do [datum] za žalobkyní dochází pravidelně denní zdravotní sestra a podává ji léky, žalobkyni vnímá tak, že není schopna pochopit souvislý text, realitu vnímá zkresleně, nepamatuje si, kdo je svědkyně. Příležitostně navštěvují žalobkyni svědci [celé jméno svědkyně], [celé jméno svědka]. Žalobkyni pravidelně navštěvuje dcera žalované a její rodina, žalovaná s dětmi. Všem rodinným příslušníkům žalobkyně dle jejich vyjádření nabízí, že na ně nemovitost převede /viz výpověď [jméno] [příjmení], [celé jméno opatrovnice], žalované/, avšak po uzavření darovací smlouvy dne [datum] si důsledky tohoto jednání nepamatuje, což plyne z lékařské zprávy MUDr. [příjmení] ze dne [datum]. Žalobkyně se podrobila dne [datum] kontrole v psychiatrické ambulanci MUDr. [příjmení] a opětovně bylo lékařskou doporučeno tak, jak již v únoru 2019, umístit žalobkyně do domova důchodců se zvláštním režimem. Dne [datum] bylo zahájeno u Okresního soudu v Mělníku řízení o omezení svéprávnosti žalobkyně pod sp. zn. [spisová značka]. V únoru 2020 byla žalobkyně vyšetřována soudní znalkyní z oboru psychiatrie, MUDr. [jméno] [příjmení], přičemž uzavřela, že žalobkyně trpí demencí středně těžkého stupně, projevující se významným narušením mnoha vyšších kognitivních funkcí, včetně paměti, myšlení, orientace, chápání, uvažování, schopnosti učení, řeči a úsudku. Uvedla, že žalobkyně není schopna samostatné existence, je odkázána na péči okolí, není schopna řádně testovat realitu a předvídat následky svého jednání. Rozsudkem Okresního soudu v Mělníku ze dne 7.9.2020, [anonymizováno] [číslo jednací], byla žalobkyně omezena ve svéprávnosti tak, že není způsobilá samostatně právně jednat v žádných záležitostech s výjimkou běžných záležitostí každodenního života. Z výpovědi opatrovnice žalobkyně a žalované, z emailové korespondence mezi žalovanou a opatrovnicí žalobkyně, soud dospěl k závěru, že žalovaná byla informována o tom, že žalobkyně trpí demencí, není schopna se o sebe sama postarat a že prognóza vývoje jejího zdravotního stavu není uspokojivá. Sousedé vnímají žalobkyni jako fyzicky zdatnou, snaží se žalobkyni příležitostně pomoci /svědkyně [celé jméno svědkyně], svědek [celé jméno svědka] Soudní znalkyně [titul] [příjmení], vypracovala rovněž v tomto řízení k posouzení psychického zdravotního stavu žalobkyně ke dni uzavření darovací smlouvy znalecký posudek, přičemž s odkazem na hodnocení důkazu znaleckého posudku v odstavci 5 tohoto rozsudku, uzavřela, že žalobkyně v rozhodné době nebyla z důvodu forezně významného oslabení kognitivních funkcí v důsledku dementogenního procesu schopna právního jednání, nebyla schopna mu plně porozumět a dohlídnout konsekvence, nebyla schopna adekvátně sledovat svůj zájem, byla významně ovlivnitelná a manipulovatelná druhou osobou.

17. Podle § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád /dále jen o.s.ř., určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

18. Podle § 581 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník /dále jen OZ, není-li osoba plně svéprávná, je neplatné právní jednání, ke kterému není způsobilá. Neplatné je i právní jednání osoby jednající v duševní poruše, která ji činí neschopnou právně jednat.

19. Soud neměl pochybnosti, že na straně žalobkyně je dán naléhavý právní zájem na určení vlastnictví ve smyslu ust. § 80 o.s.ř. Podle ustálené judikatury je naléhavý právní zájem o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, dán zejména tam, kde by bez tohoto určení bylo ohroženo právo žalobkyně nebo kde by se bez tohoto určení její právní postavení stalo nejistým. Naléhavý právní zájem na určení vlastnického práva k nemovitostem zapsaným v katastru nemovitostí ve smyslu ustanovení § 80 písm. c) o. s. ř. je dán, jestliže žalobkyně, která tvrdí, že je vlastníkem nemovitostí, není jako jejich vlastník v katastru nemovitostí zapsána a žalovaná je zapsána jako vlastník. V katastru nemovitostí je žalovaná zapsána jako vlastník předmětných nemovitostí na základě darovací smlouvy ze dne [datum].

20. S ohledem na skutečnost, že v soudním řízení bylo prokázáno, že žalobkyně v době uzavření darovací smlouvy, na jejímž základě byla žalovaná zapsána jako vlastník nemovitosti v katastru nemovitostí, trpěla duševní poruchou, která jí činila neschopnou právně jednat, tedy uzavírat smlouvy, soud s odkazem na § 581 OZ hodnotí darovací smlouvu uzavřenou mezi žalobkyní a žalovanou dne [datum] za neplatnou. Řešení otázky, zda žalobkyně v době, kdy činila příslušný právní úkon, jednala v duševní poruše, závisí na posouzení zdravotního stavu žalobkyně v době uzavření darovací smlouvy, k nimž je třeba ve smyslu § 127 odst. 1 o. s. ř. odborných znalostí z oboru zdravotnictví, oboru psychiatrie Soudní znalkyně uzavřela, že žalobkyně nebyla v důsledku forezně významného oslabení kognitivních funkcí v důsledku dementogennního procesu schopna předmětného právního úkonu, nebyla schopna mu plně porozumět a dohlédnout možné konsekvence. Soud rovněž uvádí, že znalkyně měla k dispozici kromě lékařské dokumentace, celý obsah soudního spisu, včetně svědeckých výpovědí, emailové korespondence mezi opatrovnicí a žalovanou. Soud proto na základě dokazování uzavřel, že darovací smlouva uzavřená mezi žalobkyní a žalovanou dne [datum] je neplatná a žalobkyni vyhověl, když určil, že je nadále vlastníkem pozemku parc. č. st. 51, zastavěna plocha a nádvoří, o výměře 473m2, jehož součástí je stavba – budova [adresa], objekt k bydlení, a pozemek parc. [číslo] zahrada, o výměře 971 m2, to vše zapsané na [list vlastnictví], vedeném v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště Mělník, katastrální území [obec], obec Vraňany, tak, jak ve výroku I. rozsudku uvedeno.

21. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto ve výroku II. tohoto rozsudku dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., dle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů řízení potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Soud tak přiznal v řízení zcela úspěšné žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení ve výši 25 467,41Kč, která odpovídá nákladům vynaloženým za právní zastoupení spočívajících v odměně advokáta za 6 úkonů právní služby po 3100 Kč, tj. 18 600Kč, dle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu /převzetí a příprava, návrh ve věci samé, písemné podání ve věci samé ze dne [datum], účast při ústním jednání soudu dne [datum], [datum] a [datum], dále 6 paušálních náhrad po 300Kč, tj. 1800Kč, dle ust. §9 odst. 4 písm b) advokátního tarifu, a dále náklady cestovného za dvě cestky k soudu a zpět /315Km/ ve výši 3 867,42Kč osobním vozidlem tov.zn. Ford Focus, při průměrné spotřebě motorové nafty 8litrů na 100km, ceně pohonných hmot 47Kč na 1l, sazbě základních náhrad ve výši 4,70Kč, celkem ve výši 3867,42Kč a za promeškaný čas ve výši 1 200Kč /12x100Kč/ dle ust. § 14 advokátního tarifu Celkem na náhradě nákladů řízení v součtu 18 600Kč + 1800Kč + 1200Kč + 3 867,42Kč, tj. 25 467,41Kč. Soud nepřiznal žalobkyni právo na náhradu za úkon označení svědka, neboť takové podání se jeví soudu neúčelné, když svědkyně mohla být označena žalobkyní již k výzvě soudu, a to při ústním jednání soudu konaném dne [datum]. Soud rovněž dodává, že neshledal zvláštní důvody pro použití ustanovení § 150 o.s.ř. a přiznal žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení.

22. O povinnosti žalované k úhradě nákladů státu (výrok III. rozsudku) soud rozhodl postupem dle ust. § 148 odst. 1 o.s.ř. dle něhož platí, že stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Vzhledem k tomu, že v daném případě byla strana žalobkyně úspěšná, soud proto zavázal žalovanou k úhradě nákladů státu. V daném případě jsou náklady státu představovány znalečným přiznaným usnesením Okresního soudu v Mělníku ze dne 26.9.2022, č.j. 12C 154/2021-98 a vyplacené znalci [příjmení] [jméno] [příjmení] za vypracování znaleckého posudku z oboru psychiatrie ve výši 11 960Kč /viz platební poukaz na č.l. 101 spisu/. Lhůtu k plnění soud uložil dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.

23. O povinnosti žalované k úhradě soudního poplatku ve výši 5 000Kč soud rozhodl ve výroku IV. rozsudku za situace, kdy žalobkyně byla usnesením Okresního soudu v Mělníku ze dne 10.6.2021, č.j. 12C 154/2021-23 osvobozena zcela od soudních poplatků, žalovaná nikoliv. Podle ust. § 2 odst. 3 zákona o soudních poplatcích, je-li navrhovatel v řízení od poplatku osvobozen a soud jeho návrhu vyhověl, zaplatí podle výsledku řízení poplatek nebo jeho odpovídající část žalovaný. V souzené věci byl žalobce v řízení zcela úspěšný a žalovaná není od placení soudního poplatku osvobozena, soudu proto zavázal žalovanou k úhradě soudního poplatku ve výši dle položky 4 odst. 1 písm a) a odst. 4 Sazebníku poplatků, jenž je přílohou zákona [číslo] o soudních poplatcích.