12 C 16/2025

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Danielou Kulíkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně , Anonymizováno Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno zastoupená Jméno Zástupce , advokátkou se sídlem Anonymizováno . Anonymizováno Anonymizováno / Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného , Anonymizováno Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno zastoupený Anonymizováno . Anonymizováno Anonymizováno , Anonymizováno se sídlem Anonymizováno Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno o zaplacení 236 050 Kč

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 236 050Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 66 800Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 236 050 Kč s odůvodněním, že žalovaný je jejím bratrem a matka účastníků , jméno FO, , narozená , datum, , zemřelá dne , datum, po svém úmrtí zanechala závěť sepsanou formou notářského zápisu, ve které odkázala veškerý svůj majetek žalovanému a zároveň žalobkyni a její dvě další dcery , jméno FO, a , Anonymizováno, , Anonymizováno, vydědila. Žalobkyni vydědila z důvodu, že jí neposkytla potřebnou pomoc v nouzi, jediným dědicem se tak stal žalovaný. Usnesením Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , soudní komisařskou , tituly před jménem, , jméno FO, , notářkou v , adresa, , bylo rozhodnuto, že čistá hodnota pozůstalosti je 3 776 793,47 Kč a potvrdila dědictví jedinému dědici, kterým se stal žalovaný. Povinný díl připadající na žalobkyni činí po zaokrouhlení 236 050 Kč. Žalobkyně neuznává důvod vydědění uvedený zůstavitelkou v listině o vydědění, že ji neposkytla pomoc v nouzi a uvádí, že tomu bylo právě naopak, kdy se o matku řádně starala. Žalovaný žil v domě zůstavitelky, která jej fakticky živila a měla s ním velké problémy. V době největších konfliktů, kdy měla zůstavitelka z žalovaného strach, bydlela nějaký čas u žalobkyně ve , adresa, . Když zůstavitelka prodělala mozkovou mrtvici, byla to ona, která ze čtyř sourozenců matce poskytla pomoc a pečovala o ni. Jednak ji navštěvovala v Nemocnici na , jméno FO, , kdy žalovaný nepřijel ani jednou, následně si matku vzala k sobě domů a zde byla v období od srpna 2020 do dubna 2021. Žalobkyně pořídila vozík, chodítko a vše potřebné pro péči o matku. Do bytu žalobkyně docházela zdravotní sestra, aby s matkou rehabilitovala. Matka, kdy byla ve stavu se o sebe postarat, se chtěla vrátit domů, kde stále žil žalovaný. Povinný podíl jako neopomenutelný dědic činí dle § 1643 zákona č.89/2012 Sb. občanského zákoníku /dále jen o.z./ 236 050 Kč. Žalobkyně kontaktovala prostřednictvím právní zástupkyně žalovaného s žádostí o mimosoudní dohodu, ale ten sdělil žalobkyni, že její povinný díl vyplatit nehodlá.

2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že matka nastoupila dne 30. 7. 2020 do Nemocnice , jméno FO, , kde podstoupila katetrizaci srce, po zákroku jí praskla cévka v mozku a byla přivedena do umělého spánku, po mírném zotavení byla převezena na interní oddělení Nemocnice v , adresa, a z důvodu rekonstrukce oddělení na LDN v , adresa, . Poté převzala péči o matku žalobkyně. Matka pobírala příspěvek na péči ve výši 12 800 Kč, který chodil na účet žalobkyně. Matka nebyla s péči žalobkyně spokojená, nedostávala pravidelně léky a potřebnou péči, žalobkyně donutila matku k výběru hotovosti v bance, a to dne 20. 11. 2020 60 000 Kč, dne 25. 1. 2021 5000 Kč a dne 8. 3. 2021 částky 80 000 Kč. Když matka zjistila, že jde žalobkyni jen o peníze, zavolala žalovanému, aby matku odvezl domů, což 10. 4. 2021 učinil a převzal péči o ni. Není pravda, že byla matka schopna se o sebe postarat, byla odkázána na péči třetí osoby a pobírala příspěvek na péči III. stupně. Péče o matku byla náročná.3. , jméno FO, základě provedeného dokazování učinil soud následující skutková zjištění: žalovaný je bratr žalobkyně, matka účastníků, , jméno FO, , zemřela dne , datum, . Zůstavitelka má čtyři děti, žalobkyni, žalovaného, a dále další dvě děti, dcery, a to , jméno FO, , narozenou , datum, , a , Anonymizováno, , Anonymizováno, , narozenou dne , datum, . Před svou smrtí matka účastníků sepsala před notářem , tituly před jménem, , jméno FO, dne 23. 2. 2022 formou notářského zápisu , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, závěť a prohlášení o vydědění svých dcer /viz citovaný notářský zápis na č.l. 22 a násl. soudního spisu/. Důvod pro vydědění žalobkyně uvedla matka účastníků ve svém prohlášení o vydědění to, že ji žalobkyně neposkytla potřebnou pomoc v nouzi, potřebnou pomoc a péči ve chvíli, kdy prodělala mozkovou mrtvici a byla odkázána na pomoc druhých, protože se nedokázala o sebe postarat, v tu dobu bydlela u své dcery , jméno FO, , která péči hrubě zanedbávala, přičemž v důsledku takto zanedbané péče ze strany , jméno FO, , musel o ni pečovat její syn , Jméno žalovaného, , který ji ve velmi špatném stavu odvezl od dcery a postaral se o ni.

4. Obvyklá cena majetku a aktiv pozůstalosti činila částku 3 776 793,47 Kč, která byla zároveň čistou hodnotou pozůstalosti, a to s odkazem na usnesení Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, /viz citované usnesení na č.l. 11 a násl. spisu/. Z protokolu z jednání v řízení o pozůstalosti matky účastníků sepsaný dne 15. 4. 2024 u notářky , tituly před jménem, , jméno FO, , soud zjišťuje, že jako jediný dědic ze závěti ze dne 23. 2. 2022 sepsané formou notářského zápisu , tituly před jménem, , jméno FO, , notářem v , adresa, , pod číslem , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , přichází v úvahu pozůstalý syn , Jméno žalovaného, . Z protokolu je rovněž zřejmé, že v případě zákonné posloupnosti by v první třídě dědiců přicházeli v úvahu pozůstalá dcera , jméno FO, , pozůstalá dcera , jméno FO, , pozůstalá dcera , Anonymizováno, , Anonymizováno, a pozůstalý sny , Jméno žalovaného, /s odkazem na citovaný protokol ze dne 15. 4. 2024 na č.l. 9 soudního spisu/.

5. Žalobkyně vyzvala žalovaného prostřednictvím advokátky k úhradě částky 236 050 Kč jako povinného dílu neopomenutelného dědice, když důvody vyděděný neuznala /viz citovaná výzva ze dne 29. 7. 2025 na č.l. 13 spisu/.

6. Z výpisu z účtu zůstavitelky z období od 1. 11. 2020 do 30. 11. 2020 soud zjišťuje, že zůstavitelka vybrala z účtu 60 000 Kč v hotovosti, dne 25. 1. 2021 částku 5 000 Kč a dne 8. 3. 2024 částku 80 000 Kč. V srpnu 2021 žalobkyně zaslala na účet matky č. , č. účtu, vedeného u Poštovní spořitelny ČSOB, a.s. částku 100 000Kč.

7. Z listiny sepsané dne 14. 1. 2025 soud zjišťuje, že , právnická osoba, , praktická lékařka pro dospělé, písemně potvrdila, že matka účastníků byla odkázána na péči třetí osoby trvale a měla příspěvek na péči III. stupně, kdy péči zajišťoval syn /viz listina na č.l. 21 spisu/. Z pokladního dokladu ze dne 29. 9. 2020 soud zjišťuje, že byl uhrazen hospitalizační poplatek ve výši 1 550 Kč , právnická osoba, ./viz citovaný pokladní doklad/.

8. Ze zprávy , právnická osoba, ., ze dne 7. 8. 2025, soud zjišťuje, že zůstavitelka byla v péči žalobkyně do dubna 2021, kdy při první návštěvě hůře komunikovala, měla velmi špatnou motoriku, byla u ní prováděna rehabilitační léčba a docházelo u ní k postupnému zlepšování, byla schopna samostatné chůze. Od dubna již nebyla v péči ambulance v Příbrami, neboť se přestěhovala do , adresa, /viz ambulantní nález , tituly před jménem, , adresa, na č.l. 43 spisu/. Z vyšetření , právnická osoba, ., odd. Rehabilitace, ze dne 16. 2. 2021, soud zjišťuje, že matce účastníků byla ze strany žalobkyně zajištěna rehabilitační péče prostřednictvím zdravotnického zařízení, kdy v únoru 2021 byla schopna chůze s nízkým chodítkem několik kroků po bytě, jinak odkázána na mechanický vozík.

9. Z výpovědi přítele žalobkyně, , jméno FO, a lékařské zprávy ze dne 5. 8. 2017, očního oddělení v Oblastní nemocnic , adresa, , a.s., že mu byla poskytnuta péče oční ambulance v souvislosti s napadením žalovaného, což vyplynulo i z výpovědi dcery žalovaného, , jméno FO, .

10. Z výpovědi svědkyně , jméno FO, , dcery žalovaného, vnučky zůstavitelky /viz výpověď v protokole ze dne 13. 10. 2025 na č.l. 76 spisu/, soud zjišťuje, že vztahy v rodině nebyly ideální, ona sama s otcem přerušila kontakt, neboť se v jeho přítomnosti necítila dobře. Uvedla, že otec pil alkohol a dokázal vypít i celou basu piv a pak se choval agresivně. Svědkyně uvedla, že babička zavrhla tetu , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , míněno sestry účastníků, o své tetě , jméno FO, , žalobkyni uvedla, že ta si pro babičku do , Anonymizováno, jezdila a snažila se hned odjet, nechtěla se kontaktovat s otcem. Uvedla dále, že cit. „láska mezi babičkou a tetou , jméno FO, musela být“, mezi žalobcem a sestrami nebyly vztahy dobré. Svědkyně vypověděla, že byla při tom, když její babičku žalobkyně a její přítel , Anonymizováno, přivezli zpět do domů do domu v , Anonymizováno, a žalovaný se následně s nimi pohádal a fyzicky napadl přítele žalobkyně. Vypověděla též, že se babička s otcem často hádala, a to hlavně když pil alkohol, otec pak začal být agresivní, stěžovala si na něj a rovněž na peníze, že obě strany po ni chtějí peníze. Svědkyně si s babičkou před její smrtí telefonovali, svědkyně se babičky obvykle ptala, jak se jí vede, na rodinu se neptala, telefon většinou zvedal její otec a telefon babičce předal.

11. Z výpovědi , jméno FO, , přítele žalobkyně /viz výpověď svědka v protokole ze dne , datum, na č.l. 77 spisu/, soud zjišťuje, že je dlouholetým partnerem žalobkyně, vypověděl, že zůstavitelku společně s žalobkyní stěhoval z , Anonymizováno, do , adresa, , kde měla asi rok pronajatý byt, protože měla problémy s žalovaným, vadil jí jeho alkoholismus, že nic nedělal a že ji využívá. Do , Anonymizováno, se vrátila proto, že ji to tam táhlo, měla tam drůbež, zvířectvo, a to byl její život. Jinak měla zdravotní problémy s koleny a se srdíčkem. Zůstavitelka podléhala nátlaku žalovaného. Vztahy mezi sourozenci označil svědek pro něho za nepochopitelné. K osobě žalovaného uvedl, že pil alkohol a více marodil, než chodil do práce. Popsal rovněž situaci, kdy mu žalovaný fyzicky napadl a vrazil mu prsty do očí. K zůstavitelce uvedl, že po mrtvici bydlela s nimi v , Anonymizováno, minimálně půl roku, kdy se o ni žalobkyně a její dcera starala, ze začátku byl její zdravotní stav špatný, docházela zpočátku pečovatelka. Zůstavitelka se pohybovala jen na vozíku a následně začala pomalu chodit s oporou. V té době žalobkyně nepracovala, měla I. stupeň invalidního důchodu, dnes již má II. stupeň, dříve pracovala jako kuchařka. Svou matku měla žalobkyně ráda, chodila za ni do nemocnice, pečovala o ni, vyřídila příspěvek na péči, který chodil na účet zůstavitelky. Uvedl, že poté, co se vrátila zůstavitelka zpět po nemoci do , Anonymizováno, , žalobkyně do , Anonymizováno, nechtěla jezdit, žalovaný ji bombardoval SMS zprávami a vyhrožoval ji, zakazoval matce telefonovat. Dle názoru svědka byl návrat zůstavitelky do rodinného domu v , Anonymizováno, částečně sentiment, měla tam drůbež, zvířectvo, táhlo ji to tam, žalovaný rovněž chtěl, aby se vrátila. Konstatoval, že si myslí, že ze syna měla zůstavitelka strach /s odkazem na protokol z ústního jednáno soudu na č.l. 76 a násl./.

12. Z výpovědi svědkyně , jméno FO, , dcery žalobkyně/viz výpověď v protokole ze dne 13. 10. 2025 na č.l. 78 spisu/, soud zjišťuje, že babička žila mimo rodinný dům v , Anonymizováno, ¾ roku ve , adresa, , poté si přála, aby ji rodina v místě našla domov důchodců, vnučka ji našla garsonku, kde bydlela sama asi rok /cca 2016-2017/ s tím, že v rodinném domě se synem - žalovaným žít nechtěla, v té době bydlel syn v rodinném domě s přítelkyní a babička si stěžovala, že se k ní přítelkyně syna nechová pěkně, že je zlá. Svědkyně docházela do bytu své babičky denně. Žalovaný však své matce stále volal, vyhrožoval ji, že nebude platit daň z nemovitosti, elektriku a že se mu stýská, proto se vrátila do rodinného domu zpět do , Anonymizováno, , kde žila až do doby, kdy dostala mrtvici. V nemocnici strávila babička něco přes měsíc, prognóza nebyla příznivá, byla v umělém spánku. Již v roce , Anonymizováno, byla zůstavitelka ve vážném zdravotním stavu, kdy ji přestali fungovat ledviny a játra, následně brala hodně léků a měla problémy s koleny, i tehdy byla zůstavitelka následné péči žalobkyně. K péči žalobkyně po mrtvici babičky svědkyně uvedla, že ta byla v její péči asi ¾ roku, svědkyně za ni s dcerou k žalobkyni jezdily a učily zůstavitelku znova psát, pořídly s žalobkyní pro babičku různé zdravotnické pomůcky a vozík. Tehdy na tom byla zůstavitelka špatně nejen fyzicky, ale i psychicky, neboť ji začaly hodně padat vlasy. Z nemocnice byla ve stavu ležícího nemohoucího člověka, ale dělala pokroky, cvičila s rehabilitační sestrou, její zdravotní stav se zlepšil tak, že v době návratu do , Anonymizováno, , sama jedla, došla si na záchod. K důvodu návratu zůstavitelky do , Anonymizováno, uvedla, že to byly nátlaky ze strany žalovaného, dále uvedla, že když se dozvěděl, že bere další příspěvek, tak ji chtěl zpět, protože byl bez práce. Rovněž to, že ji vyhrožoval, že nezaplatí elektriku, vodu a babičce na tom záleželo, neboť vše bylo na její jméno, nechtěla, aby měla nějaké dluhy. Ke vztahu k žalovanému svědkyně uvedla, že již od dětství se strýce bála, že se ho v rodině báli všichni, rovněž dcera žalovaného se otce bála. Důvodem obav bylo agresivní chování žalovaného. Výpověď svědkyně podporuje i výpověď svědka , jméno FO, , dcery žalovaného, lékařská zpráva z ošetření svědka , jméno FO, , tedy shodně vyplynulo, že se žalovaný choval ke členům rodiny agresivně. K návratu babičky do , Anonymizováno, po prodělané mrtvici svědkyně vypověděla, že zůstavitelka sama po čase požádala, aby ji do , Anonymizováno, nevolaly a připisovala toto její sdělení nátlaku žalovaného na babičku a kontrole žalovaného nad ní, rovněž uvedla, že do , Anonymizováno, již nesměly jezdit, a proto babičku do její smrti již neviděla. O její smrti žalovaný nedal vědět a dozvěděla se o ni z parte, které vyfotila v , Anonymizováno, teta svědkyně, dcera zůstavitelky , jméno FO, .

13. Žalobkyně k věci vypověděla /viz Protokol z ústního jednání soudu ze dne 22.7.2025 na č.l. 34 spisu/, že matka, když se jednou nepohodla s bratrem tak ji hledali bydlení ve , adresa, , vždycky se ale následně chtěla vrátit zpátky do , Anonymizováno, , kde žila s bratrem. Popisovala chování žalovaného tak, že na matku křičel, hrubě se k ní choval, něco rozbil, vyhodil z okna, vyhrožoval jí. Matka se po půl roce bydlení ve , adresa, vrátila do , Anonymizováno, , v té době měla špatné kyčle, srdíčko, brala léky na ředění krve a na tlak. Za matkou jezdili o víkendech do , Anonymizováno, za 2 až 3 týdny, jezdili na výlety a jednou ji vzali na Šumavu, odkud pochází, někdy jela na týden do , Anonymizováno, , bydliště žalobkyně. Matka nechtěla bydlet s dcerou, chtěla žít vždy samostatně. Po mrtvici si péči o matku žalobkyně převzala a odvezla ji z LDN v , adresa, , kde se matce nelíbilo. Matka bydlela v , Anonymizováno, od , Anonymizováno, , kdy ji žalovaný odvezl do , Anonymizováno, . Do bytu žalobkyně docházela rehabilitační sestra, matka se učila znovu chodit, zajistila ji vozík, chodítko, přenosný záchod, požádala o příspěvek na péči o maminku, v té době žila společně s dcerou , Anonymizováno, a přítelem , jméno FO, . Matka začala mluvit o tom, že by chtěl sehnat nějaký byt, pak ale zase ne, mluvila o penězích, když v , Anonymizováno, nechala 40 000Kč a žalovaný je již nemá. Společně poslaly žalovanému na živobytí 15 000Kč. V té době používala vozík na ven a po bytě byla schopna samostatně chodit. Poté co matku bratr odvezl do , Anonymizováno, spolu mluvili párkrát telefonem, osobně ji pak již neviděla. Ke vztahu k žalovanému a sestrám uvedla, že se jako rodina nestýkali, byly mezi nimi neshody, starší sestra bydlí v domě v , Anonymizováno, přímo vedle domu, kde žila matka účastníků, nechodila tam, nestarala se o ni. Uvedla, že žalovaný pije hodně pivo, sestry se bratra bály, bratr žalobkyni vyhrožuje.

14. Soud zamítl návrh účastníků na provedení důkazu výpisem z telefonních hovorů žalobkyně a zůstavitelky u telefonního operátora O2 a zprávou o ambulantní péči žalobkyně na , podezřelý výraz, z let , Anonymizováno, a následujících, když tyto považuje za nadbytečné. Soud poučil žalovaného, že důkazní břemeno ohledně existence důvodů vydědění je na jeho straně. Sama žalobkyně uvedla, že v době po návratu matky do , Anonymizováno, s matkou přestala telefonovat, neboť ji matka uvedla, že si to nepřeje, soud tedy z výpovědi žalobkyně dovozuje, že telefonické hovory s matkou účastníků byly minimální nebo žádné. Soud rovněž neprovedl důkaz zdravotní dokumentací zůstavitelky z neurologického oddělení Nemocnice na Holomolce, neboť tuto nemocnice odmítla soudu poskytnout a zdravotní stav zůstavitelky byl zjištěn jinými důkazy /lékařské zprávy, svědecké výpovědi/. Soud rovněž neprovedl důkaz fotografiemi žalobkyně předloženými žalovaným při ústním jednání dne , datum, , kdy z těchto není zřejmé, kdy byly pořizovány, když datum ručně uvedený neprokazuje, že tomu tak skutečně bylo, tudíž ve vztahu k dokazování mají nulovou vypovídací důkazní hodnotu. Soud rovněž nevyhověl návrhu žalobkyně zprávou o tom, že se žalobkyně léčí na psychiatrické ambulanci, když tento důkaz k prokázání zdravotního stavu žalobkyně se jeví jako nadbytečný, ostatně toto její tvrzení nebylo ani žalovaným nijak zpochybňováno, soud proto tento důkaz hodnotil jako nadbytečný.

15. Soud rovněž nevyhověl straně žalované k vydání mezitímního rozsudku, když soud neshledal pro jeho vydání žádný důvod.16. , jméno FO, základě takto zjištěných skutečností soud stran skutkového stavu uzavřel, že: žalobkyně je dcerou zůstavitelky a sestrou žalovaného. Zůstavitelka žila před svou smrtí ve svém rodinném domě v , Anonymizováno, spolu s žalovaným, kdy v té době sepsala formou notářského zápisu prohlášení o vydědění svých tří dcer, včetně žalobkyně. Důvodem pro vydědění uvedla to, že ji žalobkyně neposkytla potřebnou pomoc v nouzi, potřebnou pomoc a péči ve chvíli, kdy prodělala mozkovou mrtvici a byla odkázána na pomoc druhých, protože se nedokázala o sebe postarat, v tu dobu u ní bydlela a dcera péči o ni hrubě zanedbávala, přičemž v důsledku takto zanedbané péče musel o ni pečovat její syn , Jméno žalovaného, , který ji ve velmi špatném stavu odvezl do dcery a postaral se o ni.

17. Několik let před svou smrtí prodělala matka účastníků mozkovou mrtvici, která její zdravotní stav zhoršila natolik, že byla uvedena do umělého spánku, po zlepšení stavu byla propuštěna z nemocnice, kam za ni žalobkyně docházela, a převezena na LDN v , adresa, . Matka účastníků špatně komunikovala, učila se znovu psát, nechodila. Po převozu z LDN v , adresa, žalobkyní o ní pečovala v místě svého bydliště v , Anonymizováno, , kde ji poskytla bydlení a péči. Žalobkyně ji zajistila odbornou zdravotnickou pomoc prostřednictvím , právnická osoba, ., kde byla v péči do dubna , Anonymizováno, , kdy se vrátila zpět do , Anonymizováno, , při první návštěvě v Oblastní nemocnici v , Anonymizováno, , a.s., matka účastníků hůře komunikovala, měla velmi špatnou motoriku, byla u ní prováděna rehabilitační léčba a docházelo u ní k postupnému zlepšování, byla schopna samostatné chůze, což plyne ze zprávy uvedeného zdravotnického zařízení, výpovědi svědků i žalobkyně. Její zdravotní stav se tedy po prodělané mrtvici po několika měsících péče zajištěné žalobkyní a její rodinou zlepšoval. Žalobkyně zajistila zdravotnické pomůcky, rovněž vyžádala příspěvek na péči o matku. Za dobu, kdy byla v péči žalobkyně ji žalovaný několik měsíců nenavštívil, komunikoval s ní však po telefonu. Zůstavitelka se rozhodla pro návrat do svého rodinného domu v , Anonymizováno, , který obýval žalovaný, žalovaný matku odvezl z , Anonymizováno, a převzal péči o matku účastníků. V sousedním domě v , Anonymizováno, žila v té době rovněž i druhá z dcer zůstavitelky , jméno FO, , avšak vzájemné vztahy zůstavitelky a její druhé dcery nebyl dobré, rovněž s třetí dcerou neměla zůstavitelka vřelé vztahy, což plyne ze svědeckých výpovědí dcery žalovaného, přítele žalobkyně a rovněž dcery žalobkyně. Soud z výpovědí svědků a žalobkyně zjistil, že žalovaný byl mezi jeho sestrami vnímán jako obávaná osoba z důvodu jeho agresivního jednání, pití alkoholu, rovněž dcera žalovaného přítomnost otce nevyhledává a vylíčila rovněž v tomto duchu otcovu povahu. S ohledem na přesvědčivost a konzistentnost obsahu svědeckých výpovědí a výpovědi žalobkyně, soud o věrohodnosti svědků neměl pochybností. Z obsahu svědeckých výpovědí má soud za to, že žalobkyně projevovala o zůstavitelku zájem, pomohla ji v nouzi v době, kdy na tom byla po zdravotní stránce po prodělané mrtvici velmi špatně a s ohledem na její přání se vrátit do jejího rodinného domu v , Anonymizováno, předala matku do péče jejího syna, který péči o matku převzal až do její smrti. Od doby, kdy syn převzal péči o matku a ta se vrátila do rodinného domu v , Anonymizováno, byly kontakty žalobkyně a matky minimální, avšak z provedeného dokazování je zřejmé, že byly způsobeny jednáním žalovaného.

18. V řízení nebylo prokázáno tvrzení žalovaného, že by žalobkyně matku nutila k výběru a že důvodem návratu matky do rodinného domu v , Anonymizováno, bylo to, že ze strany žalobkyně šlo pouze o peníze, rovněž nebylo prokázáno tvrzení žalovaného, že žalobkyně nebyla schopna se o matku postarat. Soud v souvislosti s tvrzenými důvody pro vydědění ze strany žalovaného poučil žalovaného, že břemeno tvrzení a rovněž břemeno důkazní k takovýmto důvodům o vydědění je na jeho straně s odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 29.11.2024, sp.zn. 24 Cdo 2633/2024-99.

19. Podle § 1643 o.z. jsou neopominutelnými dědici děti zůstavitele a nedědí-li, pak jsou jimi jejich děti.

20. Podle § 1646 odst. 1) o.z. ze zákonných důvodů lze nepominutelného dědice vyděděním z jeho práva na povinný díl vyloučit, anebo jej v jeho právu zkrátit. Zůstavitel může vydědit nepominutelného dědice, který a) mu neposkytl potřebnou pomoc v nouzi, b) o zůstavitele neprojevuje opravdový zájem, jaký by projevovat měl, c) byl odsouzen pro trestný čin spáchaný za okolností svědčících o jeho zvrhlé povaze nebo d) vede trvale nezřízený život. Podle odst. 2. cit. ustanovení zůstavitel může vydědit i nepominutelného dědice, který je nezpůsobilý dědit, a proto je z dědického práva vyloučen.

21. Podle § 1654 odst. 1) o.z, nepominutelný dědic nemá právo na podíl z pozůstalosti, nýbrž jen na peněžní částku rovnající se hodnotě jeho povinného dílu.

22. Soud hodnotil důkazy jednotlivě i ve vzájemných souvislostech a dospěl k závěru, žaloba žalobkyně je důvodná vycházeje ze zjištění, že žalobkyně je dcerou zůstavitelky, nepominutelným dědicem, avšak v řízení nebyly prokázány žádné zákonné důvody pro vydědění žalobkyně s odkazem na ust. § 1646 o.z., když břemeno tvrzení a břemeno důkazní, že důvody pro vydědění existovaly, a to i v širším pojetí než v samotné prohlášení o vydědění, spočívalo na žalovaném, o čemž byl soudem žalovaný poučen s odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 29.11.2024, sp.zn. 24 Cdo 2633/2024-99, spolu s výzvou ve smyslu ust. § 118a odst. 1, 3 zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu /dále jen o.s.ř./. Pakliže žalovaný tvrdí, že se žalobkyně nebyla schopna o matku v době po její prodělané mrtvici postarat, taková svá tvrzení neprokázal, neboť z provedeného dokazování je zřejmý opak. Matka účastníků se po mrtvici v péči poskytnuté žalobkyní v místě jejího bydliště v , Anonymizováno, zotavovala a její zdravotní stav se zlepšil. Soud se zabýval rovněž důvody uváděné zůstavitelkou v prohlášení o vydědění jejích dcer formou notářského zápisu, že ji žalobkyně neposkytla potřebnou pomoc v nouzi, potřebnou pomoc a péči ve chvíli, kdy prodělala mozkovou mrtvici a byla odkázána na pomoc druhých, protože se nedokázala o sebe postarat, v tu dobu bydlela u své dcery , jméno FO, , která péči hrubě zanedbávala, přičemž v důsledku takto zanedbané péče ze strany , jméno FO, , musel o ni pečovat její syn , Jméno žalovaného, , který ji ve velmi špatném stavu odvezl od dcery a postaral se o ni. Tyto důvody soud neshledal za pravdivé, neboť v péči žalobkyně se zdravotní stav postupně zlepšoval s ohledem na její vážný zdravotní stav po prodělané mozkové mrtvici, ze strany žalobkyně byla zabezpečena péče o její matku, a to jak osobní, tak i odporná v podobě specializovaných zdravotních zařízení, rovněž docházela rehabilitační sestra. Dále se soud zabýval tvrzením žalovaného, že žalobkyně nutila matku k výběru hotovosti v bance, avšak ani tato tvrzení nebyla v řízení ze strany žalovaného prokázána. Jiná tvrzení o důvodech vydědění ze strany žalovaného nebyly soudu ze strany žalovaného podány s odkazem na vyjádření žalovaného v odporu proti platebnímu rozkazu. Nutno upozornit, že žalobce při první jednání soudu dne 22.7.2025 jiné důvody ani netvrdil, účastníci byly poučeni o koncentraci řízení ve smyslu ust. §118b. o.s.ř., žalobce navrhl pouze k důkazu ke svým tvrzením výslech žalobkyně, a to již po výzvě soudu ve smyslu ust. § 118a odst. 1, 3 o.s.ř.

23. Soud tedy uzavírá, že žalovaný neunesl břemeno důkazní o existenci jím tvrzených důvodů o vydědění žalobkyně, soudu se proto zabýval dále otázkou výše peněžité částky, které by mělo žalobkyni jako nepominutelnému dědici náležet ve smyslu ust. § 1654 odst. 1) o.z, kdy nepominutelný dědic nemá právo na podíl z pozůstalosti, nýbrž jen na peněžní částku rovnající se hodnotě jeho povinného dílu. K otázce výše peněžitého plnění soud vycházel z ust. § 1643 odst. 1 o.z., kdy nepominutelnými dědici jsou děti zůstavitele, kdy žalobkyně je dcerou zůstavitelky, přičemž zůstavitelka měla celkem čtyři děti. Dle § 1643 odst. 2 o.z. je-li nepominutelný dědic zletilý, musí se mu dostat alespoň tolik, kolik činí čtvrtina jeho zákonného podílu. Soud při stanovení výše ¼ zákonného podílu vycházel z hodnoty jejího podílu vycházeje z čisté hodnoty pozůstalosti dle usnesení Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , která činí částku ve výši 3 776 793,47Kč. Soud tak shledal požadavek žalované s ohledem na výše uvedené v částce 236 050 Kč za oprávněný, proto rozhodl tak, jak ve výroku I. tohoto rozsudku uvedeno.

24. Ve výroku II. tohoto rozsudku soud žalobkyni přiznal právo na náhradu nákladů řízení ve výši 66 800 Kč spočívající v zaplaceném soudním poplatku žalobkyní ve výši 9 440 Kč a nákladech právního zastoupení žalobkyně. Při určení výše odměny zástupce žalobkyně soud vycházel z vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění. Náklady právního zastoupení sestávají z šesti úkonů právní pomoci v celkové výši 6 x 9 260 Kč dle § 7 bodu 5 vyhl. č. 177/1996 Sb. (převzetí věci, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem, písemné podání ve věci samé 2x, 2x účast při ústním jednání soudu dle § 7 bodu 5 a § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) vyhl. č. 177/1996 Sb.), náhrad hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., tj. 1 800 Kč. Zaplacení nákladů řízení pak soud uložil ve lhůtě dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř., zákonné platební místo je dle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. k rukám právního zástupce žalobkyně.